Poptávka, nabídka a tržní rovnováha

1. Poptávka, nabídka a tržní rovnováha Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , www.median-os.cz, 2010 4 cvičení kap. 6 a 7

2. Obsah A. Obecná charakteristika Krátkodobá rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci Mrtvá ztráta v nedokonalé konkurenci Dlouhodobá rovnováha v nedokonalé konkurenci Monopolistická konkurence Oligopol

3. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.1 Uveďte příklady: trhu s monopolistickou konkurencí, b) oligopolního trhu.

4. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.1 Uveďte příklady: trhu s monopolistickou konkurencí, b) oligopolního trhu. monopolistická konkurence – ČD dráhy?, ČEZ?, čistírna oděvů, cukroví oligopol - dodavatelé ropy, těžba fosfátu, banky, spojový operátoři, hutnictví, výroba automobilů

5. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.2 Pokud chce firma prodat 20 kusů výrobku, může jít na trh s cenou 100 PJ za kus. Pokud chce prodat 30 výrobků, musí cenu snížit na 80 PJ za kus. Pokud by jich chtěla prodat 40, musela by cenu dále snížit na 60 PJ. Co můžeme říci o prostředí, v němž se firma nachází? Zakreslete křivku poptávky po produkci dané firmy. Zakreslete křivku mezního příjmu firmy.

6. Poptávková funkce př.2/6.kap.

7. Poptávková funkce př.2/6.kap. Jde o případ nedokonalé konkurence.

8. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.3 Zakreslete křivku poptávky po produkci firmy a křivku mezního příjmu firmy v případě dokonalé a nedokonalé konkurence.

9. Poptávková křivka př.3/6.kap. Nedokonalá konkurence Tržní poptávková křivka je klesající přímka (větší množství lze prodat při menší ceně). Dokonalá konkurence Tržní poptávková křivka je přímka rovnoběžná s osou x (prodané množství neovlivní cenu).

10. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.4 Proč benzínová čerpadla prodávají potraviny a další statky, když si tyto statky lze koupit v jiných obchodech a navíc levněji? Proč lidé potraviny a podobné statky nakupují u benzínových čerpadel, když si je v jiných obchodech mohou koupit levněji?

11. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.4 Proč benzínová čerpadla prodávají potraviny a další statky, když si tyto statky lze koupit v jiných obchodech a navíc levněji? Proč lidé potraviny a podobné statky nakupují u benzínových čerpadel, když si je v jiných obchodech mohou koupit levněji? Nacházíme se v prostředí nedokonalé konkurence. Protože existují transakční náklady. Protože zde obvykle nakupují malá množství. Konzumují tak další výhody.

12. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.5 Obchodníci často poskytují množstevní slevy – např. pokud si jeden spotřebitel koupí tři stejné statky, zaplatí méně, než když si tři různí spotřebitelé koupí (každý spotřebitel si koupí) stejný statek. Proč tak obchodníci činí?

13. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.5 Obchodníci často poskytují množstevní slevy – např. pokud si jeden spotřebitel koupí tři stejné statky, zaplatí méně, než když si tři různí spotřebitelé koupí (každý spotřebitel si koupí) stejný statek. Proč tak obchodníci činí? Snižují mrtvou ztrátu = přebytek spotřebitele + výrobce

14. Mrtvá ztráta – přebytek spotřebitelepř.5/6.kap.

15. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.6 Uveďte příklady inovací, které zmírnily bariéry vstupu do odvětví, takže trh přestal být oligopolním trhem, respektive jeho oligopolní charakter se zmírnil.

16. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.6 Uveďte příklady inovací, které zmírnily bariéry vstupu do odvětví, takže trh přestal být oligopolním trhem, respektive jeho oligopolní charakter se zmírnil. Mobil zrušil závislost na rozvodné síti, elektronika-miniaturizace, minipivovary pivo lze vyrábět i v malých množstvích,

17. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.7 Pro jednotlivá množství spočítejte následující hodnoty: VC, TC, AC, AFC, AVC, TR, AR, MR, EP, EP/Q´. Najděte bod optima firmy. Mějme následující údaje v tabulce (P, FC a VC jsou v PJ):

18. Poptávková funkce př.7/6.kap.

19. Poptávková funkce př.7/6.kap.

20. Poptávková funkce př.7/6.kap.

21. Poptávková funkce př.7/6.kap.

22. Poptávková funkce př.7/6.kap.

23. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.8 K čemu bude docházet, pokud na trhu monopolistické konkurence dosahují producenti ekonomické ztráty? Znázorněte pomocí křivek nabídky a poptávky. Jak se to projeví na průměrných nákladech a průměrných příjmech jednotlivých producentů, kteří působí na trhu monopolistické konkurence? Co platí pro dlouhodobou rovnováhu trhu monopolistické konkurence?

24. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.8 K čemu bude docházet, pokud na trhu monopolistické konkurence dosahují producenti ekonomické ztráty? Bude docházet k výstupu z odvětví. Znázorněte pomocí křivek nabídky a poptávky. Jak se to projeví na průměrných nákladech a průměrných příjmech jednotlivých producentů, kteří působí na trhu monopolistické konkurence? Co platí pro dlouhodobou rovnováhu trhu monopolistické konkurence? Průměrné příjmy i průměrné náklady vzrostou. Firma nevyrábí v minimu svých průměrných nákladů. Odbyt lze zvýšit tím, že se sníží cena.

25. Monopolistická konkurencepř.8/6.kap.

26. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.9 Vyhledejte praktické příklady toho, kdy vláda/stát reguluje monopoly či oligopoly banky - vyhlašování úrokových sazeb, povinné rezervy cenový věstník MF – hračky, učebnice určování televizních a rozhlasových poplatků

27. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.10 Bankovní trh má charakter oligopolního trhu. Podmínky pro podnikání bank jsou velmi přísné. Proč má smysl podnikání bank regulovat? Může mít regulace nějaké negativní důsledky?

28. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.10 Bankovní trh má charakter oligopolního trhu. Podmínky pro podnikání bank jsou velmi přísné. Proč má smysl podnikání bank regulovat? Může mít regulace nějaké negativní důsledky? Správa cizího majetku; značné dopady příliš nerovnoměrného vývoje či dokonce kolapsu bank; zajištění profesionality; etická pravidla chování. Negativa: možné snížení efektivnosti.

29. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.11 Co všechno brání tomu, aby trh produkce automobilů přestal být oligopolním trhem?

30. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.11 Co všechno brání tomu, aby trh produkce automobilů přestal být oligopolním trhem? Vysoké náklady na vstup do odvětví. Automatizace projektování i výroby. Tvrdý konkurenční boj. Význam značky a tradice.

31. Inovační monopol př.11/7.kap. D=AR=MU MR

32. Dočasný inovační monopol P Q´

33. Dočasný inovační monopol P Q´

34. Dočasný inovační monopol P AC Q´

35. Dočasný inovační monopol P AC Q´

36. Dočasný inovační monopol P AC MC Q´

37. Dočasný inovační monopol P AC MC Q´

38. Dočasný inovační monopol P AC MC Q´

39. Dočasný inovační monopol P AC MC d0=AR0=MU0 Q´

40. Dočasný inovační monopol P AC MC d0=AR0=MU0 Q´

41. Dočasný inovační monopol P AC MC d0=AR0=MU0 MR0 Q´

42. Dočasný inovační monopol P EP/Q´1>0 AC MC P0 d0=AR0=MU0 MR0 Q´ Q´0

43. Dočasný inovační monopol P EP/Q´1>0 AC MC P0 d0=AR0=MU0 MR0 Q´ Q´1 Q´0

44. Dočasný inovační monopol P EP/Q´1>0 AC MC EP/Q´1=0 P0 P1 d0=AR0=MU0 MR0 MR1 d1=AR1=MU1 Q´ Q´1 Q´0

45. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.12 Proč se firmám vyplatí investovat do budování značky? Na kterém trhu se jim to vyplatí – na dokonale či nedokonale konkurenčním?

46. Otázky a příklady kap.6, str. 131; př.12 Proč se firmám vyplatí investovat do budování značky? Na kterém trhu se jim to vyplatí? Značka zvyšuje poptávku a odstraňuje konkurenci. Vyplácí se zejména v rámci nedokonalé konkurence na monopolním či oligopolním trhu.

47. Otázky a příklady kap.7, str. 152; př.1 Uveďte příklady monopolu na základě jedinečného výrobního faktoru, monopolu v důsledku státní regulace, přirozeného monopolu a dočasného monopolu na základě inovace.

48. Otázky a příklady kap.7, str. 152; př.1 Uveďte příklady monopolu na základě jedinečného výrobního faktoru, monopolu v důsledku státní regulace, přirozeného monopolu a dočasného monopolu na základě inovace. Jedinečný výrobní faktor(není substitut ani volný zdroj): Mattoni; Becherovka, Prazdroj; Blaťák; Olomoucké syrečky; Starorežná Prostějov. Státní regulace: pivovárečné právo panovníka; Pošta – hr. Paara; ČNB; pojišťovny; investiční společnosti, penzijní fondy.

49. Otázky a příklady kap.7, str. 152; př.1 Státní regulace: Pošta – hrabě Paara; Vzájemná nevraživost rodiny Taxisů, kteří si z organizování poštovských služeb dokázali udělat zlatý důl, a habsburských císařů vyvrcholila na počátku 17. století. A tak v roce 1622 získala nejvyšší dvorský poštovní úřad ve Vídni rodina Paarů, když Ferdinand II. vrchním dvorním poštmistrem jmenoval Kryštofa Paara.

50. Otázky a příklady kap.7, str. 152; př.1 Státní regulace: Pošta – hr. Paara; Úřad vrchního dvorního poštmistra byl v rodině Paarů dědičným od roku 1628 do roku 1743, kdy záležitosti pošty byly převedeny do kompetence dvorské komory, tj. státu. Po roce 1743 tak Paarům zbyl již jen čestný titul vrchního dvorního poštmistra, který byl už ovšem oddělen od skutečného výkonu této funkce.