VÝVOJ ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ

1. Dopravní infrastruktura jako podmínka rozvoje regionu, EU a financování dopravní infrastruktury v období 2014+ petrzahradník, ekonom, kancelář bruselduben 2014,připraveno pro Moravské dopravní fórum, olomouc

2. VÝVOJ ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ • V posledních 4 letech nejvíce ztrácející odvětví v rámci ekonomiky České republiky; vývoj je velmi úzce propojen s poklesem investic (klíčový problém na poptávkové straně české ekonomiky), zavedením úsporných opatření a pouze sub-optimálním využíváním možností fondů EU při zapojení stavebních firem a na ně navazujících aktivit

3. VÝVOJ ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ - STRUKTURA • Radikální pokles výkonnosti nastal nejprve v oblasti pozemního stavitelství jak pro bytové, tak podnikatelské účely; díky zejména podpoře z fondů EU se po přechodnou dobu pokles poptávky nedotkl inženýrského stavitelství, jež prudce pokleslo až v roce 2010 v souvislosti s redukcí rozpočtu SFDI a problémy v evropských projektech

4. POKLES AKTIVIT V DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE V MINULÉM OBDOBÍ BYLO MAKROEKONOMICKY VÝZNAMNÉ • Makroekonomický dopad vyvolaný poklesem aktivit v oblasti výstavby dopravní infrastruktury počínaje rokem 2010 lze kumulativně odhadnout až na přibližně 5% HDP; oblasti poklesu zaměstnanosti od roku 2009 ve výši přibližně 40.000 osob; • Zaměření se na prioritu obnovení výstavby dopravní infrastruktury v zemi ve středu Evropy tak nepředstavuje pouze překonávání handicapu, který vůči západním sousedům máme a projev využití polohové renty, kterou nám naše geografická lokace nabízí (a kterou nevyužíváme); cestování po důstojné dálnici či využívání odpovídajícího a komfortního železničního spojení by mělo být stejně samozřejmé, jako dostupnost internetu, datových služeb, nejmodernějších ICT; jestliže v oblasti využívání výpočetní techniky a informačních technologií registrujeme dvouciferné meziroční nárůsty, v oblasti inženýrského stavitelství v průměru téměř dvouciferné poklesy

5. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ • Co může vláda učinit v oblasti stimulace inženýrského stavitelství ? • Mít ujasněnou, zdůvodněnou a v čase stabilní strategii rozvoje infrastruktury –dominantně dopravní, ale též energetické, vodohospodářské, informační a komunikační; • Kvalitně připravený, na prioritách založený OP Doprava a jeho implementační strukturu; • Vytvoření zázemí pro využívání Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a nalezení synergií mezi CEF, OP D a dalšími OP s přesahem na rozvoj infrastruktury; • Dlouhodobě stabilizovat zdrojovou bázi SFDI; • Vytvořit legislativní a institucionální předpoklady pro rozvoj finančních nástrojů v této oblasti (možnost doplnění téměř 4,7 mld. EUR v OP D a alikvotní částky v rámci CEF pro CZ – až 1 mld. EUR o další zdroje prostřednictvím pákového efektu finančních nástrojů; využít potenciál projektových dluhopisů); • Podpora konceptů Smart Cities • Velmi podstatná je i potřeba změny legislativy, jež vytvoří spravedlivou podobu vztahů mezi investory a zastánci parciálních zájmů (potenciálními odpůrci těchto aktivit)

6. ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ÚZCE SOUVISÍ I S UVAŽOVANÝMI INVESTIČNÍMI ZÁMĚRY • Klíčovým předpokladem je obnovení investiční aktivity, jež je samozřejmě zejména záležitostí cyklickou, které však může vláda citlivým způsobem pomoci: • Obnovením investičních pobídek přizpůsobených podmínkám nadcházející dekády; • Vytvořením cíleného programu na revitalizaci brownfields; • Podporou projektů zaměřených na zvýšení kvality standardů budov pro podnikání (energetická efektivnost apod.); • Identifikace regionálních rozvojových potřeb s ohledem na lokalizaci podpořených aktivit

