360 likes | 568 Views
Přednáška 16. Politologie a náboženství 13.3.2014. NÁBOŽENSTVÍ. moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní zkušenosti má společné rituály nebo bohoslužby
E N D
Přednáška 16. Politologie a náboženství 13.3.2014
NÁBOŽENSTVÍ • moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní zkušenosti • má společné rituály nebo bohoslužby • Většina náboženství se chápe jako vztah k osobnímu Bohu nebo božstvům, na nichž člověk závisí a k nimž se obrací s díkem a s prosbou o ochranu • Výkon bohoslužebných obřadů je často vázán na určitá posvátná místa (obětiště, chrámy) a časy (svátky), svěřen zvláště vybraným nebo pověřeným osobám - kněžím • Některá náboženství se společensky organizují jako církve • V židovsko-křesťanském prostředí se náboženství často ztotožňuje s (náboženskou) vírou, tj. s očekáváním a nadějí do budoucnosti
Pojem „náboženství“ • Lat. „religio“ • původně znamenala svědomité dodržování kultu a pravidel, včetně věšteckých znamení • Teprve v císařském období, kdy se v Římské říši setkávaly velmi různé kulty a bylo třeba společné označení, začal se význam slova rozšiřovat na různá náboženství • V tomto významu jej v novověku převzala většina evropských jazyků
Typologie náboženství • Kmenové náboženství • Sounáležitost a identita • Historická náboženství • Osobnost zakladatele a jeho učení • Polyteismus a monoteismus • Počet uctívaných Bohů • Místní a univerzální náboženství • Lokální oblast či celosvětová působnost • Vnější a vnitřní náboženství • Individualismus v náboženství
Definice náboženství • Émile Durkheim: • Náboženství je jednotný systém víry a praktik vztahujících se k posvátným věcem, to jest k věcem odtažitým a zakázaným • Sigmund Freud: • Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého • Karel Marx: • Náboženská bída je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je opium lidu
Náboženské skupiny • Abrahámovská náboženství 3,6 mld. • Křesťanství, islám, Judaismus, Bahá´í • Indická náboženství 1,4 mld. • Hinduismus, buddhismus, sikhismus, džinismus • Východoasijská náboženství 0,5 mld. • Taoismus, konfucianismus, šintoismus a další • Jezídismus 0,5 mil. • Etnická / domorodá náboženství 0,4 mld. • Amerika, Afrika, Austrálie • Sekulární / nevěřící 3,6 mld.
CÍRKEV = Shromáždění Pánovo = Ecclesia (shromáždění) • Křesťanská náboženská společnost • Instituce Několik významů pojmu „církev“: • Společenství všech křesťanů (tělo Kristovo • Vyznaní či denominace • Sama katolická církev • Teologické odvětví ekleziologie – popis církve sebe sama
Základní dělení církve • Katolická církev • Římskokatolická církev • Další církve v jednotě s Petrovým stolcem, které mají svou vlastní organizaci a bohoslužbu • Starokatolická církev (Nizozemí) • Anglikánská církev (Velká Británie) • Protestantství (západní Evropa na poč. Novověku) • Luteránské církve (evangelíci) • Reformované církve (Kalvinisté) • Evangelikální církve • Pravoslavná církev (východní Evropa) • Východní monofyzitské církve (Blízký východ) • Nestoriánské církve (Asie – Persie, Asýrie atd.)
Vývoj církve (křesťanství) • Prvotní církev • Skutky apoštolů • Listy apoštola Pavla (1.st.) • Čtyři kanonická evangelia • Rozpory mezi katolíky a Židy • Pronásledování křesťanů v Římské říši (až do 4.st.) • r. 313 – Edikt milánský – křesťanství je povolení náboženství „religio licita“ • r. 320 – právní subjektivita církve • Církev je nadále katolická – tedy všeobecná a uznávající tutéž víru • Koncily • Setkání biskupů a řešení základních otázek • Následná staletí probíhá teologické prohlubování - Oficiální pohled na základní otázky • Nejsvětější Trojice • Podstata existence společenství Boha ve 3 osobách • Vtělení Krista a jeho podstata (božství, lidství)
Vývoj církve (křesťanství) • Raný středověk • Války s Persií • Expanze islámu v 7.st. • Autorita Papeže • Expanze do Británie (7.st.) • Expanze do Francké a germánské oblasti (od 7.st.) • Expanze křesťanství do slovanské říše • Cyril a Metoděj (9.st.)
