120 likes | 282 Views
PENÍZE. NUTNOST,POSEDLOST,DŮVOD K VRAŽDĚ A MNOHO DALŠÍ. Čím se běžně platilo v českých zemích a co si lidé za peníze mohli koupit. 10., 11., 12. století Denár 1 denár = deset slepic nebo obilí na měsíc pro jednoho nebo ječmen pro koně na 40 dní 13. století
E N D
PENÍZE NUTNOST,POSEDLOST,DŮVOD K VRAŽDĚ A MNOHO DALŠÍ
Čím se běžně platilo v českých zemích a co si lidé za peníze mohli koupit • 10., 11., 12. století Denár 1 denár = deset slepic nebo obilí na měsíc pro jednoho nebo ječmen pro koně na 40 dní • 13. století Denár, takzvaný plecháč neboli brakteát 2 až 4 plecháče = kus sýra 12 plecháčů = jehně 120 plecháčů = pytel žita v době hladu
15. století • Groš (7 peněz nebo 14 haléřů) • 12 haléřů až 1 groš = slepice • 1 groš = 18 cihel • 2 groše 2 peníze = korec ovsa • 6 grošů = vůz písku • 6 grošů = uzda • 15 grošů = kabátec • 24 až 40 grošů = kráva • 30 grošů = sud piva • 120 grošů = kůň • Kolik si tehdy vydělávali? • noční hlídač 1/2 groše denně • pacholek 1 1/2 groše denně • ponocný 7 grošů týdně • 14. století Groš (12 haléřů neboli parvů) 2 haléře = jedno vejce 2 až 32 haléřů = slepice 1 groš = nůž 1 groš = kus másla nebo sýra 3 groše = sekyra 3 až 8 grošů = boty 5 až 29 grošů = vepř 22 až 55 grošů = kráva 50 grošů = pluh Kolik si tehdy vydělávali? tesař 16 nebo 20 grošů týdně nádeník 4 nebo 6 grošů týdně
17. století • Tolar, zlatník (60 krejcarů) • 3 1/2 krejcaru = loket plátna • 5 krejcarů = slepice • 14 krejcarů = sáh dříví • 15 krejcarů = kopa vajec • (2. polovina století) • Kolik si tehdy vydělávali? • havíř a tesař 1 zlatník týdně • nádeník 8 krejcarů denně • 16. století Groš, tolar, zlatník (60 krejcarů) 1 groš = uzda 3 groše = hrábě 4 1/2 groše = strych ovsa 5 grošů = kopa vajec 9 až 12 grošů = sud piva 15 grošů = chomout 18 grošů = boty 45 grošů = korec žita Kolik si tehdy vydělávali? tesař 3 groše denně havíř 6 grošů týdně šafářka 210 grošů ročně
18. století Tolar (60 krejcarů), kreditní měděná mince, bankocedule 4 až 5 krejcarů = libra hovězího 48 krejcarů = střevíce 7 zlatek = kráva 8 zlatek 30 krejcarů = sud piva (ceny z 1. poloviny století) Kolik si tehdy vydělávali? (1. polovina století) tesař mistr 9 ½ krejcaru týdně tovaryš 7 krejcarů týdně • 19. století Tolar, zlatka (60 krejcarů), měděné mince, šajny, rakouská měna, koruna 15 krejcarů = slepice 1 zlatka 30 krejcarů = kopa vajec 12 až 32 zlatek = sud piva 60 až 100 zlatek = kráva (ceny z 1. poloviny století) Kolik si tehdy vydělávali? (1. polovina století) zedník mistr 57 až 60 krejcarů denně tovaryš 42 až 48 krejcarů denně nádeník 18 až 24 krejcarů denně
20. a 21. století Koruna Kolik si tehdy vydělávali? rok 1921 kancelářský úředník 4 až 7 tisíc korun ročně vyšší úředník 20 tisíc korun ročně rok 1939 průměrná hodinová mzda činila 2,35 až 5 korun rok 1949 zaměstnanci kromě pracujících v zemědělství průměrně 870 korun měsíčně rok 1969 roční příjem zaměstnanců v průměru 16 tisíc korun rok 1989 průměrný měsíční příjem 3161 korun rok 1999 průměrný měsíční příjem zhruba 12 tisíc ročně
