1 / 30

Zlínský kraj

Dějiny HUDBY. Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž. Zlínský kraj. Anotace.

elisha
Download Presentation

Zlínský kraj

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Dějiny HUDBY Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj

  2. Anotace Text s názvem Německé baroko slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.

  3. Německé baroko

  4. Situace v Německu byla počátkem 17. století komplikovaná. Neexistovalo jednotné politické vedení, země byla rozdrobena na malé územně správní celky a nejednotnost podporovala i náboženská orientace – severní státy byly protestantské, jih se přikláněl spíše ke katolickému Rakousku. Sever tak byl v hudbě přece jen samostatnější a svébytnější, jih byl pod vlivem italské a částečně francouzské hudby.

  5. Centrem italské hudby se v německy mluvících zemí stala Vídeň. Hudební skladbě se zde věnovali dokonce sami panovníci – císařové Ferdinand III., Leopold, Josef I. a Karel VI. – a dosáhli obdivuhodné skladatelské úrovně. Ve Vídni působili italští skladatelé, například Marc Antonio Bertali nebo PietroAntonio Cesti a další, mezi Italy se prosadil Rakušan Johann Heinrich Schmelzer.

  6. 1. Johann Heinrich Schmelzer

  7. Významnou postavou byl Heinrich Ignaz Franz von Biber (1644 – 1704). Narodil se ve Stráži pod Ralskem. Byl výborným houslistou a skladatelem. Několik let působil jako houslista a kapelník v Kroměříži ve slavné kapele olomouckého biskupa Karla Lichtensteina – Kastelkorna. Nebyl spokojen se svým postavením ani s platem, odešel proto, v podstatě tajně, na významnější post - do služeb salcburského arcibiskupa.

  8. 2. Heinrich Ignaz Franz von Biber

  9. Biber je především autorem vynikajících houslových sonát. Jsou buď sólové nebo s doprovodem, některé využívají scordaturu. U části z nich je patrná programovost a využívá také zvukomalbu. Z chrámové hudby Biberovy je třeba zmínit dvě mše – MissaSalisburgensis a MissaBruxelensis. Leopold I. jej za jeho dílo povýšil do šlechtického stavu, mohl se tedy psát „Biber von Bibern“, a měl plat 60 zlatých měsíčně a zdarma bydlení, víno, chléb a dříví.

  10. Další skladatelskou osobností byl Johann Joseph Fux(1660 – 1741). narodil se ve Štýrském Hradci, zemřel ve Vídni. Mnoho informací o něm nemáme. Jeho talentu si všiml císař Leopold I. a díky němu dostal Fux stipendium ke studiu na Ferdinandeu, koleji, kterou provozovalo Tovaryšstvo Ježíšovo. Byl přijat rovnou do třetího ročníku. Univerzitní studia nedokončil. Na vídeňský císařský dvůr byl přijat roku 1698. Následovala závratná kariéra.

  11. 3. Johann Joseph Fux

  12. Roku 1705 se stal druhým kapelníkem katedrály sv. Štěpána, r. 1713 byl vícekapelníkem (plat 1600 zlatých ročně) a komponistou obou císařoven (plat 1500 zlatých ročně). V roce 1715 byl jmenován Karlem VI. na post vrchního císařského kapelníka. Pro časovou náročnost nové funkce se vzdal předchozích závazků. Nový plat byl ale jen 2500 zlatých, proto, aby mu neklesla životní úroveň, dostával ještě 600 zlatých jako dorovnání do předchozího příjmu.

  13. J. J. Fux z titulu své funkce rozhodoval o hudebním životě Vídně. Například posuzoval hudební schopnosti hudebníků – skladatelů, kteří přicházeli do Vídně a hledali zde místo. Jak se zhoršoval jeho zdravotní stav, stále víc se zabýval teoretickou prací a výukou. Postupem času plnil hlavně ty kompoziční úkoly, které byly jeho povinností, ale nemoc jej stále víc omezovala. Zemřel roku 1741.

  14. J. J. Fux je autorem asi 400 skladeb. Nejslavnějším dílem je opera Constanza e Fortezza, provedená r. 1723 v Praze při korunovaci Karla VI. císařem. Pro tuto příležitost bylo postaveno divadlo pro 4 000 osob, hrál orchestr 250 nejlepších instrumentalistů Evropy. Housle vedl G. Tartini, kontrabasy J. D. Zelenka. Dále účinkoval stočlenný sbor a tančilo 200 tanečníků.

  15. Fux se považoval především za pedagoga a teoretika a tuto činnost měl na prvním místě. Jeho vrcholným dílem teoretickým byla latinsky psaná učebnice kontrapunktu Gradus ad Parnassum(1725), jež byla dlouhou dobu uznávána jako nejlepší a z níž se učil i W. A. Mozart.

  16. Operním centrem severního Německa se stal Hamburk. Operní divadlo zde bylo založeno roku 1678, vůdčí osobností se stal Johann Mattheson (1681 – 1764). Prvopočátky německé opery spojujeme se jménem Heinrich Schütz (1585 – 1672). Je autorem první německé opery Dafné, jejíž hudbu dnes neznáme.