7. EU A MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ V OBDOBÍ 2014 - 2020 • Kohezní politika – strukturální fondy: EU – cca 366 mld. EUR; alokace 21,6 mld. EUR pro Českou republiku v rámci vlastní kohezní politiky (oproti stále jsoucím téměř 27 mld. EUR); řada nových prvků na úrovni EU i CZ; EU: kondicionality, tematická koncentrace, integrovaný územní přístup, vyšší důraz na konkurenceschopnost, lepší identifikace dopadů a měřitelnost výsledků, nové finanční nástroje, současně však vyšší podíl projektů financovaných z ESF; CZ: podstatná redukce počtu OP (především zrušení ROPů a jejich nahrazení IROPem); poprvé největší kapitola Víceletého finančního rámce; • Dohoda o partnerství obsahově propojuje nástroje Kohezní politiky (ERDF, ESF a Kohezní fond) s nástroji na podporu zemědělství, rozvoje venkova a rybářství; přes 312 mld. EUR

8. EU A MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ V OBDOBÍ 2014 - 2020 • Základní strategický dokument pro využívání významné části prostředků Víceletého finančního rámce 2014 – 2020 v podmínkách České republiky (stejný nástroj využívají samozřejmě i ostatní členské státy); • Měl by být nástrojem pro rozvoj priorit každé jednotlivé členské země EU, jež jsou kompatibilní s pravidly, danými nařízeními o využívání jednotlivých fondů a obecným nařízením; měla by tedy na jedné straně reflektovat sadu klíčových, přirozených priorit v našem případě České republiky, přizpůsobených možnostem financování a podpory ze zdrojů EU; • V období specifickém (2014 = 10 let od našeho vstupu do EU, neutěšený stav nerostoucí české ekonomiky, potřeba nalézání efektivních stimulů jejího oživování, atd.) by Dohoda o partnerství měla současně znamenat i primární strategickou rozvojovou doktrínu České republiky se všemi svými náležitostmi: důslednou strategickou analýzou, vyúsťující ve SWOT, na ni navazující výčet národních rozvojových priorit, formulace cílů jak s těmito prioritami naložit a jaké jsou jejich hodnoty na konci sledovaného období (2020), nástroje jejich dosažení, finanční alokace, management obsahu Dohody, implementace, kontrola, zpětná vazba, ukazatele, jimiž budeme měřit její (ne)úspěšnost

9. EU A MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ V OBDOBÍ 2014 - 2020 • Vzniká v období post-krizovém, kdy se ekonomika EU jen pozvolna oživuje; • V období, kdy EU přijala celou řadu opatření a reakcí na krizi v řadě oblastí hospodářské politiky, jež jsou explicitně i implicitně s Dohodou spojeny (buď je obsah Dohody musí respektovat: Strategie Evropa 2020, ale též opatření v oblasti koordinace hospodářských a fiskálních politik, jejichž nedodržování může vést k sankcím při využívání fondů EU, či téma kondicionalit anebo zde sice přímá institucionální provázanost neexistuje, ale obsahová ano, především vůči jiným typům transferů a redistribucí spojených s řešením krize)

10. EU A MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ V OBDOBÍ 2014 - 2020 • České ekonomice se navíc proces oživování příliš nedaří a potřebuje významný poptávkový stimul: 21,6 mld. EUR pro kohezi + cca 6 mld. EUR pro zemědělství, venkov a rybářství = celkem cca 20% HDP České republiky celkem, kumulativně = téměř 3% HDP České republiky ročně; • Žádný další podobný poptávkový stimul z jednoho zdroje, bez významného zatížení domácích veřejných financí, neexistuje; • Může mít ambice nejen momentálně poptávkově stimulovat, ale též opatřeními na nabídkové straně (dlouhodobější horizont) povznést strukturu a kvalitativní parametry české ekonomiky (odpovídající kvalita a struktura dopravní sítě, výzkum a vývoj, inovativní prostředí pro podnikání, šetrné nakládání se zdroji, energetická efektivnost)

11. DOHODA O PARTNERSTVÍ A PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM VZNIKÁ: ČESKÁ REPUBLIKA A JEJÍ ZKUŠENOSTI Z OBDOBÍ 2007 - 2013 • Čistá pozice; významný rozvojový kontributor české ekonomice – v roce 2012: 73,8 mld. Kč; 2013: 84,1 mld. Kč; na vytvořené čisté pozici se ze 73,5% podílely prostředky z koheze + dalších téměř 25% prostředky ze zemědělství, rybářství a rozvoje venkova → obsahové vymezení Dohody o partnerství = téměř veškerá suma, kterou ČR má z Rozpočtu EU k dispozici; ALE … • Mohla by být ještě o něco vyšší zejména v kohezních oblastech; vůbec nevyužíváme prostor pro větší a velké mezinárodní projekty v kapitole 1a. • V kohezních aktivitách: problémy – silná decentralizace systému, jež se poté obtížně koordinoval, personální nestabilita, nedostatečná institucionální kapacita, prohřešky na straně příjemců

