Ochranné známky

1. WWW.UPV.CZ Ochranné známky ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ JUDr. Vladimír Zamrzla

2. Ochranné známky JUDr. Vladimír Zamrzla Ochranné známky Historie: Ochranné známky (tedy označení sloužící k určování původu výrobků a služeb) se užívaly už ve starověku (Čína, Řím – označování keramických výrobků značkami, písmeny, symboly + cejchování dobytka) Čechy: 1890 – zřízení ústředního známkového rejstříku 1919 – založen patentní úřad 1993 – zřízen Ústav průmyslového vlastnictví (zákonem č. 14/1993 Sb.)

3. Současné důležité mezinárodní smlouvy na ochranu průmyslového vlastnictví • Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví – TRIPS, uzavřená mezi členy WTO v r. 1994 • Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví z r. 1883 • Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) z r. 1967 • Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních a obchodních značek z r. 1891 + Protokol k Madridské dohodě z r. 1989 • Smlouva o známkovém právu z r. 1994, revidována v r. 2006 v Singapuru • Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu OZ z r. 1957 • Vídeňská dohoda o mezinárodním třídění obrazových prvků ochranných známek z r. 1973

4. Důležité právní předpisy týkající se ochranných známek • zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách • vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách • zákon č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví • zákon č. 500/2004 Sb., správní řád • zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích • zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník • Vlastníkem ochranných známek mohou být fyzické nebo právnické osoby způsobilé k právním úkonům.

5. Funkce ochranné známky • hospodářská – vyjádření soutěžního postavení na trhu výrobků, resp. služeb • rozlišovací – odkaz na původ produktu od zcela určitého podnikatele (veřejnoprávní ochrana) • ochranná – v důsledku formálních práv ochrana proti všem, kdo by chtěli do těchto práv nepatřičně zasahovat (veřejnoprávní ochrana) • náborová – předmět ochrany proti nekalé soutěži • garanční – předmět ochrany proti nekalé soutěži, záruka určité kvality výrobku a pověsti majitele ochranné známky • monopolizační – zabývá se jí nejen právo proti nekalé soutěži, ale i právo na ochranu hospodářské soutěže • soutěžní

6. Zákon č. 441/2003 Sb. • Stěžejní zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (ve znění pozdějších předpisů) • definuje v § 1 ochrannou známku (dále jen OZ) jako „jakékoli označení schopné grafického znázornění, zejména slova, vč. osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby pojmovými znaky OZ jsou tedy grafická znázornitelnost, rozlišovací způsobilost a vázanost na určité výrobky nebo služby, k jejichž rozlišení má OZ sloužit. • OZ by měla být snadno zapamatovatelná, výstižná, fantazijní, krátká, zvučná, esteticky působivá, vyslovitelná v jiných jazycích • -nutnost grafického vyjádření vylučuje označení např. zvuková (notový záznam ano, provedení záznamu nikoli), čichová (nemožnost zachovat stálost čichového vjemu), světelná nebo pohybová

7. Druhy známek • slovní • mohou být tvořeny i osobními jmény, jedním či více písmeny nebo číslicemi, fantazijní slova nesmí být pouze popisná – jako příliš popisné bylo posouzeno označení „HAIR FITNESS“ pro vodičky na vlasy, na druhé straně ESD shledal jako zápisu schopné označení „BABY-DRY“ pro plenkové výrobky, protože podle ESD se jednalo o výsledek jazykové vynalézavosti, jelikož spojení těchto slov je neobvyklé. ESD tak zrušil zamítavé stanovisko OHIM. • slovní grafické • obrazové • prostorové • kombinované • tvořené pouze barvou (musí se jednat o značně specifické odstíny) • černobílé nebo v barevném provedení • individuální (výklad připouští více vlastníků) • kolektivní • předmět vlastnictví (nehmotný statek podle občanského práva)

