Krizové a havarijní plánování

1. Krizové a havarijní plánování Informace o změnách kompetencí v souvislosti s ukončením činností okresních úřadů

2. Obsah • Změny v krizovém řízení • Práva a povinnosti obcí, obcí s rozšířenou působností a krajů • Práva a povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob • Práva a povinnosti HZS krajů • Činnost bezpečnostních rad a krizových štábů • Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů

3. Zákon č. 239/2000 Sb., o IZS a o změně některých zákonů • Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při koordinaci záchranných a likvidačních prací zákonem o IZS jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti. • Rozhodující část úkolů krajského úřadu a obcí s rozšířenou působností v IZS a ochraně obyvatel plní HZS krajů. • HZS kraje je organizační složkou státu a orgánem státní správy.Poskytuje tak krajům a obcím s rozšířenou působností „servis“.

4. Zákon č. 239/2000 Sb., o IZS a o změně některých zákonů • Hejtmani krajů a starostové obcí s rozšířenou působností mají zejména kontrolní funkci a výkonnou funkci mají v případě, že převezmou koordinaci záchranných a likvidačních prací. • IZS byl až do konce roku 2002 budován jako systém okresní. Od 1.1. 2003 došlo k přenesení některých úkolů okresního úřadu a pravomocí přednosty OkÚ na obecní úřad obce s rozšířenou působností a starostu této obce.

5. Obecní úřady s rozšířenou působností, obce • Obecní úřad obce s rozšířenou působností při výkonu státní správy v oblasti IZS kromě úkolů obecního úřadu dle § 15 zák. 239/2000 sb., které má ve vztahu k IZS každá obec, zajišťuje také připravenost správního obvodu obecního úřadu s rozšířenou působností na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací (dle § 12 zák. 239/2000 Sb.) a ochranu obyvatelstva. • Řadu těchto úkolů plní HZS kraje svými příslušnými organizačními články (územní odbory). Ten pro potřebu správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, přípravu a provádění záchranných a likvidačních prací:

6. Koordinuje záchranné a likvidační práce (dále „jen ZLP“), popř. plní úkoly při provádění ZLP stanovené MV, • Organizuje součinnost mezi obecním úřadem obce s rozšířenou působností a územními správními úřady s působností v jeho správním obvodu a ostatními obcemi, • Řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí IZS, • Organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a přípravě složek zaměřené na jejich vzájemnou součinnost, • Zabezpečuje varování a vyrozumění, • Organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření

7. Dále: • Organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, • Organizuje a koordinuje humanitární pomoc, • Organizuje hospodaření s materiálem CO, • Vede evidenci a provádí kontrolu staveb CO a staveb dotčených požadavky CO v územním obvodu obce s rozšířenou působností, • Shromažďuje a používá pro zpracování vnějších havarijních plánů a havarijního plánu kraje potřebné údaje, • Seznamuje ostatní obce, právnické a podnikající fyz. osoby ve svém správním obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi,

8. Dále: • Zpracovává vnější havarijní plán (dále jen „VHP“), pokud to vyplývá ze zvl. právního předpisu a zóna havarijního plánování nepřesahuje správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností, • Spolupracuje při zpracování VHP a při koordinovaném řešení MU s krajským úřadem, pokud zóna havarijního plánování přesahuje území správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, • Zajišťuje havarijní připravenost stanovenou havarijním plánem kraje a VHP a ověřuje ji cvičeními.

9. Starosta obce s rozšířenou působností • Má vedle pravomocí a úkolů starosty každé obce (dle § 16) navíc dle §13 následující úkoly: - koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení MU vzniklé ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud jej velitel zásahu o koordinaci požádal. Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může tento starosta použít krizový štáb své obce, - schvaluje vnější havarijní plány.

10. Obecní úřad • Orgány obce zajišťují připravenost obce na MU a podílejí se na provádění ZLP a na ochraně obyvatelstva. Obecní úřad: • Organizuje přípravu obce na MU, • Podílí se na provádění ZLP s IZS, • Zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím, pokud zvl. právní předpis nestanoví jinak, • Hospodaří s materiálem CO,

11. Dále: • Poskytuje HZS kraje podklady a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu, • Podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce, • Vede evidenci a provádí kontrolu staveb CO nebo staveb dotčených požadavky CO v obci.

12. Starosta obce (každé) Při provádění záchranných a likvidačních prací: • Zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím, • Organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obce s rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obce, • Organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce, • Je oprávněn vyzvat právnické a podnikající fyz. osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.

