Volební právo a volební systémy v ČR

1. Volební právo a volební systémy v ČR

2. Právní úprava • Ústava – č.1/1993 Sb. • Listina základních práv a svobod – č. 2/1993 Sb. • Zákon o volbách do Parlamentu ČR – č. 247/1995 Sb. • Volby do PČR • Volby do PS ČR • Volby do Senátu • Zákon o volbách do zastupitelstev obcí – č. 491/2001 Sb. • Zákon o volbách do zastupitelstevkrajů – č. 130/2000 Sb. • Zákon o volbách do Evropského parlamentu - č. 62/2003 Sb. • Zákon o volbě prezidenta republiky - č. 275/2012 Sb. • Soudnířádsprávní – č. 150/2002 Sb. • Ústavní zákon o bezpečnosti ČR - č.110/1998 Sb. • Ústavní zákon  č. 71/2012 Sb., jímžsezavádípřímávolba prezidenta + Zákon č. 275/2012 Sb. (prováděcí zákon)

3. Volební právo a jeho principy • Volební právo v objektivnímsmyslu → souborprávníchnorem, kteréupravujípřípravu, organizaci a prováděnívoleb • Volební právo v subjektivnímsmyslu → právo občanůúčastnitseformováníorgánůveřejné moci, a to jak pasivně (býtvolen), tak aktivně (volit)

4. Principyvolebního práva (VP) představují • souhrnzávaznýchpožadavků a podmínek, • jejichždodržení je předpokladem zákonnosti prováděnýchvoleb

5. Všeobecné VP - podstatou je určení oprávněnýchosob a podmínek, za jakýchmají právo volit (aktivní VP) • a za jakýchmají právo ucházetse o zvolení (pasivní VP), • všeobecné VP neznamená, že právo volit má každý!!

6. Rovné VP - všichnioprávnění voliči, u nichžneexistujížádnépřekážky výkonu VP, sevoleb účastní za stejnýchpodmínek • vevztahu k aktivnímu i pasivnímu VP majímít voliči rovné podmínkyvevšechstádiíchvolebníhoprocesu

7. Tajné hlasování - hlasovánímusí probíhat za takovýchpodmínek, kteréznemožňujízjistit, jak konkrétní volič hlasoval

8. Svobodnévolby - takový akt hlasování, kterýdáváskutečnoumožnostvýběru • Subjektivní stránka - volič musí mítmožnostprojevit svoji skutečnouvůli bez donucení či jiného nátlaku na něj • Objektivní stránka - požadavekzajištěnísvobodnýchpodmínekpřipřípravě a prováděnívoleb, přístup k získáváníinformací, nezávislostvolebníchorgánů

9. Dalšíprincipy • Ustavovánído funkce na předem daný čas • Činnostvolebníchorgánů je výkonemstátní správy

10. Volební systém • celý proces přípravy a provádění voleb od jejich vyhlášení až po vyhlášení výsledků • Základní systémy • Poměrný - mandáty se rozdělují v určitém poměru k počtu získaných hlasů, vícemandátové volební obvody • U nás PS, zastupitelstva krajů, obcí a volby do EP • Většinový - všechna křesla, která jsou v sázce, získá vítěz (popř. vítězové), jednomandátové volební obvody (ale existují i většinové volební systémy s vícemandátovými obvody) • U nás Senát • Z povahy věci i Prezident republiky (je pouze jeden, poměrný systém by neměl smysl)

11. Ústavní východiska voleb • Listina základních práv a svobod • čl.21 • Občanémají právo podíletse na správěveřejnýchvěcípřímo nebo svobodnouvolbousvýchzástupců. • Volbyse musí konatvelhůtáchnepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem. • !Dleústavního zákona o bezpečnosti ČR č. 110/1998 Sb., čl. 10 uvádí, že v doběvyhlášeníněkterého z mimořádnýchstavů, pokudpodmínky na území ČR neumožní konatvolbyvelhůtách, kteréjsoustanovenypro pravidelná volební období, lzezákonemlhůtyprodloužit, nejdéle však o šestměsíců • Volební právo je všeobecné a rovné a vykonáváse tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon. • Občanémají za rovných podmínekpřístup k voleným a jinýmveřejnýmfunkcím.

