Čtvrtá přednáška z kineziologie

1. Čtvrtá přednáška z kineziologie Kortikální řídící systém

2. Obsah přednášky • Část anatomická: popis šedé hmoty a spoje koncového mozku – Telencephalon – cortex cerebri • Část kineziologická: řízení na úrovni kortikální

3. Anatomická část - Telencephalon • Koncový mozek – telencephalon – skládá se ze dvou hemisfér. Tyto dvě hemisféry jsou příčně spojené Corpus callosum. Pravá a levá hemisféra spolu komunikuje.

4. Makroskopický popis koncového mozku • Obě hemisféry jsou oddělené Fissura longitudinalis cerebri, do které zasahuje duplikatura tvrdé pleny mozkové Falx cerebri. V hloubce je corpus callosum. • Na mozkových hemisférách se rozeznávají 1) plochy- facies 2) laloky hemisféry – Lobi cerebri: lobus frontalis, parietalis, occipitalis, temporalis, insularis • Povrch hemisfér a jejich laloků je charakteristicky zvrásněný. Sulci cerebri – mozkové rýhy, gyri cerebri – mozkové závity, jsou mezi mozkovými rýhami.

5. Rýhy oddělující laloky hemisfér • Sulcus lateralis: horizontální rýha mezi čelním a spánkovým lalokem, mezi temenním a spánkovým lalokem • Sulcus centralis: odděluje lobus frontalis od parietalis na zevní ploše hemisfér. • Sulcus parietooccipitalis: na vnitřní ploše hemisfér odděluje týlní lalok od temenního

6. Gyri et sulci jednotlivých laloků • Lobus frontalis: gyrus praecentralis jde před sulcus centralis, kůra tohoto závitu je součástí korového motorického centra, motorické centrum řeči – Brocovo centrum • Lobus parietalis: gyrus postcentralis je uložen za gyrus centralis a je v něm lokalizováno senzitivní korové pole • Lobus occipitalis, je oddělen od parietálního laloku sulcus parietooccipitalis, zde se nachází zrakový korový okrsek • Lobus temporalis: gyri temporales, nachází se zde korové centrum sluchu, Heschlův závit – g. Temporales transversi, okolo na zevní ploše závitu je korové sluchové centrum řeči.

7. Lobus insularis: obsahuje několik závitů souhrnně nazývaných gyri insulae

8. Gyri et sulci na vnitřní ploše hemisféry • Závity přilehlé ke corpus callosum: gyrus paraterminalis, area subcallosa, gyrus cinguli, gyrus hippcampi, uncus, gyrus dentatus, hippocampus, tyto útvary (kromě gyrus paraterminalis) jsou součástí Limbického systému: tedy • Korová část limbického systému. • Podkorová část limbického systému: corpus amygdaloideum, nuclei anteriores thalami, hypothalamus, gyrus paraterminalis • Závity vzdálené od corpus callosum: gyrus frontalis sup., med., lobulus paracentralis, praecuneus, cuneus

9. Limbický systém • Přijímá mnoho podnětů z různých center, mimo jiné i z ostatní mozkové kůry • Funguje ve spojení s emočními reakcemi a jejich kontrolou (vzrušení, agresivita, zuřivost, úzkost, strach, citová hnutí, sexuální projevy) • Je důležitý při učení – mechanismus paměti • Je spojen s hypothalamem => počítají se sem nadřazené funkce dýchání, srdeční činnosti, udržování tělesné teploty, činnosti žláz, trávicí systém => mnohé z těchto funkcí souvisí s emočními reakcemi

10. Meninges – obaly centrálního nervstva, mozkomíšní pleny • V makroskopické anatomii se popisují tři vrstvy obalů: • Dura mater – tvrdá plena mozkomíšní • Arachnoidea – pavučnice, je zevnitř přiložená k tvrdé pleně • Pia mater – měkká plena, přiložená těsně na povrch CNS • Spatium subdurale – je virtuální štěrbina mezi dura mater a arachnoideou, zde se hromadí krev – Subdurální hematom • Spatium subarachnoidale – mezi arachnoideou a pia mater, zde je mozkomíšní mok.

