KURDOVÉ

KURDOVÉ Autor: Petra Sedlářová

Kurdové • Íránský kmen z Blízkého východu obývající převážně území známé pod názvem Kurdistán • Žijí v odlehlých částech dnešního Iránu, Iráku, Sýrie a Turecka • Značné kurdské komunity se nacházejí i v Arménii, Gruzii, Izraeli, Ázerbájdžánu, Rusku nebo Libanonu • V posledních desetiletích žijí i v některých evropských zemích a v USA • Většina obyvatel mluví kurdsky, což je indoevropský jazyk íránské větve • Jsou spřízněni s Peršany a jinými íránskými kmeny v jeho okolí • Kurdové se řadí mezi Íránce

Jazyk • Jazyková otázka měla pro Kurdy vždy zásadní politickou důležitost • Po první světové válce, kdy byli rozděleni mezi čtyři nacionalistické státy (Turecko, Írán, Sýrie a Irák) se totiž represe ze strany příslušných režimů projevovaly většinou omezením, potlačením nebo až kriminalizací jazykového projevu • Kurdský jazyk obecně označuje dialekty, kterými Kurdové mluví • Většinou se jimi mluví v Íránu, Iráku, Sýrii a Turecku • Kurdština má oficiální status v Iráku jako národní jazyk vedle arabštiny • Je regionálním jazykem v Íránu a jazykem menšiny v Arménii • Kurdština patří mezi severozápadní podskupinu Íránských jazyků, která patří do indoíránské větve • Mnoho Kurdů je buď bilingvní nebo multilingvní • Mimo kurdštiny mluví i oficiálním jazykem dané země

Obyvatelstvo • Počet Kurdů žijících v jihozápadní Asii je okolo 35 milionů • Nejvíce je jich v Turecku, dále v Íránu, Iráku a Sýrii • Kurdové jsou čtvrtým nejrozšířenějším etnikem na Středním Východě (po Arabech, Peršanech a Turcích) • Kurdové se skládají přibližně z 19% z Turků, 23% z Iráčanů, 10% z Íránců a 8% ze Syřanů

Původ a historie - Pojem Kurd nejpravděpodobněji souvisí s antickým pojmem Quardu • Kořeny Kurdů a Quardu jsou poprvé zmíněny v sumerských tabulkách ze 3. tisíciletí BC jako země „Kar-da“ • Quardu je etymologicky příbuzný k asyrskému pojmu Urartu a hebrejskému pojmu Ararat • Nejranější výskyt tohoto pojmu v psané podobě je doložen ve formě kurt (kwrt) ve spise ve Střední Persii, i když tento pojem měl spíše sociální význam více než etnický

Původ • Názory na původ Kurdů a kurdštiny se velmi různí • Podle některých vědců existuje etno -geografická podobnost dnešních Kurdů jako potomků antických Médů- názor založený na historických, lingvistických a filologických argumentech • Médové byli Íránci, kteří s pomocí Babyloňanů svrhli Asyřany v roce 612 BC • Jiní považují vývoj dnešního kurdského jazyka jako severozápadní íránský jazyk, který se více blíží perštině • V 7. století ovládali kurdské hrady a opevnění Arabové • Dobytí měst Sharazor a Aradbaz v roce 643

Historie • Klíčem k pochopení situace současného Kurdistánu je závěr první světové války • Na straně poražených se ocitla Osmanská říše, kterou měli nahradit nástupnické „národní“ státy pod patronátem vítězných mocností • Z tohoto hlediska měli Kurdové reálný nárok na skutečný národní stát, protože již tehdy obývali souvislé území v rámci Osmanské říše • Konference vítězných mocností v Sévres u Paříže skutečně s ustavením Kurdistánu počítala • Závěrečným dokumentem je severská mírová smlouva z 10.8. 1920

Mezi Kurdy a jejich sympatizanty převažuje mínění, že zakotvení nároku Kurdů na vlastní stát svévolně ignoroval MustafaKemalAtatürk, který se postavil do čela ozbrojeného odporu anatolských Turků proti tomu, jak velmoci okleštili Osmanskou říši • Revidovali novou mírovou smlouvu podepsanou v Lausanne 24 7. 1923 v níž o Kurdech nepadlo již ani slovo • Turecko bylo pouze zavázáno k respektování práv menšin na svém území, a to včetně práv jazykových

Kurdové v Iráku • Tvoří okolo 17% irácké populace • Jsou majoritou nejméně ve třech provinciích severního Iráku známých jako Irácký Kurdistán • V letech 1960 – 1975 Kurdové, vedeni MustafouBarzanim bojovali proti Iráckému režimu • V květnu 1970 nabídl Irák mírový plán zajišťující Kurdům autonomii • Plán se měl zrealizovat do 4 let • V roce 1974 začala irácká vláda nový útok proti Kurdům • Začala nová vlna Arabizace stěhováním Arabů na ropná pole v Kurdistánu • V letech 1975-1978 byli Kurdové deportováni do jiných částí Iráku

Během války Íránu s Irákem v 80.letech zavedl vládní systém anti-kurdskou politiku a téměř tím vypukla občanská válka • Masové vraždy stovky tisíc civilistů • Zničení tisíců vesnic • Deportace tisíců Kurdů do jižního nebo středního Iráku • Po potlačení kurdského povstání v březnu 1991, zabrala irácká vojska většinu kurdského území a 1,5 mil. Kurdů opustilo své domy a uteklo k tureckým a íránským hranicím • V květnu 1992 založili Kurdové Kurdskou regionální vládu • Nyní mají Kurdové kontrolu v Kirkuku a v částech Mosulu

