Koaliční vládnutí v Bulharsku

1. Koaliční vládnutí v Bulharsku POL 289 Koaliční vládnutí v Evropě 18.4.2011

2. Struktura přednášky • Ústavně-politický systém • Stranický systém • Podoba vlád/vládnutí • Volby 90, 91, 94, 97,2001, 2005,2009 • Shrnutí • Referáty – Srbsko, Rumunsko

3. Ústavně-politický systém – prezident, parlament • parlamentní systém • Prezident • volený v přímých volbách na dobu pěti let (max. 2 volební období po sobě), dvoukolovým systémem absolutní většiny s podmínkou účasti více než 50% voličů • zároveň volen viceprezident, víceméně omezené pravomoci, reprezentativní funkce • Parlament • jednokomorový parlament - Národní shromáždění (Narodno Sabranie) • 240 poslanců, voleni přímou všeobecnou volbou na 4leté období, vícemandátové obvody, D’Hontova metoda, volební práh 4%, přísně vázané kandidátní listiny

4. Ústavně-politický systém - vláda • vláda – Rada ministrů, současný premiér Boiko Borisov • musí získat důvěru (nadpoloviční většina přítomných poslanců), hlasování o nedůvěře (nadpoloviční většinou všech poslanců) • formování vlády • tzv. průzkumný mandát - předseda nejsilnější strany, v případě úspěšného složení vlády premiér vyhlašuje složení a žádá o důvěru, v případě neúspěchu, prezident poskytuje mandát druhé největší straně, to se může opakovat celkem 3x. V případě trojitého neúspěchu, prezident rozpouští parlament, sestavuje úřednickou vládu a vyhlašuje nové volby • ministerský předseda - odpovědnost za celou vládu, jmenuje a odvolává jednotlivé ministry

5. Stranický systém – charakteristika stran • Bulharská socialistická strana (BSP) – transformovaná Komunistická strana Bulharska, nejsilnější levicová strana, v 90. letech byla strana proti vstupu do EU či NATO, dnes je velkou zastánkyní členství v obou organizacích, nevyhovuje jí globální finanční systém (WTO, IMF). standardní levicovou (socialistickou) evropskou stranou. • Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) - současná vládní strana, poprvé do parlamentu po volbách 2009, je to středo-pravicová strana, založena 2006, její předseda je předsedou vlády • Národní hnutí Ataka (Ataka) - založeno v květnu 2005, jako koalice tří stran, předseda Volen Siderov, výsledky ve volbách 2005 velkým překvapením, stala se čtvrtou nejsilnější stranou v parlamentu, nacionalistická, anti-turecká, šovinistická, úspěšná i v prezidentských volbách 2006 – Siderov ve druhém kole, dnes podporuje vládu GERBU

6. Stranický systém – charakteristika stran • Řád, spravedlnost, pořádek (RZS) - konzervativní strana, vymezující se především na tématu korupce, požadavky na středoúpravicovou vládu bez účasti BSP, antinacionalistická, po volbách 2009 – podpora vlády, ale bez ofociální koaliční dohody • Hnutí za práva a spravedlnost (DPS) - menšinová strana, zastupující zájmy turecké menšiny a menšinová práva obecně, považuje se za stranu liberální, účastnila se několika vlád, standardně získávala do 10% voličů, od roku 2005 nárůst na 12 – 15% • Modrá koalice • Svaz demokratických sil (SDS, Sjuz na demokratichnite sili) - SDS vzniklo jako střechové opoziční hnutí vůči komunistickému režimu, hnutí prošlo během prvních let několika rozpory, z něhož postupně odcházelo několik uskupení, SDS hlavní protihráč BSP v 90.letech, velký propad po roce 2000, pro volby 2009 – v modré koalici • Demokraté za silné Bulharsko (DSB) - konzervativní pravicová strana, odštěpila se od SDS, v roce 2005 vstup do parlamentu, pro volby 2009 se opětovně spojila s SDS (tedy stranou od které se odštěpila) a kandidovaly pod hlavičkou Modré koalice, rozpory • Národnutí hnutí Simeona II. (NDSV) - Národní hnutí za stabilitu a pokrok, hnutí krále Simeona Saxenburského, vstup do politiky na konci 90 let, v roce 2001 výrazně vyhrál a vytvořil vládu, po roce 2005 vstup jako menší koaliční partner do vlády, 2009 se již do parlamentu nedostala

7. základní rysy stranického systému • V 90. letech 3-4 parlamentní strany, po roce 2000 nárůst počtu stran – 2009 – 7 stran (resp. 8) celkově vyšší počet stran • nestabilní prostředí – v každých volbách nové strany • častý úspěch těchto nových stran – volba proti všem • nárůst důležitosti nacionalistické tématiky

8. Volební výsledky 1990 - 2009

9. Vládní koalice po volbách 90 • Vítězí BSP (zůstala polovina poslanců volených většinovým systémem), do parlamentu se dostala ještě SDS, DPS, agrární strana • Vytvořily se dva hlavní póly stranické soustavy, exkomunistická BSP a antikomunistický SDS. • Vládnout zůstala předchozí vláda premiéra Lukanova, • Zvolením opozičního lídra Želeva bulharským prezidentem • Lukanov odstoupil a byla vytvořena první koaliční vláda B. Popova, vláda přijala ústavu a naplánovala nové volby na rok 1991