12. Ústava čl.17 • Volby do oboukomorsekonajívelhůtěpočínajícítřicátýmdnempřed uplynutím volebního období a končícídnem jeho uplynutí. • Byla-li PS rozpuštěna, konajísevolby do šedesátidnů po jejímrozpuštění. čl.18 • Volby do PS sekonají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a příméhovolebního práva, podle zásad poměrnéhozastoupení. • Volby do Senátu sekonají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a příméhovolebního práva, podle zásad většinového systému. • Právo volit má každý občan ČR, kterýdosáhlvěku 18 let. čl.19 • Do PS můžebýtzvolen každý občan ČR, který má právo volit a dosáhlvěku 21 let. • Do Senátu můžebýtzvolen každý občan ČR, který má právo volit a dosáhlvěku 40 let. • Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením.

13. Mezinárodněprávní východiska voleb • čl.21 Všeobecné deklaracelidských práv (1948) • čl.25 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (1966) • Každý občan má právo se bez jakýchkolivrozdílů a neodůvodněnýchomezenípodílet na vedení veřejných záležitostí přímo nebo prostřednictvímsvobodně zvolených zástupců, stejnějako právo volit a býtvolen v pravidelných volbách, jež sebudoukonat na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva, tajným hlasovánímzabezpečujícímsvoboduhlasování • čl.3 Dodatkového protokolu Úmluvy o ochranělidských práv a základníchsvobod (1952) • Smluvní strany sezavázaly v rozumných intervalechkonatsvobodnévolby s tajným hlasováním a za podmínek, kterézajistísvobodnévyjádřenínázorů lidu přivolbě do zákonodárnéhosboru • Úmluva o politických právechžen a Úmluva o odstraněnívšechforemdiskriminacežen

14. Volby do Poslanecké sněmovny • Podle zásad poměrnéhozastoupení • 200 poslanců, na 4 roky • PasivníVP - 21 let, aktivní VP - 18 let (tohotověku stačí dosáhnout druhý denvoleb) • Volební území - celé území ČR, rozděleno na 14 volebníchkrajů (vyšší územní samosprávné celky)

15. Volby do Senátu • Podle zásad většinového systému • Volební systém absolutnívětšiny (50% + 1 hlas, jinak druhé kolo voleb) • 81 senátorů, voleni na 6 let, každé 2 roky se volí třetinasenátorů (Senát je nerozpustitelný) • Pasivní VP - 40 let, aktivní VP - 18 let (tohotověku stačí dosáhnout druhý denvoleb) • 81 přibližněstejněvelkýchvolebníchobvodů

16. Volby do zastupitelstev obcí • Funkční období zastupitelstva je čtyřleté • Volí sepodle zásad poměrnéhozastoupení • Počet členůdle počtu obyvatel a velikostiúzemního obvodu (5-55 členů) • Vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnůpředednemvoleb (Sb.z.), tak aby sekonalyvelhůtěpočínajícítřicátýmdnempřed uplynutím funkčního období a končícídnem jeho uplynutí • Aktivní VP - 18 let, státní občan ČR, který je v denvolebv dané obci přihlášen k trvalému pobytu a státní občan jinéhostátu, jemuž právo volitpřiznávámezinárodnísmlouva, jíž je ČR vázána (a která je vyhlášenaveSb.z.) • PasivníVP - členemzastupitelstva obce můžebýtzvolen každý volič, u kteréhonenípřekážkave výkonu VP trvalejšího charakteru (tj. omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětísvobody, nebo zbavení způsobilosti k právnímúkonůmsoudem)

17. Volby do zastupitelstevkrajů • Funkční období zastupitelstev je čtyřleté • Podle zásad poměrnéhozastoupení • Vyhlašuje prezident nejpozději 90 dnůpředjejichkonáním (Sb.z.), konajísevelhůtěpočínajícítřicátýmdnempřed uplynutím volebního období zastupitelstva a končícídnem jeho uplynutí • Počet členůzastupitelstva - odvozenodle počtu obyvatelke dni 1.ledna toho roku, kdysekonajívolby • Kraj do 600 000 - 45 členů • Kraj nad 600 000 - 55 členů • Kraj nad 900 000 - 65 členů • Aktivní VP - občan ČR, 18 let, trvalý pobyt v obci, která náleží do územního obvodu kraje • Pasivní VP - každý volič, u kteréhonenípřekážkave výkonu VP, funkce člena zastupitelstva je neslučitelná s některýmifunkcemi (např. fce na ministerstvu/jinémsprávním orgánu)