13. Spolupráce mezi starostou obce s rozšířenou působností, popř. starostou každé obce a HZS kraje • KŘ HZS kraje plní úkoly krajského úřadu v oblasti koordinace záchranných a likvidačních prací a pomáhá hejtmanům ve strategickém řízení IZS. V čele HZS je ředitel HZS kraje. Součástí krajských ředitelství HZS je pro koordinaci ZLP odbor IZS, operační a informační středisko (OPIS) IZS kraje, připravené prostory stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje.

14. Spolupráce mezi starostou obce s rozšířenou působností, popř. starostou každé obce a HZS kraje • Územní odbory (ÚO) HZS kraje (jsou podřízeny KŘ HZS kraje) mají sídlo většinou v býv. okresním městě, které jsou současně obcí s rozšířenou působností. Plní úkoly obcí s rozšířenou působností v územním obvodu okresu přímo nebo prostřednictvím jemu podřízených stanic HZS kraje. V čele je ředitel ÚO HZS kraje.

15. Územní odbory HZS kraje Je zde: • Dislokována jednotka HZS kraje • Oddělení IZS, které se zabývá koordinací ZLP na území okresu • Okresní operační a informační středisko IZS kraje a navazující prostory pro koordinaci ZLP • Prostory pro práci štábu územního odboru HZS kraje a pracovní skupiny KŠ obce s rozšířenou působností, ve které územní odbor sídlí

16. Stanice HZS kraje • Stanice (sídlo v 95 % obcí s rozšířenou působností) je podřízena územnímu odboru HZS kraje, její činnost řídí velitel stanice. • Velitel stanice má za úkol připravovat a koordinovat ZLP ve správním území obce s rozšířenou působností a spolupracovat se všemi starosty obcí v uvedeném správním území. Spolupracuje také s jednotkami sboru dobrovolných hasičů obcí (např. odborná příprava velitelů, strojníků).

17. Stanice HZS kraje • Sídlí zde jednotka HZS kraje. Jsou zde: • Spojové prostředky pro spojení s operačním a informačním střediskem IZS. • Prostory pro práci stálých pracovních skupin KŠ obce s rozšířenou působností.

18. Dokumentace IZS • Vyhl. MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení IZS HZS kraje zpracovává a vede: • Havarijní plán kraje, (aktivace při 3. a zvláštním stupni poplachu) • Vnější havarijní plán, • Poplachový plán kraje, • Dohoda o poskytnutí pomoci, • Typové činnosti složek při společném zásahu • Dokumentace o společných ZLP a statistické přehledy, • Dokumentace o společných školeních, instruktážích a cvičení složek.

19. Právnické a podnikající fyzické osoby (dále jen „osoby“) • Pokud KÚ (HZS kraje) zahrne do havarijního plánu kraje nebo VHP konkrétní osobu je povinna: • Bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady, • Zajistit vůči svým zaměstnancům dotčených MU v souvislosti s únikem nebezpečné chem. látky opatření dle §24 zák. 239/2000 Sb., a to: - informování o hrozících MU a plánovaných opatřeních, - varování, evakuaci, popř. ukrytí, - organizování záchranných prací, - organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci.

20. Právnické a podnikající fyzické osoby (dále jen „osoby“) • Osoba, u které došlo k havárii, je povinna (kromě jiného) : • Ohlásit neprodleně havárii místně příslušnému OPIS IZS, bezprostředně ohroženým obcím; tím není dotčena oznamovací povinnost stanovená podle zvl. předpisů, • Spolupracovat při odstraňování havárie se složkami IZS, správními úřady a orgány krajů a obcí, • Zabezpečit asanační práce podle pokynů příslušných správních úřadů nebo obcí.

21. Právnické a podnikající fyzické osoby (dále jen „osoby“) • Tyto osoby jsou v souvislosti se ZLP a jejich přípravou povinny: • Poskytnout osobní nebo věcnou pomoc na přímou výzvu velitele zásahu, starosty obce nebo prostřednictvím operačního a informačního střediska IZS, • Strpět vstup osob provádějící ZLP na pozemky a do staveb a použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, budování ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb, jejich částí a porostů, pokud jsou vlastníky nebo uživateli nemovitosti a pokud zvl. právní předpis např. zák. č. 133/85 sb., o PO nestanoví jinak,

22. Právnické a podnikající fyzické osoby (dále jen „osoby“) • Strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, které mají ve vlastnictví a umožnit k nim přístup HZS kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav, • Pokud jsou vlastníky stavby CO nebo stavby dotčené požadavky CO, dbát při používání těchto nemovitostí a veškerých činností s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby CO a přístup orgánům HZS nebo jimi zmocněným osobám do těchto objektů za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,

23. Právnické a podnikající fyzické osoby (dále jen „osoby“) • Pokud provozují školská, zdravotnická, sociální nebo obdobná zařízení, vytvořit v nich podmínky pro výdej ochranných masek, dět. ochranných vaků, dět. ochranných kazajek, ochranných oděvů, filtrů pro ochranu dýchacích cest a povrchu těla a dalších ochranných prostředků. • Náhrady výdajů na ochranu obyvatelstva dle NV č. 463/2000 Sb.

