Download
1 / 30
350 likes | 658 Views
CHOBOTNATCI. Největší skupina suchozemských savců Dlouhý chobot – svalnatý, volně pohyblivý orgán Chobot vznikl prodloužením nosu Toto přizpůsobení slouží k čichání, hmatání a uchopení předmětů. CHOBOTNATCI. Na konci chobotu = nozdry a prstíkové výrůstky
E N D
CHOBOTNATCI Největší skupina suchozemských savců Dlouhý chobot – svalnatý, volně pohyblivý orgán Chobot vznikl prodloužením nosu Toto přizpůsobení slouží k čichání, hmatání a uchopení předmětů
CHOBOTNATCI • Na konci chobotu = nozdry a prstíkové výrůstky • Kly vznikly přeměnou řezáků horní čelisti • Kly = hrabání v půdě, loupání kůry apod. • Kly nepoužívají v zápasech • Sloni bojují celým tělem a choboty • Délka klů = až 3 m, váha až 90 kg
CHOBOTNATCI • Ve volné přírodě velká stáda • 1 mládě • Hmotnost mláděte asi 90 kg, výška 1 m
CHOBOTNATCI ZÁSTUPCI: • Slon africký • Žije na různých místech v jižní části Afriky (od Sahary). • Od deštných pralesů, savan až po horské oblasti s výškou 5 000 m. n. m. • Přizpůsobivý, dříve se vyskytoval na celém území kontinentu, na některých jeho částech ale byl už vyhuben
CHOBOTNATCI Délka: 7-9 metrů (samice 6,5 až 8,5 metru)Hmotnost: 6-7 tun (samice 4 tuny)Délka života: 60-80 letRychlost: 6 km/h - 40 km/h
CHOBOTNATCI Vzhled slona afrického • Silná, avšak pružná kůže šedivého až šedohnědého zbarvení bez srsti. • Na celém těle hmatové chloupky - více koncentrované na chobotu. • Dva otvory na chobotu - slouží k dýchání, čichání, podávání potravy, pití a sprchování.
CHOBOTNATCI • Ušní boltce - chlazení na ostrém africkém slunci. • Samec i samice mají kly - rostou po celý život. • Dobrý čich a sluch - dorozumívání i na velké dálky. • Jsou schopni slyšet i ultrazvuk (5 - 24 Hz), který lidé neslyší.
CHOBOTNATCI Způsob života • Sdružují se ve skupinách 10 a 12 samic se svými mláďaty. • Každou skupinu vede dominantní samice. • Samci se od skupin drží stranou, přichází jen v době páření.
CHOBOTNATCI • Sloni se krátkodobě sdružují do stád čítajících až několik stovek kusů. • Ve velkých stádech překonávají značné vzdálenosti – vždy v blízkosti vody (130 - 190 litrů vody za den) • Sloni se rádi koupou a stříkají na sebe bahno, aby se ochránili před horkem a obtížným hmyzem.
CHOBOTNATCI • Sloni mají vyvinuté sociální cítění - když někdo ze stáda zemře, pochovají jej a několik hodin truchlí. Potrava, rozmnožování • Býložravec - až 225 kg potravy za den. • Jí 15 až 18 hodin denně • Spánek kolem 4 hodin.
CHOBOTNATCI • Potrava je díky malému množství zub špatně zpracovávána - zužitkuje jen přibližně 40% z tohoto množství. • Samice rodí zpravidla jednou za čtyři roky. • Březost 22 měsíců. • Většinou se narodí jedno mládě, výjimečně dvojčata.
CHOBOTNATCI • Slůně po porodu váží přibližně 100 kg a měří 85 cm. • Matka jej kojí přibližně dva roky, i po této době ale zůstává u matky a ta se tak může starat až o tři různě stará mláďata naráz. • Když je slůně napadeno, matka jej zuřivě brání.
CHOBOTNATCI • V Africe se objevují dvě populace slonů - savanní a pralesní. Poslední genetické studie ukázaly, že se jedná o dva rozdílné druhy. • Teprve nedávno byl uskutečněn významný objev - Slon nepálský (nebo také himalájský - oficiální název ještě nebyl uznán). • Pověsti o něm nebyly brány vědci vážně, ale v roce 1992 se ho povedlo badateli Johnu Blashford-Snellovi objevit a fotograficky zdokumentovat.
CHOBOTNATCI • Značně se liší od Slona indického, je agresivnější, větší, a jeho charakteristickým znakem jsou dva hrboly na hlavě. • Jedná se zřejmě o poddruh slona indického nebo také o zcela nový druh. • Pro úplnou vědeckou analýzu se čeká na uhynulého jedince či nalezení kosterních pozůstatků.
CHOBOTNATCI Lov • Afričtí lovci zabíjí slony s velkými kly, což dává šanci přežít slonům, kteří mají malé nebo žádné kly. • Díky potlačování genu, který vytváří kly, se objevují v některých populací sloni, kteří mají až o 30 % menší kly. • Sloni bez klů, kdysi velmi ojedinělá genetická anomálie, se nyní velmi rozšiřují. • Efekt slonů bez klů může mít velmi závažné důsledky na prostředí, včetně slonů samotných.
CHOBOTNATCI Domestikace • Sloni byli a jsou používáni k různým účelům. • Váleční sloni byli používáni armádami na indickém subkontinetnu a Peršany. • Indičtí sloni jsou používání pro transport ale i pro zábavu, jsou velmi známí v cirkusových představeních.
CHOBOTNATCI • Nicméně sloni nebyli nikdy plně domestikováni, samci slonů jsou v období říje velmi nebezpeční a obtížně se kontrolují. • Sloni používaní lidmi jsou převážně samice. • Váleční sloni jsou výjimkou.
CHOBOTNATCI b) Slon indický • Zaoblenější postava než africký příbuzný • Je nižší: u samce se výška 3 m v kohoutku považuje za maximum, u samice zřídka přesahuje 2,5 m. • Vypouklé čelo s dvěma čelními hrboly • Menší ušní boltce • Samicím kly vždy nenarůstají.
CHOBOTNATCI Zvláštní znaky: • Vypouklé čelo je v horní části lebky zakončeno dvěma výraznými hrboly, kterými připomíná pravěkého mamuta. • Na rozdíl od slona afrického se mládě slona indického už rodí s tělem pokrytým řídkými chlupy, které mu zůstanou až do dospělosti.
CHOBOTNATCI • Ušní boltce jsou výrazně menší. • Když jsou v klidu, nezakrývají celé rameno jako u slona afrického. • Slon indický má na špičce chobotu jen jeden hmatový "prstík" oproti dvěma proti sobě postaveným "prstíkům" slona afrického. • Když se slůně narodí, nepoužívá chobot ani při sání mléka, ani při pití vody. • Jeho předností se naučí využívat až v šesti měsících.
