Podnikání v podmínkách Evropské unie (1. část)

1. Podnikání v podmínkáchEvropské unie (1. část)

2. OBSAH prezentace: • Jednotný vnitřní trh (JVT) - obecně • Volný pohyb zboží • Technické požadavky na výrobky • Protokol PECA • Ochrana průmyslového vlastnictví • Volný pohyb služeb • Volný pohyb kapitálu • Volný pohyb osob • Hospodářská soutěž • Veřejné zakázky • Ochrana životního prostředí • Některé výhody a nevýhody JVT pro české podnikatele

3. Z pohledu české firmy je vstup České republiky do Evropské unie především začleněním do jejího jednotného vnitřní trhu.

4. Jednotný vnitřní trh EU (JVT) • prostor bez vnitřních hranic, po němž se volně pohybují osoby, zboží služby a kapitál • je základem evropské integrace • jeho budování začalo již založením Evropského hospodářského společenství (EHS) v roce 1958

5. Postupné kroky při odstraňování bariér JVT: • odstranění cel a kvót bránících vzájemnému obchodu, • sladění bezpečnostních, hygienických a jiných předpisů jednotlivých států, • harmonizace legislativy • stanovení podmínek pro ochranu konkurenčního prostředí, • liberalizace státních monopolů • další dílčí opatření

6. skutečné fungování JVT zahájeno v lednu 1993 • dodnes přetrvávají bariéry (např. v oblastech pojišťovnictví, energetiky aj.)

7. Cíle JVT: • vyvážený a udržitelný hospodářský růst, • ochrana životního prostředí, • vysoká úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, • vyšší úroveň kvality života i hospodářské a sociální soudržnosti.

8. Vnitřní trh Unie definuje článek 7a Smlouvy o založení Evropského společenství. Smlouva stanoví hlavní pravidla, která zajišťují fungování jednotného trhu (viz. Příloha 1)

9. Volný pohyb zboží • je základní svobodou jednotného trhu • cílem je dosažení stavu naprosto volného pohybu výrobků bez ohledu na hranice členských států • jediná ochranná opatření se vztahují na odůvodněnou ochranu: • zdraví, • bezpečnosti, • mravnosti, • kulturních statků • průmyslového vlastnictví • Tato opatření podléhají kontrole stanovených orgánů (např. obchodní, hygienická aj. inspekce).

10. O tom, kolik kterého výrobku může být do určité země vyvezeno, tak za normálních okolností rozhoduje pouze trh, tj. zájem odběratelů a jejich zákazníků.

11. Technické požadavky na výrobky • vzájemné uznávání národních technických požadavků (tzv. neharmonizovaná sféra) • sjednocením technických požadavků na evropské úrovni v případě nutnosti (harmonizovaná sféra).

12. Přístupy k technickým požadavkům: tzv. sektorový přístup původní metoda; uplatňovaná do konce 70. let detailní technické, zdravotní, chemické a další specifikace výrobků nevyhovující přístup (nové směrnice při každém pokroku vědy, střet zájmů jednotlivých národních výrobců apod.)

13. nový přístup („new approach“) od 80. let • rozdělil výrobky na harmonizovanou a neharmonizovanou oblast _______________________________ neharmonizovaná oblast: • zásada vzájemného uznávání národních technických požadavků harmonizovaná oblast: • oddělení základních technických požadavků (směrnic) od technických norem

14. směrnice (zahrnující technické požadavky vybraných kategorií výrobku) jsou členskými státy převáděny do národních zákonů, • evropské normy jsou převáděny do národních norem • narozdíl od technických požadavků jsou normy nezávazné

15. výrobce se evropských norem nemusí držet, pokud prokáže shodu s technickými požadavky jiným způsobem, • u jednoduchých výrobků může prohlásit shodu zpravidla sám výrobce, u složitých zařízení musí zasáhnout autorizovaná zkušebna, • výrobek, u něhož je prokázána shoda se směrnicemi nového přístupu, na sobě nese označení CE • potvrzení o shodě v žádném případě automaticky nezbavuje výrobce odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem

16. P E C A Protokol o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků

17. podstatná část směrnic sektorového přístupu byla v České republice převzata • nový přístup byl v ČR zaveden zákonem o technických požadavcích na výrobky z roku 1997 • Český normalizační institut (ČSNI) se stal členem evropských normalizačních orgánů • ČSNI převzal většinu dobrovolných evropských norem (EN) do norem českých

18. Dne 1. července 2001 vstoupil v platnost protokol k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi ČR a EU o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků – PECA

19. PECA je nástrojem k dosažení plně harmonizovaných technických předpisů ČR s právem Evropských společenství, • významně usnadňuje obchod se zeměmi EU Seznam pokrytých výrobků:

20. Evropský systém technické harmonizace dává výrobcům velkou svobodu rozhodování (volba postupu, zkušebny aj.), zároveň na ně však klade velkou odpovědnost (garance ochrany zdraví, bezpečnosti apod.)