24. Zákon č. 240/2000 Sb.o krizovém řízení a změně některých zákonů • Díl 4, Orgány kraje, §14, §15 (KÚ), §16, §17( hejtman)- nahrazeny, a to tak, že Díl 4 je redukován na § 14 (hejtman), § 15 (činnost HZS) • Díl 5, Okresní úřad - byl zrušen (bez náhrady, POZOR! není převedeno na obce s rozšířenou působností) • Díl 6, Orgány obce – upraven • Díl 7, Společná ustanovení, § 24 Bezpečnostní rady - nahrazen

25. Zákon č. 240/2000 Sb.o krizovém řízení a změně některých zákonů • Na základě novely na úseku krizového řízení (KŘ) plní kraje a obce převážně úkoly, které zpravidla plnily dosud a obce s rozšířenou působností a částečně i obce určené plní úkoly okresních úřadů (např. zákon o HOPKS). Většina úkolů vyplývajících z krizového zákona přechází z okresních úřadů na kraje, zejména v oblasti koordinace činnosti v krizovém řízení ve vztahu k obcím.

26. Zákon č. 240/2000 Sb.o krizovém řízení a změně některých zákonů • Stav nebezpečí vyhlašuje pouze hejtman kraje pro území kraje nebo jeho část, nebo primátor hl.m.Prahy pro území hl.m. nebo jeho část (§3 odst. 3), za stavu nebezpečí při řešení krizové situace došlo k posílení jeho pravomoci. (§ 14) • Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů (dříve 20), další prodloužení nebo opakované prodlužování je možné pouze se souhlasem vlády (§3 odst. 4).

27. Zákon č. 240/2000 Sb.o krizovém řízení a změně některých zákonů • Za stavu nebezpečí, nouzového stavu a stavu ohrožení státu ukládá povinnost poskytnout věcné prostředky právnickým a podnikajícím fyz. osobám hejtman, při nebezpečí z prodlení též starosta obce (§29 odst.5) • Za nouzového stavu a stavu ohrožení státu hejtman stanoví fyzické osobě pracovním příkazem obsah, rozsah a místo prací vykonávaných v rámci pracovní povinnosti (§31 odst.5) • Za stavu nebezpečí, nouzového stavu a stavu ohrožení státu ukládá povinnost vykonat pracovní výpomoc fyzické osobě hejtman a nadále i obec (§36 odst.6)

28. Zákon č. 240/2000 Sb.o krizovém řízení a změně některých zákonů • Připravenost kraje na řešení krizových situací, které nesouvisejí s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem zajišťuje (plní úkoly kraje) hasičský záchranný sbor kraje (§ 15 odst. 1). • Novelou bylo upraveno a posíleno postavení resp. činnost, oprávnění a povinnosti HZS kraje v rámci přípravy na krizové situace. • HZS kraje je složkou, která má na krajské úrovni zabezpečit odborný servis krajským orgánům, především hejtmanovi.

29. HZS kraje Za tímto účelem HZS kraje : • Organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji • Zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje, který schvaluje hejtman • Plní při řešení krizových situací úkoly stanovené vládou, ministerstvy a jinými správními úřady

30. HZS kraje • Za účelem přípravy na krizové situace je oprávněn vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje (pokud jsou nezbytné pro zpracování krizového plánu) o: • Kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení • Předmětu a rozsahu činnosti právnických a podnikajících fyz. osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci • Počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace • Množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek

31. HZS kraje • Množství zadržené vody ve vodních nádržích • Počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie • Uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, příp. jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací (KS), vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích • Stavbách určených k ochraně obyvatelstva při KS, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu CO a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů • Výměrách pěstovaných zeměď. plodin a druhu a počtu zeměď. zvířat chovaných právnickými nebo fyz. osobami

32. HZS kraje • Ukládá obcím, které určí, povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje (dále „KP kraje“) • Poskytuje výše uvedeným obcím (tzv. určené obce) na vyžádání podklady nezbytné pro rozpracování úkolů KP kraje • seznamuje, obce, právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení • Koordinuje pro účely KŘ sběr dat od územních správních úřadů • Vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje.