Kurdové v Turecku • Tvoří přibližně 18% obyvatelstva v Turecku (14 mil.) • Tvoří největší menšinu v Turecku • Ve 30. a 40. letech 20. stol. maskovala přítomnost Kurdů pod názvem Horští Turci • 1980 se tato klasifikace změnila na Východní Turky • Kurdské revolty v letech 1925, 1930 a 1935 byly potlačeny tureckou vládou • Používání kurdského jazyka, oblečení, folklóru a jmen bylo zakázáno • 1930 = Araratská vzpoura- vojensky potlačena • Zničení mnoha vesnic a jejich obyvatel • Organizováno kurdskou stranou zvanou Kohybun

V 70. letech se objevila kurdská levicová organizace Kurdistánská socialistická strana – Turecko • Byla proti násilí a podporovala občanské aktivity a účast na volbách • Oproti tomu strana známá jako Strana pracujících Kurdistánu (PPK) je považována za teroristickou organizaci • Je to organizace užívající násilí jako prostředek k dosažení svých cílů (vytvoření nezávislého kurdského státu v částech jihovýchodního Turecka, severovýchodního Iráku, severovýchodní Sýrie a severozápadního Íránu) • V letech 1984 – 1999 otevřená válka mezi PPK a tureckou armádou • = potlačeno

Kurdové v Íránu • Tvoří dnes asi 7% íránské populace • Peršané, Kurdové a jiné indoevropsky mluvící obyvatelé v Íránu jsou potomci Áríjských kmenů, které se začali stěhovat ze střední Asie asi v 2. tisíciletí BC • V 17. stol. se mnoho Kurdů usadilo ve Východním Íránu a poté přesídlili do provincie Severní Khorasan, aby chránili Íránské hranice před Uzbeky • Během 19. a 20. stol. potlačila Íránská vláda kurdské vzpoury • V lednu 1946 během sovětské okupace severozápadního Íránu, prohlásil v částech Íránského Kurdistánu Sovětský svaz nezávislost Kurdské republiky Mahabad

Sovětská vojska opustila Írán v květnu 1946 a samostatně prohlášená republika se po několika měsících vzdala Íránské armádě • Prezident byl veřejně popraven v Mahabadu • 1979-1982 zintenzivněly boje mezi militantními kurdskými skupinami a Islámskou republikou • Byla vyhlášena „svátá válka“ proti kurdským rebelům toužícím po autonomii a nezávislosti • Ozbrojené síly se přesunuly do kurdských oblastí, aby vyhnali rebelanty a obnovili pořádek země • V Íránu mohou Kurdové volně vyjadřovat svou kulturní identitu, ale nemají vlastní vládu ani administrativu • Členství v nevládní politické straně je trestné vězením nebo dokonce smrtí • Kurdské aktivity za lidská práva jsou ohrožována Íránskými autoritami

Kurdové v Sýrii • Tvoří 9% syrské populace, což je dělá největší etnickou menšinou v zemi • Soustředí se na severovýchodu a na severu • Kurdská lidská práva jsou zneužívána a perzekuována • Nejsou povoleny žádné politické strany ani skupiny • Existují zde různé zákazy užívání kurdštiny, odmítání dětí s kurdskými jmény do škol, přejmenovávání na arabská jména, zákaz obchodování pro ty, co nemají arabské jméno,zákaz kurdských soukromých škol, zákaz psaní knih kurdsky atd. • Zamítnutí práva na syrské občanství

Kurdové v Afghánistánu • Kurdové žili na území hraničícím s dnešním Afghánistánem od 16. století • Někteří Kurdové zastávali vysoké pozice v Afghánské vládě • Počet Kurdů žijících dnes na území Afghánistánu je těžko počitatelný, ale odhaduje se okolo 200 tisíc

Kurdové v Arménii • Někteří Kurdové se aktivně podíleli na masakrování deseti tisíců Arménů během arménské genocidy • Mezi lety 1930 a 1980 byla Arménie součásti Sovětského svazu, ve kterém měli Kurdové status chráněné menšiny • Arménští Kurdové dostali povolení vlastních státem sponzorovaných novin, rádia a kulturních aktivit

Kurdové Ázerbajdžánu • V roce 1920 byly spojeny dvě oblasti obývané Kurdy- Jjewanshir a Zangazur a vytvořili Rudý Kurdistán • Existence kurdské administrativy byla ale krátká a skončila v roce 1929 • Kurdové poté museli čelit mnoha represivním opatřením- např. deportace nařízené Sovětským svazem

Kurdové v Evropě • Přibližně 1,3 miliony Kurdů žijí v západní Evropě • První emigranti byli Kurdové z Turecka, kteří se usadili v Německu, Rakousku, Beneluxu, Velké Británii a Francii v 60. letech 20. stol. • Další vlna byla v 80. a 90. letech většinou z Íránu a Iráku

Náboženství • Dnes je většina Kurdů Sunnittskými muslimy (Turecko, Írán, Irák) • Náboženskou menšinou mezi Kurdy jsou vyznavači i Alího božství (větev šítských muslimů), dále Jezídismus, ale i židovství a křesťanství

Kultura • Kurdská kultura je dědictví různých starověkých předků, kteří formovali moderní Kurdy a jejich společnost • Mají íránské a islámské kořeny • Kurdská kultura je blízká ostatním íránským kulturám • Kurdové např. slaví 21.březen jako Nový rok • Kurdské filmy většinou evokují chudobu a propast mezi právy Kurdů v dané oblasti • Mezi nejznámější režiséry patří YlmazGüney a BahmanQubadi • Kurdské ženy nejsou považovány za méněcenné a nenosí závoj • Účastní se také různých slavnostních tanců , svateb a jiných oslav společně s muži

Použitá literatura • www.kurdove.enc.cz • www.wikipedia.org • www.kurdistan.navajo.cz

KURDOVÉ

KURDOVÉ

Presentation Transcript