8. Ochranné známky Aby OZ požívala právní ochrany, musí být zapsána do rejstříku (národní OZ, mezinárodní OZ, OZ Společenství) nebo být „všeobecně známou známkou“ ve smyslu čl. 6bis Pařížské úmluvy a čl. 16 TRIPS • Některá označení, přestože by jinak podmínkám definice OZ vyhovovala, jsou ze zápisu do rejstříku OZ vyloučena: • § 4 vymezuje tzv. absolutní překážky zápisné způsobilosti, zkoumány Úřadem průmyslového vlastnictví ex offo ještě před zveřejněním a zápisem do rejstříku • Důvody odmítnutí ochrany • Vybočení z definice OZ – nesplnění definičních znaků dle § 1 • Absence rozlišovací způsobilosti – chybí originalita, která individualizuje označení zboží • Označení je výlučně popisné, druhové, jedná se o údaj o jakosti, množství, účelu, hodnoty nebo doby poskytnutí výrobku, označuje jiné vlastnosti zboží • Označení je výlučně tvořeno údaji, jež se staly obvyklé v běžném jazyce nebo obchodních zvyklostech (zkratky, symboly, znaky)

9. Ochranné známky • ·Označení je výlučně tvořeno tvarem výrobku, který vyplývá z jeho povahy či je nutný k dosažení technického výsledku • ·Rozpor s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy • ·Možnost klamání veřejnosti (o povaze, jakosti, zeměpisném původu výrobku) – postupně dochází ke zmírňování přísnosti při posuzování, zejm. k zeměpisným údajům (vyjma alkoholu); označení by nemělo poskytovat zjevně lživé údaje o produktu • oNapř. označení obsahující i slovní prvky „Centrální dispečink taxislužby“ může u veřejnosti vyvolat klamnou představu o povaze poskytovaných služeb, protože se zákazník může domnívat, že služby spojené s taxislužbou lze zajistit pouze u přihlašovatele.

10. Ochranné známky • § 5 – Označení bez dostatečné rozlišovací způsobilosti mohou být zapsána do rejstříku, pokud přihlašovatel prokáže, že takové označení získalo rozlišovací způsobilost ještě před zápisem OZ do rejstříku, a to užíváním v obchodním styku ve vztahu k výrobkům či službám přihlašovatele průkaz vžitosti OZ (nejčastěji dokazováno fakturami, dodacími listy, ceníky, katalogy, etiketami, propagačními a inzertními materiály) • § 6-7 uvádí tzv. relativní překážky zápisné způsobilosti (označení jsou v kolizi s právy třetích osob), Úřad jen zkoumá, zda není označení shodné s dřívější OZ nebo zda nehrozí nebezpečí záměny; ostatní Úřad zkoumá až na základě námitek. Relativní podmínky zápisné způsobilosti mohou být zkoumány i později, po zápisu OZ, v rámci řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo o rušení OZ.

11. Ochranné známky • Relativní překážky zápisu: •        veřejnoprávní důvody – založené na starších právech třetích osob (Úřad namítá ex offo) •        dají se překonat souhlasem vlastníků starších práv •        zkoumá se shodnost OZ nebo jejich shodných prvků vedoucí k záměně výrobků a služeb porovnávaných OZ •        je třeba známkové prvky zkoumat jako celek, nikoli jednotlivě •        je třeba též brát při zkoumání shodnosti v úvahu shodný druh zboží nebo účel užití     Např.: Podle rozhodnutí ÚPV ze dne 18. 11. 1997 (O-90163-94) není na závadu zápisné způsobilosti pozdější označení, jestliže je žádáno o jeho zápis pro odlišné výrobky, přestože jsou obě označení z hlediska vizuálního podobná a z hlediska fonetického shodná. Jednalo se o OZ slovní v grafické úpravě ve znění „PRESTO“, přihlášenou mj. pro zdravotnická zařízení a vybavení, koupací vany, sprchy apod. Vlastník dříve registrované OZ „PRESTO“, zapsané do rejstříku mj. pro jedno- i vícecestné kohoutky, namítal zaměnitelnost. Přestože obě označení spadala do stejné třídy mezinárodního třídění výrobků (11), jednalo se o výrobky, které nejsou ani stejné, ani podobné.

12. Ochranné známky • Námitky: • § 7 taxativně vyjmenovává okruh osob oprávněných podat ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění přihlášky ve Věstníku ÚPV námitky (řádně zdůvodněné a doložené), jsou-li uznány, je zabráněno zápisu přihlašovaného označení do rejstříku OZ • Námitky lze podat jen z důvodů v zákoně přesně specifikovaných (taktéž § 7). Tříměsíční lhůta nelze ani prodloužit, ani její zmeškání prominout.