33. HZS kraje • Za stavu nebezpečí: • Provádí obdobné činnosti uvedené v § 9 odst.2 (např. vede přehled možných zdrojů rizik, organizuje okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy, vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci [např. krizové mobily] ve vztahu k jiným správním úřadům obcím, právnickým a fyzickým osobám) • Zabezpečuje varování a vyrozumění • Organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření.

34. Orgány obce • Orgány obce zajišťují připravenost obce na řešení krizových situací. • Obecní úřad za tímto účelem: • Organizuje přípravu obce na KS • Rozpracovává úkoly KP kraje, pokud jde o obec určenou; v tomto případě starosta zřizuje bezpečnostní radu obce (§24) a jako svůj pracovní orgán k řešení KS krizový štáb obce • Poskytuje HZS podklady a informace potřebné ke zpracování KP kraje • Shromažďuje údaje o počtu a totožnosti osob, které v době krizového stavu přechodně změnily pobyt a nachází se na správním území obce, a předává tyto údaje KÚ a do ústřední evidence o přechodných změnách pobytu osob

35. Orgány obce • Podílí se na zajištění veřejného pořádku • Plní další úkoly stanovené KÚ při přípravě na krizové situace a jejich řešení. • Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení. • Starosta obce odpovídá za připravenost obce k řešení KS, za údržbu a provoz informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra. • § 22 se nemění

36. Starosta V době krizového stavu: • Zabezpečuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím • Nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce • Organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce • Je oprávněn požádat právnické a fyzické osoby o poskytnutí dobrovolné pomoci • Plní úkoly a opatření v krizovém plánu kraje • Zajišťuje organizaci dalších nezbytných opatření. K řešení KS může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán.

37. Právnické a podnikající fyz. osoby(dále jen „osoby“) • Na výzvu příslušného orgánu KŘ jsou povinny se podílet při přípravě na KS na zpracování krizových plánů. V případě, že jde o osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývající z KP, jsou tyto osoby povinny zpracovat plány krizové připravenosti (rozumí se plány, ve kterých je upravena příprava příslušné osoby k řešení KS) • V případě, že správní úřad zahrne do KP konkrétní osobu, je tato povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 3 a další související údaje. Správní úřady, územní správní úřady nebo obce mohou uzavřít s osobami smlouvy ke splnění úkolů vyplývajících z KP.

38. Právnické a podnikající fyz. osoby(dále jen „osoby“) • Jsou povinny poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení KS na výzvu oprávněného orgánu KŘ, pokud zvl. právní předpis nestanoví jinak. • Dojde-li za KS k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v KP, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman nebo orgány obce.

39. Bezpečnostní rady • § 24 • Bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní rada obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a) jsou koordinačními orgány pro přípravu na krizové situace • Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje; předsedou bezpečnostní rady obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a) je starosta příslušné obce, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce. • § 28 odst. 4 písm. a) – Prováděcí předpis stanoví obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje a obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a) a krizového štábu kraje a obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a) .

40. Bezpečnostní rady • Ostatní obce, resp. jejich starostové, kteří zřizují KŠ k řešení krizové situace za stavu nebezpečí, nouzového stavu a stavu ohrožení státu rozhodují o složení krizových štábů obcí (těch, které nerozpracovávají vybrané úkoly KP kraje).

41. Bezpečnostní rady, krizové štáby • Činnost a složení je řešeno v Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. • Je připravena novelizace. • Směrnice MV č. 9 č.j. PO-4536/IZS-2001, kterou se stanoví organizační uspořádání krizového štábu kraje, okresu a obce, jeho uvedení do pohotovosti a vedení dokumentace. • Aktivace KŠ dle Směrnice (hlavně): • Je vyhlášen krizový stav • Vedoucí KŠ se rozhodne použít KŠ ke koordinaci záchr. a likvidačních prací (po obdržení žádosti oprávněné osoby) • Při vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu

42. Krizové štáby a IZS • Krizový štáb má při koordinaci záchranných a likvidačních prací v podstatě dvě funkce: • Zajistit nepřetržitou práci (pokud to koordinace ZLP vyžaduje), a to za pomoci stálé pracovní skupiny KŠ označované zkratkou „STANO“ organizované do odborných skupin zaměřených na : S – součinnost a komunikaci T – týlové zabezpečení (nasazených sil) A – analýzu situace a plánování N – nasazení sil a prostředků O – ochranu obyvatelstva

