PSYCHOLingvistika a neurolingvistika

1. PSYCHOLingvistika a neurolingvistika JČU v Českých Budějovicích Lucie Korousová Andrea Vosátková Barbora Baštová Zdroj: Jiří Černý – Dějiny lingvistiky (347 – 389) Internet

2. Psychologie a lingvistika - učení o duši Filozofové: Platon Aristoteles - zájem o lidskou řeč

3. asociocianismus - vrchol v 17. a 18. století - veškerý duševní život vzniká sdružováním myšlenek a představ

4. WilhelmWundt - zavedl experimentální metody - první psychologická laboratoř - rozvoj moderní psychologie

5. Introspekcismus - psychologie jako „věda o psychičnu“ - introspekce- pozorování svého vlastní duševního života

6. Behaviorismus - zakladatel J. B. Watson - klade důraz na zkoumání lidského chování - stál u zrodu psycholingvistiky

7. vznik psycholingvistiky - vznikla v roce 1951 - tři hlavní zdroje: strukturální jazykověda behaviorismus teorie informace

8. hranice psycholingvistiky Základní okruhy: -Teorie informace -Fonetika a fonologie -Generativní a transformační mluvnice -Jazyk malých dětí -Osvojování cizího jazyka a bilingvismus -Teorie řečové činnosti a pragmalingvistika -Neurolingvistika -Patologie řeči a afáziologie -Textová lingvistika -Kognitivní věda -Paměť -Sémiologie -Sociolingvistika -Filozofie jazyka

9. Zvládání cizího jazyka a bilingvismus - Dítě má vrozenou schopnost zvládat lidskou řeč, ne konkrétní jazyk. Bilingvismus – dokonalá znalost cizího jazyka - individuální - kolektivní

10. pragmalingvistika Označení pro mimojazykové okolnosti komunikačního procesu Navazuje na morrisovské pojetí sémiotiky jako vědy o znacích Zkoumá: hlas, vzdálenost mluvčího od posluchače, rozdíl mezi tím co nám mluvčí chce sdělit a tím jak to vnímá posluchač GerhardHelbig

11. Teorie řečové činnosti(teorie řečových aktů) • Usiluje o komplexní pohled na komunikační proces • Centrální postavení má především její aktivní účastník • Výpověď je určena jednomu nebo více adresátům, má společenský charakter. • Dílčí operace: 1) formování 2) vnitřní programování řečového aktu 3) realizace řečového aktu 4) etapa kontrolní

12. Paralingvistika(Parajazyk) předpona – para- znamená „okolo“ Zkoumá zvukovou stránku neverbální komunikace, která je používána k pozměnění sdělení či zprostředkovává emoce. Prostředky: zvukové podoby jazyka, mimika, gesta

13. Vznik a vývoj neurolingvistiky afázie, tj. poruchy řeči způsobené poškozením některé části mozku Pierre Paul Broca-Brocovo řečové centrum Carl Wernicke - Wernickeovo řečové centrum Levá hemisféra X pravá hemisféra

14. Pierrepaulbroca Schéma lidského mozku ukazující povrch výrůstku a primární sluchovou oblast Brocova oblast (modře) - gyrus inferior frontálního lalokuWernickeova oblast (zeleně) - gyrus supramarginalis v parietálním laloku a horní části laloku temporálníhoPrimární sluchová obl. (růžově)Gyrus angularis (oranžově)Gyrus supramarginalis (žlutě)

15. Poruchy řeči a typy afázií Patologie sluchového analyzátoru Psychická hluchota Vývojová nemluvnost: dysfázie, alálie Poruchy vývoje zvukové stránky jazyka Poruchy vývoje gramatické stránky jazyka Vývojové nedostatky poznávací činnosti: dysgnózie Patologie fatických funkcí – afázie Patologie řeči v sociální interakci Patologie řeči při nervových onemocněních Patologie řeči při duševních onemocněních Patologie hlasu

16. Poradna pro afázie-cvičení s dětmi

17. Textová lingvistika 70. Léta Základní jednotka – text Nová disciplína – lingvistika textu Zakladatelé a propagátoři: Teum A. van Dijk (Holansko); J. S. Petöfi; W. U. Dressler (Rakousko) u nás: K. Hausenblas; F. Daneš K. Hausenblas

18. Metody a cíle • Textová gramatika – sleduje souvislosti mezi gramatickými jevy v rámci větších celků • Van Dijk začal rozlišovat: • - Makrostruktury • - Mikrostruktury • pragmatika

19. Nové pojmy a termíny: koheze – sématická vlastnost kohereze – spojitost mezi prvky formálními koherentní faktory: - konektivita - rekurence - rafráze koreference – hl. prostředkem anafora

20. KOGNITIVNÍ VĚDA LINGVISTIKA Od 80. let – tzv. kognitivní směr = orientace na poznávací činnost člověka Do centra zájmu – Problematika porozumění textu + vše co s ní souvisí Spolupráce s dalšími vědními obory: anatomie, fyziologie, filozofie, biochemie, kybernetika… Kognitivní věda – interdisciplinární charakter Kognitivní lingvistika - ta část lingvistiky zabývající se kognitivními procesy

21. Porozumění psaného a mluveného textu • Pomocné faktory: • konext – rozhodující v mluveném projevu • př.: • do pekla X dopekla • redundace – může chybět celá třetina textu • Př: • al- př-st- ta-ov-mu -ex-u d-ky -ed-nd-nc- po-oz-mí-e

22. Mentální reprezentace jazykového projevu • Porozumění textu – 2 roviny: • - vyšší – týká se celkového smyslu textu, jeho globálního tématu • - predikace – očekávání příjemce týkající se právě tohoto tématu • - nižší – navazování jednotlivých vět a hledání spojitosti • Porozumění usnadňuje • - topikalizace – správné uspořádání projevu • - koherence – střídání známých a nových informací • - presupozice – známé informace • - ohnisko – neznáme informace • - soubor znalostí o světě

23. Typy a struktura paměti Smyslová(seznorická) - uschovává věrný obraz okolního světa na velmi krátkou dobu (0,1-0,5 sekundy) Krátkodobá - spíše interpretace reálních událostí - přechovává jen 5-6 posledních dílčích informací Dlouhodobá - prakticky neomezená kapacita - nejdůležitější a nejsložitější systém paměti

24. Biologické a fyziologické základy paměti Neurony jsou mezi sebou složitě propojeny a vytváří množství okruhů, v nichž probíhá elektrická aktivita => v neuronech chemické a strukturální změny -> nové okruhy Krátkodobá paměť = jejich dočasná elektrická aktivita Dlouhodobá paměť = jejich stálé uspořádání

25. Model lidské paměti Paměť se skládá z určité zásoby pojmů, informací a dat a z procesu jejich interpretace Banka dat - zásoba pojmů a informací - slouží k uchovávání informací - obsahuje spíše kognitivní zpracování konkrétních slov

26. Další typy paměti • vizuální, událostní (epizodická) • Sémantická - při jazykovém vyjadřování – rozhodující úloha • Lexikální – ta část sémantické paměti, která má blízko k pojmenovávací složce jazyka • Subjektivní slovník – soubor znalostí o slovních významech u jednotlivých lidí. • - zjišťují se především asociační metodou

27. Děkujeme za pozornost