LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ

1. LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ MUDr. Prokeš

2. Optimální výkon sportovce • Fyzická připravenost • Technická zdatnost • Mentální schopnosti Jedině optimalizace každé z těchto tří složek a optimalizace všech tří složek v komplexu může vést k podání maximálního možného výkonu daného jedince.

3. Optimalizace fyzické připravenosti • Optimální fyzická připravenost je schopnost vyprodukovat v daném časovém úseku více energie než soupeř. • Potřebujeme znát, co se děje při různých intenzitách tréninku s energetickými systémy každého sportovce.

4. Energetické systémy • Jsou to systémy, které dodávají energii pro svalové kontrakce. • Lidské tělo má k dispozici celkem tři energetické systémy, zajišťující energii pro svalovou kontrakci. • Anaerobní - Laktátový (glykolitický) • Anaerobní - Alaktátový (kreatinfosfátový) • Aerobní • Jediná látka, která zajišťuje svalovou kontrakci, je ATP (adenosintrifosfát). Je to vysoce energetická látka, která se skládá z adenosinu,což je ribonukleotid a třech fosfátových skupin.

5. Energetické systémy Adenosin P+ adenosinmonofosfát P+ adenosindifosfát P+ adenosintrifosfát P+ představuje jednu fosfátovou jednotku

6. Energetické systémy ATPStahující se části svalu ADP ATP Jeden ze tří energetických systémů P+

7. Energetické systémy obnovující ATP • dva anaerobní systémy • kreatinfosfátový systém, • glykolytický systém • aerobní systém Kreatinfosfátový systém Glykolytický systém Aerobní systém Energie pro svalové kontrakce P + ADP ATP

8. Energetické systémy dle rychlosti obnovy ATP • Anaerobní systémy jsou schopny dodávat energii rychleji než aerobní. • Kreatinfosfátový systém dodává energii rychleji než glykolytický.

9. Kreatinfosfátový systém • Anaerobní alaktátový systém • Donátorem fosfátové skupiny pro obnovu ADP na ATP je látka zvaná kreatinfosfát. • Při tomto procesu se netvoří laktát. • Kreatinfosfát (CP) + ADP  Kreatin (CR) + ATP • Tato reakce je velmi rychlá a okamžitá, protože probíhá pouze v jednom stupni a enzymy v této reakci reagují rychle. • Tento systém by byl velmi silný, kdyby bylo ve svalech více kreatinfosfátu nebo kdyby mohl být kreatin rychle přeměněn zpět na kreatinfosfát.

10. Kreatinfosfátový systém • Pozitiva: Dodává energii extrémně rychle, 4 - 5 x rychleji než aerobní systém. Je zapotřebí pouze jeden stupeň k zajištění • Negativa: Ve svalech je uloženo pouze velmi malé množství paliva pro tento systém a proto není schopen dodat energii pro většinu závodů nebo výkonů. Množství energie postačí na 4 – 10 vteřin činnosti • Trénovatelnost: Není příliš trénovatelný a proto se věnuje jeho rozvoji pouze málo úsilí. • Vhodné využití kreatinfosfátového systému: Je vhodný pro rychlé pohyby, sprinty, skoky a vrhy, ale u závodů delších než 10 vteřin je jeho použití omezené. V závodech je využívaný pro rychlý start. Potom už je jeho využití malé. Velmi užitečný je kreatinfosfátový energetický systém u kolektivních sportů a u individuálních, jako je tenis, kde se vyžadují rychlé reakce.

11. Anaerobní glykolytický systém • Nazýván pouze anaerobní resp. laktátový. • Tento systém používá pro tvorbu fosfátové skupiny glykogen a jeho štěpení. • Při tomto procesu je tvořen laktát. Glykogen / Glukóza + ADP + P+  10 postupných chemických reakcí  2 molekuly pyruvátu + 2 molekuly ATP • Palivo = Glykogen (uložen v játrech a ve svalech) • Z jedné molekuly glukózy vznikají dvě molekuly kyseliny pyrohroznové (pyruvátu) a dvě molekuly ATP. Tento systém je energeticky nevýhodný produkuje málo energie ale je velmi rychlý. Ne sice tak rychlý jako kreatinfosfátový, ale 2x-3x rychlejší než aerobní systém.

