1 / 25

Dětská kresba

Dětská kresba. Vývoj dětské kresby. Dětská kresba. Význam dětské kresby. v kresbě se odráží: kognitivní přístup ke ztvárnění tématu, úroveň jemné motoriky a senzomotorické koordinace - schopnost koordinace vizuální percepce a motoriky . Poskytuje informace o celkovém vývoji.

bran
Download Presentation

Dětská kresba

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Dětská kresba Vývoj dětské kresby

  2. Dětská kresba

  3. Význam dětské kresby • v kresbě se odráží: kognitivní přístup ke ztvárnění tématu, úroveň jemné motoriky a senzomotorické koordinace - schopnost koordinace vizuální percepce a motoriky . Poskytuje informace o celkovém vývoji. • v kresbě se projevuje také temperament, emoční prožívání, postoj k určité skutečnosti

  4. Význam dětské kresby: • kresba je nástrojem: ke komunikaci – „rozpuštění prvotní tenze při vyšetření, naladění atmosféry, přiblížení k dítěti a jeho tématům k rehabilitaci/reedukaci – motorika, grafomotorika, vizuální percepce v terapii – skrz kresbu lze poznat určité specifické postoje, vztahy, které dítě neumí verbálně vyjádřit nebo ani nechce vyjádřit; kresba signalizuje citové prožívání, aktuální emoční ladění v diagnostice – orientační informace o celkové vývojové úrovni, screenink globálního vývoje rozumových schopností

  5. Vývoj dětské kresby • děti začínají kreslit přibližně ve stejném věku, ve stejné posloupnosti • v roce – období skvrn – náhodné zjištění, že tužka píše • po roce – období čmáranic – jistější tahy, čáry, dítě kreslí širokým rozmachem celé paže • zhruba do tří let období „čárání“ – postupně vznikají náhodné tvary, obloučky, kolečka, kresba je neorganizovaná

  6. Vývoj dětské kresby • období třetího roku: • spontánně vznikají kolečka, svislá a vodorovná čára, jiné obrazce (trojúhelník, čtverec) mají zaoblené rohy. • prvně začíná dítě zobrazovat lidskou postavu: • první fáze = hlavonožec (hlava + nohy) • v další fázi přidává detaily vlasy, oči, nos, ústa, ruce • Období kolem pátého roku: • přidává se trup, kresba stále jednodimenzionální, u některých dětí již dvoudimenzionální • Období kolem šestého roku: • dvoudimenzionální kresba, lidská postava zřetelněji členěná, končetiny „zasazeny“ správně. Obličejové detaily jsou vyznačeny. Rozlišení pohlaví.Kresba je proporcionálnější. • Období kolem sedmého roku: • zpřesnění proporcí, kresba je detailní, propracované vlasy, oblečení • začíná se objevovat i kresba z profilu • Období kolem devátého – jedenáctého roku: • kresba v pohybu, v činnosti, stínování, tvarování, perspektiva

  7. Vývoj dětské kresby • První náměty: • lidská postava • sluníčko • strom • dům • kytka • auto • zvířata (kočka, pes) • mrak

  8. Vývoj dětské kresby • Typické znaky rané kresby: • náhodný realismus – teprve až je kresba, tak něco znamená • transparentnost – je vidět vnitřek kresby, i když bychom na obrázku měli vidět jenom vnějšek. • sklápění – chybí perspektiva, roviny neodpovídají skutečnosti • kresba znázorňuje to, co dítě ví a zná. • ke kresbě stačí jedna barva, dítě nevybarvuje • v kresbě subjektivně významné znaky, realita tudíž může být potlačena

  9. Vývoj dětské kresby • Ke konci předškolního období: • kresby se stále více podobají skutečnosti (tzv. kresby reprezentativní), dítě spíše kreslí to, co vidí. • přechod na kresby reprezentativní souvisí s rozvojem decentrace dětského poznávání, nástupu fáze konkrétně logického myšlení • v raném školním období se v kresbě odráží i vyzrálost percepce - zrakového vnímání (diferencovanější vnímání)

  10. Kresba a senzomotorické dovednosti • Úroveň senzomotorických dovedností lze posuzovat na základě obkreslování – dítě má za úkol napodobit pouze tvar, nemusí přemýšlet dál o způsobu ztvárnění • předloha umožňuje neustálou kontrolu správnosti svého postupu • obtíže v oblasti zrakového vnímání – dítě nerozpozná chyby • obtíže senzomotorické – dítě vidí, že dělá chyby • Školní zralost – zkoušky úrovně jemné motoriky a senzomotoriky (zkoušky obkreslování)

  11. Kresba a emoce • kresba odráží aktuální emoční prožívání/ladění. Lze si všímat konkrétních emočních indikátorů v kresbě • v kresbě se objevuje skutečnost, obavy, přání - projekce • emoční indikátory: síla čáry, jistota kresby, prostorové uspořádání • emoční indikátory – kresba lidské postavy: • kvalitativní znaky – stínování, průhlednost • specifické znaky – drobná hlavička, groteskní figura • opomíjení důležité části těla