21. Ochrana průmyslového vlastnictví • právo ES neruší tradiční ochranu patentů a známek na národní i mezinárodní úrovni • snaha zjednodušit registrace patentu a ochranné známky (jeden zápis s platností pro celý trh) • Patentová ochrana vynálezů zatím postrádá harmonizovanou úpravu v právu ES

22. Úmluva o evropském patentu pro Společný trh (1976), která předvídala udělení jednotného patentu, nebyla dosud ratifikována a nevstoupila v platnost • V oblasti ochranných známek naopak došlo k vytvoření jednotné evropské úpravy.

23. Nařízení o evropské ochranné známce: • definuje evropskou ochrannou známku, • vytváří úřad a proceduru její registrace, • obsahuje ustanovení týkající se užívání, převodu a právní ochrany této známky. • evropská známka se však netýká obchodního jména nebo názvu firmy.

24. zápis známky provádí Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (Alicante) • ochrana je udělována na 10let s možností neomezeného obnovení. • majitel evropské známky může zabránit komukoli v ES označovat své zboží a služby známkou identickou nebo zaměnitelnou. • Evropská ochranná známka má účinek na celém území EU, neruší však známky národní

25. Volný pohyb služeb Sektor služeb v Evropské unii: • zaměstnává téměř 100 milionů osob (tj. více než 65% práceschopného obyvatelstva) • vytváří více než dvoutřetinový podíl na hrubém domácím produktu. • má vysokou dynamikou růstu

26. volný pohyb služeb přináší podobné výhody jako volný pohyb zboží. (větší trh pro poskytovatele, větší nabídku pro zákazníky) • představuje zejména svobodu faktického přenosu služby přes hranici • sektor služeb spadá také do dalších oblastí, (např. právo podnikat a usadit se v jiné zemi ad.)

27. Jeden z důvodů pomalého pokroku v liberalizaci služeb představuje vlastní charakteristika služeb, a to: nehmatatelnost, neskladovatelnost, nepřenositelnost produktu, heterogenita a další, které značně komplikují ohodnocování kvality. • Tento problém v některých případech vede k nutnosti zavedení regulačních opatření.

28. po vstupu ČR do EU bude poskytovateli služeb stačit získat licenci k podnikání v České republice • dále bude moci poskytovat služby již v rámci celé Unie • naopak princip domácí kontroly uplatňovaný v mnoha kategoriích služeb znamená, že podnikatel bude moci vést účetnictví i pro své pobočky a dceřinné společnosti pouze ve státě svého sídla

29. dopady JVT v sektoru služeb jsou podstatně nižší než v případě zboží. důvod: • v mnoha kategoriích služeb je nutná shoda produkce a spotřeby v čase a prostoru (tzn. služba je nepřenosná)

30. Volný pohyb kapitálu • jedna ze čtyř základních svobod, bez níž by zbývající svobody – volný pohyb zboží, služeb a osob – nemohly plně fungovat Umožňuje: • efektivní alokaci kapitálu • optimální distribuci investic a úspor • větší výběr, výhodné finanční podmínky

31. Regulační opatření: • omezení pohybu kapitálu v rámci Evropské unie představují především případy ospravedlnitelné na základě daňových kontrol a kontrol obezřetného finančního dohledu.

32. Volný pohyb osob neznamená pouze přemísťování osob v rámci Společenství, ale také možnost změnit místo pobytu za účelem výkonu pracovní činnosti nebo podnikání, tedy možnost se usadit, pracovat, nebo podnikat na území kteréhokoliv členského státu

33. Sociální aspekty volného pohybu osob • Sociální zabezpečení pracovníků Směrnice vztahující se k volnému pohybu pracovníků se týkají čtyř oblastí (viz. Příloha 2): • rovné příležitosti pro muže a ženy • koordinace systémů sociálního zabezpečení pracovníků • zdraví a bezpečnost při práci • pracovní právo a pracovní podmínky

34. 2) Uznávání odborné kvalifikace Podobně jako u technických požadavků na výrobky, lze rozlišit tzv. starý a nový přístup: • Starý přístup: směrnice – přesné určení podmínek pro uznávání diplomů a vysvědčení u vybraných typů povolání (nevyhovující) • Nový přístup: všeobecně uznávány vysokoškolské diplomy (min. 3-leté studium), uzavřená středoškolská vzdělání i osvědčení o odborném výcviku.

35. Hospodářská soutěž • vnitřní trh neznamená jen odstranění národních bariér, které bránily volnému pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu • je to především prostor, v němž je udržováno konkurenční prostředí a je ochraňována hospodářská soutěž s přesně definovanými pravidly. • politika hospodářské soutěže byla ustavena koncem 50. let • tvoří podstatnou součást evropské integrace

36. Nosnou konstrukci politiky hospodářské soutěže tvoří dva články smlouvy o ES, které se zabývají kartely a zneužíváním dominantního postavení. • První z nich postihuje nekalé praktiky několika podniků najednou, • druhý pak individuální jednání podniku.

