1 / 26

Sedlec-Prčice

Venkov 2011. Sedlec-Prčice. Rozvoj venkovského regionu. Charakteristika Města Sedlec-Prčice. Obecní úřad: Městský úřad Sedlec-Prčice, nám. 7. května 62, 257 91 Sedlec-Prčice Pověřený úřad: Městský úřad Sedlčany Okres: Příbram Kraj: Středočeský NUTS II: Střední Čechy

Download Presentation

Sedlec-Prčice

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Venkov 2011 Sedlec-Prčice Rozvoj venkovského regionu

  2. Charakteristika Města Sedlec-Prčice • Obecní úřad: Městský úřad Sedlec-Prčice, nám. 7. května 62, 257 91 Sedlec-Prčice • Pověřený úřad: Městský úřad Sedlčany • Okres: Příbram • Kraj: Středočeský • NUTS II: Střední Čechy • Počet částí obce: 36 (nejvyšší počet v rámci ČR) • Počet katastrálních území: 15 • Počet obyvatel: 2795 (k 1. 1. 2011) • Rozloha: 64,08 km2

  3. Vývoj počtu obyvatel na správním území města Od roku 1992 klesl počet obyvatel správního území z 3 157 na 2 795 k 1. 1. 2011. V procentním vyjádření se jedná o úbytek 11,5% obyvatel. Nejvíce je tento vývoj patrný v menších místních částech – v dnešní době jsou na území města osady, kde žijí 1-2 trvale hlášení občané.

  4. Grafické znázornění vývoje počtu obyvatel

  5. Vývoj obyvatel (porovnání: narození – zemřelí – přistěhovalí – vystěhovalí) Tabulka jasně ukazuje úbytek obyvatel v posledních 10 letech. Velkou část představují ti, kteří se stěhují z venkovského prostoru. Zároveň je patrné, že počet zemřelých převažuje nad nově narozenými. Věkový průměr našeho správního území je cca 43 let.

  6. Základní občanská vybavenostpouze v sídelních částech – Sedlci a Prčici Základní infrastrukturapouze v sídelních částech – Sedlci a Prčici

  7. Silné stránky města • Krajina s výraznými přírodními hodnotami a kvalitním životním prostředím. • Jednotlivá sídla území Města Sedlec-Prčice mají kvalitní urbanistickou strukturu s řadou cenných prvků venkovské zástavby • Český Merán je umístěn relativně v zázemí turisticky přitažlivé Prahy. • Bohaté přírodní a kulturně historické zázemí pro rozvoj cestovního ruchu (Přírodní park Jistebnická vrchovina, Městská památková zóna Sedlec-Prčice, vysoký počet zámečků, tvrzí a drobných sakrálních staveb). • Územím Města Sedlec-Prčice prochází mezinárodní cyklistická trasa – Greenways Praha-Vídeň. • V důsledku plynofikace sídelních částí dochází k poklesu spotřeby tuhých paliv a zlepšování stavu ovzduší. • Rozvoj turistické a ubytovací kapacity, zaměřené na aktivní cestovní ruch a firemní turistiku.

  8. Slabé stránky města • Nedostatečná technická infrastruktura: nízká kvalita vozovek, chybějící kanalizace, vodovody a čistírny odpadních vod v místních částech. • Nedostatečné propojení města na větší dopravní tepny a chybějící obchvat města. • Nízká nadstavba občanské vybavenosti a služeb – sport, kultura… • Nedostatek zasíťovaných pozemků vhodných pro individuální rodinnou výstavbu. • Snižující se počet trvale bydlících obyvatel – od roku 1992 do roku 2011 snížení o cca 11,5 %. • Nízká výkonnost místní ekonomiky, málo podnikatelských aktivit – souvisí s malou možností kumulace kapitálu pro další rozvoj a investice.

