Peníze a měna

1. 13. září 2013VY_32_INOVACE_100212_Penize_a_mena_DUM Peníze a měna Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.

2. Naturální směna • jedná se o výměnu zboží za zboží • říká se jí také cizím slovem barter • tento způsob směny se uplatňoval v dávnějších dobách před vznikem peněz • v menší míře se používá i dnes, ale pouze u velkých a rizikových obchodů, kde se obáváme nesplacení dohodnuté ceny (např. při vývozu strojů do Ruska uzavřeme kontrakt, který bude zaplacen ropou) • výhodou naturální směny byla jednoduchost • nevýhodou byla malá pravděpodobnost, že najdeme výrobce zboží, které potřebujeme, jenž bude ochoten vyměnit své zboží právě za to naše

3. Všeobecný ekvivalent • jak postupně rostl význam a rozsah obchodování, ukázala se nepraktičnost naturální směny • lidé proto začali hledat speciální druh zboží, který by kdokoli kdykoli rád vyměnil • tomuto speciálnímu druhu zboží se říká všeobecný ekvivalent • jako všeobecný ekvivalent se v určité době používalo třeba plátno nebo dobytek • nejvhodnější se pro tyto účely časem ukázaly drahé kovy

4. Drahé kovy • drahé kovy měly spoustu výhod • jsou dostatečně vzácné,už v malých množstvích mají poměrně velkou hodnotu • dají se dělit a přenášet • dobře se uchovávají • nekazí se • snadno se identifikují

5. Mince • z drahých kovů se později začaly razit mince • měděné, stříbrné a zlaté mince byly v oběhu po mnoho století • jejich hodnota byla založena na hodnotě kovu, ze kterého byly vyraženy • proto se označovaly jako plnohodnotné peníze

6. Papírové peníze • s rozvojem států a tržní ekonomiky se začaly tisknout papírové peníze neboli bankovky • v porovnání s plnohodnotnými penězi mají určité výhody • stát garantoval jejich hodnotu státním zlatým pokladem • papír, ze kterého jsou peníze vyrobeny, má sám o sobě minimální hodnotu • lidé jsou ale ochotni akceptovat ho jako symbol určité hodnoty, protože tuto hodnotu jim někdo garantuje • došlo tedy k oddělení hodnoty peněz od jejich fyzické podstaty

7. Zlatý standard • neplnohodnotné peníze byly dlouho vázány na zlato • zlato fungovalo v peněžní soustavě přímo v podobě zlatých mincí a nepřímo prostřednictvím bankovek, které byly částečně kryté zlatem • tato soustava byla označována jako zlatý standard • postupně se však ukázalo, že směnitelnost papírových peněz za zlato je neudržitelná, protože rozdělení zásob zlata mezi zeměmi bylo nerovnoměrné

8. Papírové peníze • papírové peníze jsou dnes označovány jako peníze s nuceným oběhem • jejich přijímání ekonomickými subjekty je založeno na autoritě vlády, která je vydává jako legální platidlo • proces odtržení symbolu hodnoty od její materiální podstaty byl dokončen se vznikem bezhotovostních peněz

9. Bezhotovostní peníze • jedná se o peníze na bankovních účtech • s těmito penězi můžeme disponovat, aniž bychom je měli v peněžence • peníze jsou v tomto případě jen číslem v počítači a symbolem, který nám usnadňuje směnu

10. Peníze • patří k nejvýznamnějším objevům v dějinách lidstva • vznik peněz vytvořil podmínky pro nahrazení naturální směny peněžní směnou • peněžní směna umožňuje efektivní fungování trhů a vede k vysokým úsporám ekonomických zdrojů • peníze se považují za zvláštní druh aktiva, které je všeobecně přijímáno všemi ekonomickými subjekty

11. Funkce peněz • peníze v tržní ekonomice plní tři významné funkce • slouží jako: • prostředek směny • zúčtovací jednotka • uchovatel hodnoty

12. Funkce peněz • peníze zprostředkovávají výměnu zboží, tedy akty koupě a prodeje • pomocí peněz měříme hodnotu věcí, kterou bychom jinak nezměřili • peníze tedy působí jako nástroj pro srovnávání hodnoty statků a služeb • slouží jako zúčtovací jednotka • kromě toho peníze umožňují uchovat hodnotu v čase

