OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

1. Monitorování výuky odborných předmětů Reg. č. CZ.1.07/1.1.08/03.0032 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ BIODIVERZITA OCHRANA PŘÍRODY Mgr. Martin ŠULGAN Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm

2. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ • Systém složený z přírodních, umělých a sociálních složek materiálního světa, které jsou s daným objektem /subjektem/ ve vzájemné interakci, tj. vlastně vše co vytváří přirozené podmínky organismů na Zemi. Část okolního světa, se kterou je člověk (subjekt) ve vzájemném kontaktu, kterou využívá a jíž se přizpůsobuje. Soubor všech činitelů, které na živý subjekt (např. člověka) působí a kterými je obklopen.

3. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ „Jedná se o takový rozvoj, který umožňuje současným i budoucím generacím uspokojení základních životních potřeb. Přitom nesnižuje rozmanitost přírody (biodiverzitu) a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ SLOŽKY TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Společenský rozvoj (sociální oblast) Ekonomický rozvoj (ekonomická oblast) Životní prostředí

4. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ Společenský rozvoj Životní prostředí Ekonomickýrozvoj TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

5. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ • Principy… • Propojení základních oblastí životaJedná se o propojení ekonomiky, sociální oblasti a životního prostředí. • Dlouhodobá perspektiva • Tvorba časově dlouhodobých plánů, strategické plánování státu, měst, obcí. • Kapacita ŽP je omezená! • Zdroje nerostných surovin, málo místa pro ukládání odpadů, znečišťování ŽP. • Předběžná opatrnost • Lidé mají obecně nízkou úroveň poznání zákonitostí životního prostředí. • Prevence • Je lepší a ekonomicky méně náročná než následné řešení problémů.

6. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ • Principy… • Kvalita života • Materiální, společenský, estetický, etický i duchovní rozměr. • Sociální spravedlnost • Zodpovědnost za kvalitní a udržitelné ŽP je rozdělena mezi jednotlivé státy. • Vztah lokální a globální • Neustále ve vzájemné interakci. • Odpovědnost • Kvalitní životní prostředí a kvalita života pro současné i budoucí generace. • Demokratické procesy • Zapojení veřejnosti do strategického plánování. Tím si obecně získáme větší podporu při jeho realizaci.

7. biodiverzita • Co využívá BIOLOGIE OCHRANY PŘÍRODY? Praktické zkušenosti a potřeby výzkumu Nové myšlenky a přístupy BIOLOGIE OCHRANY PŘÍRODY = KONZERVAČNÍ BIOLOGIE

8. BIODIVERZITA • Dělíme ji na tři typy… DRUHOVÁ DIVERZITA GENETICKÁ DIVERZITA DIVERZITA SPOLEČENSTEV A EKOSYSTÉMŮ

9. BIODIVERZITA • A co když ji chceme změřit ? ALFA – DIVERZITA (α) Udává průměrný počet druhů ve společenstvu. Užívá se pro srovnání počtu druhů v různých zeměpisných oblastech nebo přírodních společenstvech. BETA – DIVERZITA (β) Ukazuje měnící se druhové složení podle gradientu prostředí nebo podle zeměpisného rozšíření. Pokud se vyskytuje více stejných druhů na více místech je β – diverzita nízká. Naopak pokud najdeme na každé lokalitě jiné druhy, hovoříme o vysoké β – diverzitě. GAMA – DIVERZITA (γ) Vztahuje se na velké území (např. kontinenty) a ukazuje na počty druhů v těchto oblastech.

10. BIODIVERZITA • A co je pro ochranáře nejlepší ? Snad bychom mohli zmínit konkrétní příklad z České republiky. Typickým územím s nízkou beta – diverzitou jsou Bílé Karpaty. Najdeme zde sice obrovské množství druhů (např. orchidejí), ale na málo rozrůzněných stanovištích. Z hlediska ochrany přírody má toto území velký význam!

11. Vršatec (chkoBiele KARPATY) Snad bychom mohli zmínit ještě konkrétní příklad z České republiky. Typickým územím s nízkou beta – diverzitou jsou Bílé Karpaty. Najdeme zde sice obrovské množství druhů (např. orchidejí), ale na málo rozrůzněných stanovištích. Z hlediska ochrany přírody má toto území velký význam!

12. BIODIVERZITA • Jak je to s biodiverzitou na Zemi ?

13. Ochrana přírody • Co to vlastně znamená ?

14. Ochrana přírody • Rozdělení v ČR…

15. Ochrana přírody • Základem je legislativa… Zákon č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

16. Ochrana přírody • Základem je legislativa… Příloha II. Seznam zvláště chráněných druhů rostlin a hub. Příloha I. Označování CHÚ a památných stromů. Prováděcí vyhláška č.395/1992 Sb. Příloha III. Seznam zvláště chráněných druhů živočichů. Příloha IV. Provedení služebního odznaku, razítka a průkazů. Příloha V. Převod kategorií v rámci MZCHÚ.