12. Anaerobní glykolytický systém • Pyruvát (pyrohroznovákyselina) je organickásloučenina. Chemickývzorecpyruvátuje C3H3O3. • Je to vysoceenergetickálátka, kterou je schopenvelmiefektivněvyužívataerobnísystém. • Pokud je pyruvátutakovémnožství, že ho aerobnísystémneníschopenzpracovat,dochází k jehohromaděnívesvalech a k přeměněnakyselinumléčnou a tapotomvelmirychleměnínajejísůl, laktát.Chemický vzorec laktátu je C3H5O3. • Fáze 1 : Glykogen + ADP  ATP + pyruvát( = glykogenolýza) • Fáze 2 : Pyruvát laktát • Připřeměněpyruvátunalaktátdochází k uvolňovánívodíkovýchiontů. • Pyruvát Laktát + H+ • Snížením PH (tedyzvýšenímkyselosti) dochází k omezenímetabolickýchpochodůve svalu.je jehoschopnostdále se kontrahovatomezena a intenzitavykonávanéprácepoklesne.

13. Anaerobní glykolytický systém • Pozitiva: Vytváří energii 2 - 3 x rychleji než aerobní systém. • Negativa: Jako jeden ze svých koncových produktů vytváří anaerobní systém hydrogenové ionty (kyselé ionty). To brzdí tvorbu energie a svalovou kontrakci a způsobuje poškození buněk. • Anaerobní systém je méně účinný než aerobní systém – z každé molekuly glukózy se vytvoří pouze 2 molekuly ATP. • Dodávka energie je omezená a snadno se vyčerpá. • Trénovatelnost střední: Nejdůležitější pro zvýšení dodávky energie tímto systémem je zvýšit kapacitu produkce pyruvátu - anaerobní kapacitu. • Vhodné využití anaerobního systému: Tento systém je v určitém okamžiku důležitý pro rychlost skoro v každém závodě. Důležitější je pro kratší závody. Nejvíce je zapojen při činnosti o vysoké intenzitě, která trvá do dvou minut.

14. Aerobní systém • Pracuje za přítomnosti kyslíku. • Palivo= sacharidy,resp. Pyruvát, tuky a bílkoviny • Pyruvát, jako koncový produkt anaerobního procesu je preferované palivo. Za přítomnosti kyslíku se pyruvát mění na acetylcoenzymA. • Vzniká až 36 molekul ATP. • Jako odpadní produkty vznikají CO2 a H2O. • Z pyruvátu se energie tvoří rychleji než z tuků a u bílkovin je potřeba určité štěpení buněk. • Hlavním zdrojem energie pro dlouhotrvající zátěže při nízkých intenzitách jsou tuky. • Část pyruvátu se dokáže přeměnit na bílkoviny a ty jsou potom využity jako palivo pro aerobní systém.

15. Aerobní systém

16. Aerobní systém • Maximální možné uvolnění energie z tohoto systému je přímo úměrná maximální možné spotřebě kyslíku • neboli maximálnímu využití kyslíku-VO2max • Plavcova maximální schopnost získávat energii z aerobního systému se nazývá aerobní kapacita.

17. Aerobní systém • Pozitiva: Aerobní systém zajišťuje energii na extrémně dlouhou dobu a také zajišťuje téměř všechnu energii pro každodenní činnost. Odpadníprodukty (voda a kysličník uhličitý) jsou neškodné. • Negativa:Relativně pomalý.Nemůže dodávat všechnu energii pro většinu závodů nebo výkonů . • Vhodné využití aerobního systému: Aerobní systém je spojený s takzvanými vytrvalostními disciplínami - tedy s disciplínami, které trvají déle než 10 minut. Ale aerobní kapacita je nezbytná pro všechny disciplíny trvající 20 a více vteřin. • I úspěšní sprinteři mají velmi vysokou aerobní kapacitu. • Aerobní systém je základem téměř všech tréninkových programů. Většina sportovních disciplin vyžaduje vysokou úroveň aerobní kapacity. Čím více aerobní kapacity (VO2max), tím lépe.

18. Součinnost systémů • Všechny tři systémy pracují stále, ale poměr zapojení, se dramaticky mění podle intenzity a rychlosti činnosti. • V prvních vteřinách závodu se aktivuje první a nejrychlejší ze systémů a tím je 1. anaerobní alaktátový systém (Kreatinfosfátový). • Než se tento systém vybije (stále je k dispozici cca 50% volného kreatinfosfátu), aktivuje se další energetický systém, 2. a sice aerobní. • Jenže rychlost se kterou dodává energii není schopna pokrýt energetickou potřebu a proto musí být aktivován třetí ze systémů, 3. anaerobní laktátový (glykolytický).