Vývoj církve (křesťanství) Vrcholný středověk • Ota I. – křesťanský stát a církev jsou totožné • Velké schizma (1054) • Rozdělení dosud jednotné církve na Západní církev (římská, latinská, katolická) XX Východní církev (pravoslavná, ortodoxní) • Boj o investituru (12.st.) • Boj papeže Řehoře VII. za osvobození církve od zásahů světské moci • Křížové výpravy (4) • Znovuzískání Svaté země • Vznik rytířských řádů (johanité, templáři, němečtí rytíři) • Hnutí chudoby • Požadovaný návrat k evangeliu podle vzoru Krista • Zakládání řádů – žebravé řády • František z Assisi (františkáni) • Dominik Guzmán (dominikání) • Scholastika a Univerzita • Tomáš Akvinský • Vědecké pojetí teologie • Přenesení na evropské univerzity
Vývoj církve (křesťanství) Pozdní středověk • Papežské schizma a avignonské zajetí • Přesunutí papežského stole do Francie (Avignon) • Papežství ve francouzském zájmu • Následná volba – 2 papeži (Řím a Avignon) • Až do roku 1415 • Kostnický koncil • Husitství
Vývoj církve (křesťanství) Novověk • Nově etablované protestantské církve • Luteráni, protestanti, anglikáni • Německo, Švýcarsko, Británie • Reformace a čarodějnictví • Bílá hora (17.st.) • Protireformace a katolizace • Toleranční patent (1781) – Josef II. • Osvícenství • Konce honu na čarodějnice • Zrovnoprávnění katolictví a protestantství
Vývoj církve (křesťanství) Moderní doba (20.st.) • První vatikánský koncil a církevní stát • 1869 – 1960 • dekret o víře Dei Filius • konstituce Pastor aeternus (papešská neomylnost) • Druhý vatikánský koncil • 1962 – 1965 • Potřeba řešení otázek doby • Ekumenismus – sjednocování a sbližování křesťanských církví
Religionistika • Věda zabývající se studiem náboženství • Nerozhoduje o jeho pravdivosti – pouze ho empiricky zkoumá a popisuje • Problém definice náboženství • Zakladatel disciplíny – 2.pol. 19.st. • F.M.Müller • Základní disciplíny vědy: • Filozofie náboženství • Sociologie náboženství • Psychologie náboženství • Antropologie náboženství • Geografie náboženství • Fenomenologie náboženství • Hermeneutika náboženství
Víra • Epistemologický X náboženský význam • Náboženský (psychologický) rozměr • Důvěra v instituci • Víra v Boha • Synonymum pro náboženství („přistoupit na víru“) • Katolická církev • Přesvědčení o existenci Boha – podřízení rozumu vůli Boha • Protestantská církev • Víra jako druh poznání
Mytologie • Věda zabývající se studiem mýtů • Soustava mýtů • Součást antropologie náboženství • Základy již ve starém Řecku • Dnes součást religionalistiky • Nyní 2 hlavní postupy: • Ritualismus • psychoanalýza
Kult • „cultus“ - uctívání • Vztah člověka s bohem – uctívání božské symboliky • Služba, kterou člověk dluží bohu • Kult působí v rámci náboženství • S kultem jsou spojeny rituály a ceremoniály (oběť) • Kult má konkrétní podobu (zvíře, rostlina, místo, osoba) • Ve 20. st. – přenesení významu do politiky • Kult osobnosti
Kult osobnosti • „Kult vůdcovství“ • Propagandistický trik • Vůdce je prezentován veřejnosti jako hrdina – Bůh • „Veškerá politická moudrost“
Manismus = Kult předků • Náboženství, jejímž základem je uctívání zemřelých předků • víra v posmrtný život • Prokazování úcty (oběti), čímž kult předků vzniká
Sekta = směr, filozofická škola, politická strana • Často vnímáno jako negativní pojem • Označení pro menšinovou společnost (náboženskou skupinu) stojící mimo hlavní směr • Organizovaná skupina věřících odmítající zavedené náboženské autority
Ateismus = Ne-božství = bez-božství • Absence víry v existenci Boha a božstev • Stav bez náboženské víry • Pro označené „ateistické“ je klíčová nepřítomnost sakrálna (něčeho nadpřirozeného, svatého) • Ateismus je součást mnoha ideologií a filozofických směrů (socialismu, marxismu) • Nihilismus • Odmítání křesťanství a popírání Božího zjevení)
Agnosticismus • Otázka existence boha je neřešitelná • Nelze dokázat X nelze vyvrátit • Autor pojmu – T.H.Huxley • Jedna ze základních filozofických otázek a otázek náboženství již od starověku
Sekularismus • „zesvětštění“ • Státní moc, státní instituce a stát sám mají být nezávislé na náboženství a náboženském uvažování • Oddělení náboženských otázek od politických • Oddělení církve od státu • Vestfálský mír 1648 • Křesťanství již není jediným náboženství Svaté říše • Osvícenství • Rozmach v 19. a zejména 20.st. • První použití termínu „sekularismus“ - George Holyoake (1846)
Božské právo • Pozemští vládci jsou volení Bohem – jsou nezpochybnitelnou autoritou • Obhajoba monarchistického absolutismu
Monoteismus • Mono (jeden) theos (bůh) • Náboženství, ve kterém existuje a je uctíván pouze jediný Bůh • Odmítá pluralitu božstev a jejich hierarchii • Židovství, křesťanství, islám – vyšly z jednoho základu kázání proroků
Polyteismus • Polys (mnoho) theos (bůh) • Mnohobožství • Bohové jsou personalizovaní • mají jména • Svátky • Posvátná místa • Mýty • Tvoří uspořádaný a hierarchický systém (Pantheon) • Podobnost s mocenským a státním uspořádáním • Starověká náboženství (Egypt, Řecko, Řím), Vikingové, Slované, Mayové
Pohanství = paganismus (paganus) – vesnický • Všechna před-křesťanská polyteistická náboženství vyznávaná v Evropě (stará víra) • Náboženství a kulty vyznávající různé bohy, nadpřirozené bytosti, duchy atd. • Staří Germáni, Slované, Keltové, Římané • Pohané v Bibli • Označení semitských, řeckých a římských polyteistických národů na rozdíl od monoteistických židů • Pohané jsou někdy mylně označovány za ateisty
Animismus = víra v existenci nesmrtelné, samostatné duše a duchovních bytostí • Jedna z teorií o původu náboženství • Vznikla na konci 19.st. • E.B.Tylor
Presidentský slib • http://www.youtube.com/watch?v=b9I9DIkf014