17. Ochrana přírody • Orgány ochrany přírody v ČR

18. Ochrana přírody • …a něco ze světa !

19. Ochrana přírody • Druhová ochrana

20. Ochrana přírody • Druhová ochrana C2 Silně ohrožené druhy C3 Ohrožené druhy C1 Kriticky ohrožené druhy Áron plamatý Bledule jarní Dub šípák Lilie zlatohlavá Třemdava bílá Upolín evropský Vachta trojlistá Vranec jedlový Hořec šumavský Kavyl sličný Koniklec velkokvětý Kosatec sibiřský Okrotice červená Smil písečný Střevíčník pantoflíček Vstavač mužský Hvozdík písečný Jeřáb krkonošský Katrán tatarský Koniklec jarní Lipnice jesenická Šídlatka jezerní Tučnice česká Vstavač trojzubý Jasoň červenooký Rak říční Tesařík alpský Mihule potoční Čolek karpatský Sokol stěhovavý Medvěd hnědý Vlk Vrápenec malý Tesařík obrovský Mlok skvrnitý Čolek horský Rosnička zelená Čáp černý Chřástal polní Bobr evropský Rys ostrovid Vydra říční Otakárek fenyklový Roháč obecný Vranka obecná Ropucha obecná Užovka obojková Moudivláček lužní Krkavec velký Výr velký Plch velký

21. Rosnatka okrouhlolistá • (Droserarotundifolia)

22. Medvěd hnědý • (Ursusarctos)

23. Ochrana přírody • Územní ochrana

24. Ochrana přírody • Územní ochrana

25. Ochrana přírody • Národní Parky

26. Ochrana přírody • Národní Parky Největší………………………….………………. Nejmladší ………………….…………………… Nejmenší………………….…………………….. Nejstarší………………………………………….

27. Ochrana přírody • Chráněné krajinné oblasti

28. Ochrana přírody • Náš domov…

29. Ochrana přírody • Biosférické rezervace… TŘEBOŇSKO (1977) KŘIVOKLÁTSKO (1977) ŠUMAVA (1990) DOLNÍ MORAVA (2003) KRKONOŠE (1992) BÍLÉ KARPATY (1996)

30. Ochrana přírody • Maloplošná zvláště chráněná území… N NPR NPP PR PP

31. Ochrana přírody • Maloplošná zvláště chráněná území… NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE (NPR) Nejvýznamnější kategorie MZCHÚ v ČR. Území národního až mezinárodního významu. Zastoupeny jsou zde přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy s ojedinělou druhovou pestrostí. NPR mají nejvyšší stupeň ochrany (zákaz omezující lidské činnosti, zákaz vstupu mimo turistické cesty, zákaz sběru lesních plodů apod.) NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA (NPP) Území stejného významu jako NPR, od které se liší menší rozlohou, nejčastěji se chrání různé geomorfologické či geologické útvary, z vodních biotopů třeba jezera či rašeliniště. Platí zde obdobná omezení jako na území NPR.

32. Ochrana přírody • Maloplošná zvláště chráněná území… PŘÍRODNÍ REZERVACE (PR) Chráněné území regionálního či místního významu, zahrnují ekosystémy charakteristické pro danou oblast, nižší stupeň ochrany než u NPR a NPP. Do přírodních rezervací můžeme volně vstupovat, platí však jiná omezení (zejména co se týká možného poškozování CHÚ). PŘÍRODNÍ PAMÁTKA (PP) Má stejný význam jako přírodní rezervace. Území malé rozlohy (část lesa, louky, mokřad, skalní útvar apod.) Nižší stupeň ochrany, lze vstupovat do chráněného území.

33. Ochrana přírody • A co péče o chráněná území ? • PLÁN PÉČE • Základní identifikační a popisné údaje o MZCHÚ • Právní statut, vlastnické vztahy, administrativní příslušnost apod. • Odborné a věcné odůvodnění cílů a způsobů péče • Předmět ochrany území, popis a historie lokality, dlouhodobé cíle péče o území. • Plán zásahů a opatření • Konkrétní opatření a zásahy, které se budou v daném CHÚ provádět. • Realizace a kontrola • Nemusí být přímo součástí struktury plánů péče. • Závěrečné údaje • Mapové či jiné grafické přílohy.

34. Ochrana přírody • Význam plánu péče Všechny lidské aktivity a zásahy, které jsou v souladu s ochrannými podmínkami zvláště chráněných území, včetně opatření, které jsou prospěšné a zlepšujípřírodní poměry, jsou usměrňovány a řízeny prostřednictvím tzv.plánů péče.“ Jejich přípravu a zpracování zajišťuje orgán ochrany přírody. (AOPK ČR, Správa NP, Správa CHKO, krajské úřady) Plány péče se zpracovávají zpravidla na období 10 let. Plán péče o velkoplošná chráněná území má zpravidla 2 hlavní části: • rozborová část(obsahuje všechny základní informace o daném území (geologie,geomorfologie, hydrologie, rostlinstvo a živočichové, aktuální stav krajiny – myslivost, rybářství, rybníkářství, poškození lesů, těžba nerostných surovin, cestovní ruch apod.) • návrhová část(konkrétní cíle, které jsou v plánu péče obsaženy – ochrana přírody, monitoring, výzkum, krajinný ráz, územní plány obcí, nerostné suroviny apod.