13. Řízení o zápisu OZ • zahajuje se podáním přihlášky u zápisného úřadu, tedy v ČR u Úřadu průmyslového vlastnictví • náležitosti přihlášky: • může se týkat jen jedné OZ • vlastní žádost o zápis OZ do rejstříku • údaje o přihlašovateli • seznam výrobků a služeb, pro které je zápis OZ požadován (v pořadí tříd podle Niceského mezinárodního třídění OZ) • znění nebo vyobrazení OZ • do jednoho měsíce od podání přihlášky je třeba zaplatit správní poplatek, který zahrnuje současně i 10 let platnosti OZ, pak se musí dále obnovovat. Lhůtu k zaplacení nelze ani prodloužit, ani její promeškání prominout.

14. Řízení o zápisu OZ • Výše poplatku je určena podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. V současné době činí poplatek 5 000 Kč za tři třídy výrobků nebo služeb plus 500 Kč za každou další. • v případě, že se přihlašovatel nechává zastupovat, zástupce musí předložit plnou moc • právo přednosti – vzniká podáním přihlášky, přihlašovatel má právo přednostního zápisu před každým, kdo podá přihlášku shodné nebo podobné OZ později. Je možné nechat Úřadem vydat prioritní doklad

15. Řízení o zápisu OZ • ÚPV přihlášku OZ prozkoumá ze dvou hledisek: formálního (zda přihláška splňuje výše uvedené náležitosti) a věcného (zda označení splňuje absolutní podmínky zápisné způsobilosti). • V případě zjištěných nedostatků Úřad vyrozumí přihlašovatele, který může nedostatky v přiměřené lhůtě (ne méně než 15 dní) opravit, nebo se vyjádřit k případným námitkám Úřadu. • Pokud je přihlašované označení v pořádku z obou hledisek, přihlášku Úřad zveřejní ve Věstníku na dobu 3 měsíců s tím, že zákonem oprávněné osoby mohou během této lhůty podat námitky proti zamýšlenému zápisu přihlašovaného označení do rejstříku OZ. Podání námitek podléhá zaplacení správního poplatku (v současnosti 1 000 Kč).

16. Řízení o zápisu OZ • Úřad námitky přezkoumá, zda byly podány ve stanovené lhůtě, oprávněnou osobou, zda obsahují důvody námitek a zda byly doloženy důkazními prostředky. Pokud tomu tak není, námitky zamítne. Námitky poté zašle přihlašovateli s výzvou, že se k nim může ve stanovené lhůtě vyjádřit. Vyjádření přihlašovatele pak vezme v úvahu. Pokud se přihlašovatel nevyjádří, rozhodne Úřad podle obsahu spisu. • Jsou-li námitky oprávněné  Úřad přihlášku zamítne • Jsou-li námitky oprávněné částečněčástečné zamítnutí přihlášky jen v rozsahu oprávněných námitek • Jsou-li námitky neoprávněné  zamítnutí námitek • Vzal-li namítající námitky zpět  zastavení řízení o námitkách

17. Řízení o zápisu OZ • Písemné připomínky: • -může je podat kdokoli • -týkají se absolutních překážek zápisné způsobilosti (většinou absence dobré víry) • -Úřad je povinen k nim přihlédnout a podatele o výsledku posouzení vyrozumět • -osoba, která podala připomínky, však (na rozdíl od namítajícího) není účastníkem řízení! • Účinky OZ nastávají teprve dnem zápisu do rejstříku. • Kolektivní OZ • -mohou ji používat jednotliví členové či společníci sdružení, které se utvoří za účelem společného označování výrobků a služeb

18. Účinky OZ • vyjmenovává zákon o ochranných známkách v Hlavě II. • nejdůležitějšími jsou práva z OZ, jimiž se rozumí zejména výlučné právo vlastníka užívat OZ ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna • vymáhání práv z OZ upravuje zák. č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví • OZ může být předmětem zástavního práva • Právo užívat OZ třetí osobou se poskytuje licenční smlouvou

19. Účinky OZ • Právní režim podle § 508-515 obchodního zákoníku, pokud zákon o ochranných známkách nestanoví jinak • Smlouva musí být písemná • Nabyvatel se zavazuje poskytovateli zaplatit určitou smluvenou úplatu • Je třeba výkon poskytnutého práva zapsat do rejstříku OZ (to vyžaduje zákon o OZ) • Nabyvatel nesmí přenechat výkon práva dalším třetím osobám. Poskytovatel může poskytnout licenci někomu jinému (nevýlučná licenční smlouva) či si své právo užívat OZ ponechá též pro sebe. Pokud je uzavřena výlučná licenční smlouva, vlastník OZ nesmí licenci poskytnout nikomu jinému než nabyvateli. • Nabyvatel je oprávněn se souhlasem vlastníka zahájit řízení ve věci porušení práv z OZ. Bez souhlasu vlastníka tak může učinit, jestliže 1 měsíc poté, kdy mu porušování oznámil, vlastník sám řízení v této věci nezahájil.