Dějiny peněz: od křišťálu ke krejcaru • Konec starší doby kamenné - 80 000 a až 10 000 let před n. l. - směna za různé suroviny (jantar, krevel, křišťál, kostěné předměty) - později ozdobné věci (náhrdelník z lastur) • Doba bronzová - 1. pol. 2. tis. až 1. pol. 1. tis. před n. l. - platba kovem- měď a bronz v podobě svitku, spirály, sekery, různé ozdoby - v době železné- železné předměty • Keltské období - 2. a 1. stol. před n. l. - první mince-zlaté keltské statéry (duhovky) - náměty:Alexandr III. Veliký, podoba mušlí, motiv hada, koně, bojovníci, nápisy - ražba i stříbrných mincí • Počátek letopočtu až 10. století - platba plátnem-šátečky - peníze z ciziny- římské stříbrné denáry, bronzové sestercie, antoniniány
10. a 11. století - ražba prvních českých mincí-stříbrné přemyslovské denáry - ražené v Praze, Kouřimi, Plzni - motivy: starší- kříž (líc), stříška s křížkem (rub); novější- Bůh, knížata • 12. století - zlepšení výtvarné podoby mince (mince panovník zabíjí ďábla) - ražba = jediný příjem panovníka,oběh minci v rámci jednoho území->znehodnocování • 13. století - Přemysl Ot. I. –konec znehodnocování -zavedeny brakteáty (plecháče, němé mince) -žádný nápis, obraz na jedné straně (sedící panovník, zvířecí nebo architektonické motivy) -na brakteátu Přemysla Ot. II. poprvé použit dvouocasý lev -velmi tenké-> daly se těžko šidit -obíhaly spolu s denáry -razil je panovník i panstvo -na Moravě i feniky • 14. století -stažení denárů -raženy groše -za vlády Jana Lucemburského- zlatý dukát (florin) -portrét panovníka a českého lva
15. století - vliv husitských válek - omezení ražby velkých grošů, ražena drobná mince- malépenízky - obnova velkého groše za vlády Jiřího z Poděbrad - rozvoj těžby stříbra v Kutné Hoře • 16. století - v blízkosti Jáchymova naleziště stříbra - hrabata právo razit - velký stříbrný peníz, 29 gramů, šedesátkové členění = tolar - jméno si vypůjčili Američané- dolar - tolar vládní mincí, groš začíná končit - Ferdinand I. Habsburský bere hrabatům právo razit - nahradil tolar zlatníkem, rozděleným na šedesát krejcarů - zlatníkový systém trval 12 let, poté české stavy prosadily tolary • 17. století - potlačeno povstání českých pánů- nahrazen tolar zlatníkem - po bitvě na Bílé hoře měna v úpadku
Dějiny peněz: od bankocetlí k rakousko – uherské koruně a současné měně • 18. století - Marie Terezie- reformy - ražba kreditní měděné mince kryté státem, obdoba státovek - bankocedule = první papírové peníze - posílení měny • 19. století - špatné období pro měnu z důvodu napoleonských válek - vydány měnové listy (šajny) - současně obíhaly měděné, stříbrné a zlaté mince - 1816 vydány bankovky kryté zákonem - peníze založené na stříbře platily do r.1892,nahrazeny korunovou měnou postavenou na zlatě
20. století - Rakousko- uherská korunová měna platila do r.1919 - 1922- první československé mince - kolkované bankovky nahrazeny prvními československými státovkami - 1926- Národní banka československá - 1928- první bankovky vytištěné v NBČS - 1939-zákonné platidlo- říšské marky, protektorátní koruna - 1945- československá koruna, zavedeny vázané vklady - 1953- reforma- peníze vytištěné v SSSR- výtvarně i technicky na nízké úrovni, platí do počátku 60. let - změny motivů v průběhu let - připraveny mince s lepší ochranou - 90. léta- příprava federálních peněz, které nakonec nebyly vydány - tisk současných českých bankovek, podle návrhů Oldřicha Kulhánka