  9. Malá nabídka pracovních příležitostí - velká vyjížďka za prací – nízké procento nezaměstnaných – cca 5% - důvodem je dojížďka do Prahy, Tábora, Benešova, Příbrami… • Nedořešené majetkoprávní vztahy k veřejně-prospěšným stavbám (pozemkům a komunikacím). • Málo rozvinutá turistická infrastruktura a nízké využití potenciálu cestovního ruchu.Nedostatek sportovních, kulturních a společenských aktivit, prostorů a prostranství. • Chátrání domovního fondu a některých kulturních památek. • Útlumem zemědělské výroby se snižuje péče o kulturní krajinu regionu.

  10. Hrozby (rizika) pro region • Postupující úbytek počtu obyvatel a stárnutí populace - vylidňování • Nedostatek pracovních příležitostí a vysoká vyjížďka za prací • Zhoršování technického stavu komunikací a technické infrastruktury • Nedostatek finančních prostředků v rozpočtu města pro rozvojové aktivity • Útlum veřejné dopravy – do některých osad nejede žádný autobus • Devastace a chátrání kulturních památek a objektů v městské památkové zóně – problém s dalším využitím je patrný hlavně na větších objektech např. zámek Jetřichovice, bývalé rodové statky v osadách...

  11. Rozvojové příležitosti města • Doplnění občanské vybavenosti • Dostavba inženýrských sítí v místních částech – rozvoj podnikatelských aktivit • Zajištění technické infrastruktury pro bytovou výstavbu • Diverzifikace činností zemědělských subjektů (hledání alternativních činností) • Rozvoj drobného podnikání nezemědělského charakteru a řemesel v zastavěných územích sídel – rozšíření původních služeb (švadlena, krejčí, švec, mandl…) • Příchod investorů - udržení a rozšíření nabídky pracovních příležitostí • Vysoký rozvojový potenciál regionu pro cestovní ruch a rekreaci. Možnosti rozvoje aktivní turistiky, rodinné rekreace, cykloturistiky, agroturistiky, kongresové turistiky, apod. • Udržení mladé generace v regionu – pracovní příležitosti, další vzdělávání a mimoškolní zájmové činnosti • Podpora školství a investice do rozvoje lidských zdrojů – např. využití školských areálů • Oživování a zachovávání tradic • Rozvoj kulturních, společenských a sportovních aktivit

  12. Priority rozvoje správního územívyplývají z výše uvedených silných stránek a nastíněných možností • Hospodářský rozvoj správního území města • Rozvoj technické infrastruktury • Zlepšování kvality životního prostředí • Občanská vybavenost a rozvoj lidských zdrojů • Rozvoj cestovního ruchu

  13. Městský majetek – základní shrnutí • 35 km místních komunikací • 25 km účelových komunikací • 8 km chodníků • 35 km vodovodního vedení, 3 vodojemy • 10 km splaškové kanalizace, 1 ČOV • Cca 15 km dešťové kanalizace • Základní škola a mateřská škola Sedlec-Prčice • Základní umělecká škola • 36 místních částí – 36 center osad, v každé osadě veřejné osvětlení, dešťová kanalizace, úklid komunikací, odvoz odpadu… • 2 náměstí – 7. května v Sedlci, Vítkovo nám. v Prčici

  14. Údržba majetku & rozpočet města • Komunikace, chodníky – místy havarijní stav – nutné prostředky 100 000 000 Kč • Vodovodní síť a její součásti 100 000 000 Kč • Dešťová kanalizace 10 000 000 Kč • Základní škola a mateřská škola Sedlec-Prčice (zateplení, výměna oken, dveří, základní opravy – odvodnění budovy) 20 000 000 Kč • Základní umělecká škola 5 500 000 Kč • 36 místních částí – 30 center osad (úpravy, údržba – veřejné osvětlení, dešťová kanalizace, zeleň…) 10 000 000 Kč • náměstí 7. května v Sedlci – revitalizace 20 000 000 Kč • Sportovní areál Prčice 25 000 000 Kč Celkem 295 000 000 Kč Rozpočet města – 31 – 32 000 000 Kč/rok

