Právo EU

1. Právo EU acquis communautaire

2. Právo EU • Právo EU se vykonává jenv těchoblastech,kteréjimdobrovolněschválilyzúčastněnéstáty. • Jedná se o nezávislý právní systém, který je nadřazen právním systémům jednotlivých států. • Na jeho vzniku, zavedení, dohledem nad ním a na dalším jeho vývoji se podílí řada institucí EU. • Právo EU má tři oblasti, které se ale navzájem prolínají: • A) primární právo, • B) právní akty/dříve sekundární právo, • C) judikatura (výkon soudní moci, souzení).

3. Politiky EU Uniepůsobípouze v oblastech, kterévymezujeSmlouva. Těmtooblastem se říkápolitiky EU. Společné politiky: členskéstátyzceladelegovalysvépravomocinaorgány EU: • společnáobchodnípolitika • společnázemědělskápolitika • jednotnývnitřnítrh • měnovápolitika

4. Koordinovanépolitiky členskéstátypřeneslysvoupůsobnostnaorgány EU/ES jenčástečně: • občanství • hospodářská a sociálnísoudržnost(regionálnípolitika), • ochranaspotřebitele • ochranaživotníhoprostředí • dopravnípolitika • energetickápolitika • podporavýzkumu a technologickéhorozvoje

5. Doplňujícípolitiky v těchtooblastech se aktivita EU omezujejennapodporučlenskýchstátů: • politikuzaměstnanosti a hospodářskoupolitiku • vzdělávání a školství • kulturu • veřejnézdraví • vědu a výzkum, apod.

6. V kompetencičlenskýchstátůzůstávají • vnitřní organizace států • národní identita • organizace ozbrojených sil • státní a veřejná správa • veřejný pořádek a bezpečnost • organizace justice • mzdy • organizace zdravotnických služeb • sociální politika • lékařská péče, apod.

7. A) Primární právo • Je považovánozatzv. ústavníprávo • Je složeno ze zakládající smlouvy a že smluv mezi vládami členských zemí. Ty musí být ratifikovány parlamenty členských států, stejně jako všechny jejich případné změny. • V těchto smlouvách jsou stanoveny jak fundamentální principy integrace, tak i základy jednotlivých politik, pravomoci a rozhodovací postupy evropských institucí. • Dále upravují zákonodárné, výkonné a judikativní postupy společného práva EU. • Smlouvy byly několikrát měněny nebo doplňovány – převratný význam měla Lisabonská smlouva.

8. Lisabonská smlouva (LS) • vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, čímž se uzavřel několikaletý proces vyjednávání o institucionálních otázkách. Nezbytná ratifikace členskými státy (poslední stát ČR – ratifikoval až 3.11.2009, čekalo se na podpis Klause kvůli Listině základních práv, která je součástí LS). • LS mění stávající zakládající smlouvy EU (tj. Římskou smlouvu a Maastrichtskou smlouvu (ES x EU)), aniž by je nahrazovala. • cílem je především reformovat instituce EU (z původních 6 států nyní 27) a její fungování.

9. Základní body Listinyzákladníchpráv EU (Charty): Součástí Smlouvy o Evropské unii v podobě Lisabonské smlouvy se stává i Listina základních práv. • Mezi základní práva patří zejména právo na život a právo na nedotknutelnost lidské osobnosti. • Charta přiznává občanům právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo uzavřít manželství, právo na vzdělání, právo svobodné volby povolání, právo na vlastnictví a právo na azyl; • k základním svobodám, se řadí dále svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda projevu a informací, svoboda shromažďování, svoboda umění a věd a svoboda podnikání;

10. Listina základních práv EU • zapovídá trest smrti na území celé EU, zakazuje jakoukoli formu diskriminace, mučení a nelidského či ponižujícího zacházení, zapovídá dětskou práci a zaručuje ochranu v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání; • charta zaručuje rovnost žen a mužů a přiznává dětem právo na ochranu a péči, stejně jako právo starším osobám na důstojný a nezávislý život; • mezi další základní práva patří zejména právo volit a být volen, právo na ochranu zdraví, právo na přístup k sociálnímu zabezpečení, právo volně se pohybovat a pobývat na území členských států, presumpce neviny a právo na obhajobu či právo obrátit se na evropského ochránce práv (ombudsmana).

12. Příklad „prohlášení“ v LS 8/8 Klaus podepsal LS až po vložení dodatku, který zní takto: Klaus vyžadoval výjimku (formou dodatku) z Listiny základních práv EU, která podle něj zaručí neprolomení Benešových dekretů

13. Právní akty/ dříve Sekundární právo • Pouze na základě primárního práva mohou společné orgány EU (Rada, EK, ESD) vytvářet tzv. sekundární právo EU, tedy právní akty.

