1 / 12

Bořivoj – kníže z rodu Přemyslovců

VY_08_Vla4_46p. Všeználek vypravuje o vzniku českého státu a prvním známém knížeti z rodu Přemyslovců. Bořivoj – kníže z rodu Přemyslovců. GP OP VK Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu, registrační číslo CZ.1.07/1.1.02/03.0064.

damara
Download Presentation

Bořivoj – kníže z rodu Přemyslovců

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. VY_08_Vla4_46p Všeználek vypravuje o vzniku českého státu a prvním známém knížeti z rodu Přemyslovců. Bořivoj – kníže z rodu Přemyslovců GP OP VK Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu, registrační číslo CZ.1.07/1.1.02/03.0064

  2. Na našem území vzniklo několik nevelkých knížectví. Nejsilnějším kmenem na našem území byl kmen Čechů s vládnoucím rodem Přemyslovců. Ovládali území kolem řeky Vltavy, rozšiřovali svá území – bojem, sňatky, dohodami. Prvním Přemyslovcem byl kníže Bořivoj. Vládl v Čechách na konci 9. století. Na Moravě přijal křest s Ludmilou. Po návratu do Čech začali šířit křesťanství a stavět kostely. Postavil kostel na Levém Hradci a nové sídlo – Pražský hrad. Vznik českého státu

  3. Obrázek 1: Bořivoj a Ludmila[1] Obrázek 2: Bořivoj [2] Bořivoj a Ludmila přijímají křest od arcibiskupa Metoděje. křest Bořivoje a Ludmily

  4. S křesťanstvím přicházela vzdělanost. Kněží a mniši uměli psát a objevují se první knihy. Vznikaly dílny, kde se ručně zhotovovaly opisováním knihy. Psalo se husím brkem na pergamenový papír. Knihy se vázaly, byly zdobené ilustracemi, počáteční písmeno v textech bylo ozdobné – tzv. iniciála. Měly náboženský obsah(modlitby, životopisy svatých) a později se psaly kroniky, které zaznamenávaly významné události. Šíření křesťanství

  5. Mnich při opisování knihy. Obrázek 3: opisování knihy [3]

  6. Postupně se vyvíjel ROMÁNSKÝ SLOH. Stavby měly silné zdi z pravidelných kvádrů, malá okna s obloukem. Stavěly se rotundy – kostely kruhového tvaru, baziliky – obdélníkového tvaru. Románský sloh Obrázek 4: románský sloh [4]

  7. Obrázek 5: rotunda sv. Jiří [5] Rotunda sv. Jiří na hoře Říp

  8. Lidé žili v okolí řek, ostatní krajina byla porostlá lesy. Prostí lidé žili v chatrčích, bohatí v kamenných domech. Hradiště se postupně měnila na kamenné hrady, kdežili panovníci. Kolem hradů se rozkládaly tržní osady, kde žili řemeslníci a obchodníci. Obchodovalo se řemeslnickými a zemědělskými (maso, obilí, kůže) výrobky. Život byl nebezpečný, hrozili nepřátelé, ale i časté rozbroje mezi členy přemyslovského rodu. Život na počátku 10. století

  9. Pamatuj si! V 9. a 10. století získali Přemyslovci vedoucí postavení kmene Čechů. Kníže Bořivoj s manželkou Ludmilou se nechali na Moravě pokřtít. Šířili křesťanství a stavěli kostely. V klášterech vznikají první ručně psané knihy, šíří se křesťanství. Vyvíjí se románský sloh.

  10. Byl jsi pozorný? Jestli ano, pak snadno odpovíš na otázky. Jak se jmenoval vládnoucí rod kmene Čechů? Jak se jmenoval první český kníže? Koho si vzal za manželku a kde přijali křest? Jak Přemyslovci rozšiřovali svá území? Kdo byl jediným nositelem vzdělanosti? Jak vznikaly knihy? Který sloh se rozvíjel v umění a stavebnictví? Jak žil prostý lid?

  11. Zkontroluj si správnost odpovědí! Rod Přemyslovců. Kníže Bořivoj. Vzal si Ludmilu a křest přijali na Moravě. Rozšiřovali území dohodami, sňatky a bojem. Nositelem vzdělanosti byli kněží a mniši, kteří uměli psát. Ručním opisováním náboženských textů na pergamenový papír. Románský sloh: rotunda, bazilika. V nížinách kolem řek, prostí lidé v chatrčích, bohatší v kamenných domech, hradech a v osadách se obchodovalo.

  12. Použité zdroje: Obrázek 1: Bořivoj a Ludmila[1]HARNA, Josef. Vlastivěda: Obrazy ze starších českých dějin. Pardubice: Alter,s .r. .o., Všeň, 1996. ISBN 80-85775-44-1, str. 10 Obrázek 2: Bořivoj [2]HARNA, Josef. Vlastivěda: Obrazy ze starších českých dějin. Pardubice: Alter,s .r. .o., Všeň, 1996. ISBN 80-85775-44-1, kartonová příloha Obrazy z českých dějin Obrázek 3: opisování knihy [3]HARNA, Josef. Vlastivěda: Obrazy ze starších českých dějin. Pardubice: Alter,s .r. .o., Všeň, 1996. ISBN 80-85775-44-1, str. 11 Obrázek 4: románský sloh [4]HARNA, Josef. Vlastivěda: Obrazy ze starších českých dějin. Pardubice: Alter,s .r. .o., Všeň, 1996. ISBN 80-85775-44-1, kartonová příloha obrazy z českých dějin Obrázek 5: rotunda sv. Jiří [5] Říp, rotunda svatého Jiří. In: ČERNÝ, Věnceslav. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2010 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C5%98%C3%ADp,_rotunda_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD.jpg HARNA, Josef. Vlastivěda: Obrazy ze starších českých dějin. Pardubice: Alter,s .r. .o., Všeň, 1996. ISBN 80-85775-44-1 STŘÍBRNÁ A KOLEKTIV, Iva. Vlastivěda 4: Hlavní události nejstarších českých dějin. třetí vydání. tiskárna Nový Malín: Nová škola s. r. o., 2011. ISBN 978-80-7289-299-0. Klipart Office. Com

More Related