18. Volby do Evropského parlamentu • Smlouva o EU • čl.14 • EP vykonáváspolečně s Radou legislativní a rozpočtovou funkce. Vykonáváfunkce politické kontroly a konzultace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. Volí předseduKomise. • EP seskládázezástupcůobčanůUnie. Jejich počet nesmípřekročitsedm set padesát, nepočítajepředsedu. Zastoupeníobčanů je zajištěnopoměrnýmsestupnýmzpůsobem, přičemž je stanovenaminimální hranice šestičlenů na členský stát. Žádnému členskému státunesmíbýtpřidělenovíce než devadesátšestmíst. (…) • Členové EP jsouvoleni na dobu pěti let ve všeobecných a přímýchvolbáchsvobodnýma tajným hlasováním

19. EP - v současnosti 736 poslanců • ČR - 22 poslanců (2009 - 2014), 2004 - 2009 měla ČR 24 europoslanců • Podle zásad poměrnéhozastoupení, vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dní předjejichkonáním (vázán časovým obdobím stanoveným jednotněprovšechny členské státy Radou EU), uveřejněnoveSb.z. • Poslanci na 5 let • 1 volební obvod - celá ČR, každý volič rozhoduje o všechmandátech

20. Aktivní VP - 18 let (alespoň druhý denvoleb), občané ČR a občanéjiných členských států, kteříjsou po dobu nejméně 45 dnůvedeni v evidenciobyvatel (census pobytu) • Volič, kterýpožádá o zápis do volební evidencevevíce členských státechsedopouštípřestupku (pokuta až 5 tisíc Kč) • Každý volič může v týchžvolbách do EP hlasovatpouze jednou • Překážkyve výkonu VP • Zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu • Zbavení způsobilosti k právnímúkonům • Pasivní VP - občan ČR, občan jiného členského státu, který je na území ČR nejméně po dobu 45 dní veden v evidenciobyvatel, 21 let, nenízbavenzpůsobilosti k právnímúkonům, a jde-li o občana jiného členského státu, není v členskémstátě, jehož je státnímobčanemzbaven práva býtvolen do EP, jde-li o občana jiného členského státu, který je zároveň občanemvíce členských států, nesmíbýtzbaven práva býtvolen do EP ani v jednom z nich • Každý může v týchžvolbách do EP kandidovatpouze jednou

21. Volba prezidenta České republiky • Prezidenta České republikyvolíobčanépřímouvolbou. Až do 1. října2012byl však volennepřímoparlamentem na společnéschůziobou jeho komor.

22. Prezidentem republiky můžebýtzvolenobčan, který má právo volit a dosáhlvěku 40 let. V České republice je funkční období prezidenta 5 let. Nikdonemůžebýtzvolenvíce než dvakrát za sebou, zvolen také nemůžebýt občan, kterýbylpotrestán za velezradu nebo za hrubé porušení Ústavy nebo jinésoučástiústavníhopořádku. Podmínkou k podáníkandidatury je získání podpory nejménědvacetiposlanců nebo desetisenátorů, případněalespoň 50 000 občanů, kteřípodepíšípříslušnoupetici. Historicky prvním, kdobylzvolenpřímouvolbou, byl v roce2013Miloš Zeman.

23. Zavedení přímévolby • Ke konci roku 2010 začala být už na vládní úrovni připravovánazměnaÚstavy, která by zavedlavolbupřímo občany.[1]Vzhledem k tomu, že tento návrh prošel, Česká republika sepřidalake 12 zemímEvropskéunie, kterépřímouvolbu hlavy státumají (Bulharsko, Finsko, Francie, Irsko, Kypr, Litva, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko). Zajímavostí je, že u těchtostátů má silné pravomocipouzefrancouzský prezident, postavení ostatníchhlavstátů je podobné českému prezidentovi. Ostatní země EU pakmajívolbunepřímou (Estonsko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Německo a Řecko) nebo jsoukonstitučnímimonarchiemi (Belgie, Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko). Ovšem v Německu a Itálii nevolí prezidenta jen parlament, ale téžzástupciněmeckých zemí či italských oblastí. V Estonskupřechází právo volit prezidenta z parlamentu na Volební shromáždění, kde jsou i zástupci obcí, pokud parlament nezvolí prezidenta ani vetřetívolbě.

