60. léta Pražské jaro 1968 Jan Palach

1. 60. léta Pražské jaro 1968 Jan Palach

2. Začátek 60. let se točil okolo nové ústavy, tato ústava je nazývána socialistickou. Československá republika byla přejmenována na Československou socialistickou republiku - zkráceně ČSSR. Dostáváme nový státní znak a vytvářejí se nové kraje a okresy. Ústava byla schválena ÚV KSČ v lednu, v Národním shromáždění pak 11. července 1960. 60. léta

3. Státní znak ČSSR

4. V dalších etapách Šedesátých let se uvolňoval politický život a lidé si začali stěžovat na neměnnost režimu. Uvolnila se také kultura a dala větší svobodu tvůrčí tvorbě. Mezi známé osobnosti patřili například - Miloš Forman, Jiří Menzel, Věra Chytilová, Milan Kundera, Ivan Klíma, Bohumil Hrabal, Ludvík Vaculík, Milan Uhde, Václav Havel a také známá dvojice ze Semaforu Suchý & Šlitr. 60. léta

5. Na neklid lidu a potřebu reformy doplatilo hlavně hospodářství, k tomu také přispěla neůroda, karibská krize a přírodní kalamity. Tím se ještě zhoršil už tak špatný stav ekonomiky. Vymýšlely se stále nové návrhy na zlepšení hospodářství např. že podniky by měly být více samostatné. Plnění plánu by nemělo být dále měřítkem výkonnosti, tím by se měl stát hrubý národní důchod. 60. léta

6. Pražské jaro 1968

7. Cíl byl provést plánovanou hospodářskou reformu, zničit starý systém, jehož tváří byl prezident Novotný a další uvolnění společenských poměrů. Cíl by se mohl nazvat "socialismus s lidskou tváří". V lednu 1968 vystřídal Alexander Dubček Novotného ve funkci tajemníka ÚV KSČ. Dalšími představteli byli J. Smrkovský, O. Černík, Z. Mlynář a Č. Císař. Pražské jaro 1968

8. V březnu byl ustaven přípravný výbor pro obnovu Junáka, objevilo se také snažení o obnovu Sokola. Také církve se pokusily znovu získat své místo. Začaly se zakládat také další politické organizace a strany, v březnu 1968 to byl Klub angažovaných nestraníků (KAN), mezi další patřil Klub obětí odsouzených na základě zákona 231/48 Sb. (K 231). Zazněl rovněž požadavek na zrušení odstavce o vedoucí roli KSČ ve společnosti. Pražské jaro 1968

9. 22. března 1968 odstoupil prezident Novotný a na jeho místo 30. března 1968 nastoupil generál Ludvík Svoboda a nastaly i jiné změny. Přesné znění reformy bylo uvedeno jako Akční program KSČ, který byl přijat 5. dubna.Byly v něm všechny změny, které měli být provedeny. Neřešil ovšem požadavek na více politických stran a nezaručoval vytvoření skutečné demokracie. Pražské jaro 1968

10. Reforma se však nikomu nezamlouvala, konzervativcům připadala moc drastická a liberálové chtěli skutečnou demokracii a už vůbec se to nelíbilo Sovětskému svazu. Jelikož se stále nic neměnilo, dohodli se 15. července představitelé Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR na dopisu KSČ, ve kterém označili situaci za katastrofickou, hrozili českým reformistům a začali s přípravou vojenského řešení situace. Pražské jaro 1968

11. Po zveřejnění dopisu se však československá společnost přiklonila k reformistům. Od 27. července až do 1. srpna se konalo jednání vedení KSSS a KSČ, bohužel se nic nevyřešilo a 3. srpna se v Bratislavě sešli představitelé "varšavské pětky" a KSČ. 18. srpna na zasedání v Moskvě bylo rozhodnuto o vojenské intervenci do ČSSR. Současně s vojenským zásahem bylo domluveno převzetí moci konzervativním křídlem KSČ. Pražské jaro 1968

12. V noci z 20. na 21. srpna začalo obsazování republiky vojsky "varšavské pětky", bylo uvedeno provolání, že obsazující vojska jsou tu proti vůli ústavních orgánů a bez jejich vědomí. Spousta významných revolucionářů bylo zatčeno. Odpor byl tak velký, že nedošlo konzervativci k žádnému vyhlášení nové vlády. Okupanti tedy museli jednat s původní, "kontrarevoluční" vládou. Pražské jaro 1968

13. 21. srpna byla obsazena důležitá města. Celkově se na území Československa pohybovalo na 750 000 vojáků, více než šest tisíc tanků, necelá tisícovka letadel a spousta další techniky. 22. srpna byla vojenská intervence odmítnuta Národním shromážděním. KSČ se sešel téhož dne ve vysočanské továrně ČKD. Výsledkem bylo zvolení nového ÚV v čele s Alexandrem Dubčekem. Pražské jaro 1968

14. 23. srpna bylo na žádost prezidenta Svobody zahájeno jednání mezi Sovětským svazem a Československem. Výsledkem byl moskevský protokol. Zakázána byla činnost všech organizací, byla opět zavedena stranická kontrola médií, byly zakázány ostatní politické subjekty, bylo zrušeno usnesení sjezdu KSČ ve Vysočanech a vliv nevyhovujících reformně laděných komunistů byl postupně snižován. Pražské jaro 1968

15. Byl to čech studující na Karlově Universitě filozofii, na protest proti okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem počínaje srpnem 1968 spáchal 16. ledna 1969 sebevraždu sebeupálením v horní části Václavského náměstí v Praze. Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel. Jan Palach

16. V roce 1968 se aktivně zapojoval do řady diskusních večerů a schůzí. Okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy nesl opravdu těžce. Situace po 21. srpnu pro něj byla výsledek násilí, které bytostně nenáviděl, něco s čím se nemohl vyrovnat, nemohl zaujmout rezignující stanovisko. Proto se účastnil každé akce, která s touto situací nesouhlasila a v listopadu 1968 se aktivně zúčastnil studentské stávky. Jan Palach

17. Lidé si za nějakou dobu začali na přítomnost vojsk zvykat a nabývat dojmu, že s tím nic nenadělají. Pravděpodobně přemýšlel, jak lidi probudit, jak docílit toho, aby se neuzavírali do svých soukromých záležitostí a aby dělali něco pro svou zemi. "Někdo by měl národu sáhnout na svědomí. Probudit lidi z beznaděje. Zastat se národa proti tomu bezbřehému násilí." A byl to právě on kdo se o to pokusil. Jan Palach

18. Jeho pohřeb 25.1.1969 v Praze se stal celonárodní manifestací proti sovětské okupaci a 28. října 1991 byl Janu Palachovi in memoriam propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. Jan Palach

19. Člověk musí bojovat proti tomu zlu,na které právě stačí.Jan Palach před svou smrtí

20. THE END