1 / 56

FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ. Rozpočet ČR 2011 Výdaje SR. HLAVNÍ PROBLÉMY: celková úroveň financování ekonomické vlastnosti vzdělání lidský kapitál produkce vzdělání finanční toky a objemy. EKONOMICKÉ VLASTNOSTI VZDĚLÁNÍ Smíšený veřejný statek:

branxton
Download Presentation

FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. FINANCOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ

  2. Rozpočet ČR 2011 Výdaje SR

  3. HLAVNÍ PROBLÉMY: • celková úroveň financování • ekonomické vlastnosti vzdělání • lidský kapitál • produkce vzdělání • finanční toky a objemy

  4. EKONOMICKÉ VLASTNOSTI VZDĚLÁNÍ • Smíšený veřejný statek: • vzdělání při spotřebě svým nositelem má soukromé efekty (výdělky, sociální pozice, orientace v komplexním prostředí apod.) • vzdělání má rovněž veřejné efekty, z nichž nositel vzdělání nemá výnosy; často se označují jako externality

  5. VZDĚLÁNÍ A LIDSKÝ KAPITÁL

  6. Teorie lidského kapitálu – jedna z nejrozšířenějších v teoretické reflexi i v praktické aplikaci • V této prezentaci: • LIDSKÝ KAPITÁL • JAKO ZÍSKÁVANÝ STATEK • NA TRHU PRÁCE • mikroekonomické souvislosti vzdělání • LIDSKÝ KAPITÁL JAKO FAKTOR HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU - • makroekonomické souvislosti vzdělání

  7. Mikroekonomické souvislosti:

  8. V souhrnném pohledu lze říci, že návratnost investice do vzdělání je vysoká – při odlišení návratnosti soukromé a společenské se objeví další významné rozdíly. SOUKROMÁ NÁVRATNOST – měří osobní náklady a výnosy (i nepeněžní) SPOLEČENSKÁ NÁVRATNOST – měří náklady a výnosy pro celou společnost – problém je se zahrnutím externalit vzdělání FISKÁLNÍ NÁVRATNOST – měří zvýšení v porovnání s investicí do vzdělání

  9. The World Bank 2002 – úplná metoda Autoři Psacharopoulos, Patrinos

  10. OČEKÁVANÉ VÝDĚLKY A MĚŘENÍ NÁVRATNOSTI INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ • Měří se návratnost investice do vzdělání založená na výpovědích respondentů (obvykle studentů) o jejich očekávaných výdělcích • VÝSLEDKY – překvapivě přesné, konzistentně vykazují mírný optimismus • VÝHODY: • odstraní se metodologický problém srovnání dvou rozdílných skupin – např. středoškoláků a vysokoškoláků, pro něž se počítá návratnost jako pro stejnorodou kohortu • nahradí se obvykle chybějící longitudinální data

  11. PROBLÉMY PŘI ROZHODOVÁNÍ O INVESTICI DO LIDSKÉHO KAPITÁLU • (Problémy financování vysokého školství jsou zde výrazně zastoupeny) • Měření (odhady) nákladů na vzdělání • Měření (odhady) výnosů – mnohem složitější, mnoho typů výnosů • Externality • Výpočty návratnosti – problém s dobou využití lidského kapitálu, diskontní mírou a s mírou rizika • Asymetrie informací • Porovnání investičních možností – jiné finanční možnosti, jiné vzdělávací dráhy atd. • Finanční trhy jsou nedokonalé

  12. NÁKLADY NA VZDĚLÁNÍ Přímé – provoz vzdělávacích institucí, studijní literatura a pomůcky, zvýšené životní náklady během studia Nepřímé – odřeknuté výdělky během studia Externality během studia – pozitivní (univerzita je kulturním centrem) a negativní (studenti mohou obtěžovat okolí např. hlukem…)

  13. VÝNOSY VZDĚLÁNÍ mnohem složitější problém – soukromé výnosy zahrnují jednak zvýšené výdělky, jednak řadu nepeněžních soukromých výnosů (prestiž, kulturní orientace…) Výnosy jsou věcí budoucnosti, relativně dosti vzdálené – v řádu desítek let Společenské výnosy jsou rovněž peněžní a nepeněžní, řada výnosů má charakter externalit

  14. EXTERNALITY VZDĚLÁNÍ zahrnují kvalitní občanství, politickou stabilitu, komunikační dovednosti, právní chování, rozvoj kulturní úrovně, kvalitní trávení volného času a určitý zdravotní standard. Mezi dalšími externalitami lze jmenovat úspory veřejných výdajů , zejména v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotní péče. • DOBA VYUŽITÍ LIDSKÉHO KAPITÁLU – lidský kapitál se opotřebovává jako každý jiný • technické opotřebení (stárnutí lidí, nemoc, nepoužívání získaných dovedností) • ekonomické opotřebení – je dáno např. technickým pokrokem, kdy dovednosti dříve získané se stanou nepotřebnými; změna struktury hospodářství zmenší potřebu některých typů lidského kapitálu

  15. ASYMETRIE INFORMACÍ • – různé projevy • - obtížné získávání informací o kvalitě vzdělávací instituce, o uplatnění – vzhledem k obvyklému vyhýbání se riziku může poptávka po vzdělání být suboptimální • signaling a screening – vzdělání slouží jen jako signál pro zaměstnavatele o schopnostech jeho nositele. V extrémní podobě to může znamenat, že vzdělání vůbec nepřineslo růst produktivity. • sheepskin efekt – signálem není vzdělání třeba i neukončené, ale jen diplom