43. Krizové štáby a IZS • Zabezpečit na svém zasedání projednání důležitých postupů na úrovni strategického řízení MU či KS a navrhnout hejtmanovi kraje nebo starostovi obce s rozšířenou působností postup nebo jeho rozhodnutí. Zasedání se zúčastňují členové bezpečnostní rady, tajemník BR a vedoucí složek IZS, příp. další osoby, které určí vedoucí kriz. štábu (hejtman, starosta obce s rozšířenou působností).Pro podporu zasedání kriz. štábu může sloužit tzv. sekretariát, vytvořený zpravidla z oddělení nebo odboru zabývajícího se bezpečností na příslušném krajském úřadě nebo obecním úřadě. Počet a dobu zasedání volí jeho vedoucí dle potřeby. Jde také o to, aby se vedoucí složek nebo jiných orgánů mohli věnovat svým úkolům při ZLP a nepřetržitě nezasedali v krizovém štábu.

44. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Další legislativa: • Zákon č. 97/93 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv (dále jen „SSHR“) • Vyhláška SSHR č. 498/2000 Sb.,o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy (dále jen „HOPKS“) • „Prozatímní metodika činnosti při plánování a zajišťování nezbytných dodávek v systému HOPKS“, vydaná SSHR v r. 2001

45. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy • Pojmem HOPKS se rozumí organizační, materiální nebo finanční opatření přijímané správním úřadem v krizových stavech pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů. (pozn. krizovým stavem pro účely zákona o HOPKS se rozumí stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav) • Nástroje HOPKS • Systém nouzového hospodářství • Systém hospodářské mobilizace • Státní hmotné rezervy • Infrastruktura • Regulační opatření

46. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Zpracovávají se tyto plány: • Plán nezbytných dodávek – samostatná část KP zpracovaná správním úřadem v systému nouzového hospodářství na základě požadavků vyplývajících z operačních plánů (stanoví se seznam nezbytných dodávek). • Plán hospodářské mobilizace – samostatná část KP zpracovaná ústředním správním úřadem (objednatelem mobilizační dodávky) systému hospodářské mobilizace. • Plán opatření hospodářské mobilizace – samostatná část plánu krizové připravenosti zpracovaná dodavatelem mobilizační dodávky (právnickou nebo podnikající fyzickou osobou) v systému hospodářské mobilizace.

47. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Systém nouzového hospodářství • Užití: zejména pro krizové stavy nižšího stupně (stav nebezpečí, nouzový stav) • Hlavní principy: • Stanovení nezbytných dodávek (dále jen „ND“) • Pokrytí ND ze zdrojů běžně dostupných na daném území (na základě informací o možnostech dodavatelů ND s využitím IS ARGIS) • Vytvoření pohotovostních zásob (k pokrytí ND, které nejsou dostupné na území státu) • Využití zásob pro humanitární pomoc

48. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Systém hospodářské mobilizace • Systém opatření, kterými se zabezpečují nezbytné dodávky pro potřebu ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů za stavu ohrožení státu a za válečného stavu • Charakteristika systému: • Dodávky zajišťují vybraní dodavatelé formou předem připravené „válečné výroby“ • Dodavatelé mohou být jmenováni subjektem hospodářské mobilizace a mají právo uplatnit požadavek na zajištění pracovních sil a věcných prostředků u KÚ • Povinnosti subjektů hospodářské mobilizace je přednostně plnit za KS tyto dodávky.

49. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Státní hmotné rezervy • Zásoby státu ve vybraných komoditách • Jsou vytvářeny na základě požadavků ÚSÚ nebo mezinárodních ujednání • Zásoby pořizuje, udržuje, obměňuje a likviduje SSHR • Členění: - hmotné rezervy (zpravidla suroviny) - mobilizační rezervy (stroje a zařízení pro „válečnou výrobu“) - pohotovostní zásoby (výrobky k okamžitému použití) - zásoby pro humanitární pomoc.

50. Místo a úloha KÚ v HOPKS Veškeré úkoly v oblasti HOPKS zajišťuje KÚ v rámci přenesené působnosti podle zák. č. 241/2000 Sb. • Zpracovává plán nezbytných dodávek (PND), • Zabezpečuje ND k uspokojení základních životních potřeb obyvatel kraje, • Pokud ve svém správním obvodu nenalezne dodavatele ND, uplatní požadavek na její zajištění u odborně příslušného ústředního správního úřadu. Do požadavku zahrne i požadavek, který u něho oprávněně uplatnil jiný správní úřad.