37. Smlouva o založení ES zakazuje : • veškeré dohody mezi podniky a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení soutěže na společném trhu • zneužívání dominantního postavení (např. přímé nebo nepřímé vnucování nepřiměřených nákupních/ prodejních cen, nebo jiných obchodních podmínek)

38. výše uvedené zákazy se netýkají pouze horizontálních dohod mezi konkurenty, ale rovněž vertikálních dohod mezi podniky, které si vzájemně nekonkurují ( např. dodavatel-producent apod.) • „blokové výjimky“ - umožňují některé druhy dohod mezi podniky považovat za slučitelné (např. smlouvy o výhradním nákupu, smlouvy o franšíze apod.) • veřejné podniky (energetika, komunikace atd.) nejsou vyňaty ze společných pravidel soutěže

39. Státní podpora • Římská smlouva Společenství podporu státu zakazuje (jednostranné zvýhodnění, nerovné podmínky) • zákaz státních podpor není absolutní, existují přesně definované výjimky: automatické (např. uhrazení škod po mimořádných událostech) specifické (např. podpora podniků v regionech s vysokou nezaměstnaností, podpora výzkumu/inovací aj.)

40. Veřejné zakázky • kontrakty ve veřejném zájmu, které uzavírá veřejný subjekt (nebo tzv. distribuční společnost – energie, komunikace apod.) • Veřejným zadavatelem je tedy stát , územní celek a každá instituce veřejného práva, tj. právnická osoba vytvořená k plnění úkolů ve veřejném zájmu, která je převážně financována z veřejných zdrojů a podléhá veřejnému dohledu.

41. CÍLE: • efektivnější využívání veřejných prostředků • menší prostor pro korupci a protekci • větší potenciál trhu pro firmy, více obchodních příležitostí • bariéra diskriminaci zakázek na základě země svého původu

42. 3 postupy výběru dodavatele: 1. otevřený (jakákoli firma může podat nabídku na základě veřejného oznámení), 2. omezený (nabídku podávají pouze zájemci oslovení zadavatelem), • vyjednávaný (zadavatel sám vyjednává podmínky dodávek s vybranými firmami). • zvolený postup musí být zveřejněn předem • pravidlem bývá otevřené výběrové řízení (jiné připuštěno jen výjimečně, ve zdůvodněných případech)

43. Základní údaje o kontraktu jsou publikovány v Úředním věstníku ES. (Official Journal) • Technické specifikace zakázky musejí být přednostně uváděny v evropských normách • Rozhodující roli mezi kvalifikačními kritérii pro výběr dodavatele musí hrát cena, příp. celková ekonomická výhodnost • Zadavatel nesmí nikdy vybrat dodavatele na základě jiných, než zveřejněných kritérií.

44. Ochrana životního prostředí • Princip trvale udržitelného rozvoje je jedním z prioritních dlouhodobých cílů Evropské unie. • Vysoké požadavky na : • ekologickou ochranu , • prevenci znečišťování, • náhradu ekologických škod znečišťovatelem

45. Právo ES v oblasti životního prostředí zahrnuje: • výrobky samotné (hlučnost, emise, složení, atd.) • výrobní procesy (provoz, odpady, zásobování aj.) • ochranu jednotlivých složek životního prostředí (vzduch, voda, půda, přírodní zdroje) • administrativní postupy (poskytování informací, posuzování vlivu na ŽP ad).

46. Ekologické řízení a nezávislý ekologický audit firmy (tzv. EMAS) • systém řízení podniků zohledňující dopady na životní prostředí • cíl: soulad řízení výrobních aktivit s řešením jejich negativních vlivů na životní prostředí • přínos: pozitivní dopad na životní prostředí, zvyšování ekonomických efektů, významný konkurenční prvek

47. Některé výhody jednotného trhu pro české podnikatele • rozsáhlý trh pro české zboží (380 milionů spotřebitelů; 40 % světového obchodu) • zásada vzájemného uznávání průkazů o shodě výrobků • snížení vývozních administrativních procedur • lepší vymahatelnost práva

48. Možné nevýhody jednotného trhu pro české podnikatele • vyšší konkurence, tlak na zvyšování kvality a produktivity • vyšší mzdy zaměstnanců • náklady spojené s legislativními změnami (např. v oblasti ŽP, bezpečnosti práce aj.)

49. Použité informační zdroje: • www.euroskop.cz (Ministerstvo zahraničních věcí ČR - EU) • Evropský vnitřní trh a příprava České republiky na začlenění (Prof.Ing. Luděk Urban, CSc.) • Mechanismy hospodářské politiky Evropské unie • Veřejné zakázky v Evropské unii (RRA/EIC Plzeň) • Bílá kniha (Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie), vyd. Ústav mezinárodních vztahů • Příprava českých MSP na vstup do jednotného trhu EU, vyd. HK ČR Všechny publikace a další informační zdroje jsou dostupné v Euro Info Centru Ostrava.

50. Přestávka (13:00 – 13:45)