20. Vzdání se práv k OZ • úplné nebo částečné •         písemným prohlášením vlastníka •         nelze vzít zpět

21. Zrušení OZ • na návrh třetí osoby • 4 důvody: • vlastník OZ svoji známku pro výrobky či služby, pro které je zapsána, po dobu 5 let řádně neužíval (bez řádných důvodů), může to být důvodem pro zrušení OZ, na návrh třetí osoby. Zrušení ochranné známky pro její neužívání nemůže její vlastník zabránit tím, že v době kratší než 3 měsíce před podáním návrhu na zrušení užívání OZ obnoví poté, co se dozvěděl, že by takový návrh mohl být podán. • OZ zdruhověla, tedy stala se označením, které je v obchodě obvyklé pro výrobek nebo službu, pro které je zapsána (např. „WALKMAN“) • OZ v důsledku užívání svým vlastníkem nebo s jeho souhlasem může vést ke klamání veřejnosti, zejm. pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobků a služeb, pro které byla zapsána (např. při poskytnutí licence nebo převodu OZ třetí osobě) • Soud rozhodl, že užití OZ je nedovoleným soutěžním jednáním. Návrh na zrušení OZ musí být ÚPV podán do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí. • je možné jen částečné zrušení • řízení probíhá podle správního řádu, návrh musí být podán písemně, musí být odůvodněn a doložen důkazními prostředky • zrušení působí od právní moci rozhodnutí

22. Prohlášení OZ za neplatnou • -na návrh třetí osoby, Úřad zjistí, že OZ v době zápisu do rejstříku nesplňovala absolutní a relativní podmínky pro zápis • -možná jen částečná neplatnost • -řízení probíhá podle správního řádu, návrh musí být podán písemně, musí být odůvodněn a doložen důkazními prostředky • -prohlášení OZ za neplatnou působí od samého počátku její platnosti, jako by nikdy nebyla zapsána do rejstříku

23. Ochranná známka Společenství • -podává se u Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu (Office for Harmonization of Internal Market – OHIM) v Alicante ve Španělsku • -OHIM provádí formální a věcný průzkum zápisné způsobilosti, průběh řízení je obdobný jako u národních zápisných úřadů • -Přihláška (a posléze i zapsaná OZ) se automaticky vztahuje a platí ve všech členských státech EU • -Přihlášku může podat přihlašovatel, mající průmyslový nebo obchodní podnik nebo který je státním příslušníkem členského státu EU, Pařížské úmluvy nebo státu, který je signatářem Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO). Pokud nepochází ze státu EU, musí být zastoupen zástupcem nebo advokátem z některého jejího členského státu • -Je možné předat přihlášku úřadům členských států EU (v ČR je jím ÚPV), které ji po vyznačení dne jejího podání neprodleně předají OHIM • -Vlastník, který dříve podal přihlášku národní či mezinárodní OZ v dobré víře, má právo bránit užívání OZS na území ČR, vč. nároku na náhradu škody • -V první instanci je pro spory ve vztahu k OZS příslušný Městský soud v Praze

24. OZ ve formě doménových jmen • www“ a doménové koncovky („cz“, „com“, „de“, „eu“, „net“…) nejsou dostatečně distinktivní, je třeba, aby byly distinktivní ostatní prvky přihlašovaného označení • Při půůzkumu zápisné způsobilosti se vychází především z § 4 písm. c) a d) zákona o ochranných známkách • ANO: www.atic.cz, www.mediatel.cz, www.autohandl.cz • NE: www.knihy.cz, www.centrum.cz., www.stranky.cz • Česká rozhodovací praxe se v tomto aspektu zásadně neliší od rozhodování OHIM • Např.: OHIM nepokládal za zápisu schopná označení „SOFTWARE.COM“ ve třídě 9, „Internet.com“ pro služby nebo „VIDEOGAMES.COM“ ve třídě 9 a 41.

25. Jméno a příjmení Děkuji za pozornosta přeji hezký den…