Duha

1. Duha David Bažout ZŠ V Sadech, Havlíčkův Brod

2. Rozcestník • 1) Obecné informace • 2) Vznik duhy • 3) Druhy duhy Každý už někdy obdivoval ten nádherný barevný oblouk, zjevující se po dešťových přeháňkách. Déšť ještě padá,  sluneční paprsky prosvěcují dešťové kapky, v nichž se světlo láme, rozkládá a odráží. Pak, na opačné straně než je sluníčko, můžeme vidět duhu. Pohled na ni je úžasný, její barvy a tvar jsou okouzlující. Dovedli byste vysvětlit, jak tento barevný oblouk vzniká? Tuto otázku si lidé kladli celá staletí…

3. Obecné informace • Jev, který vzniká lomem slunečního, nebo měsíčního světla v drobných ledových krystalcích, se nazývá halový jev. Tehdy vzniká kruhová duha. • Termínem bílá duha se označuje duha, která má jen minimálně rozlišené jednotlivé barvy, takže vypadá jako bílý oblouk. Vzniká buď při dešti s kapkami různých velikostí, nebo lomem světla v mikroskopických kapičkách mlhy (mlžná duha). • Měsíční duha vzniká lomem měsíčního světla na vodních kapkách. Jde o poměrně vzácný jev. Měsíční duha má nevýrazné spektrum, zpravidla má pouze bílou nebo nažloutlou barvu. • Prvním, kdo duhu vědecky popsal, byl René Descartes v letech 1635-1637, nicméně vznik barev duhy nedokázal vysvětlit. To se podařilo až Isaacu Newtonovi (1643-1727), který pochopil, že se paprsek při průchodu hranolem nebo dešťovou kapkou rozkládá na jednotlivé barvy (Optics). • Duha je chápána také jako symbol jednoty v pestrosti a rozličnosti, symbol integrace odlišných lidí, příslušníků menšin. Proto se používá jak jako symbol LGBT hnutí, tak jako symbol integrace mentálně handicapovaných osob. Pestrost přírody a života vyjadřuje duha též v symbolice ekologických hnutí - např. Hnutí Duha patří mezi nejvlivnější česká ekologistická občanská sdružení.

4. Vznik duhy • Duha je optický úkaz, projevující se jako skupina soustředných barevných oblouků, které vznikají lomem a vnitřním odrazem slunečního nebo měsíčního světla na vodních kapkách v atmosféře. Za deště nebo mlhy prochází světlo každou jednotlivou kapkou. Protože má voda větší index lomu než vzduch, světlo se v ní láme. Index lomu je různý pro různé vlnové délky světla a povrch kapky má tvar koule. Světlo se tedy na okrajích dešťových kapek rozkládá na jednotlivé barevné složky, které se odrážejí na vnitřní stěně a opouštějí kapku pod různými úhly. Kapky, které jsou ve stejné úhlové vzdálenosti od zdroje světla, se pak jeví, jako by měly stejnou barvu. Proto má duha tvar kruhu, případně jeho části. Velikost oblouku závisí na výšce slunce nad obzorem a výšce pozorovatele - pokud je slunce právě na horizontu, duha bude tvořit půlkruh; pokud je pozorovatel např. v balónu v letadle, může spatřit duhu i jako celý uzavřený kruh. Duha je tím zřetelnější, čím větší jsou dešťové kapky. Průměr duhy je přibližně 40° až 42°.

5. Druhy duhy Děkuji za shlédnutí