Mistr Jan Hus

1. Mistr Jan Hus

2. Mistr Jan Hus se narodilasi 1369/1370 v Husinci a zemřel 6.července 1415 v Kostnici. Byl to významný český středověký náboženský myslitel, reformátor a kazatel. Hus studoval na pražské univerzitě, kde získal hodnost bakaláře a byl mu propůjčen titul mistr svobodných umění. Již jako universitní profesor byl vysvěcen na kněze (r. 1400) a začal kázat v kostele sv. Michala a od 1402 v Betlémské kapli. Byl zvolen děkanem filozofické fakulty a o rok později se stal rektorem univerzity, kde přál boji Čechů s německým proudem. V této době se seznamuje se spisy oxfordského doktora Jan Wicklifa, jehož spisy do Čech přinesl Jeroným Pražský.

3. V průběhu 14. století se církev ocitla v krizi - schizma, rostoucí nešvary v církvi, kupčení s odpustky a mnoho dalších příznaků. Proti zkaženosti církve se snažil vystupovat nejen samotný Jan Hus, ale následně i celé husitské hnutí, jakkoliv můžeme nebo nemusíme s jeho prostředky a cíly souhlasit. Husitská „revoluce“ však zdaleka nebyla první. Anglická univerzita v Oxfordu stála po staletí v čele nejostřejší kritiky papeže a církve. Mnozí teologové se obraceli proti římské kurii a poslednímu (a pro nás asi nejdůležitějšímu) z nich Janu Viklifovi se díky českým studentům dostalo popularity i v Praze. Sedmdesát let před vypuknutím husitského odporu působili v Praze i jinde v Čechách reformní kazatelé (tzv. Husovi předchůdci), kteří se snažili vést lidi zpět k čisté víře - Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže a hlavně Matěj z Janova, který dokonce odjel do Říma přesvědčovat samotného papeže. Z českého reformního hnutí vznikla Betlémská kaple, kterou darovali dva (český a německý) pražští kupci, a na které později Hus působil. Jan Hus chtěl reformovat církev – tzn. napravit, polepšit. Snažil se obnovit myšlenky původního křesťanství. Písmo svaté má být jedinou nejvyšší autoritou. Hus kritizuje převážně rozmařilost bohatých, pokouší se za každou cenu bojovat za pravdu a odstranit tak zlo řádů, které panovalo ve světě. Čeští mistři včetně Husa měli podporu krále Václava IV a jeho manželky Žofie. odpustek

4. Hození Viklifova popela do Rýna

5. Roku 1409 byl Václavem IV. vydán Dekret Kutnohorský. Je třeba říci, že Univerzita byla po svém založení Karlem IV. navštěvována hlavně německými studenty a profesory, kteří měli rozhodující vliv na univerzitě. Až na přelomu 14. a 15. století zde působí větší počet Čechů. Kutnohorský dekret, změnil tedy poměr hlasů 3:1 ve prospěch domácího národa – tedy Čechů. Cizí mistři a studenti vyhlásili stávku a demonstrativně opustili Prahu. Je třeba si uvědomit, že stávka byla ve středověku normálním řešením akademicky neúnosné situace a neznamenala zastavení činnosti jako dnes, ale opuštění univerzity a často založení i nové. Nejedna z evropských univerzit vznikla tímto způsobem. Například univerzita v Cambridge vznikla, když skupina studentů a profesorů opustila na protest Oxford. Kutnohorský dekret tedy znamenal rozhodující převahu stoupenců viklefského reformního proudu (mladých českých mistrů a studentů) na Pražské univerzitě. jednou z vůdčích osobností vysokého učení stává Jan Hus - tehdy již proslulý kazatel a zastánce Viklefova učení.

6. Již záhy se Hus dostal do sporu s církevními představiteli - hlavně z pražským arcibiskupem Zbyňkem z Házmburka. Tomu byla trnem v oku Husova vášnivá obhajoba Viklifových spisů a příliš ostrá kritika církevních nešvarů, a tak ho uvrhl do klatby. Pokud by do dvaceti dnů neodvolal své učení, měl být po dalších dvanácti dnech vyhlášen nad místech jeho pobytu interdikt (tedy nad Prahou). Hus se proti výroku papežského soudu provokativně odvolal ke Kristu a odešel na venkov a kázal u Kozího hrádku (Sezimovo Ústí). Zde nalezl sympatie venkovského lidu.

7. Církevní koncil v Kostnici (1414-1418) V církvi nastala krize, a to ve formě papežského schizmatu (dvojpapežství). I v církvi existovala hierarchie (vyšší kněžství a nižší klér) - rozdíly v postavení, bohatství a v názoru na věc. V roce 1378 vzniklo papežské schizma, kdy existovali dva papežové (Avignonský a Římský). Proto byl v roce 1409 svolán koncil do italské Pisy, který měl ukončit papežské schizma. Koncil sesadil dosavadní papeže a zvolil nového, který však zemřel již v následujícím roce (1410), a tak po něm nastoupil Jan XXIII. Avšak dva sesazení papežové výsledky koncilu neuznali, a tak nastalo trojpapežství. Tento stav trval až do Kostnického koncilu (1414 - 1418). Podnět ke svolání kostnického koncilu vydal římský král Zikmund; koncil měl provést církevní reformu, učinit opatření proti kacířům (mj. Jana Husa) a měl řešit schizma. Byli donuceni odstoupit všichni tři papežové (Jan XXIII. uprchl, ale byl chycen, vrácen a donucen vzdát se). V roce 1417 byl zvolen nový papež - Martin V. Papež Martin V.

8. Z jara roku 1414 ho vyzval císař Zikmund, aby se ospravedlnil před koncilem svolaným v Kostnici. Navzdory glejtu o osobní nedotknutelnosti od Zikmunda byl Mistr Jan Hus zatčen a vyslýchán. Koncil ho obvinil z kacířství a zástupci církve žádali, aby odvolal své učení, ale on na svých názorech trval. Byl prohlášen za kacíře a 6.7. 1415 byl upálen na hranici v Kostnici.Popel byl vhozen do Rýna. O rok později byl upálen i mistr Jeroným Pražský. Kostnický koncil Zikmund Lucenburský

9. Upálení Mistra Jana Husa (dobové vyobrazení)

10. Husova smrt byla signálem k odporu v Čechách. Nastaly protesty a nepokoje, které vedly k vyvolání Husitských válek. Husovo dílo: O církvi Výklad Viery, Desatera a Páteře

11. Konec prezentace