19. Součinnost systémů – střední a dlouhé tratě • Je nanejvýš výhodné, aby pro všechny klasické plavecké závodní tratě byl aerobním systémem preferován jako palivo pyruvát. • Čím lepší je aerobní kapacita, tím více pyruvátu bude aerobní systém schopen zpracovat. • Neboli, čím větší VO2max , tím více energie z pyruvátu je tento systém schopen dát. • Čím vyšší je aerobní kapacita, tím větší množství pyruvátu je aerobní systém schopen zpracovat. K tomu aby bylo dostatek pyruvátu je potřeba aby byla vysoká i anaerobní kapacita tedy produkce pyruvátu.

20. Vztah aerobní a anaerobní kapacity AC 5l AC 10l ANC 3L ANC 3l

21. Součinnost systémů – krátké tratě • Protože intenzita plavání bude na vysokém stupni, převezme glykolytický systém velkou část dodávky energie. Důsledkem toho bude vysoká tvorba pyruvátu. • Pyruvát se začne přeměňovat na laktát. Jeho koncentrace bude prudce narůstat, s ním i vodíkové ionty. Bude se snižovat PH a bude hrozit acidóza (zakyselení) svalu, tím i pokles jeho kontraktibility. • Plavec takzvaně vytuhne. • Vyšší aerobní kapacita bude schopna zvládnout více pyruvátu, tím se sníží jeho koncetrace ve svalu. • Bude poté nižší i hladina laktátu a tím i acidóza • Plavec bude schopen dokončit svůj závod ve vysokém tempu.

22. Sběr informací o systémech • Informace o systémech můžeme získat měřením laktátu v krevním řečišti.Jde o metodu nepřímou, ale velmi přínosnou. • Měřením laktátu můžeme získat informace o stavu jak aerobního, tak anaerobního systému. • Anaerobní kapacita je maximální produkce pyruvátu za časovou jednotku. Jednotka pro anaerobní kapacitu je mmol laktátu/l/s. • Laktát a pyruvát jsou si látky podobné a jejich vztah je velmi dynamický a poměr pyruvát/laktát ve svalech se uvádí 1:1. • Hladina laktátu v krvi odráží rozdíl mezi produkcí a odbouráváním laktátu (resp. pyruvátu).

23. Přesun laktátu

24. Obecné podmínky pro správné provedení laktátového testování • Test musí být prováděn pro specifický sport a pro danou disciplinu. Není korelace mezi např. V4 na bicyklovém ergometru a V4 při specifické plavecké disciplině. • Testování by se mělo provádět ve stejný čas, ve stejném prostředí, při podobném stravování. • 24 hodin před testováním by neměly být zařazovány těžké tréninky a posilovací trénink. • Po soustředění, či po období těžkých extenzivních tréninků by test měl být prováděn nejdříve po 3 dnech regenerace. • Musí být odebírána arteriální krev z ušního lalůčku (přednostně) nebo z prstu.

25. Obecné podmínky pro správné provedení laktátového testování • Vždy musí být zajištěna nejvyšší pozátěžová hodnota laktátu. K tomu aby toto bylo zajištěno, musí být odebrány aspoň dva vzorky. Při úsecích plavaných submaximálním úsilím většinou stačí měření v 1 a 3 minutě. Pro úseky plavané maximálním úsilím je charakteristické, že maximální hladiny laktátu v krvi je opožděna. Měření se provádí ve 3., 5., 7., 9. a pokud je potřeba i ve 12. minutě. • Testování by mělo probíhat v pravidelných intervalech. U vyspělých plavců reprezentantů by měly testy být opakovány nejpozději 1x za 8 týdnů • Hodnoty laktátu nám tedy udávají informace o: • aktivaci a příspěvku aerobního a anaerobního systému • výkonu obou systémů v kombinaci s plaveckou rychlostí

26. Laktátová křivka • Základem pro sestavení kondičního profilu plavce je vytvoření laktátové křivky. • Laktátová křivka nám určuje vztah mezi hodnotou laktátu (intenzitou) a plaveckou rychlostí.

27. Laktátová křivka

28. Laktátová křivka • Je potřeba zvolit takové testování aby postihlo jak aerobní, tak anaerobní energetický systém. • Obecně, aerobní kapacitu testujeme několika submaximálními úseky. Optimálně by tyto plavané úseky měly trvat 5 a více minut. Každý následující úsek se plave vyšší rychlostí než předchozí. Do grafu potom vynášíme nejvyšší hladiny krevního laktátu po jednotlivých opakováních. • Pokud budou odpočinky krátké, bude tvar křivky exponenciální. • Při úplném zotavení bude tvar křivky téměř lineární.

29. Laktátová křivka Úplné zotavení lak. mmol/l Krátký odpočinek V m/s

30. Laktátová křivka • Pokud budou odpočinky krátké, bude tvar křivky exponenciální. • Při úplném zotavení bude tvar křivky téměř lineární. • Je vhodnější zvolit test s úplným zotavením mezi opakováními. Hodnoty z takového testu budou přesnější.