24. V polovině roku 2011 se ukázalo, že u relevantních politických silexistujírozdílné názory na to, zdasezpůsobemvolby prezidenta republiky také nezměnit jeho pravomoci. ODSchtělazměnit jen způsobvolby, ČSSD ale trvala i na změnách pravomocí.[2][3]Podle bývalých ministerských předsedůMiloše Zemana a Jana Fischerabylytyto rozpory pouzezáminkou k tomu, aby přímávolba prezidenta republiky schválena nebyla.[4] • Dne 14. prosince 2011 však Poslanecká sněmovna schválila hlasy 159 poslancůústavní zákon č. 71/2012 Sb., jímžsepřímávolba zavádí.[5] Proti byli jen tři poslanci.[6] Také Senát návrh dne 8. února 2012 přijal,[7]probylo 49 přítomnýchsenátorů, proti 22.[8]17. února2012 jej pakpodepsal prezident Václav Klaus.[9] Nový způsobvolby hlavy českého státuvstoupil v účinnost1. října2012.

25. Kromě toho byldodatečněpřijat i prováděcízákon č. 275/2012 Sb., který stanoví podrobnosti navrhováníkandidátů, vyhlašování a prováděnívolby, vyhlašováníjejího výsledku a možnostsoudního přezkumu.[10] Návrh takovéhoprováděcího zákona podala vláda dne 27. února 2012,[11] bez většíchpotížíbylschválen Poslaneckou sněmovnou dne 13. června,[12]Senátem dne 18. července[13] a prezident republiky jej podepsal1. srpna2012.[14]Kdybypřijatnebyl, nebylo by možné volbu prezidenta provést a po 7. březnu 2013 by tudíž český státbyl bez své hlavy. Jejípravomoci by dle čl. 66 Ústavy přešly na předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny (případněpředsedu Senátu).[15] • Oba nabylyúčinnosti dne 1. října2012. Téhož dne pakpředseda SenátuMilan Štěch vyhlásil termín prvního kola volby

26. Proces volby • Ministerstvo spravedlnostipřipravilotři varianty přímévolby hlavy státuvšemiobčany, jedna spočívala v jednokolové volbě, dvěvevolbědvoukolové. Legislativní rada vládypakdoporučila z těchto navrhovaných možností tu, která je využívaná i přivolbách do Senátu.[17]Připrvnímpolitickémjednánízástupcůvládníkoalice a ČSSDpak do hry vstoupila i variantaaustralského modelu volbyposlanců, kdy by volič jednotlivé kandidátyseřadilpodlesvépreference a prezidentem by pakbylzvolen ten kandidát, který by bylprvní v celkovém pořadí.[18]Nakonec ale zůstalo u varianty využívané přivolbách do českého Senátu.

27. Volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a příméhovolebního právavšechčeských občanů nad 18 let. Kandidáti musejísplňovatpodmínkypro výkon funkce, kteréjsou obdobné jako do senátu PČR, tedyobčanství ČR a věknejméně 40 let, musí mít plnou způsobilost k právnímúkonům a nesmíjít o stávajícího (posledního) prezidenta, pokud je vefunkcijiž druhé volební období po sobě. Volbase musí konat v posledníchšedesátidnechfunkčního období úřadujícího prezidenta, nejpozději však třicetdnůpřed jeho koncem. Volbuvyhlašujepředseda Senátu