14. B) Právní akty Unie • nařízení • směrnice • rozhodnutí • stanoviska a doporučení • rezoluce • Zelené a Bílé knihy Všechny právní akty se zveřejňují v Úředním věstníku/OfficialJournal (obdoba Sbírky zákonů) – důsledně ve všech jazycích

15. C) Judikatura - Case Law • Tj. vykonávání soudní pravomoci. • Judikatura Soudního dvora EU je obecně považována za směrodatnou. Obsah práva EU není určen jen zněním vlastního textu příslušného předpisu, ale také jeho výkladem na základě předchozí judikatury Soudního dvora. • Obsahuje rozsudky Soudního dvora EU ve sporech, které jsou mu předloženy Komisí, soudy členských států, organizacemi nebo jednotlivci. • ESD nemůže rozsoudit případ a říci, na čí straně je pravda, ale jeho názor, zda a jak má či nemá být v dané kauze aplikováno právo ES, je rozhodující.

16. EHRC • Občané ČR mají možnost odvolání k Evropskému soudu pro lidská práva (EHRC) ve Štrasburku, který však není součástí struktur Evropské unie. Výnosy EHRC je možné používat na svou podporu spíše jako expertní nález v soudním řízení v rámci domácí jurisdikce. • Členské státy tyto rozsudky EHRC většinou akceptují kvůli své vlastní prestiži. Nejsou totiž legislativně závazné.

17. ÚřednívěstníkEvropskéunie • Official Journal of the EU • Je periodikum, které vychází každý pracovní den ve všech úředních jazycích EU. • http://eur-lex.europa.eu/JOIndex.do?ihmlang=cson-line • Obsahuje řady: - L: pro právní předpisy - C: pro informace a oznámení - Samostatný Dodatek: oznámení o veřejných zakázkách

18. Řada L - právní předpisy • nařízení; • směrnice; • rozhodnutí; • doporučení; • stanoviska. • Navrhuje EK a schvaluje Rada a EP ve schvalovacím procesu

19. Nařízení – Regulation • Nařízení je nejsilnějším z právních aktů. Nařízení bývá považováno za zákony ES. • Legislativní akt, který okamžitě ve všech zemích EU nabývá platnosti zákona. • Nařízení obecně a přímo závazné, • vztahují se na všechny státy a stávají se součástí jejich právního řádu ihned po svém otištění v tzv. Úředním listě ES. • Vstupuje v platnost po uplynutí dvaceti dnů od data uveřejnění, anebo uvedený den. Pokud jsou v rozporu se zákony některého členského státu, mají přednost. • Typickým příkladem nařízení je společně prováděná zemědělská politika.

20. Příklad Nařízení

21. Příklad Nařízení

22. Směrnice – Directive • Stanoví určitý cíl, avšak nenařizuje, jakým způsobem je třeba tohoto cíle dosáhnout. • Směrnice zavazují státy provést ve svém právním řádu k určitému datu určité změny tak, aby jim právo jednotlivých států neodporovalo. • Jednotlivé členské státy mají povinnost je zpravidla do xxx let převést vnitrostátní právní normou do svého právního řádu. • Obsah musí být stejný, forma odlišná (jeden stát např. přijme zvláštní zákon, jiný vydá vyhlášku a další jen novelizuje již existující). • Prostřednictvím směrnic byl vybudován jednotný trh ES, zajišťující svobodu pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu.

23. Příklad Směrnice

24. Směrnice která významně ovlivnila stavebnictví • Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov.

25. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov. • Směrnice byla publikována v Úředním věstníku18. 6. 2010 a vstoupila v platnost dvacátým dnem po vyhlášení. Směrnice ukládá členským státům povinnost zajistit: • navrhování všech nových budov s téměř nulovou spotřebou energie do 31. prosince 2020; • navrhování nových budov užívaných nebo vlastněných orgány veřejné moci v energetickém standardu téměř nulové spotřeby energie nejpozději 31. 12. 2018; • zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov; • provádění pravidelné inspekce otopných soustav s kotli se jmenovitým výkonem vyšším než 20 kW; • zavedení pravidelné inspekce klimatizačních systémů se jmenovitým výkonem větším než 12 kW; • …. • Netýká se budov: • budov památkově chráněných; • budov užívaných pro bohoslužby a náboženské účely; ….