31. LK – Důležité body na křivce • Referenční bod V4 je rychlost při hodnotě laktátu 4mmol/l. Tento bod ukazuje rozvoj aerobní kapacity. • Obecně lze říci, že čím je V4 vyšší, tím je aerobní kapacita více rozvinutá a křivka bude posunuta směrem doprava. • Nejvyšší hodnota laktátu při testu anaerobní kapacity. • Čím vyšší hladiny laktátu při testu anaerobní kapacity, tím je rozvinutější.

32. LK – Důležité body na křivce laktát ANC A ANC B Plavec B Plavec A 4mmol/l V4(B) V4(A) Rychlost

33. Laktátová křivka – interpretace • Správná interpretace laktátové křivky je nesmírně důležitá, pro stanovení kondičního profilu plavce. • Základní zákonitost : • čím vyšší je aerobní kapacita a tím větší je posun křivky doprava • čím vyšší je anaerobní kapacita, tím větší je posun křivky doleva • čím nižší je anaerobní kapacita, tím větší je posun křivky doprava • čím nižší je aerobní kapacita, tím větší je posun křivky doleva

34. Laktátová křivka – interpretace • Stejná aerobní kapacita - pro silnější anaerobní kapacitu křivka posunutá doleva • A schopen produkovat více energie za daný čas - lepší na krátké tratě. • B bude spíše dosahovat lepších výsledků na střední a delší tratě. laktát ANC A ANC B 4mmol/l V4(A) V4(B) rychlost

35. Laktátová křivka – interpretace • Stejná hodnota V4, rozdílná úroveň ANC. • A pokračovat v tréninku a rozvíjet svoji AC rychlostmi na úrovni V4. • B snížit rychlost pro rozvoj AC a zvýšit podíl tréninku pro rozvoj ANC laktát ANC A ANC B 4mmol/l V4(A,B) rychlost

36. Laktátová křivka – interpretace • jeden plavec testován po osmitýdenním extenzivním programu • Rozvoj AC na úrovni nové V4 je možný s větší opatrností. Plavat pomaleji. • Rozhodně zařadit více tréninku na ANC laktát ANC A ANC B 4mmol/l V4(A) V4(B) rychlost

37. Laktátová křivka – interpretace • Správná interpretace křivky je pro rozvoj plavce naprosto zásadní. • Laktátové testování není odrazem žádné tréninkové filozofie. Laktátové testování odhaluje kondiční profil plavce a úspěšnost prováděného tréninku. Laktátové testování může pomoci při určování tréninkových intenzit. To se děje pomocí simulačních programů. Ovšem jak, kolik a jakou intenzitou bude plavec trénovat, určuje pouze trenér.

38. Plavecký laktátový test 2 x 400 m • Část, která testuje aerobní schopnosti: Skládá se ze dvou 400m úseků plavaných kraulem. • První úsek je plaván asi 35 vteřin za nejlepším výkonem na tuto trať. • Po odebrání krevních vzorků následuje 15 minut aktivního odpočinku 5 minut pasivního. • Hodnota laktátu by měla být vyšší než 2,5mmol/l a nižší než 4mmol/l • Druhý úsek je plaván asi 20 vteřin za osobním výkonem • Vzorky odebíráme opět v 1 a 3 minutě, pokud by byl vzorek ve 3 minutě vyšší než v První, vezmeme další vzorek v 5 minutě.

39. Plavecký laktátový test 2 x 400 m

40. Plavecký laktátový test 2 x 400 m • Pro znakaře a prsaře by měl test pokračovat ještě dvěma submaximálními úseky svým způsobem. Tyto úseky by měly být plavány 20 vteřin, resp. 10 vteřin za svým maximem. Mezi jednotlivými úseky je opět 15minut odpočinek. • Krauleři a delfínáři nemusí tento test provádět. Pro kraulery je dostačující test 2x400m. • Pro delfínáře je těžké udržet techniku pro úseky plavané touto rychlostí

41. Plavecký laktátový test : kraul a znak

42. Plavecký laktátový test : kraul a znak • Testování anaerobní kapacity se provádí hlavním způsobem. Použijeme 100m nejvyšší možnou intenzitou. • Plavec by měl být zcela vyčerpaný • Vzorky odebíráme ve 3., 5., 7., 9., a pokud je potřeba i ve 12. minutě • Do grafu vyneseme nejvyšší hodnotu jako bod • Polohovkáři plavou 2x 400m kraul a potom 2PZ maximálním úsilím

43. Plavecký laktátový test : kraul a znak

44. Děkuji za pozornost