28. Navrhnout kandidáta může každý občan České republiky starší 18 let, podpoří-li jeho návrh peticepodepsanánejméně 50 tisíci takovýmiobčany. Navrhovat kandidáta je také oprávněnonejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.[5]Kandidátní listinu je nutné podatministerstvu vnitranejpozději 66 dnůpředednemvolby. Navrhující poslanci, navrhujícísenátoři nebo navrhující občan mohoupodatpouze jednu kandidátní listinu a kandidát můžebýtuvedenpouze na jednékandidátnílistině. Navrhující poslanci nebo senátoři musí určitsvéhozmocněnce, navrhující občan ho můžeurčit. Kandidát na prezidenta nesmíbýtzmocněncemsvýchnavrhovatelů/-e ani navrhovatelů/-e jiného kandidáta, kandidát však můžejako občan sám navrhovatkandidaturu svoji nebo jiného kandidáta. Občan však můžepeticípodpořit i vícekandidátů. Kekandidátnílistině musí býtpřiloženoprohlášení kandidáta, že souhlasísesvoukandidaturou a že mu není známa překážkavolitelnosti nebo že tato překážkapomineke dni volby prezidenta, že nedal souhlas k tomu, aby byluveden na jinékandidátnílistině, a že údaje o jeho osobě, volebním výboru a členechvolebního výboru jsou pravdivé. Ministerstvo kandidátní listinu přezkoumá a zaregistruje ji, splňuje-livšechny zákonné náležitosti. Kandidát semůževzdátsvékandidatury do 24 hodinpřed zahájením volby, a to osobně nebo prohlášením s vlastním podpisem. Pokud kandidát pozbudevolitelnosti, tuto informaci ministerstvu doručuje zmocněnecnavrhovatelů či navrhovatele nebo navrhující občan.

29. Povinností registrovaného kandidáta je ke dni podáníkandidátní listiny sestavit 3–5 členný volební výbor. Ten odpovídá za financování volební kampaně, rozhoduje jednomyslně a zastupuje jej písemněpověřený člen. Členemvolebního výboru nesmíbýt kandidát na prezidenta republiky. Nejpozději v denpodáníkandidátní listiny také musí zříditúčet u banky v České republice. Přes tento účet musí býtprováděnoveškeré financovaní kampaně; pokud je účet zřízenjiž za probíhajícíkampaně, musí býtvšechnytransakcezpětně doplněny.[10]Všechny údaje o původuprostředků musí kandidát zveřejňovat (§ 24 zákona); většinouse to řeší tzv. transparentním účtem,[20] ale zákon připouští i jiné a méněoperativnímetodyzveřejňování, napříkladměsíčnímvýpisem. Limit vynaložených prostředků je 40 milionůKč a dalších 10 milionůproúčastníky druhého kola (§ 37 zákona).

30. Voliči jsouvedenivestálémseznamuvoličůvedenémpodle zákona o volbách do zastupitelstev obcí a vezvláštníchseznamechvoličů vedených podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky nebo podle zákona o volbě prezidenta republiky. Volič, kterýpobývá nebo chce volit mimo místo, kde je vedenvestálémseznamu nebo vezvláštnímseznamuvedenémzastupitelskýmúřadem, je z tohotoseznamudočasněvyšrktnut a zapsán do zvláštníhoseznamu, a to buď předem (v případěvoličůvnemocnicích, sociálních a výchovných zařízeních či detenčníchzařízeních a věznicích) na základě spolupráce s vedoucím daného zařízení, nebo až ve volební místnosti na základěpředložení voličského průkazu, kterýdokládá dočasné vyškrnutízestáléhoseznamu. Seznamyseuzavírají dva dny předvolbou. Voliče o konánívoleb informuje zveřejněním starosta nebo zastupitelskýúřad, zároveň zveřejní adresy volebníchmístností a příslušnost k volebnímokrskům.

31. Volí sestejnějako v ostatníchvolbách vždy v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.[10]Prezidentem je zvolen kandidát, kterýzíská nadpoloviční většinuvšech platných odevzdanýchhlasů. Když k tomu nedojde, koná se za čtrnáct dní druhé volební kolo, do kteréhopostupují dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního (při teoretické rovnosti hlasůpostupujívšichni kandidáti, kteří získali nejvyšší počet hlasů, a nejsou-litakoví kandidáti alespoň dva, postupují i kandidáti, kteříobdrželi druhý nejvyšší počet hlasů). Vedruhém kole je pakzvolen kandidát, kterýzískávětší počet hlasů. Přiopět hypotetické rovnosti hlasů je celá volbazrušena a do desetidnů je vyhlášena nová volba

