ENVICON , s.r.o. Ing. Ida Svobodová

1. ENVICON, s.r.o.Ing. Ida Svobodová EKONOMIKA A EFEKTIVITA odpadového hospodářství měst a obcí

2. Teoretický základ

3. PŘÍJMY Úhrada od obyvatel Odměna EKO-KOM Úhrada od podnikatelů event. participace na prodeji VSKO VÝDAJE Sběr a likvidace SKO Sběr VSKO Ostatní složky – objemné odpady, NO, bioodpady, odpadkové koše Zpětné odběry Sběrný dvůr Odpadové hospodářství

4. Způsoby zpoplatnění obyvatelstva • MÍSTNÍ POPLATEK za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňovaní komunálních odpadů (dle § 10b Zákona o místních poplatcích) • max. výše 500 Kč/rok na osobu nebo rekreační objekt • platí jen občané s trvalým pobytem a vlastníci rekreačních objektů • POPLATEK ZA KOMUNÁLNÍ ODPAD(dle § 17a Zákona o odpadech) • max. výše dle předpokládaných oprávněných nákladů • platí každý, jehož činností vzniká komunální odpad • SMLOUVA NA ÚHRADU SYSTÉMU shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňovaní komunálních odpadů – tzv. známkový systém(dle § 17 Zákona o odpadech) • výše stanovena smluvně • platí každý, kdo uzavře smlouvu • podle frekvence vývozu odpad. nádoby ZPŮSOBY ZPOPLATNĚNÍ NELZE KOMBINOVAT

5. Způsoby zpoplatnění obyvatelstva Nulová varianta • Obec hradí odpady sama ze svého rozpočtu • Náklady na odpady neustále porostou • Není cesty zpět • Nemotivuje obyvatelstvo k třídění = nemožnost optimalizace

6. Způsoby zpoplatnění podnikatelů Smluvní úhrada Obec může zapojit podnikatele do sytému obce písemnou smlouvou Ve smlouvě musí být sjednána cena, musí být písemná

7. Způsoby zpoplatnění podnikatelů Smluvní úhrada + Zamezení zneužívání systému obce + Zvýšení příjmu obce + Možnost vykazování VSKO od podnikatele do systému EKO-KOM + Pro podnikatele značné usnadnění evidencí • Nejasná právní úprava • Nutná zkušenost obce s podnikatelem, odhad produkce

8. Optimalizace nákladů a sběrných systému měst a obcí • Optimalizace sběrných systémů obcí umožňuje držet pod kontrolou náklady na odpadové hospodářství • Optimalizace je nutné provádět s ohledem na místní podmínky, zejména typ zástavby a převažující způsob vytápění • Optimalizace je možné provádět v několika úrovních • Optimalizace často vyžadují politickou odvahu

9. Optimalizace nákladů a sběrných systému měst a obcí Optimalizace 1. řádu „Vím za co platím, aneb neplatím někde zbytečně?“ • Většina obcí platí svozovým firmám podle ceníků, které zohledňují objem nádob a frekvenci vývozu • Nezbytná analýza skutečně potřebného objemu a počtu nádob • Úprava objemu nádob (využití objemů 60, 80 l, případně pytlů) • Úprava frekvencí vývozu na čtrnáctidenní, případně kombinovaný Tento postup je prakticky realizovatelný všude, s výjimkou případů že obec obsluhuje firma, provozující jen jeden typ nádob

10. Optimalizace nákladů a sběrných systému měst a obcí Optimalizace 2. řádu „Obec je vlastníkem odpadu, obec rozhodne, kam se bude dávat“ • Většina obcí platí svozovým firmám podle ceníků, které zohledňují objem nádob a frekvenci vývozu a důležitou roli hraje i pronájem nádob • Nezbytná analýza skutečně potřebného objemu a počtu nádob • Nahrazování velkého počtu malých nádob, menším počtem nádob s větším objemem (ulice, bytové domy) • Úprava frekvencí vývozu na čtrnáctidenní, případně kombinovaný Tento postup je prakticky realizovatelný v ulicové zástavbě, v lokalitách, kde se netopí lokálně tuhými palivy, lze počítat s protesty obyvatel