11. Dutiny centrálního nervstva • Obsahují mozkomíšní mok – liquor cerebrospinalis • Canalis centralis medullae spinalis • Ventriculus quartus (cerebri) – aquaeductus mesencephali (cerebri) • Ventriculus tertius (cerebri) – foramen interventriculare (párový) • Ventriculi laterales (I.,II.)

12. Cévní zásobení CNS • Cévní zásobení mozku: 1) Aa. Vertebrales dextra et sinistra 2) Aa. Carotides internae, dextra et sinistra => circulus arteriosus cerebri (Willisi) • Cévní zásobení míchy: přístupová cesta je skrze Foramina intervertebralia: rr. Spinales • Krční část z a. vertebralis, a. cervicalis ascendens • Hrudní část z a. cervicalis profunda, z a. intercostalis profunda, a. intercostalis suprema, z aa. Intercostales posteriores a z a. subcostalis • Bederní část z aa. Lumbales • Křížová část z aa. Sacrales laterales

13. Šedé hmoty a spojení koncového mozku • Šedá hmota mozková je utvářena jako cortex cerebri – kůra mozková a jako nuclei basales – bazální ganglia. • Většina kůry povrchu hemisfér je vývojově nová – Neokortex • Neocortex zaujímá asi 95,6 % plochy mozkové kůry, má šestivrstevnou základní stavbu všude stejnou => nazývá se isocortex.

14. Isocortex • Obsahuje dva základní typy neuronů, které jsou sestaveny v šesti vrstvách • Pyramidové buňky: převládají ve II. a V. vrstvě. V páté vrstvě jsou pyramidové buňky , které se označují jako Becovy (Betzovy buňky) – tvoří asi 3,5% vláken pyramidové dráhy. • Hvězdicovité buňky: jsou ve všech vrstvách kromě první. Tyto buňky jsou považovány za hlavní korové interneurony

15. Funkční korové oblasti I. • Primární korové oblasti – projekční oblasti – motorické, senzitivní a smyslové. Motorické spojení primárních oblastí ovlivňuje z určitého místa kůry motoneurony pro určité svaly a svalové skupiny, čím je pohyb jemnější tím větší je jim odpovídající primární korová oblast. • Sekundární korové oblasti: jsou uloženy mezi primárními oblasti a okolo nich. Mají rozpoznávací a asociační funkce. • Suplementární oblasti: fylogeneticky staré úseky kůry (insula, gyrus cinguli) • Terciální (asociační) korové oblasti – fylogeneticky nejmladší oblasti frontálního a temporálního pólu hemisfér. Závisí na nich individuální vědomí osobnosti a jednání

16. Funkční korové oblasti II. • Primární motorická oblast • Premotorická korová oblast • Frontální okohybné pole • Brocovo motorické centrum řeči • Prim.senzitivní oblast (6) • Sekundární senzitivní oblast (7) • Primární zraková oblast (9)

17. Bazální ganglia • Jedná se o objemné šedé hmoty uložené uvnitř hemisfér • Z hlediska spojení a funkcí je sem nutné přiřadit nucleus subthalamicus (subthalamus), substantia nigra (tegmentum mesencephali) • Corpus striatum: byla nalezena vysoká koncentrace dopaminu, acetylcholinu, enkefalinu. • Globus pallidus: zde je vysoká koncentrace kyseliny γ-aminomáselné • Nucleus subthalamicus • Substantia nigra • Claustrum

18. Funkce bazálních ganglií • Základní funkcí je řízení excitačních a inhibičních dějů a jejich vztahů při volních pohybech. • Mají tlumivý vliv na korové a podkorové motorické funkce. • Poškození striata: mimovolné choreatické a athetoidní pohyby spojené s hypotonií • Poškození globus pallidus: vymizení pohybů a řeči, k ospalosti, třes končetin, zástava volních pohybů • Poškození nucleus subthalamicus: druhostarnný hemibalismus – rychlé kontrakce proximálních skupin svalů • Poškození substantia nigra: tzv.Parkinsonův syndrom.

19. Spojení jednotlivých oddílů mozku • Asociační vlákna: objemná složka bílé hmoty, která spojuje jednotlivé korové oblasti na téže straně. Umožňuje součinnost okrsků a celých funkčních oblastí kůry. • Komisurální vlákna: spojují kůru pravé a levé strany, čímž umožňují přenos vzruchů z jedné hemisféry do druhé a součinnost obou hemisfér. Corpus callosum je největší mozková komisure, která obsahuje 200 až 300 milionů vláken.