32. Soudnípřezkum v otázkáchvolebvČR • institutpřezkumuvoleb a soudní ochrana volebního procesu je zárukou dodržovánívolebního práva • čl. 20 Ústavy: „Dalšípodmínky výkonu volebního práva, organizacivoleb a rozsah soudníhopřezkumu stanoví zákon.“ • tento článek v současnédobě naplňuje soudnířádsprávní (č.150/2002 Sb.), volebnímusoudnictvísevesprávnímřáduvěnujedíl 4., konkrétně § 88-93 SŘS

33. rozsah přezkumu a typy řízeníupravují jednotlivé volební zákony • Zákonč. 247/1995 Sb.o volbách do Parlamentu ČR a to v oddílepátém (§ 86-89) • zákon o volbách do zastupitelstev obcí - Hlava VII, § 59 - 61 • zákon o volbách do zastupitelstevkrajů - Hlava VII, § 52-54 • zákon o volbách do EP - Hlava VIII, § 55-58

34. soudní ochrana je správnímisoudyzaručenavevěcech: • seznamuvoličů - § 88 SŘS • registracekandidátníchlistin a přihlášek k registraci - § 89 SŘS • neplatnosti voleb a neplatnosti hlasování, neplatnostvolby kandidáta - § 90 SŘS • zániku mandátu člena zastupitelstva na základěusnesenízastupitelstva nebo rozhodnutím ředitele krajského úřadu či ministra vnitra - § 91 SŘS

35. Soudní ochrana vevěcechseznamuvoličů • zápis do seznamuvoličů je formálnípodmínkou výkonu volebního práva • seznamyvoličů vedou obecní úřady a to pro voliče, kteříjsou v dané obci přihlášeni k trvalému pobytu - jedná se o specifický volební dokument, vekterémjsouzapsáni nebo mohoubýtzapsánivšichniobyvatelé ČR, kteříke dni volebsplňujípodmínkyaktivníhovolebního práva, každý volič můžebýtzapsánpouze v jedinémseznamuvoličů, seznamyvoličůjsousestavovány z úřední povinnosti • pokud volič zjistípředvolbaminahlédnutím do stáléhoseznamuvoličů, že do nějzapsánnebyl, ačkoli splňuje všechny zákonné podmínky, případně že údaje v něm uvedené (jméno a příjmení, datumnarození, část obce, ulice a č.p.) jsouchybné, má právo žádat o doplnění nebo provedení oprav - námitkovéřízení • pokud obecní úřadtétožádosti do 48 hodinnevyhoví, můžese volič obrátit na krajský soud s návrhem na vydánírozhodnutí o provedení opravy nebo doplněníseznamu, účastníkyřízeníjsounavrhovatel a správníúřad, kterýnevyhovělžádosti o doplnění či provedení oprav

36. Soudní ochrana vevěcechregistracekandidátníchlistin • subjekty kandidujícívevolbáchsemohoudožadovatsoudní ochrany, pokudsprávní orgán pověřenýregistracíkandidátníchlistin a přihlášek k registraci tento dokument odmítlzaregistrovatnebovyškrtl kandidáta uvedeného na kandidátnílistině • také selzedomáhatvydání rozhodnutí o zrušení jižprovedenéregistracekandidátní listiny nebo přihlášky k registraci • věcněpříslušné k rozhodnutí vevěciregistracevevolbách do zastupitelstev obcí, krajů, PS a Senátu jsousoudy krajské, v případěvoleb do Evropského Parlamentu a volby Prezidenta republiky je to Nejvyššísprávnísoud

37. Neplatnostvoleb, neplatnosthlasování, neplatnostvolbyněkterého z kandidátů • po vyhlášenívýsledkůvolebStátní volební komisísemůžeoprávněný občan (občan zapsaný v daném okrsku do stáléhoseznamuvoličů), politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí, domáhat u soudu v závislosti na druhu voleného orgánu a způsobu porušení zákona neplatnosti voleb, neplatnosti hlasování nebo neplatnosti volby určitého kandidáta • v případěvoleb do zastupitelstevkrajů a obcí je věcněpříslušnýkrajský soud, u voleb do Parlamentu pakNejvyššísprávnísoud

38. účastníkyřízeníjsounavrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehožvolbabylanapadena • rozhodnutí o neplatnosti voleb – zákon musí být v tomto případěporušentakovýmzpůsobem, kterýmohlovlivnit výsledky voleb, v důsledku rozhodnutí soudu o neplatnosti volebse musí konatvolbyopakované = opakuje se celý volební proces včetně nového podávání a registracekandidátníchlistin • rozhodnutí o neplatnosti hlasování – k porušení zákona došlo v průběhuhlasování (např. došlo k porušení procesníchpravidel a způsobuhlasování, masovému hlasováníneoprávněnýchvoličů apod.), je-litakové rozhodnutí vydáno, pakproběhneopakované hlasování – nenítřebaměnitseznamykandidujícíchstran a osob • rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta – porušení ustanovení zákona v tomto případě deformovalo vůli voliče vevztahukekonkrétnímu kandidátovi (např. nebylysplněnypodmínkyvolitelnosti, kandidát v příliš vysoké míře porušil pravidla vedení volební kampaně apod.)

39. Ochrana vevěcech zániku mandátu • za podmínek stanovených zvláštními zákony (Zákon č.130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstevkrajů a Zákon č.491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí) může člen zastupitelstva, jehož mandát zanikl, nebo politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran a nezávislých kandidátů, na jejichžkandidátnílistiněbyl člen zastupitelstvazařazen, domáhatzrušeníusnesenízastupitelstva nebo zrušení rozhodnutí správního orgánu, který o zániku mandátu člena zastupitelstvarozhodl • věcně a místněpříslušným je krajský soud v sídle příslušnéhoúzemněsamosprávného celku

40. Soudnířízenívevěcechvolebních • vyznačuje seřadouspecifickýchznaků • hlavní důraz je kladen na rychlost rozhodnutí – o podaných návrzíchse rozhoduje v zákonempřesně stanovených lhůtách, kteréjsourelativněkrátké • soud musí rozhodnout • do 3dnůvevěcechseznamuvoličů • do 15dnůvevěciregistrace • do 20dnů v případěpodánívevěci neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování a zániku mandátu • relativněkrátkéjsou také lhůtypropodání a zmeškánítétolhůtynelzeprominout • 2 dny od doručení rozhodnutí vevěciregistrace a doručení rozhodnutí o zánku mandátu • 10dnů po vyhlášenívýsledkůvoleb v případě návrhu na neplatnostvoleb či neplatnosthlasování • typicky bez ústníhojednání • jednoinstančnost (buď krajský soud nebo NSS) • usnesenísoudunabýváprávní moci dnemvyvěšení na úřednídescesoudu • žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladůřízení

41. vztahysouvisející s volbamimohoubýttéžpředmětemrozhodováníÚstavníhosoudu • abstraktní kontrola volebníchzákonů • ústavní stížnostsubjektůvolebního práva proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod • řízení o opravnémprostředku proti rozhodnutí vevěciověřenívolbyposlance nebo senátora • zabývásejímoddíltřetí (§85-91) zákonač. 182/1993 Sb.o Ústavnímsoudu

42. ÚS rozhoduje v opravnémprostředkuproti ověřenívolbyposlance nebo senátora příslušnýmorgánem komory či Nejvyššímsprávnímsoudem, v nálezu rozhodne, zdabyl poslanec či senátor platnězvolen • opravný prostředek je oprávněnpodat • poslanec, senátor, případně volební strana, za níž poslanec nebo senátor kandidoval, proti rozhodnutí, že nebylplatnězvolen • ten, jehož volební stížnostipodlevolebního zákona bylovyhověno, proti rozhodnutí příslušné komory Parlamentu nebo jejího orgánu o ověření platnosti volbyposlance nebo senátora • opravný prostředeklzepodat do 10 dnů od doručení rozhodnutí • účastníkemřízení o opravnémprostředku je také orgán, kterýpřijal rozhodnutí, že poslanec nebo senátor byl nebo nebylplatnězvolen • ÚS rozhodne nálezem, kterým opravnému prostředkuvyhovíanebo jej zamítne, tj. rozhodne, zdabyl poslanec či senátor platnězvolen nebo nikoli

43. do volebníhosoudnictví určitým způsobemtéž zasahuje právo trestní – trestní zákon stanoví jako jednu ze skutkových podstat trestného činu Mařenípřípravy a průběhuvoleba referenda § 351 TZ

44. KONEC