10. Vládní koalice po volbách 91 • Ekonomické problémy – BSP prohrává, vítězí SDS • Poměrně neočekávaná situace, kdy SDS i BSP mohly vládnout pouze za podpory turecké strany DPS – vládu nakonec vytvořila SDS a DPS pod vedením P. Dimitrova • Ekonomické změny zhoršovaly situaci především turecké menšiny - rozkol ve vládní koalici, která se na podzim 1992 rozpadla • Dočasného vedení země koalice BSP a DPS pod vedením nestraníka Berova (uřednický kabinet), kdy si především BSP získala pověst úspěšného ekonomického obránce bulharských zájmů

11. Vládní koalice po volbách 94 • Vítězí BSP, vytvořila vládu pod vedením Ž. Videnova • hlavní otázky v první polovině 90. let - ekonomické problémy, spor komunismus vs. antikomunismus • Špatné ekonomické podmínku donutily provádět BSP liberální opatření, omezovat státní výdaje a provádět sociální škrty • Nesouhlas s vládními reformami mezi obyvateli i uvnitř BSP, Videnov podává na konci roku 1996 demisi, ale jeho vláda zůstala ve funkci • Téměř naprosté bezvládí –odstupující prezident Želev, nový prezident ještě nenastoupil (Stolojan), Želev který odmítl nominovat nového premiéra (Dobreva) a země zůstala bez řádné vlády • Po nástupu Stolojan, jmenoval Dobreva, nepodařilo se sestavit novou vládu a situace se ještě vyhrotila – masové demonstrace, generální stávka, ochromena doprava, výroba apod. • Jmenovaná další úřednická vláda S. Stofijanského

12. Vládní koalice po volbách 97 • Předčasné volby BSP prohrála • SDS tak samostatně vytvořila druhou pravo-středovou vládu (absolutní většina mandátů) od roku 1989 • Poprvé vláda také dokončila svůj čtyřletý mandát a nemusely se uskutečnit předčasné volby • Ustavení této vlády přineslo po dvou letech uklidnění napjaté situace, politika se začala opět řešit v parlamentu a nikoli pomocí rozbouřených davů • Stále ekonomické problémy, obyvatelstvo negativně naladěno vůči oběma hlavním uskupením

13. Vládní koalice po volbách 2001 • Národní hnutí Simeon II. (NDS, Nacionalno dviženie Simeon II.). vítězství Simeona Saxenburského bylo založené z velké míry na značném populismu, boji proti dosavadnímu, proti korupci atd. • BSP – kandidatura v rámci Koalice pro Bulharsko . SDS v rámci ODS - Sjednocené demokratické síly, DPS a NDSV jsou už jakýmsi spojením různých směrů • ODS odmítla vstoupit do koalice, a naopak vládu vytvořily NDSV, DPS a BSP • popularita jeho vlády velice rychle klesala i z důvodu jeho autoritativního stylu vládnutí • NDS – nedůvěra ve vládu, SDS (ODS) velké vnitřní spory (odchod DSB), pozitivní sebe-propagace BSP

14. Vládní koalice po volbách 2005 • Vítěz BSP, značný náskok na NDS a SDS, • Stanishev z vítězné BSP utvořil velmi širokou koaliční vládu s DPS, která byla připravována již během volební kampaně, nutnost vytvořit vládní koalici i s NDS Simeona II. • Koalice (po volbách 2005) BSP, DPS a NDS se zaměřila na splnění podmínek vstupu do EU k 1. 1. 2007, zanedbávala některá domácí témata • Poměrně stabilní vláda BSP, NDS a DPS, vydržela celé volební období, nicméně stále ztrácela podporu, nejvýrazněji u lídra koalice, BSP

15. Vládní koalice po volbách 2009 • BSP výrazně prohrála, když získala pouze 17% hlasů oproti 40% pravicové strany GERB. • GERB vytvořila minoritní vládu podporovanou třemi pravicovými stranami – Ataka, Modrá Koalice a třetí spolupracující stranou byla strana Řád, Spravedlnost a pořádek – neustále otázka podpory • Celkově nárůst podpory středopravých subjektů, především GERB, která vyhrála a částečně Modré koalice, která přestože získala pouze několik mandátů, dokázala zkonsolidovat malé středopravé strany • Protestní strany, Ataka a Řád, pořádek a spravedlnost se v kampani velmi výrazně prosazovaly

16. Vlády 1990 - 2009 • BSP, Lukanov (červen - listopad 1990) • BSP, Popov (listopad 1990 – říjen 1991) • SDS, DPS, Dimitrov (listopad 1991 – říjen 1992) • Úřednický kabinet, Berov (prosinec 1992 – září 1994) • Úřednický kabinet, Indžová (lříjen 1994 – leden 1995) • BSP, Videnov, (leden 1995 – listopad 1996) • Úřednický kabinet, Sofijanski, (únor – květen 1997) • SDS, Kostov, (červen 1997 – září 2001) • NDS, DPS, BSP, Saxenburg (září 2001 – podzim 2005) • BSP, DPS, NDS, Stanichev (podzim 2005 – jaro 2009) • GERB, Borisov, (jaro 2009 – dosud)

17. Shrnutí • průměrná délka trvání vlád • do roku 97 – 7-8 měsíců • po roce 97 – 4 roky (celé volební období) • celkem 2,3 roku • převažující typ koalic/specifika • 3 minimální vítězné koalice (1x2 strany, 2x3 strany) • 3 většinové vlády (1 strana) • 3 úřednické kabinety (přechodné) • 2 menšinová vláda (1 strana)