Kvalita ošetřovatelské péče

1. Kvalita ošetřovatelské péče StandardyAuditySupervize

2. Indikátory kvality oš. péče ANA AMERICAN NURSES ASSOCIATION. Nursing-Sensitive Duality IndicatorsforAcute Care Settingand ANAśSafety & Duality Initiative. www.nursingworld.org, 1999 • Struktura ošetřovatelského personálu • Celkový počet hodin ošetřovatelské péče o pacienta za den • Výskyt dekubitů • Pády pacientů • Spokojenost pacienta s léčbou bolesti • Spokojenost pacienta s mírou edukace a poskytování informací • Spokojenost pacienta s celkovou péčí • Spokojenost pacienta s ošetřovatelskou péčí • Výskyt nemocničních nákaz • Spokojenost ošetřovatelského personálu

3. Metodika použití, sledování a hodnocení indikátorů • tvorba standardů a provádění ošetřovatelských auditů • pravidelné sledování indikátorů oš. péče (dekubity, pády, nozokomiální infekce, spokojenost), analýza výsledků a návrh a realizace opatření • regulace nákladů prostřednictvím standardizovaných postupů jejichž součástí je také doporučený materiál, pomůcky • pravidelné hodnocení kvality

4. Standardy ošetřovatelské péče • Florence Nightingalová - první standardy zaměřené na ošetřovatelský proces - stanovila první indikátory kvality péče. • V 50. letech minulého století - skupina amerických lékařů - pokus sestavit standardizovanou péči. • Tím položen základ k procesu akreditace. • První standardy vznikaly v USA v 70. letech jako odezva zdravotníků na vyhlášení první Charty práv pacientů. • Každá země a každé zdravotnické zařízení vychází při vytváření standardů z vlastních podmínek. • Kvalitní ošetřovatelská péče není podmíněna vysokými finančními náklady.

5. AvedisDonabedián (1919 – 2000) americký univerzitní profesor veřejného zdravotnictví • stanovil rámec (model) pro měření kvality a zlepšení zdravotní péče na celém světě. • Schéma modelu se skládá ze 3 částí: struktury, procesu a výsledku. • Donabedián definuje kvalitu zdravotní péče jako „takový druh péče, při které lze očekávat maximální užitek pro pacientovo zdraví a kdy očekávaný užitek je ve srovnání s náklady vyšší ve všech fázích léčebného procesu“.

6. Prof. AvedisDonabedián

7. Standard = norma • Je odborníky popsaná závazná norma. • Umožňuje objektivní hodnocení poskytované péče. • Zajišťuje pacientům bezpečí a chrání sestry před neoprávněným postihem. • Slouží jako akreditační nástroj k posuzování úrovně péče nemocnic a zdravotnických zařízení. • Nikdy nesmí být využíván k represím -pouze k podpoře vlastního zlepšování. • Formy zpracování standardů jsou různé (žádný nadnárodní formální předpis) • Standard má vždy obsahovat parametry měřitelné a hodnotitelné.

8. Typy standardů podle zaměření: • STANDARDY ZAMĚŘENÉ NA STRUKTURU – manažerské standardy(směrnice)- metody a nástroje k vedení lidí, poskytování zdrojů, prostředí, vybavení přístroji, nástroje na integraci a komunikaci, informační systémy - Zákon č. 96/2004 Sb.Kvalifikace zdravotnických pracovníků a vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu- Kvalifikační vzdělávání - Vyhláška č. 39/2005 Sb.,(min. požadavky na studijní programy - ve znění vyhlášky č. 129/2010 Sb.

9. STANDARDY ZAMĚŘENÉ NA STRUKTURU pokr. • Celoživotní vzdělávání - vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 321/2008 Sb., a č. 4/2010 Sb. • Kompetence - vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků • Speciální kompetence - nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí,

10. Počty zdravotnických pracovníků - vyhláška č. 439/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů • Zajištění kvality ošetřovatelské péče- Koncepce ošetřovatelské péče ČR(viz. Věstník č. 9/2004) • Etické kodexy- MZ vydalo ve Věstníku částka 7/2004 Etický kodex nelékařského zdravotnického pracovníka, který je závazný na národní úrovni.

