120 likes | 327 Views
2) Eukaryotická buňka. např. u rostlin, hub a živočichů (vzájemně se liší některými strukturami) typická velikost 10 až 100 μm řada struktur podobných jako u prokaryotické buňky (cytoplazmatická membrána, ribozómy, cytoplazma, …) má navíc další:. Jádro (nukleus) nejsložitější organela
E N D
např. u rostlin, hub a živočichů (vzájemně se liší některými strukturami) typická velikost 10 až 100 μm řada struktur podobných jako u prokaryotické buňky (cytoplazmatická membrána, ribozómy, cytoplazma, …) má navíc další:
Jádro(nukleus) nejsložitější organela většinou jedno (v játrech 2, erytrocyty savců žádné, svalové buňky více…) na povrchu dvojitá jaderná membrána (mezi oběma vrstvami je perinukleární prostor)
vnější jaderná membrána: • nese ribozómy • napojena na biomembránu endoplazmatického retikula (při dělení jádra do něho jaderná membrána přechází, a pak z něho zase vzniká) • v jaderné membráně jsou póry → → průchod látek skrz ně aktivně řízen
uvnitř jádra karyoplazma obsahující: • chromatin (při dělení jádra vytváří chromozómy) • Cajalovo tělísko (recykluje části RNA vystřižené z hnRNA při vzniku mRNA) • Jadérko
Jadérko(nukleolus) • jedno, dvě až stovky • chybí u časných zárodků • při dělení jádra mizí, pak se zase objeví • není ohraničeno membránou • je tvořeno ribonukleoproteiny • vznikají v něm podjednotky ribozómů
Endoplazmatické retikulum systém kanálků, váčků, plochých cisteren (části se mohou oddělovat) někdy chybí (např. v erytrocytech savců) silně vyvinuto ve žlázových buňkách a v nervových buňkách (zde označujeme jako tigroid) na povrchu biomembrána napojeno na cytoplazmatickou membránu i na jadernou membránu
rozlišujeme drsné (s ribozómy na vnější straně membrány) a hladké (bez ribozómů) → jedno může přecházet v druhé (v jaterních buňkách) • Funkce: • syntetizuje složky biomembrán → tvoří biomembrány • probíhá na něm syntéza sacharidů bílkovin, lipidů • transportuje a ukládá látky vytvářené buňkou
Golgiho komplex • systém plochých cisteren a kanálků (odškrcují se od nich váčky) • někdy je rozptýlen v podobě zrn, tyčinek → diktyozómy (např. v nervových buňkách a v buňkách rostlin)
Funkce GK: • upravuje produkty tvořené endoplazmatickým retikulem → ve váčcích ke GK • odštěpuje části molekul • navazuje nebílkovinné části na bílkoviny • mění struktury vyšších řádů u bílkovin • upravené látky transportuje na jiné místo buňky, nebo vně buňky (prostřednictvím odškrcených váčků)
Použité zdroje: ROMANOVSKÝ, Alexej a kol. Obecná biologie. Praha: SPN, 1988, ISBN 66-03-31/1 14-469-85 03/13. JELÍNEK, Jan; ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2006, ISBN 80-7182-217-5. ODSTRČIL, Jaroslav. Biologie. Brno: Institut pro vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1998, ISBN 80 - 7013 - 258 - 2.