Testování v LTEA

1. Testování v LTEA

2. Logotest – E. Lukasová • Logotest hodnotí smysl života jako přítomné prožívání smyslu. • 1986, 1000 osob na vídeňských ulicích bylo osloveno s otázkou: „Mohla(a) byste mi říci, zda je něco pro vás osobně tak hodnotné, abyste mohl (a) říci, že to dává Vašemu životu smysl?“

3. Logotest – E. Lukasová • 515 osob – kladně, podle odpovědí rozlišeno 9 skupin – 9 položek 1. části textu: *vlastní blaho (majetek, prospěch, příjemný život), *sebeuskutečnění (získávání identity, úcty, úspěchu), *rodiny,* povolání, *společenství, *zájmu, *zážitku, *služby přesvědčení a *životní strasti (zápas s nemocí, sebeuchování, smíření)

4. Logotest – E. Lukasová • Druhá část testu zjišťuje existenciální frustraci (Lukasová zde vychází z účinků existenciální frustrace z „blíže neurčené literatury“. Jedná se o agresi, regresi, přehnanou kompenzaci, útěk, racionální zvládání, neuróza, deprese. • Třetí část líčí tři osudy, přičemž je předem dáno, že nejlepší naplnění smyslu má ten, kdo se dokázal přizpůsobit..

5. Logotest – E. Lukasová • Výsledky ukázaly, že spíše než „úspěch v životě“ viděli „smysl“ lidé zdraví (3/4 naplnění smyslu, ¼ existencionální prázdnota). To odpovídá V. Franklovi, který tvrdí, že naplnění smyslu není paralelou úspěchu v životě. (noodynamická míra zdravého člověka 2/3 úspěchu, ¾ naplnění smyslu) • S mírou naplnění smyslu klesá počet frustrace a zlepšuje se psychohygiena

6. Logotest E. Lukasové • Naplnění smyslu Neúspěch Úspěch Zoufalství

7. Purpose in life – PIL Crumbaugha a Maholicka (1964, 1981) • Zjišťuje „existenciální prázdnotu“ – ta nastává tehdy, když člověk nemůže v životě najít takový smysl a účel, který dává jeho životu prožitek jedinečné identity“. • Test má 20 položek, o jejich operacionalizovaném původu autoři neinformují. • Měří postoj ke smyslu: 11 položek zkoumá náladu, 3 položky zjišťující cíle člověka. • Standardizace provedena na 1000 osobách. • Výsledky nezávisí na věku, pohlaví, postavení, zdraví – stálá korelace s depresí. • Podle Dycka test kopíruje test depresi.

8. Purpose in life – PIL Crumbaugha a Maholicka (1964, 1981) • PIL rozlišuje mezi zdravými a nemocnými lidmi. Nejvyšší hodnoty vykazovaly úspěšní podnikatelé a zaměstnanci. Univerzitní studenti naopak průměrných hodnot. Je zajímavé, že schizofreničtí pacienti mají výrazně lepší výsledky než neurotičtí. • PIL tedy postihuje aktivní, citově vyrovnaný, cílevědomý, pozitivně zaměřený životní styl, hodnotami jsou iniciativa, úspěšnost a připravenost na smrt jsou testovány jako smysluplné • Stejně jako Logotest je založen na na apriorní definici smyslu..

9. ESK – A. Längle Jedná se o sebeposuzovací dotazník Test měří kompetenci osoby zacházet se sebou a se světem neboli schopnost člověka k existenci – uplatňovat se jako sub-jekt. Člověk má být sám sebou ve své opravdovosti a jedinečnosti. Měří vnitřní otevřenost člověka vůči sobě a světu. Skore testu ukazuje rozvinutí jednotlivých schopností v životě a potenci do budoucna. To i v případě, je-li duchovně nebo duševně nemocen.

10. ESK – A. Längle • Nejde o subjektivní a aktuální prožívání smyslu, ale o schopnosti: zda člověk dokáže vnímat úkoly, zda se jimi cítí osloven, zda se pro ně umí rozhodnout a zasadit se o ně. Test je abstraktnější a poněkud obtížnější. • Metoda uchopení smyslu vychází z praktických zkušeností Längleho s pacienty + důkladné rozpracování Franklova konceptu + operacionalizace pojmů.

11. ESK – A. Längle • Účel testu – metoda zkoumání smyslu nezávisle na teoretickém přístupu • příspěvek k teoretické rozpravě o existenciální analýze a logoterapii • jako metoda výzkumu v nozoologii a psychopatologii nezávisle na teoretickém přístupu • Smysl je chápán jako „možnost na pozadí skutečnosti.“

12. ESK – A. Längle • Skutečnostní povaha smyslu – dannosti reálného života (psycho-fyziologicko-duševně-duchovní) a možnosti – neuskutečněné, ale reálné způsoby jednání - sebeodstup • Výhled do budoucna, volnost, tvořivost, prostor,. Ponechávají člověku svobodu • Podle Frankla „smysl bytí naplňujeme – své bytí naplňujeme smyslem, vždy tím, že uskutečňujeme hodnoty“ - tedy „metodou uchopení smyslu“ je cit pro hodnotu, emocionalita • Frankl: „Být člověkem znamená odpovídat na otázky života, žít s nejistotou“, logoterapii přisuzuje vlastnost – odpovědnost

13. ESK – A. Längle • K existenciálnímu smyslu patří vedle kognitivních a emočních pochodů také uskutečnění toho, co člověk zamýšlí. Cenou, kterou přitom při naplnění smyslu vsází, je on sám – odměnou je naplněné bytí

14. ESK – A. Längle Smysluplné, správné, příjemné Příjemné Nepříjemné Smysluprázdné, nesprávné, zlé ---------------- Dynamika je odlišná, co je na duševní úrovni příjemné, nemusí být na duchovní rovině smysluplné a už vůbec ne etické!

15. Metoda uchopení smyslu podle Längleho

16. Být člověkem znamená žít s nejistotou Žít znamená odpovídat na otázky života