35. Ochrana přírody • Zpracování a schválení plánu péče • Pro maloplošná chráněná území (NPR, PR, NPP, PP) zpracovává plán péče příslušná Správa CHKO nebo NP, pokud leží tyto lokality na území CHKO či NP. V případě, že se jedná o území mimo CHKO nebo NP, tak plán péče zpracovává příslušné středisko AOPK ČR nebo příslušný krajský úřad. • Plán péče pro PR nebo PP může zpracovat i odbor životního prostředí příslušného krajského úřadu. Formulář a informace k formuláři jsou uvedeny v Metodice přípravy plánů péče od AOPK ČR z roku 1999. • Plány péče velkoplošných chráněných území (CHKO nebo NP) si zpracovává Správa CHKO nebo NP. Plány péče schvaluje Správa CHKO ČR a v konečné fázi Ministerstvo životního prostředí České republiky.

36. Ochrana přírody • Vybraný plán péče: PR TRAVNÝ • Jedná se o zbytky přirozených porostů v komplexu bučin. Maximální dosažené převýšení  zde činí 671m, cožje v  rámci MCHÚ v České republice jedno z největších výškových rozpětí. PR Travný se nachází v CHKO Beskydy. Katastrální území: Krásná pod Lysou horou, Morávka, okres Frýdek - Místek Výměra: 154,85 ha Nadmořská výška: 530 – 1203,1 m Vyhlášeno:2000 • Převažují zde kyselé bučiny a jedliny.. S rostoucí nadmořskou výškou se zvyšuje zastoupení smrku  a porosty přecházejí přes smrkové bučiny v třtinové smrčiny nejvyšších poloh. V bylinném patře rostou typické horské druhy jako podbělice alpská, sedmikvítek evropský, třtina chloupkatá a plavuň pučivá.

37. Ochrana přírody • Vybraný plán péče: PR TRAVNÝ • Nejpočetnější skupinou obratlovců  jsou ptáci. (Je to např. tetřev hlušec, který v počtu několika jedinců přežívá v odlehlých hřebenových partiích.  Hnízdí zde čáp černý,  jeřábek lesní,  sluka lesní, strakapoud  bělohřbetý, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší,  holub doupňák, ořešník kropenatý  a mnoho dalších druhů. Ze savců  zde můžete spatřit  jelena, srnce, vzácně rysa ostrovida nebo vlka. • Praktická ochranářská opatření jsou zaměřena na zvýšení druhové, věkové a prostorové rozrůzněnosti lesních porostů a tyto opatření jsou také základem plánu péče pro PR Travný.

38. Ochrana přírody • Vybraný plán péče: PR TRAVNÝ Mezi nejčastější zásahy a opatření v PR Travný patří: • výsadba původních druhůdřevin(zejména výsadba mladých jedlí do rozsáhlých porostů bučin) • budování ochranných oplocenek(hlavně proti okusům jelení zvěře..) Tyto práce a praktickou realizaci plánu péče zajišťuje Správa CHKO Beskydyse sídlem v Rožnově pod Radhoštěm ve spolupráci se ZO Českého svazu ochránců přírody „Salamandr“(výroba a instalace oplocenek, výsadba jedlí a dalších druhů dřevin, pravidelná kontrola a výměna poškozených oplocenek apod.) • Kromě PR Travný se na opačné straně vrcholu Travného (1203,1 m n.m.) nachází také další přírodní rezervace – Travný potok. • Formulářplánu péče pro PR Travný zahrnujevšechny základní oddíly plánu péče. Plán péče pro PR Travný sestavuje Správa CHKO Beskydy.

39. Ochrana přírody • MANAGEMENT ZCHÚ • Jedná se vlastně o souhrn všech aktivit a činností, které se budou na dané lokalitě vykonávat. Management CHÚ je praktickým vyjádřením plánu péče na lokalitě. Můžou to být různé typy údržby a ochrany lokality. Záleží samozřejmě na typu lokality a charakteru celého biotopu, který je chráněn. Má velký význam z hlediska zachování přírodních hodnot v chráněných územích v budoucnosti. • Patří mezi nejdůležitější součást plánu péče, která se zabývá konkrétním a hlavně praktickým řešením péče o danou lokalitu. Management může provádět buď AOPK ČR nebo sama Správa CHKO, Správa NP nebo konkrétní organizace jako např. ZO ČSOP, pozemkové celky, různá sdružení apod. Např. - pravidelné kosení a odklízení trávy na orchidejových loukách -odstraňování náletu cizích dřevin z lokality - pravidelná probírka náletových dřevin v lesních rezervacích - výsadba charakteristických dřevin pro daný biotop a jejich oplocení -   odstranění černé skládky z CHÚ -   vyznačení hranice CHÚ -   příprava a následná instalace hraničních cedulí CHÚ - výroba nové informační tabule pro turisty apod.

40. Autoři: Mgr. Martin ŠULGAN, Ing. Jolana JUŘICOVÁ Tento materiál vznikl jako součást projektu Modernizace výuky odborných předmětů. Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm. 2011