  12. Kresba a emoce • POZOR NA UNÁHLENÉ INTERPRETACE • je nutné zohlednit vývojovou úroveň kresby a grafomotorické dovenosti • znaky dětské kresby lidské postavy, které mohou mít nějaký signální význam: • velikost postavy (velká x malá postava) – úzkostnost x sebeprosazování, agresivní jednání nebo jen dílčí nezralost – předškoláci, ADHD ? • chybné spojení jednotlivých částí postavy – svědčí o vnímání vlastního tělového schématu • chybění podstatných částí těla – emoční potíže, důsledek únavy, pocit bezmocnosti, projev apatie, depresivní ladění, závažnější psychická porucha (schizofrenie) • způsob zpracování těla: hlava (centrum osobnosti), trup (tělové schéma), paže a ruce(komunikace), nohy(rovnováha, opora těla), oblečení (přijetí sociálních norem) • způsob provedení kresby: nadměrně pečlivě provedená kresba s detaily – úzkost, perfekcionismus • význam postupu: prvně hlava, trup, ruce nohy • zvládnutí prostoru, umístění postavy • kvalita čar: slabé, nejisté, přerušované, stínování, začernění, mnoho oprav, škrtání, gumování = emoční nejistota, nepohoda • u malých dětí je nutné vnímat vývojová specifika. O kresbě si s dítětem povídat – zaměřit se na to, co je realita, co je fantazie (i tak náročné rozpoznat) – mít na paměti, že kresba znázorňuje aktuální emoční stav. • Možnosti, jak o kresbě získat informace – já kreslím, co si přeje dítě; dítě kreslí a já se ptám.

  13. „Kreslíme“ s dítětem • nedirektivní přístup - necháme volnost, pozorujeme, nezasahujeme, neopravujeme, počkáme na spontánní projev, postupně se doptáváme, opakujeme po dítěti a ptáme se, zda jsme porozuměli správně • můžeme komunikovat také kresbou • sledujeme témata, nevycházíme jen z jedné kresby. Důležitý je postup kresby, ne jen výsledek.

  14. Kreslení • spontánní kresby – rozvíjejí tvořivost • kresby na zadání – rozvíjejí jemnou motoriku, grafomotoriku, vizuomotoriku, , schopnost organizace a plánování, logické uvažování…. • kresby rozvíjející tvořivost – např. dokresli různě kolečka…

  15. Organicita v kresbě • některé znaky „organicity“ - 5 znaků nejčastěji koreluje s bezpečně prokázanými organickými syndromy: • 1. sklon postavy 95 nebo 85 stupňů • 2. dvojité linie • 3. přerušovaná linie • 4. známky tremoru (roztřesené linie) • 5. nenavazující linie • - ojedinělé znaky organicity se vyskytují také u zdravých dětí, ale počet dvou a více znaků už je patognomický.

  16. Diagnosticko-terapeutická práce s dítětem - kresba • Kresba – Naše rodina – zadání: Nakresli obrázek, který by vyjadřoval život celé vaší rodiny. • stěžejní pro následnou interpretaci jsou slova: život a celé • Kresba – Začarovaná rodina – zadání: Nakresli celou svou rodinu, ale začarovanou – o zvířat. Jako kdyby přišel kouzelník a každého z vás začaroval do nějakého zvířete – které mu nejlépe odpovídá a nejlépe vyjadřuje jeho povahu

  17. Co při kresbě rodiny sledujeme: • celkový dojem z obrázku – jsou tam lidi – kdo to je, kolik jich je. Jsou tam věci? Jaké? Dělají něco ti lidé. Chybí tam někdo. Jaké je pořadí namalovaných objektů. Co je dominantní, co je v pozadí? Jak je soustředěna kresba na papíře (malé postavičky, vycentrovaná kresba, kresba v koutě….) • analýza jednotlivých postav – jejich velikost, pořadí, způsob zpracování, výraz jednotlivých postav a zobrazení jednotlivých částí těla • vynechání některé osoby – nutný komentář – může jít o záměrné vynechání, zapomenutí, důvod , že tam postava chybí – např. pracuje v práci… • gumování, opravy, zvláštní pozornost a důslednost při kresbě nějaké části obrázku • rychlost s jakou je kresba tvořena • požívání x nepoužívání barev – práce s barvami

  18. Terapie: • práce s emocemi – hněv, agrese – mačkání, trhání, vyhazování • vyjadřování emocí (kladných x záporných) • POZOR – čím mladší dítě, tím více je kresba vývojově specifická!!! - pozor na symboliku při interpretaci kresby • Jak reagovat na obrázky: děti často vyžadují, aby okolí vyhodnotilo obrázek – lépe než říct:“ ty jsi šikovná, tys to pěkně namalovala“ říct „ ten obrázek je povedený, je na něm …., jsou na něm přesně nakreslené stromy, jako skutečné…“ • empatický přístup – mapovat emoce dítěte, nechat dítěti jeho čas – nespěchat, netlačit na něj. Nemít příliš představy o průběhu – nechat to všechno na dítěti. • při terapeutické práci – potřeba nastavit hranice(čas, neničit věci, neubližovat ostatním, neubližovat sobě), dát dítěti prostor, aby se samo vyjádřilo, aby mělo možnost začít, kdy chce – dát mu najevo, že prostor, který je pro něj je jeho, i když ho promlčí, prosedí, nic nenakreslí ( i to je totiž možnost, co dělat) – POPISOVAT tyto situace, neinterpretovat.

  19. UKÁZKY

  20. UKÁZKY

  21. UKÁZKY

  22. UKÁZKY

  23. LITERATURA: • Svoboda, M.(ed.), Krejčířová, D.,Vágnerová, M. (2001): Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál. (s.271-319) • Bednářová,J., Šmardová, V.(2006): Rozvoj Grafomotoriky. Jak rozvíjet kreslení a psaní. Brno: Computer Press. • Davido, R. (2001): Kresba jako nástroj poznání dítěte. Praha: Portál.

More Related