  16. FINANCOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ

  17. ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ S FINANCOVÁNÍM VZDĚLÁNÍ • Není jednoduché a všeobecné řešení • TENDENCE: • sdílení nákladů veřejných a soukromých • veřejné zdroje hlavně do podpory zdrojů soukromých - podpora půjček, daňová zvýhodnění • vouchery – o uplatnění veřejného zdroje rozhoduje spotřebitel • soukromé zdroje – půjčky s odloženou platbou, human capital contracts, absolventská daň, tradiční půjčky

  18. Financování organizací poskytujících své služby netržně • ZDROJE: • veřejná dotace • poplatky od uživatelů • vlastní zdroje (např. z podnikání) • PROBLÉM – JAK VELKOU DOTACI PŘIDĚLIT TAM, KDE NENÍ ZNÁMA PRODUKČNÍ FUNKCE – ŠKOLSKÉ ORGANIZACE

  19. Možnosti určení dotace: • podle vstupů • podle výstupů • kombinace Formulové financování: objem prostředků = počet studentů x normativ (podle typu a oboru studia)

  20. Příklad – veřejné vysoké školy v ČR Základní normativ roku 2007: 34 325 Kč

  21. FINANCOVÁNÍ KULTURY

  22. Obsah • Kultura jako veřejný statek • Produkce kulturních statků • Argumenty pro financování kulturních statků z veřejných zdrojů • Argumenty pro tržní zabezpečení kulturních statků • Kulturní politika státu • Výdaje na financování kultury

  23. Kultura jako veřejný statek • V nejširším pojetí smíšený kolektivní statek • Pozitivní externalita • Spotřeba kulturních statků: • automatická • fakultativni

  24. Produkce kulturních statků • Produkce: • veřejných statků (nevylučitelnost ze spotřeby, nedělitelnost spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele) • smíšených veřejných statků • privátních statků • Některé kulturní statky jsou nedoceňovány, jiné přeceňovány • Řízená vs. neřízená produkce

  25. Argumenty pro financování kulturních statků z veřejných zdrojů • Trh využívá příslušné kulturní statky hlavně k produkci max. zisku (nerespektuje např. tzv. vnitřní hodnotu) • Trh nedokáže zabezpečit neziskovou produkci příslušných kulturních statků v dostatečném množství, kvalitě a čase • Spotřeba většiny kulturních statků vede ke vzniku pozitivních externalit

  26. Argumenty pro tržní zabezpečení kulturních statků • Zabezpečení produkce kulturních statků z veřejných zdrojů snižuje možnost svobodné volby • Nebezpečí ztráty odpovědnosti • Nebezpečí z neefektivnosti • Efekt přetížení • Možnost nadspotřeby

  27. Kulturní politika státu 4 modely: • Ulehčovatel • Patron • Architekt • Konstruktér

  28. Výdaje na financování kultury • Činnosti v kultuře zpravidla ztrátové • Kulturní statky produkovány ekonomickými subjekty, které hospodaří jako příspěvkové organizace • Zřizovatel: městský úřad, resp. magistrát • Prostředky poskytované na produkci kulturních statků se rozdělují podle: • Místa zdroje (centrum, regionální a místní orgány) • Způsobu rozdělování (přímo, nepřímo)

  29. Prostředky z centrálních zdrojů • Státní rozpočet • Státní fond kultury ČR • Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie

  30. Financování regionální kultury V rámci regionu (krajů, obcí) jsou v ČR financována zejména tato kulturní zařízení: • Knihovny • Muzea • Galerie • Divadla • Kulturní domy Současný vývoj směřuje k posilování úlohy regionálních rozpočtů

  31. Prostředky z místních zdrojů Finanční prostředky pro místní kulturu se rozdělují do těchto základních skupin: • Prostředky rozpočtů municipalit • Prostředky rozpočtů krajských úřadů • Prostředky státního rozpočtu (centrální zdroje) • Příjmy z hospodářské činnosti kulturních organizací • Tržby od obyvatel – spotřebitelů kulturních statků • Ostatní zdroje (např.: sponzorské dary, příspěvky)

  32. Zdroje přímé podpory • Prostředky od ziskových subjektů i z veřejných rozpočtů • Prostředky z vybíraných poplatků: za rozhlasový a televizní příjem • Prostředky z vlastní činnosti • Výnosy z vlastní činnosti • Příspěvky od nadací, fondů, loterií • Donátorství a sponzorství • Výnosy veřejných sbírek

  33. Zdroje nepřímé podpory • Daňové úlevy pro neziskové organizace produkující kulturní statky (např. dotace) • Daňové úlevy pro umělce a umělecké instituce

  34. Podíl výdajů MK na SR (v mld. korun) Zdroj: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/podil-kultury-na-vydajich-statu-nedosahne-ani-letos-jednoho-procenta

  35. Šetření Informačního a poradenského střediska pro místní kulturu: Ve srovnání s celkovými výdaji přispívají veřejné rozpočty na náklady veřejných služeb kultury pouze v nezbytné míře Z rozpočtů krajských úřadů jsou financovány zejména náklady krajských muzeí a zbylých krajských knihoven Nejméně ze 30 % jsou výdaje veřejných rozpočtů užity na pořízení, opravu či rekonstrukci majetku obce nebo majetku státu

  36. FINANCOVÁNÍ CÍRKVÍ

More Related