260 likes | 795 Views
Železné a neželezné kovy-základní informace. Autor: Alois Pečený č. 212 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Česká Lípa Strojírenská technologie I. ročník, tříleté obory. Materiály. Rozdělení materiálů do skupin: Železné kovy. Oceli -oceli jsou kujné železné materiály
E N D
Železné a neželezné kovy-základní informace Autor: Alois Pečený č. 212 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Česká Lípa Strojírenská technologie I. ročník, tříleté obory
Rozdělení materiálů do skupin:Železné kovy • Oceli -oceli jsou kujné železné materiály -kromě železa obsahují malé množství uhlíku, jehož obsah leží pod hranicí 2,14%, tj. pod hranicí rozpustnosti v austenitu. -legované oceli dále obsahují přísady ušlechtilých kovů -jsou hlavním konstrukčním materiálem pro stroje, motory, konstrukce-hlavně pro jejich mechanicky silně namáhané díly (hřídele, ozubená kola, šrouby, pružiny, čepy a vačkové hřídele -ocel tvoří i svary
Litiny -litiny (mimo ocelolitiny) jsou slitiny železa a uhlíku (2,14 % až 6,67 %) s dobrou slévatelností -používají se k odlévání tvarově složitých dílů, např. motorových skříní a částí převodových skříní
Těžké neželezné kovy: • těžké kovy jsou např. měď, zinek, chrom, nikl, stříbro, cín, wolfram -používají se pro své specifické vlastnosti ve slitinách
Měď-pro svou dobrou elektrickou vodivost se používá na výrobu vodičů, pro dobrou tepelnou vodivost na trubky průtokových ohřívačů, ve slitinách se zinkem (mosazí) a cínem (bronzy)
Stříbro, cín-používají se v pájkách • Wolfram-používá se k výrobě vlákna v žárovkách, k výrobě plazmových hořáků, je přísadou do oceli
Lehké neželezné kovy: • lehké kovy-hliník, hořčík, titan • mají při malé hustotě poměrně velkou pevnost a dobrou odolnost proti korozi • z hliníku se vyrábějí písty motorů a lehké díly automobilů a letadel
Fyzikální vlastnosti materiálů-železných a neželezných kovůHustota látek:
-chemické vlastnosti jsou významné z hlediska odolnosti proti vlivům prostředí, agresivních látek a vysokých teplot na materiál -korozní chování-popisuje chování materiálu v prostředí vlhkého vzduchu, průmyslové atmosféry, vody a jiných agresivních látek -koroze-narušení struktury materiálu (začínající na povrchu), které je způsobené chemickými a elektrochemickými procesy Chemické vlastnosti kovů
-proti korozi jsou odolné nerezavějící oceli, většina měděných a hliníkových materiálů -proti korozi způsobené vlhkým vzduchem nebo průmyslovou atmosférou nejsou odolné nelegované a nízko legované oceli a litiny, tyto materiály rezivějí
-obrana proti korozi na delší dobu: úprava povrchu nátěrem nebo jiným ochranným povlakem -další chemickou vlastností je odolnost proti zokujení-popisuje chování materiálu při vysokých teplotách na vzduchu -u některých materiálu (např. plastů) je třeba dbát ještě na hořlavost a respektovat při použití nejen teplotní ztrátu pevnosti, ale i teplotu vznícení -plasty mění své vlastnosti působením slunečního záření, hlavně jeho UV složky
Otázky a odpovědi Co je to ocel? Ocel je slitina železa a uhlíku ( do 2,14 %) a dalších prvků. Co je to litina? Litina je slitina železa a uhlíku (nad 2,14 %) a dalších prvků. Jak se nejčastěji zpracovává ocel? Ocel se nejčastěji zpracovává tvářením t. j. válcováním, kováním a lisováním. Jak se zpracovává litina? Litina se zpracovává litím do pískové nebo kovové formy – kokily. Podle čeho dělíme neželezné kovy? Neželezné kovy dělíme podle hustoty na lehké ( do 5 kg/dm3) a těžké ( nad 5 kg/ dm3)
Vyjmenuj fyzikální vlastnosti. Hustota, teplota tavení, tepelná a elektrická vodivost, tepelná roztaživost a magnetické vlastnosti. Uveď některé fyzikální vlastnosti z tabulek. Fe – 7,8 kg/dm3, 1539 °C, Al – 2,7 kg/dm3, 658 °C, Cu 8,93 kg/dm3, 1083 °C Které kovy se používají k vedení elektřiny a tepla? Stříbro , měď, hliník Jaké znáš slitiny mědi? Mosaz – Cu + Zn , Bronz – Cu + Sn Na co se používá hliník a jeho slitiny. Čistý Al v elektrotechnice např. vodiče a slitiny Al např. na letadla, skříně motorů, disky kol , chemický průmysl.
Použitá literatura a zdroje: • www.google.cz • Dillinger, J: Moderní strojírenství pro školu i praxi. Praha 2007.