320 likes | 585 Views
THEME 7. Taxation – an Introduction Theories of Taxation Taxation and Equality. 6 . téma: Úvod od daňové teorie. 6.1 D aňové principy 6.2 S pravedlnost daní 6.3 E fektivnost daní 6.4 Vztah mezi efektivností a spravedlností 6.5 Daňový přesun a dopad 6.6 Měření daňové redistribuce.
E N D
THEME 7 • Taxation – an Introduction • Theories of Taxation • Taxation and Equality
6. téma: Úvod od daňové teorie 6.1 Daňové principy 6.2 Spravedlnost daní 6.3 Efektivnost daní 6.4 Vztah mezi efektivností a spravedlností 6.5 Daňový přesun a dopad 6.6 Měření daňové redistribuce
6.1 Daňové principy Principy zdanění podle A. Smitha: • danit podle platební schopnosti, úměrně důchodu (princip prospěchu) • danit s určitostí, podle jasných pravidel • danit s výhodností úhrady, tehdy, kdy se to poplatníkovi nejlépe hodí • danit s minimem nákladů na správu
Principy zdanění II: • Spravedlnost • Efektivnost: • z hlediska nákladů na správu daní • z hlediska vlivu daní na chování ekonomických subjektů • Korektnost • Administrativní proveditelnost • Daňová jistota - stabilita
Principy zdanění III:DVA MODERNÍ A ZÁKLADNÍ PRINCIPY ZDANĚNÍ: • Daňová spravedlnost (pohled normativní ekonomie) • Daňová efektivnost (pohled pozitivní ekonomie)
6.2 Daňová spravedlnost: DVA PRINCIPY SPRAVEDLIVÉHO ZDANĚNÍ Princip prospěchu ze zaplacené daně (směnná teorie) Princip platební schopnosti: • horizontální • Vertikální MUSÍ PLATIT SOUČASNĚ
6.3 Daňová efektivnost: DVĚ SKUPINY NÁKLADŮ DAŇOVÉHO SYSTÉMU • nadměrné daňové břemeno (také břemeno mrtvé váhy, DWL = dead weight loss) • náklady administrativní
Daňové břemeno (tax burden = TB) DANĚ VYBRANÉ SOUKROMÝ SEKTOR VEŘEJNÝ SEKTOR G TRANSFERY S čistých daní = daně vybrané - transfery Prospěch veřejného sektoru = Sčistých daní Škoda soukromého sektoru = TAX BURDEN TB – Sčistých daní = škoda soukromého sektoru – prospěch veřejného sektoru = DWL, excess burden • Administrativní - jsou částí G, tedy prospěch veř. sektoru • MRTVÁ ZTRÁTA (DWL) • Excess burden Náklady zdanění
Nadměrné daňové břemeno vzniká v důsledku distorze v cenách statků způsobené daní - nastává substituce snížením spotřebovaného množství zdaněného statku a přechodem k nezdaněnému statku - SUBSTITUČNÍ EFEKT
Substituční efekt u daně - společně s příjmovým statek Y I2 I1 Y2 Y1 RO2 RO1 X2 X1 statek X RO1 - rozpočtové omezení před zdaněním statku X RO2 - rozpočtové omezení po zdanění statku X I1, I2 - indiferenční křivky
Příjmový (důchodový) efekt u daní statek Y RO1 RO2 Y1 I1 Y2 I2 X2 X1 statek X RO1 - rozpočtové omezení před zdaněním RO2 - rozpočtové omezení po zdanění I1, I2 - indiferenční křivky Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné daně v ceně statku
Přebytek spotřebitele (AEM) P M E A S 0 Q Q0 Přebytek výrobce (BCD) P S B C D Q 0 M
AEF-užitek spotřebitele před zdaněním ABC1C - výnos státu = t*Q1 P C1CE - mrtvá ztráta FBC1-užitek spotřebitele po zdanění F C1 S1 B t é E A é S0 C D 0 Q0 Q1 ç Q
Uložení daně specifické, uložena výrobci P C2 S2 C1 2t S1 D t é E A é S0 B D 0 Q2 Q1 Q0 ç ç Q
P C { t B E E1 E2 0 Q
Uložení daně specifické, uložena výrobci P ST ET S PG TAX E P0 PN D Q0 0 QT Q
Uložení daně specifické, uložena spotřebiteli P PG S E P0 PN t D ET Dt 0 QT Q Q0
Uložení daně ad valorem - uložena spotřebiteli P S PG t PO PN D Dt 0 QO Q QT
Poskytnutí jednotkové dotace výrobci Dotační náklad = Qdot * dot Mrtvé břemeno = ΔEdotEL Dotace = dot S P L PG dot dot E Sdot PO Edot PN dot D 0 Q Q0 Qdot
Administrativní náklady zdanění - přímé a nepřímé • PŘÍMÉ: nese veřejný sektor - daňová administrativa, také statistický úřad apod. • NEPŘÍMÉ (z hlediska státu): nese poplatník - náklady na daňové přiznání, daňové účetnictví apod.
6.4 Vztah mezi spravedlností a efektivností Obvykle je to něco za něco, trade off - více spravedlnosti je méně efektivnosti, neboť větší přerozdělení přináší více distorzí
A uB B uCH Vztah mezi spravedlností a efektivností uB, uCH – užitky bohatého a chudého 45o
Lafferova křivka Výnos daně Výnosy stoupající -- klesající Sazba daně
6.5 Daňový přesun a dopad Rozdíl mezi uloženou daní (zákonem, vyhláškou apod.) a jejím skutečným placením čili dopadem- to vyplývá z ekonomických poměrů na trhu, tedy poměrů elasticit obou účastníků
DAŇ prodává nakupuje výrobce výrobek materiál dodavatel spotřebitel POSUN VZAD POSUN VPŘED tlak na cenu materiálu - daň nese výrobcův dodavatel (nebo zaměstnanci výrobce) roste cena výrobků - daň nese spotřebitel
Uložení daně specifické, uložena výrobci Daňový výnos = QD * t Mrtvé břemeno = ΔETEL P St ET t S PG E PO PN L D 0 Q QD QO
Uložení daně specifické, uložena výrobci ED = 0 P D ST S0 pG ET TAX pn=p0 E0 0 Q0=QT Q
Uložení daně specifické, uložena výrobci ED = P ST TAX S0 E0 ET pG= p0 D pN 0 Q QT Q0
6.6 Měření daňové redistribuce - daněmi lze změnit distribuci důchodů - Lorenzova křivka, Gini koeficient Také - Robin Hood koeficient - kolik % příjmů je třeba přerozdělit k dosažení určitého stupně rovnosti
Lorenzova křivka a Gini koeficient GINIHO K. è 0 - 1 G.K. = 0 (rovnostářské)G.K. = è 1 (nespravedlivé) G.K. bývá 0.3 - 0.6 BA+B G = 100% 80 60 procenta důchodů B 40 20 A 0 60 20 40 80 100% procenta obyvatelstva
Některé hodnoty GINI ve Velké Británii Zdroj: Jackson, Brown, Public Sector Economics