  15. Financování 1. Vlastní rozpočet 2. Dotace EU 3. Dotace ze státního rozpočtu

  16. Vývoj rozpočtu města Sedlec-Prčice: 2006-11 (v mil. Kč)

  17. Vývoj příjmů města 2006-11 (v mil. Kč)

  18. Vývoj výdajů města 2006-11- v mil. Kč(pro pokrytí rozdílu mezi příjmy a výdaji byl zapojen přebytek hospodaření)

  19. Dotace na státní správu a školství 2006-2011

  20. Daňové příjmy města 2006-11 (v mil. Kč)

  21. Vlastní rozpočet • Roční příjmy města (bez dotací) – 30 – 31 mil. Kč • Výdaje za běžnou údržbu a služby (svoz odpadu, veřejné osvětlení, čištění a údržba komunikací a chodníků, údržba ZŠ, MŠ, ZUŠ, dopravní obslužnost, správa bytového a nebytového fondu, údržba veřejných prostranství, hřbitovů…) – 12 - 14 mil. Kč • Náklady na kulturu, školství, sport (provozní náklady ZŠ a MŠ, ZUŠ, sportovní a kulturní organizace, hasičský okrsek /16 SDH/, kino, knihovna, IC…) 6 - 7 mil. Kč • Správa (náklady na chod úřadu vč. mzdových a provozních, samospráva) 6 mil. Kč • Zbývající prostředky 2 – 4 mil. Kč/rok – spoluúčasti k dotacím, vlastní investice

  22. Dotace EU + dotace SR • Přínosy: realizace větších projektů – př. Revitalizace náměstí, veřejných ploch, komunikací (v omezené míře), školních zařízení… - bez těchto prostředků nelze dlouhodobě zanedbané objekty a prostranství rekonstruovat • Negativa: je nutné řešit projekty, na které jsou dotační řízení vypsána – mnohdy na projekty a akce, které nejsou prioritní – tzn. mohly by „počkat“

  23. Změna RUD – přínos pro menší obce (venkovský region) • 90% obcí a malých měst /od 1000 do 5 000 obyvatel/ – většina z nich tvoří „VENKOV“ - mají příjem na občana 7 800 Kč/rok • „investiční“ prostředky v rozpočtu jsou značně omezené (nelze vytvářet potřebný kapitál) • Východisko – změna RUD – vyšší příjmy pro malé obce a města

  24. Plánování akcí – rozhodování samospráv • Změna RUD – zvýšení příjmů pro obce:• příprava projektů v delším časovém horizontu • menší závislost na dotačních prostředcích ze státního rozpočtu• snížení „konkurenčního boje“ mezi obcemi o dotace – tzn. snížení rizika korupce

  25. Změna RUD – Sedlec-Prčice • Zvýšení daňových příjmů o cca 6 milionů/rok ??? • Možnost soustředění prostředků na prioritní projekty (rekonstrukce i nové a rozvojové investice) • Samostatné rozhodování samosprávy o prioritách bez ohledu na vypsané dotační výzvy (potřebnost projektů)…

  26. Budoucnost venkova - rozvoj • Venkovský prostor je dlouhodobě zanedbaný a na okraji zájmu – tvoří se nové pohraničí v rámci vnitřní struktury ČR – hranice krajů • Bez zásadní změny bude nadále ubývat obyvatel a věkový průměr obyvatelstva se bude zvyšovat – mladí lidé opouštějí venkovský prostor • Je nutná podpora podnikatelských aktivit, živnostníků, drobných zaměstnavatelů - snížení administrativní zátěže, zjednodušení „tzv. papírování“ • Bez výrazné finanční podpory venkova bude docházet k dalšímu chátrání celého prostoru a devastaci vztahů k venkovskému regionu

More Related