جمهوری اسلامی ایران

1. جمهوری اسلامی ایران ÍRÁN Jomhuri-ye Eslami-ye Iran (Džomhúríje eslámíje Írán)

3. Obecné údaje: • Český název: Íránská islamská republika • Rozloha:1 648 000 km2 (17. na světě), 0,3% vodstvo • Poloha: 44°-64° v. d. a 25°-40° s. š.  • Využití plochy: 10 % orná půda, 27 % pastviny, 7 % lesy, 56 % ostatní  • Časový odstup: UTC + 3,5 hodiny • Povrch:nejvyšší bod - Qolleh-ye Damavand 5671 m, nejnižší bod - Kaspické moře -28 m Pouště: Lút, Velká solná poušť Pohoří: Elborz, Iránská Vysočina, Kohrúdské hory, Zagros • Vodstvo:nejdelší řeka - Aras 1 072 km, Urmijské jezero Perský záliv, Ománský záliv, Hormuzský průliv • Klima: subtropický pás, tropický pás • Sousedé: Afghánistán936 km, Arménie 35 km,Ázerbájdžán- 432 km, Ázerbájdžán-Nahičevanská exkláva 179 km, Irák 1,458 km,Pákistán909km,Turecko 499 km, Turkmenistán 992 km • hranice: 5,440 km

4. Velká solná poušť Elborz Damavand Iránská vysočina Lút Zagros Kohrúdské hory

6. Obyvatelstvo: Počet obyvatel (2006): 68 688 433,15. na světě Hustota zalidnění:41 obyv./km2 ,128. na světě Národnostní složení: Peršané 51%, Ázerbájdžánci 24%,Kurdové9%, Gílánci a Mazandarani 8%, Arabové 3%, Balúčové 2%, Lúrové 2%, Turkmeni 2% Náboženství: šíitští muslimové 89%, sunnitští muslimové 9% Věkové složení:0-14 let 32,97 %, 15-64 let 62,38%, nad 65 let 4,65%  Roční přirozený přírůstek:1,04% Gramotnost:72,1 % Urbanizace:64,7% Úřední jazyk: perština Hymna: Sorud-e Melli-e Iran

9. Politika: Hlavní město: Teherán (6 758 800 obyvatel) Další města (v počtu obyvatel): Mashhad 1887 400, Esfahan 1266 100 Správní členění: 30provincií(ostanha) Datum vzniku: 1935, nezávislost:1.4.1979 Forma vlády: islámská Státní zřízení: republika Ayatollah: Ali Hoseini-KHAMENEI (1989) Prezident: Mahmud AHMADI-NEJAD (2005) Viceprezident: Parviz Davudi Prezident je volen na 4 roky Jednokomorový parlament (Madžlis) má 290 křesel. Volební právo mají občané již od 15 let mimoparlamentní instituce - duchovní vůdce ajatolláh, Rada dohlížitelů a Rada expertů Mezinárodní organizace: Interpol, OPEC, UNESCO

11. Izrael: Irán podporuje Hamás (Palestina) a Hizballáh (Libabon) ve válce proti Izraeli (Iránská revoluční garda) Jaderný program: Spor s OSN, MAAE, USA -obohacování uranu, stavba jaderné elektrárny v Bušehru, výroba atomové zbraně

12. Hospodářství: • Tvorba HDP: 48 % služby, 28 % průmysl, 24 % zemědělství  • Zaměstnanost: 42 % služby, 25 % průmysl, 33 % zemědělství • HDP :569,9 mld. USD • HDP na 1 obyvatele (parita kupní síly): 8 400 USD • Inflace (2005): 13,5 % Hospodářský růst: 6,1 % • Populace žijící v chudobě: 40% • Nezaměstnanost (2005): 11,2 % • Dluh (2005): 19,06 mld. USD • Zemědělství - sklizeň: pšenice, ječmen, kukuřice, rýže, brambory, cukrová třtina, cukrová řepa, slunečnice, sezam, čaj, pomeranče, citróny, mandarinky, hrozny, vlašské ořechy, datle, pistácie • Zemědělství - chov dobytka: skot, ovce, kozy, osli, velbloudi, koně • Průmysl - těžba: ropa, zemní plyn, železná ruda, chrom, olovo, měď, zinek, uran, slída • Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 93,16 %, vodní 6,84 % • (výroba): 103 mld. KWH • (spotřeba): 95,84 mld. KWH • Vývoz: ropa, koberce, potraviny, železo a ocel, chemikálie  • Dovoz: stroje, potraviny a další spotřební zboží • Odběratelské země: Japonsko, Itálie, Čína, Jižní Korea • Dodavatelské země: Německo, Švýcarsko, Itálie, SAE, Francie, Japonsko • Doprava: 7 256 km železnice, 178 152 km silnice, 321 letišť • Obchodní loďstvo : 141 lodí • Měna: íránský riál (IRR), 1 riál=100 dinárů, 10 riálů=1 tomán, 2,2321 Kč