11. Optimalizace nákladů a sběrných systému měst a obcí Optimalizace 3. řádu „Objem zůstává stejný, barva nádob se mění“ • Nakládání s využitelnými složkami je díky odměnám EKO-KOM výhodnější, než odstraňování SKO, obyvatelstvu zůstal k dispozici stejný celkový objem pro nakládání s domovním odpadem, ale musí víc třídit • Nezbytná analýza skutečně potřebného objemu a počtu nádob • Snížení objemu nádob na SKO, včetně úpravy frekvencí vývozu, posílení stanovišť na tříděný odpad, případně zavedení pytlového sběru VSKO Tento postup je prakticky realizovatelný ve většině případů, lze počítat s protesty obyvatel, dochází ke stagnaci reálných nákladů, případně k jejich snižování

12. Optimalizace nákladů a sběrných systému měst a obcí Optimalizace 3. řádu „Objem zůstává stejný, barva nádob se mění“ • Nejnáročnější metoda, přinášející největší efekt • Důležitá práce s obyvatelstvem • Dá se aplikovat jak v malých obcích, tak velkých městech • Více než polovina domovního odpadu se dá vytřídit • Je třeba dobře nastavit i systém nakládání s VSKO

13. Optimalizace nákladů a sběrných systému měst a obcí Další možnosti pro snižování nákladů a zefektivnění nakládání s odpady • Sdružování nákladů na odstranění VOO a NSKO • Posílení funkce sběrného dvora Spádové obce uzavřou s obcí provozující SD smlouvu o využívaní SD Přidružené obce se podílí na provozu a hradí si odstranění odpadů Možné nastavení limitů pro přijímané odpady

14. Optimalizace nákladů a sběrných systému měst a obcí Základním předpokladem pro úspěšnou optimalizaci sběrných systémů je: • důkladná analýza situace, • těsná spolupráce s partnery (SF, další oprávněné osoby, školy apod.) • maximální využívání dostupných technologií • dostatečná technická vybavenost území • spolupráce s obyvatelstvem • nastavení příjmů obce

15. Struktura studie • Analytická část • Stanovení principů a opatření pro optimální využívání systému • Návrh konkrétních opatření vedoucích k optimálnímu využívánísystému

16. Analýza systému nakládání s KO • Analýza sběrné sítě SKO • Analýza sběrné sítě VSKO • Analýza sběrné sítě pro sběr ostatníchsložek (objemné odpady, nebezpečné odpady, bioodpady, odpadkové koše, sběrný dvůr, zpětné odběry) • Analýza ekonomiky celého systému

17. Analýza systému • Analýza technického řešení • Analýza organizačního řešení • Analýza ekonomiky systému z pohledu příjmů a výdajů

18. Hlavní závěry analýzy • Systém je funkční • Systém není odpovídajícím způsobem řízen, rozvíjen a kontrolován • Systém je předimenzovaný • Systém je zbytečně nákladný – 930 Kč/obyvatele/rok • Systém vykazuje rezervy, je připraven být optimalizován

19. Analýza sběru SKO • Systém je v současné době funkční • Systém je velmi pohodlný pro obyvatele a svozovou techniku • Systém je předimenzovaný (28l/os/týden) • V systému je příliš mnoho nádob • Nádoby nejsou dostatečně využívány • Používají se málo výhodné nádoby

20. Analýza sběru VSKO • Systém je v současné době funkční • Systém málo respektuje charakter zástavby • Systém je málo dostupný obyvatelům, je vhodný hlavně pro svozovou techniku • Nádoby nejsou dostatečně využívány • Další rozvoj stávajícího systému je za daných podmínek nákladný

21. Náklady na t/odpadu Srovnání nákladů a množství vyprodukovaných odpadů podle systému sběru Systém sběru Náklady vč. DPH Sebrané mn. odpadu Poměr v Kč/t Celkem SKO 3 790 096 Kč 1 733 tun 2187 Celkem VSKO 797 805 Kč 506 tun 1576 Celkem VSKO*) 405 225 Kč 506 tun 801 Celkem sběrný dvůr 2 413 304 Kč 800 tun 3016 *) Náklady na provoz systému VSKO snížené o odměnu EKO-KOM

22. Analýza systému sběrného dvora • Systém je v současné době funkční • Systém je málo průhledný • Systém málo motivuje obyvatele k využívání SD • Systém má vysoké přepravní náklady • Rezervy ve využívání zpětného odběru • Málo efektivní systém sběru odpadkových košů