  17. Zajímavá situace je v hudbě duchovní. Protestantská liturgie měla pro hudbu širší uplatnění než katolická, pracovala s lutherskou duchovní písní. Představitelem raného baroka byl Michael Praetorius (1571 – 1621). Byl varhaníkem a dirigentem v Drážďanech, Lipsku, Norimberku a dalších německých městech. Je autorem devítisvazkového díla MusaeSioniae(1605 – 1611). Obsahuje 1200 dvou- až dvanáctihlasých skladeb.

  18. 3. Michael Praetorius

  19. Taneční světské skladby jsou ve sbírce Terpsichore. Jako skvělý teoretik se ukázal ve spise Syntagma Musicum. Je to čtyřsvazkové dílo. První díl je psán latinsky a zabývá se historickým vývojem světské a duchovní hudby. Druhý díl je v němčině, pojednává o hudebních nástrojích a dodnes je zdrojem přesných informací o hudebních nástrojích té doby.

  20. Třetí díl je hudební slovník a byl zamýšlen jako příručka pro skladatele. Čtvrtý díl M. Praetorius nestačil dokončit. Dalším významným hudebníkem je Samuel Scheidt(1587 – 1654), kapelník v Halle, autor duchovních koncertů, motetů a kantát. Kantorem u sv. Tomáše v Lipsku byl Johann Hermann Schein (1568 – 1630), autor díla Opella nova.

  21. 5. Johann Hermann Schein

  22. Třetím z tzv. „velkých S“ německé barokní hudby je Heinrich Schütz (1585 – 1672), označovaný za největšího německého skladatele před J. S. Bachem. V Itálii studoval u G. Gabrieliho, po návratu působil v Drážďanech. Jeho dílo ovlivnil G. Gabrieli a Cl. Monteverdi, se kterým se zřejmě setkal v Benátkách. Z díla: madrigaly, Žalmy Davidovy, CantionesSacrae, SymphoniaeSacrae.

  23. 6. Heinrich Schütz

  24. Vrchol tvorby představuje Weihnachtsoratorium(1664) a pašije podle Lukáše, Jana a Matouše. Rok pře smrtí napsal ještě zvukově vyrovnané Magnificat. H. Schütz se dostal do stínu dalšího velikána barokní německé hudby – J. S. Bacha. Jeho dílo bylo téměř neznámé. Interpreti a posluchači je začali znovu objevovat teprve před několika desetiletími.

  25. Německý skladatel Georg Philipp Telemann (1681 – 1767) byl za svého života uznávanější než J. S. Bach. Narodil se v Magdeburgu. Nastoupil ke studiu práv na univerzitě v Lipsku, ale už za rok byl ředitelem lipské opery a chrámovým zpěvákem. Roku 1705 odešel z Lipska do Sorau, tam byl kapelníkem. Seznámil se tam s francouzskou hudbou. Od r. 1721 měl na starosti hudbu pěti největších kostelů v Hamburku.

  26. 7. Georg Philipp Telemann

  27. Přihlásil se ke konkurzu na uvolněné místo po Kuhnauovi. To nakonec odmítl, protože mu v Hamburku zvýšili plat. Místo v Lipsku nakonec získal J. S. Bach. Dílo: 12 ročníků chrámových kantát, 46 pašijí, 35 oratorií, 50 oper, 15 mší a asi 1 000 menších skladeb. Počátkem 19. století se karta obrátila: na Telemanna téměř zapomnělo a Bach se stal známým a oblíbeným skladatelem.

  28. Otázky k ověření znalostí: • Jaký je rozdíl mezi severoněmeckou a jihoněmeckou hudbou v baroku? • Vyjmenujte dvě významná díla J. J. Fuxe. 3. Jak se jmenuje teoretické dílo M. Praetoria a v čem je pro nás stále důležité? 4. Psal Telemann opery?

  29. Doporučená literatura: 1. Kačic, Ladislav: Dějiny hudby III, Baroko, Euromedia Group – Ikar, Praha 2009 2. Smolka, Jaroslav: TOGGA, Praha 2001 3. Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia 2002

  30. Seznam vyobrazení: • Johann Heinrich Schmelzerhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/92/Schmelzer-johann-heinrich.jpg 3.9.2013 • Heinrich Ignaz Franz von Biberhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ef/Heinrich_Biber.png 3.9.2013 • Johann Joseph Fuxhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/34/Johann_Joseph_Fux.jpg 3.9.2013 • Michael Praetoriushttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d5/MichaelPraetorius.jpg 3.9.2013 • Johann Hermann Scheinhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/74/Johann_Hermann_Schein.png 3.9.2013 • Heinrich Schütz http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/28/Schutz.jpg 3.9.2013 • Georg Philipp Telemannhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/67/Telemann_4.jpg 3.9.2013

More Related