15. Ropa v Íránu

16. Historie: • První íránské kmeny se zde usazovaly už ve 2. tisíciletí před naším letopočtem, jeden z nich - Peršané - vytvořil veleříši od Indie po Evropu. V polovině 7. století byl Írán dobyt Araby, kteří jej připojili ke své říší (Chalífátu). • V 11. století vládli na území Turci (Seldžukové), ve 13. století Mongolové. Od konce 16. století do poloviny 18. století ovládli zemi Sáfijovci, kteří připojili Ázerbájdžán, Arménii, dočasně i Afghánistán a Irák. Poté nastalo období střídání vlád různých dynastií. • Po nástupu dynastie Pahlaví počátkem 20. století byla Persie přejmenovaná na Írán(1935). Ve 2. světové válce byl Írán zpočátku neutrální, ale došlo k jeho obsazení sovětskými a britskými vojsky, poté vyhlásil válku Německu. • rusko-perské války, vojenské konflikty mezi Ruskem a Persií v 18. – 19. stol., vyvolané ruskou snahou o ovládnutí Zakavkazska. Zahájeny tzv. perskými taženími cara Petra I. Velikého 1722 – 23. 1801 byla k Rusku připojena Gruzie, po válce 1804 – 13 Dagestán a část Ázerbájdžánu, po válce 1826 – 28 část Arménie a byla vytvořena dnešní hranice. V politickém a vojenském tlaku na Írán pokračoval i SSSR, 1946 – 47 se neúspěšně pokusil o zisk zbylého pobřeží Kaspického jezera. • íránská revoluce 1978 – 1979, svržení monarchie islámskými fundamentalisty. Aktivita opozice přerostla v roce 1978 v masové demonstrace inspirované z exilu vůdcem šíitského duchovenstva ájatolláhem Chomejním. Šáh reagoval represemi, v lednu 1979 jmenoval předsedou vlády Š. Bachtijára a 16. 1. 1979 opustil Írán. Po návratu Chomejního 1. 2. 1979 revoluce zvítězila povstáním v Teheránu. Moci se chopili radikální islámští šíitští fundamentalisté. V březnu 1979 vyhlášena islámská republika. Chomejní se stal doživotní hlavou státu a v roce 1980 prvním prezidentem zvolen Baní Sadr. • irácko-íránská válka 1980 – 1988, ozbrojený konflikt na Blízkém východě, vyvolaný zápasem o hegemonii v oblasti mezi arabskými nacionalisty v Iráku a islámskými fundamentalisty v Íránu. Záminkou hraniční spor v oblasti Šatt al-Arab. Po íránské revoluci v roce 1978 Irák zpochybňoval íránskou suverenitu nad příhraniční oblastí Chúzestán obydlenou Araby, Írán podněcoval irácké šíity k islámské revoluci. Bojové operace ukončeny v červenci 1988 v souvislosti s kuvajtskou krizí. Irák a Írán uzavřeli v srpnu 1988 mír.

17. Svátky: • Den Republiky, 1.4.(1979) • Den Revoluce 11.2.(1979) • Noruz (Nový rok), 21.3. • Den Konstituční monarchie, 5.8.(1925)

18. Památky:

19. (Ali-Sard) Jeskyně

20. Persepolis:ruiny města

21. Teherán(تهران ): Mauzoleum (Chomejní)

22. Khorosan: Zlatý minaret Svatyně (Iman Reza)

23. Kerman: (Jame' Kabeer či Mozatfari) mešita

24. Další: Shiraz

25. Islám: islám, odevzdání se Bohu; druhé největší světové náboženství (miliarda vyznavačů). Vznikl počátkem 7. stol. v západní Arábii jako přísně monoteistické učení, které hlásal prorok Muhammad, jenž navázal na židovství, východní sektářské křesťanství a staroarabské prvky. Učil, že Bůh postupně prostřednictvím proroků zjevoval lidem svou vůli, ale ti poselství odmítali nebo pokřivili. Proto byl Muhammad vybrán za pečeť proroků a konečné ryzí zjevení – korán – už nebude pokaženo. Právní systém upravuje vztahy člověka k Bohu i vzájemné mezilidské vztahy; muslim je povinen dodržovat pět zásad, tzv. pět sloupů islámu (arkán ad-dín). Islámská teologie a právní systém byly propracovány zvláště v 8. – 12. stol. Od 10. stol. se šířily také mystické směry (súfismus) jako duchovní protipól k zemitým příkazům šarí'i (právo islámské). Politické spory o vedení obce vyvolaly již v 7. stol. schizma: od sunnitské většiny (sunna) se oddělily cháridža a ší'a.

26. arkán ad-dín • pět sloupů islámu – základní zásady, které musí dodržovat každý muslim • vyznání víry (šaháda), • pětkrát denně modlitba (salát) • placení náboženské daně (zakát) • půst v měsíci ramadánu (saum) • hadždž, pout‘ do Mekky (Kaaba, arabsky kostka; krychlovitá svatyně v nádvoří Velké mešity v Mekce) Vykonat pout‘ alespoň jednou v životě patří k základním povinnostem muslima. Má přesně stanovený rituál, koná se každoročně. Obřady připomínají proroka Ibráhíma, biblického Abrahama. Poutník získává titul hádždží.

