320 likes | 738 Views
Umění 20. Století. Malířské proudy a směry 20. století (Díl 2.). Surrealismus. Surrealisté byli inspirováni Freudovou psychoanalýzou. Usilovali proniknout k zákonitostem podprahového psychického života a jeho projevům. Vycházeli ze snů, halucinací a delirantních stavů.
E N D
Umění 20. Století Malířské proudy a směry 20. století (Díl 2.)
Surrealismus • Surrealisté byli inspirováni Freudovou psychoanalýzou. Usilovali proniknout k zákonitostem podprahového psychického života a jeho projevům. Vycházeli ze snů, halucinací a delirantních stavů. • 1) Psychický automatismus znamená záznam psychického vlnění bez cenzury rozumu. Projevuje se hlavně v grafickém automatismu surrealistických kreseb, črtajících bezděčně křivky a obrazce (rané kresby Miróa, Arpa, Massona).
2) Magický realismus zpodobňuje s iluzivní věrností vnitřní vize, fantaskní představy a výjevy denního a nočního snu. Používá naturalistické prvky zobrazení. • Charakteristika: Surrealismus je blízký abstrakci, ale také realismu. Má velice širokou výrazovou škálu. Sahá od úplného popření jevového světa a jeho prostoru (Arp, Calder) přes imaginativní a fantastická díla, která nezapřou inspiraci přírodou a její morfologií (Miró, Gorky) až k malbám, které zrcadlí vnitřní model tak, jak realista kopíruje model světa vlij (Tanguy, Štýrský).
K surrealismu se hlásili: Hans Arp, Giorgio de Chirico, Max Ernst, Paul Klee, Man Ray, André Masson, Joan Miró, Pablo Picasso, Marcel Duchamp, Francis Picabia. Pak se připojují René Magritte, Salvador Dalí, Yves Tanguy a další.
Salvador Dalí (1904-1989) • Zkoušel nejrůznější malířské styly (impresionismem, futurismem, metafyzickou malbou a kubismem.) • Dalího obrazy představují vrchol „antimalířskosti", která byla složkou vývoje surreralismu jako opozice proti malířské tradici moderní malby od impresionismu a postimpresionismu; • Dalí přejal techniku popisné naturalistické malby.
M. Ernst, Panna Maria trestá Ježíška před třemi svědky, André Bretonem, Paulem Eluardem, a malířem, 1926.
S. Dalí, Sen vyvolaný letem včely kolem granátového jablka vteřinu před probuzením, 1944.
S. Dalí, Měkká konstrukce s vařenými fazolemi. Předtucha občanské války, 1936.
Dadaismus • Hnutí dadaistů bylo intelektuálním protestem proti dosavadním kulturním a uměleckým konvencím a také proti válečné realitě a její nesmyslnosti. Díla dadaistů byla v protikladu ke všem tradičním formám. Prosazovali například návrat k dětskému tvořivému stavu. V dílech se měla odrážet prázdnost smyslu světa. Umělecké produkty byly pokládány za vedlejší. • Jako v podstatě destruktivní hnutí, jehož smyslem byla ve velké míře provokace a recese, nevytvořilo dada nové výrazové formy a ani o to neusilovalo. Šlo a o anti – umění, prostředky čerpající z nesmyslu a absurdna.
Charakteristika: happening, ready mades, koláž, asambláž /textil,papír,dřevo, železo/V galerii Dada vystavovali v roce 1917 svá díla Hans Arp, Giorgio de Chirico , Max Ernst, Vasilij Kandinskij, A. Modigliani, Oskar Kokoschka, Pablo Picasso a další • Marcel Duchamp • Duchampovy výtvory udivovali diváky i kolegy umělce (dílo zvané Fontána - porcelánový pisoár, Sušák na lahve - opatřený jen podpisem malíře, tzv. ready-made, prázdná ampule dobře uzavřená opatřená nápisem Pařížský vzduch, reprodukce Mony Lisy s domalovanými knírky). Nejznámějšim Duchampovým dílem je obraz na skle nazývaný Nevěsta svlékaná svými mládenci (nebo Velké sklo). • ready - made. hotový průmyslový výrobek je zbavensvé původní funkce a dodán do umělcova díla, (fontánka)
M. Duchamp, Nevěsta svlékaná svými mládenci, (Velké sklo), 1961.
Neoplasticismus • Neoplasticismus - vzniká v letech 1913-1917, založen holandským malířem Pietem Mondrianem. Ten chtěl vyjádřit ideu kosmické harmonie a užíval k tomu pravoúhlé členění obrazové plochy horizontálními a vertikálními liniemi a několik základních barev v kombinaci s bílou, šedou a černou. Neoplasticismus se soustředil kolem amsterodamského časopisu De Stilj,k jehož okruhu patřili také umělci Theo van Doesburg a Georges Vantongerloo. Své idee se pokoušeli uplatnit v architektuře a užitém umění. Ovlivnili německý Bauhaus.
Směřování k abstrakci, jež se objevilo začátkem 20. století, se soustředilo a racionalizovalo v roce 1913 v díle Pieta Mondriana (1872-1944), který vyšel z akademismu, divizionismu, fauvismu, expresionismu a dokonce i z kubismu. Jeho osobní iniciativa v ireálných barvách a redukci námětu se projevila v jeho sérii Stromů: Modrý strom (1908, Gemeende Museum, Haag), Červený strom (1908, tamtéž).
P. Mondrian, Kompozice čtverců v červené, žluté a modré, 1925.
Geometrická abstrakce • Nezobrazuje předměty a tvary vnějšího světa, ale pomocí výtvarných prvků - linie, plochy, geometrických obrazců, barevných skvrn atd. - vyjadřuje životní pocit a vztah ke světu. • K vlastnímu vzniku došlo za války současně v USA, Paříži, Holandsku a Rusku. • názvy: orfismus, rayonismus-lučismus, suprematismus, neoplasticismus, konstruktivismus.
Orfismus = tajemný • Malířský směr, usilující skladbou abstraktních lineárních prvků a barevných ploch vyvolat hudební dojmy. Geometrizace vyjadřovacích forem měla pomoci k vyjádření „akordů" malířských, ale podobných akordům hudebním. • Hlavními představiteli tohoto směru jsou R. Delaunay (1885-1941)/kruhové formy/ a F. Kupka (1871-1957)/obrazy: Dvoubarevná fuga, Newtonovy kotouče…/
Suprematismus • Směr geometrické abstrakce, který formuloval K. Malevič. • Ve snaze očistit umění od všeho balastu předmětného světa došel Malevič již 1913 k základnímu tvaru černého čtverce na bílém pozadí jako projevu ryzí nepředmětnosti. • Kromě čtverce se staly základními prvky suprematismu úhel, kruh, obdélník a kříž. Malevičův suprematismus dovedl moderní umění k nulovému bodu, kde umění ve starém pojetí končí a nové začíná.