12. DOHODA O PARTNERSTVÍ A PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM VZNIKÁ: POTŘEBA KOMPLEMENTARITY S OSTATNÍMI KAPITOLAMI VÍCELETÉHO FINANČNÍHO RÁMCE • Strategie a koncepce Dohody o partnerství by měla implicitně předpokládat propojení a komplementaritu aktivit do Dohody spadající (koheze, zemědělství, venkov, rybářství) s: • ostatními kapitolami VFR (především programy HORIZON 2020, COSME, CEF) • národními veřejnými zdroji, jež umožní zvýšit absorpční kapacitu • soukromými zdroji, zejména v oblastech s přímou finanční návratností

13. NA CO ? • Nabídková strana: • OP Doprava - zaměřený primárně na rozvoj dopravní infrastruktury v souladu se Strategií Evropa 2020 a Doprava 2050 • 21,7% celkové alokace České republiky (4,7 mld. EUR; v období 2007 – 2013 21,8%, ovšem z částky o čtvrtinu vyšší)

14. NA CO ? • Nabídková strana: • Integrovaný regionální OP – v oblasti dopravy zaměřený na zaměřený primárně na rozvoj regionální mobility (celý OP = 22,5% celkové alokace České republiky; příslušná prioritní osa = 40% alokace IROP, z toho doprava zamýšlena na přibližně 75% objemu PO 1 = velmi hrubý odhad 6,7% alokace České republiky na tento účel = 1,5 mld. EUR)

15. NA CO ? • Nabídková strana: • OP D + IROP – v součtu z nástrojů kohezní politiky stále velkorysá alokace pro dopravu; odhad 28,4% alokace = 6,2 mld. EUR; poměrně zásadní změna účelu, zaměřená primárně na páteční komunikace a následnou návaznost • Mimo kohezní politiku - Nástroj pro propojení Evropy (ConnectingEuropeFacility; CEF): pro infrastrukturní projekty společného zájmu (článek 172 SFEU) v oblasti dopravy (26,3 mld. EUR, včetně 11,3 mld. EUR z Kohezního fondu), energetiky (5,85 mld. EUR) a ICT (1,1 mld. EUR) – pro infrastrukturní propojení členských států celkem 33,2 mld. EUR – prostor pro využití nástroje projektového dluhopisu

16. SHRNUTÍ • Navržené oblasti, v nichž by se měl stát angažovat, by v žádném případě neměly být „hladové zdi“, nýbrž zdůvodněné a nejlépe do sebe zapadající projekty, jež jsou zjevně potřebné a jež zjevně představují dlouhodobé posílení nabídkové strany ekonomiky; jejich pořízení v současné fázi hospodářského cyklu však současně znamená významný poptávkový stimul pro oblast stavebnictví, projekčních a inženýrských aktivit, jež doznala v uplynulém období nejvýznamnější redukci; • V uplynulém období prošlo stavebnictví radikální početní očistou co se počtu firem a zejména pracovníků týče; daná opatření by vedla k podpoře odvětví a aktivit, jež má v České republice dlouholetou tradici a k podpoře zaměstnanosti prostřednictvím tržně konformních nástrojů; • Tato opatření však budou vždy opatřeními doplňkovými, která mohou pouze stimulovat či urychlit, nikoliv nahradit přirozený tržní vývoj

17. SHRNUTÍ • Kohezní podpora v oblasti dopravy bude nadále velkorysá; navíc se otevírá značný prostor pro využití CEF; v relativním vyjádření Česká republika ve výši podpory neztrácí, v absolutní částce ano; • Jistá obsahová změna zejména v podpoře rekonstrukce místních komunikací, jež nenavazují na tepny nejvyššího řádu; • Potřeba poučit se ze zkušeností končícího se programovacího období a negativní zkušenosti neopakovat

18. Děkuji velmi za Vaši pozornost ! • PETR ZAHRADNÍK • Ekonom, Kancelář Brusel, ČEZ, a.s. • petr.zahradnik@cez.cz