Řeč přímá, nepřímá, nevlastní přímá, polopřímá

1. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Čs. armády 777 399 01 Milevsko www.issou-milevsko.cz Řeč přímá, nepřímá, nevlastní přímá, polopřímá

3. Metodické pokyny: 1. část prezentace (5. - 15. snímek) je výkladová 2. část prezentace je zaměřena na opakování probíraných jevů: • žáci individuálně plní zadané úkoly • každý snímek je uzavřen společnou kontrolou • v některých případech (snímek 16, 19 a 21) mohou žáci využívat funkci pera v Office 2010 • správné řešení se objeví po použití mezerníku Materiál je interaktivní a inovativní především díky propojenosti výkladu učitele a samostatné práce žáků, a to za využití ICT.

4. Řeč přímá, nepřímá, nevlastní přímá, polopřímá

5. Řeč přímá • podává výpověď tak, jak byla vyslovena • skládá se z promluvy a uvozovací věty • netvoří souvětí (poměr přímé řeči k větě uvozovací je volný) Katka řekla: „Mám tě moc ráda.“ uvozovací věta promluva (Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

6. Postavení věty uvozovací • Před přímou řečí – oddělena dvojtečkovou Katka řekla: „Mám tě ráda.“ Karolína se zeptala: „Je to pravda?“ Petr se rozkřikl: „Tak to ne!“ • (Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

7. B.Za přímou řečí – odděluje se čárkou, nekončí-li přímá řeč otazníkem nebo vykřičníkem „Mám tě ráda,“ řekla Katka. „Je to pravda?“ zeptala se Karolína. „Tak to ne!“ rozkřikl se Petr. • (Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

8. C. Uprostřed přímé řeči – oddělena čárkami „Mám tě ráda,“ řekla Katka, „ už dlouhou dobu.“ • (Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

9. Řeč nepřímá • zpráva mluvčího o výroku jiného mluvčího • mění se gramatická osoba, čas, někdy i slovesný způsob • vyjádřena vedlejší větou • (Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

10. Katka řekla, že mě má ráda. Nakázal jí, aby ten nepořádek rychle uklidila. Otec se zeptal, zda zítra přijde.

11. V umělecké literatuře… využívání moderních mluvnických prostředků: • Pásmo vypravěče– autor nezasahuje do děje, monologická forma, nepřímá řeč (3. osoba), někdy ich-forma • Pásmo postav – dialogická i monologická forma, vnitřní monolog, přímá řeč + polopřímá řeč, nevlastní přímá řeč • (Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

12. Nevlastní přímá řeč • podává projev tak, jak byl vysloven, ale v písmu • není v uvozovkách • projev postavy reprodukován vypravěčem beze změny • splývá s pásmem vypravěče • má znaky hovorového stylu • využívá osob a časů jako v přímé řeči • (Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

13. Karel řekl Šimonovi, pojeď do té Itálie s námi, ale nebylo to pozvání upřímné. • Chytil ji za ruku, pojď, utečeme až na konec světa.

14. Polopřímá řeč • řeč postav – formálně však překračuje hranici této řeči a včleňuje se do řeči autorské • bez uvozovek • využití pouze 3. osoby • (Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

15. Uháněla, nebyla schopná ani sledovat čas, přece jí nemohou ujet. Určitě na ni počkají! • Jana se dotkla Kryštofovy ruky, ne, takhle to nesmí dopadnout.

16. Procvičování Když babička dokončila své vypravování, položila jí kněžna ruku na rámě a řekla: „Tvé vypravování, stařenko, bylo velmi milé, nevíš ani, jak jsem ti za ně vděčna.“ Za chvíli se přihnaly děti. „Dívejte se, babičko, co nám slečna Hortensie dala!“ volaly všechny najednou a ukazovaly rozličné dárky. • Označ věty uvozovací: B. Němcová

17. Když babička dokončila své vypravování, položila jí kněžna ruku na rámě a řekla: „Tvé vypravování, stařenko, bylo velmi milé, nevíš ani, jak jsem ti za ně vděčna.“ Za chvíli se přihnaly děti. „Dívejte se, babičko, co nám slečna Hortensie dala!“ volaly všechny najednou a ukazovaly rozličné dárky. • Řešení:

18. Pocestný se u nás zastavil a zeptal se, kde najde cestu do města. • Změň řeč nepřímou na řeč přímou a nevlastní přímou: Pocestný se u nás zastavil a zeptal se: „Kde najdu cestu do města?“ Pocestný se u nás zastavil a zeptal se, kde najdu cestu do města?

19. Veverka vykřikl Pavlík. Kde křičely děti. Chtěly ji také vidět. Má tady někde hnízdo řekl lesník Vácha. Hnízdo smála se Slávka. Copak je veverka pták. • Doplň uvozovky a interpunkční znaménka: B. Říha

20. „Veverka,“ vykřikl Pavlík. „Kde?“ křičely děti. Chtěly ji také vidět. „Má tady někde hnízdo,“ řekl lesník Vácha. „Hnízdo?“ smála se Slávka.„Copak je veverka pták?“ • Řešení:

21. Statkář Pejcha se u plotu zastavil. Nechce souseda zdržovat, šel kolem jen náhodou. Nezdržuješ, zahučel a pokračoval v práci. Holku mu nedám, i kdyby jeho statek byl ještě větší. Ať se zlobí, nikoho se nebojí. Bádal jsem tedy v noci nevinně (nikdy nepůjdu k psychiatrům) i v tomto oboru: nežere mě snad černá závist? • Rozliš nevlastní přímou řeč od polopřímé: L. Vaculík

22. Statkář Pejcha se u plotu zastavil. Nechce souseda zdržovat, šel kolem jen náhodou. Nezdržuješ, zahučel a pokračoval v práci. Holku mu nedám, i kdyby jeho statek byl ještě větší. Ať se zlobí,nikoho se nebojí. Bádal jsem tedy v noci nevinně (nikdy nepůjdu k psychiatrům) i v tomto oboru: nežere mě snad černá závist? • Řešení nevlastní přímářečx polopřímá řeč

23. ZDROJE • MUŽÍKOVÁ, Olga a kol. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80-7358-082-9. • MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk - přehled středoškolského učiva. Třebíč: Petra Velanová, 2005, ISBN 80-902571-5-1. • SOCHROVÁ, Marie. Cvičení z českého jazyka v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, 2005, ISBN 80-253-0094-3. • SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, ISBN 80-7200-338-0.