26. SMĚRNICE o energetické náročnosti budov definuje: „Budova s téměř nulovou spotřebou energie je budova, jejíž energetická náročnost je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně té vyráběné v místě či v jejím okolí.“ Energetická náročnost by měla být stanovena za podmínky nákladově optimální rovnováhy mezi investicemi a náklady na energii uspořenými během životního cyklu budovy

27. Implementace směrnice do legislativy ČR • Směrnice 2002/91/ES byla implementována zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění zákona, který byl díky směrnici novelizován zákonem č. 318/2012. • Tento zákon provádí vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov. • Tato vyhláška ve svém důsledku zapracovává jak směrnici EU tak příslušný zákon o hospodaření s energií.

28. Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov

31. Rozhodnutí – Decision • Závazné akty, vztahují se však pouze na ty členské státy, firmy nebo jednotlivce, jimž jsou adresována. • Od nařízení se liší tím, že nemají obecnou platnost, od směrnic tím, že nemusejí být převáděna do národního práva. • Platí přímo, ale jen na vybrané subjekty. EK například prostřednictvím rozhodnutí provádí dohled nad ochranou hospodářské soutěže v ES.

32. Stanoviska a doporučení – Opinions, Recommendations • Nejsou na rozdíl od nařízení, směrnic a rozhodnutí právně závazná. • Nemají tedy právní, ale pouze politickou váhu, jsou míněny jako „dobré rady“ nebo „kompetentní názory“.

33. Rezoluce – Resolutions • Jsou politickou deklarací Rady ministrů a Parlamentu. • Cílem je dát najevo principy a postoje k určité problematice.

34. Zelené a Bílé knihy – Green and White Papers • Jsou připravovány a vydávány výhradě Komisí. Jsou zaměřeny na určitou problematiku, která dosud není právem ES adekvátně pokryta. • Zelené knihy jsou diskusními dokumenty, u nichž Komise očekává do určitého data odezvu od všech zainteresovaných subjektů, ať již jednotlivců, firem nebo institucí. • Bílé knihy jsou strategickými dokumenty nastiňujícími politiku a částečně i budoucí legislativu ES v určité oblasti. Bílé knihy nejsou tudíž diskusním, ale analyticko-programovým dokumentem pokrývajícím širší oblast než knihy Zelené

35. Řada C - informace a oznámení • přehled soudních rozhodnutí Soudního dvora; • memoranda z parlamentních setkání; • zprávy Účetního dvora; • písemné otázky Parlamentu a odpovědí Rady nebo Komise; • prohlášení Hospodářského a Sociálního výboru a Výboru regionů; • zveřejňování výběrových řízení (konkursů) pro nábor nových zaměstnanců institucí EU; • nabídky pro zájemce o EU programy a projekty; • atd.

36. Samostatný dodatek UV – oznámení o veřejných zakázkách: TED 1/6 http://ted.europa.eu/TED/main/HomePage.do

37. Samostatný Dodatek: oznámení o veřejných zakázkách TED 2/6 • Tenders electronic daily - TED poskytuje bezplatný přístup k obchodním příležitostem. • Aktualizuje se 5x týdně o asi 1500 oznámení veřejných zakázek z Evropské unie, EHP a dalších zemí. • Zadavatelizakázekjsouústřednívlády, místnínebokrajskéúřady. • TED poskytujeuživatelům online přístupjak k aktuálnímzakázkám, tak i k těm, které se objevilyzaposledníchpět let.

38. Samostatný Dodatek ÚV: oznámení o veřejných zakázkách 3/6 • veřejné zakázky na stavební práce; • veřejné zakázky na komunální služby (voda, energie, doprava a telekomunikace); • veřejné zakázky institucí Evropské unie; • projekty financované Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj; • veřejné zakázky Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island a Lichnštejnsko); • veřejné zakázky na letecké služby. • Atd.

39. TED 4/6 • Oznámení o veřejných zakázkách lze procházet, vyhledávat v nich a třídit je dle země, regionu, obchodního sektoru a dalších kritérií. • Informace o každém dokumentu s veřejnou zakázkou se uveřejňují v 23 úředních jazycích EU. • Registrace do systému TED je zdarma. • Lze objednat zasílání e-mailových upozornění na základě zvolených vyhledávacích profilů.

40. Rozsah zakázky – povinnost zveřejnit v TED 5/6

42. Závěr • Zásada nadřazenosti či přednosti práva EU nad národním právem členského státu stanoví, že v případě konfliktu mezi ustanoveními obou právních řádů, převládá právo EU.