23. Analýza ekonomikysystému • Systém je celkově nákladný • Systém je v celé řadě případů málo hospodárný • Limity v příjmech od obyvatelstva • Rezervy v příjmech ze zpětného odběru • Prostor pro výrazná úsporná opatření bez negativních vlivů na kvalitu systému

24. Stanovení principů • Vychází z analýzy celého systému • Cílem je zvýšení výkonu systému a snížení nákladů

25. Stanovení principů • Systémová opatření • Technická opatření a principy • Ekonomická opatření • Ostatní opatření

26. Technická opatření SKO • Sdílení nádob na SKO • Lepší využívání objemu nádob • Využívání vhodných objemů a typů nádob • Bezpečnost používání nádob • Lepší využívání frekvence svozu nádob • Princip komplexní služby

27. Technická opatření VSKO • Zvýšení dostupnosti sběrné sítě • Vyšší využití pytlového sběru • Vícekomoditní (6-ti) sběr • Systém sběru směsných plastů • Bezpečnost používání nádob • Princip komplexní služby

28. Technická opatření SD • Efektivita přepravy • Zvýšení účinnosti zpětného odběru • Optimalizace odpadkových košů • Nezavádění odděleného sběru BRKO • Bezpečnost používání nádob • Vyšší využívání SD

29. Ekonomická opatření • Snížení deficitu mezi příjmy a výdaji • Úprava způsobu výběru plateb od obyvatel • Zapojení podnikatelů do systému

30. Ostatní opatření • Motivační opatření ke správnému nakládání s odpady (využívání sítě sběru VSKO, SD, zpětné odběry, minimalizace vzniku SKO…)

31. Navrhovaná opatření Optimalizace sběrné sítě sběru SKO ve třech fázích • fáze – eliminace nadbytečných nádob = automatické snížení objemu nádob na 25 litrů / osoba/ týden, úspora až 540 000 Kč ročně 2. fáze – snížení objemu nádob na 20 litrů / osoba/ týden, úspora až 1 000 000 Kč 3. fáze – maximální využití sdílení nádob, využití komplexní služby a úprava donáškové vzdálenosti = 22 litrů/os./ týd. úspora až 1 340 000 Kč ročně

32. Navrhovaná opatření • Optimalizace sběrné sítě sběru VSKO • Doplnění systému nádob • Redukce stanovišť v nevhodných lokalitách • Zavedení plošného pytlového sběru • Výrazné zvýšení kapacity sběrné sítě při zachování nákladů

33. Navrhovaná opatření • Optimalizace provozu sběrného dvora, zejména přepravy odpadů (úspora až 850 000 Kč) • Zvýšení efektivity zpětného odběru • Optimalizace svozu odpadkových košů, úspora až 65 000 Kč • Nezavádění systému sběru BRKO, nebo s vyšší účastí obyvatel

34. Navrhovaná opatření • Možná úprava způsobu výběru plateb od obyvatel (poplatek za komunální odpad, nebo smlouva) • Zapojení podnikatelů do systému obce • Zavedení účinných motivačních opatření

35. Závěr • Systém je možné účinně optimalizovat • Je možné výrazně zvýšit flexibilitu systému • Je možné reálně snížit náklady na provoz systému minimálně o 30% • Zároveň je možné zkvalitnit celou sběrnou síť a zvýšit její dostupnost

36. Fotodokumentace Typický obrázek, u většiny bytových domů je k objektu přistaven velký počet nádob malého objemu na sběr SKO, které by bylo možné nahradit jednou nádobou velkého objemu.

37. Fotodokumentace Ukázka použití nádob na sběr SKO o objemu 240 litrů, místo tří nádob však mohly být instalovány jen dvě, např. 2 x 660 litrů, nebo 1100 + 340 litrů

38. Fotodokumentace Stanoviště s „komplexní službou“ v jednom místě nádoby na sběr SKO i VSKO. Paleta nádob na VSKO úplná, stanoviště na malém prostoru

39. DĚKUJI ZA POZORNOST Ing. Ida Svobodová ENVICON s.r.o. Jablonecká 41/27 460 15 Liberec ida.svobodova@separace.eu