27. KORÁN: - arabsky čtení, přednes; základní kniha islámu; podle víry muslimů autentické, věcné, nestvořené Boží slovo, zjevené proroku Muhammadovi. Výroky byly uchovávány v paměti a sepsány kolem 650 komisí v čele s někdejším Muhammadovým sekretářem. Vznikl tak text, rozdělený do 114 kapitol (súr). První je fátiha, další jsou řazeny od nejdelších k nejkratším.Obsah koránu připomíná biblické příběhy, klade důraz na Boží moc a její znamení a na posmrtnou odměnu nebo trest. HADÍS: - vyprávění; v islámu tradice, vyprávění o výrocích a činech Muhammada, někdy též jeho druhů. Po koránu druhý zdroj islámského práva. Podle obsahu se dělí na věroučné, právní, historické. Zpočátku předávány ústně, od 9. stol. sepisovány do sbírek.

28. právo islámské arabsky šarí’a (správná cesta) – systém islámských právních norem vyjadřujících Bohem daný Zákon.Vyhází z Hadísu a Koránu. V 8. – 9. stol. se ustanovily právní školy (mazhaby) a rozvinulo soudnictví (kádí). Právo islámské se v islámských zemích uplatňuje zejména v otázkách práva rodinného a dědického, jehož ustanovení se opírají přímo o korán. Právníci rozdělili všechny činy do pěti skupin, od přikázaného přes lhostejné k zakázanému. Trestní právo kombinuje tresty stanovené koránem (za smilstvo, křivé nařčení, krádež, opilství aj.) s lidskými normami. Mazhab – islámská právní škola či směr. První mazhaby vznikaly v 8. – 9. stol. Dodnes zachovány 4 sunnitské mazhaby: nejrozšířenější hanafíjský, málikovský, šáfi’ovský a nejpřísnější hanbalovský.Každý převládá v jiné oblasti, vzájemně se uznávají. Islámské ekumenické snahy uvažují o ší’itském právu jako o 5. mazhabu. Kádí,muslimský soudce. Rozhoduje a stvrzuje právní úkony podle šarí'i a zvykového práva (adat). Dosazen do úřadu vládcem, rozhoduje jako samosoudce a je za svá rozhodnutí osobně odpovědný.

29. Další pojmy: súfismus, islámská mystika umma, v islámu obec věřících,V moderní arabštině = národ ramadán, devátý měsíc kalendáře islámského. Podle legendy měsíc, v němž byl zjeven korán. Po dobu ramadánu se muslimové každodenně od východu do západu slunce postí. cháridža, nejstarší islámská sekta. Vznikla oddělením od vznikajících ší’itů v 7 století. džihád, arabsky úsilí, boj, svatý zápas (nepřesně svatá válka) – v islámském právu povinnost usilovat o vlastní zdokonalování a o rozvoj obce, popř. státu. Často chápán jako ozbrojený boj za islám nebo za národní cíle; může být veden také pokojnými prostředky. mudžáhid, účastník džihádu; bojovník za islám nebo osvobození, např. v Alžírsku proti francouzské nadvládě, v Afghánistánu proti sovětské okupaci nebo proti USA mahdí, arabsky Bohem správně vedený; v islámu vůdce (spasitel), který přijde před koncem světa nastolit spravedlnost.

30. kalendář islámský kalendář lunární užívaný v islámu. Rok má 12 měsíců po 29 nebo 30 dnech. Celkově je tedy o 11 – 12 dní kratší než rok solární. Jednotlivé měsíce se o toto období každoročně oproti gregoriánskému kalendáři posouvají. Např. ramadán tak za 33 let projde všemi ročními obdobími. Letopočet vychází od roku hidžry; zaveden chalífou Umarem. V Íránu užíván letopočet solární (začátek roku 21. 3.).

31. sunnité muslimové, kteří (na rozdíl od menšinových ší' itů) uznávají posloupnost historických chalífů a hlásí se k některému ze čtyř mazhabů islámského práva. Vedle koránu uznávají i tradici (sunnu). Sunnitismus se zformoval v 7. – 9. století.

32. ší'ité muslimové hlásící se k menšinovému směru islámu (asi 13,5 % věřících). Za hlavu muslimské obce s titulem imáma uznávají jen Alího Ibn Abí Táliba a jeho potomky. Ší’a vznikla schizmatem již v 7. stol. v dalším vývoji se rozvětvila: imámovská ší’a uznává posloupnost 12 imámů, z nichž poslední se skryl a vrátí se jako mahdí (tento směr má od počátku 16. stol. oficiální statut v Íránu) Ší’ité se liší od sunnitů hodnocením historie, výkladem některých míst koránu, vlastním souborem tradic a některými odchylkami právního systému. Rozšířen je kult mučedníků. Šíitismus tvoří většinové náboženství v Íránu, jižním Iráku a v Jemenu, menší skupiny jsou v Libanonu a v Sýrii.