13. Funkce peněz • nemusíme je bezprostředně vynaložit na nákupy statků a služeb, ale můžeme si je odložit (spořit) a nákupy uskutečnit později • schopnost peněz fungovat jako uchovatel hodnoty však závisí na stabilitě jejich hodnoty (při rostoucí inflaci se schopnost peněz plnit tuto funkci zhoršuje) • peníze se dají hromadit neboli akumulovat, někdy se této funkci říká funkce pokladu

14. Měna • každý stát má svou vlastní měnu • tuto měnu zavádí proto, aby mohl lépe řídit a kontrolovat svou ekonomiku a zahraniční obchod • o měnu státu se stará speciální státní instituce, která se nazývá centrální banka

15. Směnitelnost měny • většina ekonomik je otevřených, to znamená, že ve větší nebo menší míře obchoduje s jinými zeměmi • potřebuje proto převádět svou měnu na měnu cizí • měna státu může být: • plně směnitelná • částečně směnitelná • nesměnitelná

16. Směnitelnost měny • u plně směnitelných (konvertibilních) měn nejsou žádné překážky výměny • u částečně směnitelných měn stanoví stát pravidla, která výměnu měny omezují • u nekonvertibilních měn stát zakazuje držení cizích měn občany a firmami a určuje instituce, které na tuto výměnu získávají monopol (většinou banky)

17. Česká měna • do roku 1990 jsme měli nesměnitelnou korunu • firmy, které chtěly obchodovat se zahraničím, musely mít speciální licenci a ostatní podniky využívaly jejich služeb • firmy neměly vlastní devizové prostředky a kdykoliv potřebovaly něco dovézt ze zahraničí, musely žádat o přidělení deviz • stejně tak museli žádat občané, kteří chtěli vycestovat, o tzv. devizový příslib

18. Česká měna • po revoluci nebylo možné přejít ihned na volně směnitelnou korunu, protože kurz vůči zahraničním měnám byl neobjektivní a příliš rychlé uvolnění regulace devizové směny by vedlo k měnové krizi • proto bylo nutné určité přechodné období, kdy byla koruna částečně směnitelná • v roce 1995 byla vydána novela devizového zákona a směna koruny byla zcela uvolněna • nyní je kurz české koruny k zahraničním měnám určován na základě nabídky a poptávky • od roku 2000 můžeme mít svá konta i v zahraničí

19. Valuty a devizy • valuty jsou cizí měny v hotovostní podobě • jedná se tedy o bankovky a mince cizího státu • devizy jsou cizí měny v bezhotovostní podobě • jedná se tedy o bankovní účty v cizí měně, cenné papíry v cizí měně nebo pohledávky znějící na cizí měnu

20. Měna a měnový kurz • měna je peněžní soustava určitého státu • základem každé měny je peněžní jednotka • měnový kurz je cena měnové jednotky jedné země vyjádřená v peněžních jednotkách jiné země • kurzovní lístek je soupis kurzů měn nejdůležitějších států k určitému datu

21. Měna a měnový kurz • u nás vydává oficiální kurzovní lístek každý pracovní den centrální banka • kurzy v komerčních bankách a směnárnách se od tohoto lístku mohou lišit (cena cizí měny je také určována zákonem nabídky a poptávky) • banky a směnárny stanovují nižší kurz pro nákup bankou a vyšší kurz pro prodej

22. Devalvace a revalvace • devalvace je oficiální snížení kurzu měny určitého státu vůči všem ostatním měnám, • znamená, že za jednotku cizí měny zaplatíme více domácí měny • opakem je revalvace, tedy administrativní zvýšení kurzu vůči všem cizím měnám • devalvaci a revalvaci měny provádí centrální banka státu • o devalvaci se nejedná, pokud se měnový kurz vyvíjí na základě tržních výkyvů (pokud se například kurz koruny vůči dolaru vlivem nabídky a poptávky změní z 18 Kč za dolar na 20 Kč za dolar, jedná se o oslabení koruny vůči dolaru a ne o devalvaci)

23. Děkuji za pozornost

24. CITACE ZDROJŮ ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. 2011. vyd. Zlín: CEED, 2011. ISBN 978-80-87301-01-2. SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2001. vyd. Praha 5: Libri, s.r.o., 2001. ISBN 80-7277-032-2. Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010