11. 2. STANDARDY ZAMĚŘENÉ NA PROCES – řídící standardy • Stanoví závazné postupy pro řízení lidí, pro výkony a záznamy v praxi. • Tyto standardy mají závazně strukturovaný obsah • Zaměřují se na popis ošetřovatelských činností a výkonů • Zajišťují jednotnou péči a bezpečný postup pro pacienta i zdravotnického pracovníka • Projekt „Vývoj sady standardů zdravotních služeb“ financovaný z prostředků grantů IGA MZ ČR. - aktuální informace o činnosti Odborného fóra a dosud zpracované dokumenty – k dispozici na http://www.odborneforum.cz/ a www.nrc.cz.

12. 3. STANDARDY ZAMĚŘENÉ NA VÝSLEDEK – monitorovací standardy • Stanoví metody a nástroje pro monitorování, měření, analýzy a hodnocení výsledků (struktura kvalifikace ošetřovatelského personálu, spokojenost pacientů, spokojenost personálu, výskyt nežádoucích jevů - pády nebo dekubity). • V současné době se připravují vhodné nástroje pro srovnávání citlivých indikátorů kvality ošetřovatelské péče (Nursing – Sensitive Indicators) na národní úrovni. • Na základě doporučení AmericanNursesAssotiation a již probíhajících pilotních projektů se průzkum zaměřil na oblasti sledování pádů a dekubitů.

13. Přehled výzkumných úkolů IGA MZ zaměřených na řešení kvality ošetřovatelské péče • Národní standardy – IGA MZ ČR 5069 – 1, hlavní řešitel Bc. Ivana Mádlová • Standardizace ošetřovatelské péče – IGA MZ ČR 5073 – 1 OK 13, hlavní řešitel Bc. Iva Kubátová • Změny v roli sestry na počátku třetího tisíciletí - IGA MZ ČR č. NR/7960-3, který byl realizován v roce 2004 – 2006, hlavní řešitel PhDr. Sylva Bartlová, CSc. • Stanovení metody pro určení optimalizace pracovního času sester lůžkových oddělení vybraných klinických oborů – IGA MZČR 3192-3, hlavní řešitel PhDr. Karla Pochylá • Integrovaný program implementace managementu kvality českých fakultních nemocnic – kritická analýza jeho metod, procesů a výsledků, IGA MZ ČR NO 7723-3, Sdružení fakultních nemocnic České republiky - hlavní řešitel Prof. MUDr. Ivan Gladkij, DrSc., • Současný stav realizace ošetřovatelské péče v českých lůžkových zařízeních – IGA MZ ČR N2 7760 – 3/2004 – hlavní řešitel Doc. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.

14. Komise a organizace vydávající standardy: JCAHO (Joint Commission on Accreditation of Healthcare Organizations) - Společná komise pro akreditaci zdravotnických zařízeních. • Tato organizace hodnotí 15 000 zdravotnických zařízení v USA. • Je to nezávislá nezisková organizace. (wwwJCAHO. com) ISQua (International Society for Quality in Health care) (urww.isqua.org.au) EFQM (European Foundation for Quality Management). Tento systém hodnocení kvality je uplatňován asi v 850 firmách v celé Evropě. Úspěšnost v něm je hodnocena Evropskou cenou za kvalitu EQA (European Quality Award) a je určena ke zvýšení konkurenceschopnosti evropských firem ve světě, (ttrww.efqm.com)

15. SAK (Spojená akreditační komise) -nezávislá organizace poskytovatelů zdravotní péče. (www.sak.cz) • SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv). Přímo řízená státní organizace, která dohlíží nad správností laboratorních postupů při výrobě, distribuci a skladování léčiv a provádí certifikace lékáren, (www.sukl.cz) • ISO (International Standards Organization) - mezinárodní organizace standardizující všechny organizační procesy systémem shody. Pro zdravotnictví jsou ISO normy v souvislosti se získáním oprávnění k činnosti, tzv. certifikace.

16. Metodika tvorby standardů: • Název • Pořadové číslo • Označení, o jaký typ standardu jde (např. procesuální) • Platnost • Oblast působení (kde je používán) • Pro koho je určen • Místo použití (na jakých odděleních) • Kdo jej sestavil • Forma kontroly (kontrolní otázky) • přílohy, např. kritéria k provedení auditu, ošetřovatelský cíl.

17. Ošetřovatelský audit • Obsahuje metodu monitorování jednotlivých kritérií struktury, procesu a výsledku. • Auditem = revize, kontrola, prověřování. • Systematický, nezávislý a dokumentovaný proces pro získání důkazů o provádění správných činností správným způsobem. • Je součástí standardu a systematicky hodnotí ošetřovatelskou péči. • Zjišťuje rozdíl mezi skutečností a standardem. • Posuzuje se, zda je standard stále platný, aktuální a zda není třeba provést změny.