20. Kineziologická část – řízení na úrovni kortikální • Tato úroveň je nejvyšším orgánem řízení volní ideokinetické motoriky. • Obsahuje v sobě řadu asociačních mechanismů pro složité řízení pohybů obratné a sdělovací motoriky i pro kombinace rychlých posturálních změn. • Pohybová funkce řízená kortikálně má charakter volního pohybu provázeného určitým záměrem => složitá příprava v době volního rozhodování (nastavení svalového napětí). • Ideokinetická motorika je provázena vědomím a uplatňují se při ní psychika, intelekt a osobnost jedince => důležité kromě neurofyziologických složek i psychické složky.

21. Tvorba motorických programů • Ukládání programů, informací do paměti podle holografického principu (Pribram). Toto ukládání není vázáno topicky, ale je difúzně rozšířeno do plochy. • Podle Pribrama je zapotřebí k paměťové fixaci dvou energií – smyslová projekce, jako jeden druh energie a druhá energie vzniká aktivací struktur známých pod pojmem „pociťový mozek“ – limbický systém • Aktivace „pociťového mozku“ je pro vznik paměťových engramů nutná => nutný emoční náboj při osvojovování nových skutečností

22. Kortikální působení bolesti • Bolestivá interpretace nocicepce vede k vědomé změně pohybového chování (radikulární iritace, periartritis humeroscapularis, cervikocraniální syndrom) • Při vnímání bolesti se pacient snaží vědomě šetřit ten segment , který bolest vyvolává a omezuje vědomě celkově svoji činnost. • Pozor na endogenní deprese, které mohou vést k suicidiu. Proto se někdy při terapii bolesti používají antidepresiva

23. Hrubá motorika • Pod tímto pojmem se označují dvě hlavní funkce pohybové soustavy 1) Posturální 2) lokomoční. Mají za úkol zajistit stabilitu klidové výchozí polohy a umožnit změnu polohy jak jednotlivých segmentů, tak celého těla v prostoru.=> toto jsou dvě protichůdné stránky motoriky udržování polohy a pohyb. • Nesoulad mezi zátěží podpůrného aparátu a opornou hybností vede:

24. Nesoulad mezi zátěží podpůrného aparátu a opornou hybností • K selhání pohybového aparátu (funkční porucha motoriky) • K vadné zátěži podpůrného aparátu (vznik přetížení) • K mikrotraumatizaci svalových úponů a přetížení kloubů v podobě entezopatií nebo artropatií. • K makrotraumatizaci v podobě subluxace, luxace, natržení svalů a ligament nebo kloubních pouzder, frakturám skeletu.

25. Fyzioterapie • Je obor, který studuje možné příčiny vzniku poruch podpůrného aparátu a snaží se je léčit => všechny funkční popruchy pohybového aparátu, přetížení, mikrotraumatizace spadají do kompetence fyzioterapeutů.

26. Příklady klasických funkčních poruch I. • Přetížení m.iliopsoas (chybným posilováním břišních svalů) => přes reciproční inhibici dochází k útlumu mm.gluteii => vznik hypertonu v dolní bederní páteři (opět reciproční inhibice => hypotonus břišních svalů =>Low back pain =>špatné segmentové postavení páteře =>Cervikalgie => Cervikobrachiální syndrom nebo cervikokraniální syndrom. První syndrom se manifestuje bolestí v Hk, ramenou, karpální tunel, „epicondilitis“, druhý syndrom bolestí hlavy, migrény, bolest zubů, očí. Oba způsobují blokádu 1.-4. žebra

27. Příklady klasických funkčních poruch II. • Dyfunkce svalů dna pánevního (funkční porucha kostrče – většinou v anamnéze pád na zadek, jde dlouho do minulosti) Bolest v bederní části páteře, bolest v SI kloubech, blokády 5.-7. žebra,častá radikulární symptomatologie => hypertonus adduktorů, blokáda Caput radií a hlezeního kloubu. Stažená diaphragma.

28. Konec přednášky • Existuje celá řada dalších funkčních poruch