§ 421a

1. Odpovědnost za škodu způsobenou povahou věci při plnění závazkuJUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČRPřednáška pro ČAK Brno 7. listopadu 2012

2. Odpovědnost za škodu způsobenou povahou věci při plnění závazku § 421a (1) Každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito. Této odpovědnosti se nemůže zprostit. (2) Odpovědnost podle odstavce 1 se vztahuje i na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.

3. Odpovědnost za škodu způsobenou povahou věci při plnění závazku Předpoklady a charakter odpovědnosti Předpokladem vzniku odpovědnosti organizace poskytující služby za škodu ve smyslu ustanovení § 238 obč. zák. (nyní § 421a) není porušení právní povinnosti organizací ani její zavinění. Uvedené odpovědnosti se organizace nemůže zprostit. V úvahu přichází ovšem zavinění poškozeného (§ 441 obč. zák.). Zpráva NS ČSR ze dne 4. 8. 1986, sp. zn. Cpj 44/85 (R 2/1987, s. 104)

4. Odpovědnost za škodu způsobenou povahou věci při plnění závazku Veřejné stravování Při poskytování služeb veřejného stravování jsou např. stolní nádobí, příbory, stůl, na němž je prostřeno, i židle, na které zákazník sedí, věcmi, jichž bylo použito při poskytnutí služby ve smyslu ustanovení § 238 obč. zák. (nyní § 421a). Je-li vadnost některé z takových věcí příčinou vzniku škody poškozeného, byla tu škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v povaze věci použité při poskytování služby (§ 238 obč. zák.). Rozsudek NS ČSR ze dne 31. 10. 1984, sp. zn. 1 Cz 40/84 (R 15/1986)

5. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Objektivní odpovědnost ve zdravotnictví Zdravotnícka organizácia zodpovedá v zmysle ustanovenia § 238 O. z. [nyní § 421a] za škodu spôsobenú okolnosťami, ktoré majú pôvod v povahe použitého prístroja, nástroja, lieku alebo inej veci použitej pri poskytnutí zdravotníckych služieb, a to aj keď ide o vedľajšie účinky, ktoré mali za následok vznik škody, o ktorých nebolo zdravotníckej organizácii známe, že k nim dochádza. Rozsudek NS SSR ze dne 20. 12. 1974, sp. zn. 1 Cz 110/74 (R 9/1977)

6. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Vztah k obecné odpovědnosti ve zdravotnictví Je vyloučeno, aby podle ustanovení § 238 obč. zák. [nyní § 421a] byla posouzena odpovědnost zdravotnické organizace za škodu, která neměla příčinu v povaze konkrétního použitého přístroje nebo jiné věci, ale v samostatném zdravotnickém zákroku, popřípadě ve způsobu jeho provedení. V takovém případě odpovídá zdravotnická organizace za škodu podle ustanovení § 421 obč. zák. [nyní § 420]. Zpráva NS ČSR ze dne 4. 8. 1986, sp. zn. Cpj 44/85 (R 2/1987, s. 104)

7. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Rozdíl mezi obecnou a objektivní odpovědností zdravotnického zařízení Jestliže příčinou poškození zdraví byl technicky nesprávně provedený lékařský zákrok, je dána obecná odpovědnost zdravotnického zařízení, nikoliv objektivní odpovědnost za škodu způsobenou okolnostmi, jež mají původ v povaze použité látky, a to i za situace, kdy aplikovaná látka vyvolala u poškozeného alergickou reakci a následné poškození zdraví. Rozsudek NS ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. 25 Cdo 2542/2003 (Soubor C 2992)

8. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Vpich injekční jehly jako příčina škody Jestliže je vyvolávajícím mechanismem poškození na zdraví (příčinou vzniku škody) vpich injekční jehlou při odběru krve, jde o odpovědnost podle § 238 obč. zák. [nyní § 421a], protože příčina spočívá v povaze přístroje. Rozsudek KS v Českých Budějovicích ze dne 23. 5. 1990, sp. zn. 5 Co 465/90 (B 1/1992, č. 4)

9. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Okolnosti, které mají původ v povaze přístroje Okolnosti, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při poskytnutí služby použito, mohou spočívat i v nedostatečné sterilnosti nebo jiné chybějící vlastnosti, kterou by jinak měl mít přístroj nebo jiná věc použitá při poskytování zdravotnické služby. Pokud je totiž předepsána nebo se předpokládá určitá vlastnost přístroje či jiné věci použité při poskytování služby a tento přístroj nebo jiná věc zmíněnou vlastnost postrádají, lze dovodit, že byla-li chybějící vlastnost příčinou vzniku škody, byla škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo použito při poskytování služby. Vadnost či jiný nedostatek použitého přístroje nebo jiné věci ovšem nejsou nutným předpokladem posouzení odpovědnosti organizace za škodu podle ustanovení § 238 obč. zák. [nyní § 421a]. Podle tohoto ustanovení bude organizace odpovídat občanovi i tehdy, jestliže příčina vzniku škody spočívá v povaze použitého přístroje nebo jiné věci (např. v jeho určité vlastnosti), která obvykle nevyvolává vznik škody, ale v konkrétním případě škodu vyvolala. Zpráva NS ČSR ze dne 4. 8. 1986, sp. zn. Cpj 44/85 (R 2/1987, s. 104–105)

10. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Nesterilní zdravotnický přístroj Okolnosti, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, mohou spočívat i v nedostatečné sterilnosti či jiné chybějící vlastnosti, kterou by jinak při zdravotnické službě použitý přístroj či věc měla mít. Není-li prokázáno, že právě tyto okolnosti byly vyvolávajícím činitelem poškození zdraví, není naplněn základní předpoklad odpovědnosti za škodu podle § 421a obč. zák. Usnesení NS ze dne 30. 10. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1003/2002 (Soubor C 1518)

11. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Riziko přenosu hepatitidy nesterilní jehlou Samotné riziko přenosu hepatitidy spojené s užitím nesterilní jehly k odběru krve, není-li nesterilnost skutečně prokázána, nezakládá objektivní odpovědnost zdravotnického zařízení za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo použito při plnění závazku. Rozsudek NS ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 25 Cdo 508/2005 (Soubor C 4634)

12. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Nesterilní injekční jehla a kontakt s nosičem viru Došlo-li k onemocnění pacienta v důsledku použití nesterilní injekční jehly při léčebném zákroku, jde o objektivní odpovědnost zdravotnického zařízení za škodu způsobenou pacientovi na zdraví. Jestliže k nákaze pacienta došlo proto, že při lékařském zákroku se dostal do kontaktu s pracovníkem zdravotnického zařízení, jenž byl nosičem viru, nebyla škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci. Rozsudek NS ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. 2 Cdon 961/96 (PrRo 10/1997, s. 531)

13. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Vlastnosti přístroje a metody Při posouzení, zda zjištěné okolnosti, jež způsobily poškození zdraví pacienta při lékařském zákroku, mají původ v povaze použitého přístroje, nelze oddělovat působení typických vlastností operačního přístroje od metody (způsobu) použití přístroje při operačním výkonu. Nejde přitom o otázku znaleckou, nýbrž o právní posouzení, jež náleží soudu. Rozsudek NS ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2046/2007 (R 35/2010)

14. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Škoda způsobená působením zdravotní pomůcky Tlak drátěné fixační kličky na míchu uvnitř páteřního kanálu je okolností, jež má původ v povaze věci užité při lékařském zákroku. Rozsudek NS ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 25 Cdo 1129/2005 (Soubor C 4646)

15. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Steh, který zaškrtil močovod Umístil-li operatér při gynekologické operaci steh v určitém místě a přitáhl jím okolní tkáň natolik, že zaškrtila močovod, nebyla zdravotní újma vyvolána okolností mající původ v povaze vlákna použitého k vytvoření stehu. Nastala-li pro neprůchodnost močovodu ztráta ledviny, je porušení právní povinnosti zdravotnického zařízení třeba posuzovat z hlediska, zda neprůchodnost močovodu poškozené nebyla včas diagnostikována a odstraněna. Rozsudek NS ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 25 Cdo 118/2006 (Soubor C 5794)

16. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Příčinná souvislost u škody vzniklé při poskytování zdravotnických služeb I v případě odpovědnosti za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje či jiné věci, použité při poskytování zdravotnických služeb, musí být prokázána příčinná souvislost. O vztah příčinné souvislosti se jedná, je-li prokázáno, že konkrétní újma poškozeného byla vyvolána účinky přístroje či jiné věci použité při poskytnutí služby, které vyplývají právě z povahy této věci. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává. Rozsudek NS ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 1200/2007 (Soubor C 5085)

17. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Nedostatky v poučení pacienta při bezchybném použití zdravotnického přístroje Jestliže pooperační komplikace nebyly vyvolány v důsledku zvolené metody ani použitého přístroje, nejsou pro posouzení odpovědnosti zdravotnického zařízení za škodu na zdraví významné formální nedostatky ohledně poučovací povinnosti a souhlasu pacienta s výkonem. Usnesení NS ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. 25 Cdo 1555/2007(Soubor C 5083)

18. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Trestní odpovědnost lékaře za nesprávně stanovenou diagnózu Stanoví-li lékař při výkonu svého povolání (při poskytování zdravotní péče) chybnou diagnózu, pak to samo o sobě ještě nemusí opodstatňovat závěr, že již tímto porušil svou povinnost vyplývající pro něj z ustanovení čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (uveřejněné pod č. 96/2001 Sb.m.s.), § 11 odst. 1 a § 55 odst. 1, 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, tj. povinnost poskytovat zdravotní péči v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy (povinnost vykonávat své povolání „lege artis“). Usnesení NS ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 7 Tdo 219/2005 (Soubor T 784)

19. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Vymezení postupu „lege artis“ Závěr o porušení takové povinnosti však může být namístě v případě, když nesprávná diagnóza je důsledkem závažného porušení postupů pro její určování, které lékař zavinil (alespoň ve formě nedbalosti ve smyslu § 5 tr. zák.) a které spočívá např. v bezdůvodném nevyužití dostupných diagnostických metod. Postup lékaře je ovšem vždy nutno hodnotit tzv. „ex ante“, tj. na základě poznatků, které měl k dispozici v době svého rozhodování. Usnesení NS ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 7 Tdo 219/2005 (Soubor T 784)

20. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Důkazní břemeno ke vztahu příčinné souvislosti Příčinná souvislost mezi léčebným postupem, který nebyl lege artis, a škodou na zdraví pacienta (jako jedna ze základních podmínek obecné odpovědnosti za škodu) musí být najisto postavena; důkazní břemeno v tomto směru nese žalobce. Usnesení NS ze dne 25. 11. 2003, sp. zn. 25 Cdo 168/2003 (Soubor C 3429)

21. Odpovědnost za škodu ve zdravotnictví Odpovědnost za škodu na zdraví vyvolanou účinnou složkou správně podaného léku Jinou věcí, jíž bylo použito při plnění závazku, se ve smyslu ustanovení § 421a ObčZ v oblasti poskytování zdravotní péče rozumí i lék či léčebný přípravek podaný pacientovi zdravotnickým zařízením. Okolností, jež má původ v povaze léčiva, je nejen jeho vada či chybějící vlastnost (např. je infikován), kterou by lék měl mít, ale také jeho vlastnosti, jimiž se při svém použití projevuje, ať už typické či charakteristické nebo naopak neobvyklé či nepředpokládané. Objektivní odpovědnost zdravotnického zařízení je dána, jestliže konkrétní újma byla způsobena okolnostmi, jež přímo vyplývají z povahy léku, tj. i v případě, že přes správnou aplikaci byly jeho účinné složky způsobilé vyvolat v organismu nepříznivou reakci spojenou s újmou na zdraví. Rozsudek NS ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 25 Cdo 1240/2009 (SoRo 12/2011, str. 450, č. 130)