18. Dělení auditu podle: • průběhu v čase – retrospektivní (po propuštění) - souběžný (v době ošetřování) • auditorů- interní- externí • způsobu plánování- plánované- akutní • rozsahu

19. Supervize • Podle Z. Havrdové (1999) - organizovaná příležitost k sebereflexi. • Supervize je jedna z forem podpory profesionálního růstu. • Cílem: plánovat další postup práce a zvyšovat tak svoji profesionální kompetenci. • „…dobrá supervize je v přímém vztahu s uspokojením z práce“ (Cherniss a Egnatios, 1978)

20. K čemu slouží:- k vyjasnění poslání pracoviště a celé organizace- k prevenci syndromu vyhoření (burnout syndrom) pracovníků- k prevenci zahlcenosti a přepracovanosti- k účinnému zvládání pocitů bezmoci a viny - k účinnějšímu zacházení s vlastními zdroji pracovníků.

21. Dělení supervize • podle cílů:a) případová - práce s jednotlivcem nebo skupinou týkající se konkrétního uživatele v přímé péči, případu nebo situace, kde se zaměřujeme na vztah mezi uživatelem a personálem,b) týmová - zaměřená na rozvoj, podporu a procesy v týmu,c) supervize organizace - profesionální rozvoj pracovníků a týmů v organizaci,d) supervize managementu a stylu vedení -soustřeďuje se na oblast řízení.

22. podle účastníků:a) individuální - jasně koncipované setkání supervizora a pracovníka,b) skupinová - využití prvků skupinové dynamiky,c) týmová - týmová komunikace, rozvojová témata, organizace práce, d) kazuistické semináře. • podle formy:a) externí - supervizi provádí supervizor, který není zaměstnancem organizace,b) interní - supervizor je zaměstnancem organizace.

23. Balintovská skupina • nejznámějším typem skupinové supervize • aplikovaná původně z lékařského prostředí • Autor - Michael Balint (1896-1970) lékař-psychoanalytik (původně Maďar a později Angličan). - zabýval se vztahem mezi praktickým lékařem a jeho pacientem- překážky v tomto vztahu znesnadňují možnosti účinné léčby • V roce 1980 – prvně u nás z podnětu PhDr. Jiří Růžičky a doc. MUDr. Jaroslava Skály Pražským institutem pro psychoterapii

24. Balintovská skupina = supervize zaměřené na vztah mezi pracovníkem pomáhající profese (sociální pracovník, lékař, poradce, psychoterapeut) a klientem. • Hlavním pracovním nástrojem je osobnost pomáhajícího a jeho vztah v procesu pomoci. • Při balintovské skupině se skupina profesionálů (asi 8-15 účastníků, nejlépe z různých profesí) zabývá vztahem pracovník-uživatel/klient a kultivuje tak reflexi práce, tj. kultivuje naslouchání, schopnost empatie, porozumění a přináší nové poznatky o tomto vztahu. • Standardní doba trvání balintovské skupiny je 90 minut.

25. Struktura balintovské skupiny: • Expozice případu - popis a definování vztahového problému, účastníci nabízejí své případy, jeden z nich je vybrán, referující se označuje jako protagonista. • Otázky - jimi si skupina doplňuje relevantní údaje. • Fantazie - předkladatel případu mlčí a skupina verbalizuje svoje pocity, asociace, představy. • Praktické náměty na řešení - „co bych dělal na tvém místě“ • Vyjádření předkladatele případu - dává skupině zpětnou vazbu.

26. Použité zdroje: • Renata Mášová, DiS., Markéta Havrdlíková, DiS. Léčebna dlouhodobě nemocných MEDI HE LP spol. s r. o., Dobříšhttp://www.zdn.cz/clanek/sestra/standardy-osetrovatelske-pece-podle-donabediana-444784 • Garant stránky: Mgr. Alena Šmídová http://www.mzcr.cz/KvalitaOdbornik/obsah/standardy-osetrovatelske-pece_1854_15.htm • http://www.sakcr.cz/cz-main/napsali-o-nas/rok-2004/kvalita-osetrovatelske-pece-a-management-rizik-.311/Kvalita ošetřovatelské péče a management rizik • Bc. Martina Pátá Audit v praxi: materiály k přednášce 19.11.2002 FN Plzeň • Bc. Jana Bednářová:Supervize