Vůl v mluvené češtině

1. Vůl v mluvené češtině Zuzana Komrsková zuzka.komrskova@centrum.cz

2. Vulgarismy • ESČ: • lexikální prostředky soukromé konverzace, které jsou nositelem expresivního odstínu obhroublosti • častým užíváním přestávají uživatelé vulgarismů pociťovat jejich obhroublou expresivitu a vřazují je automaticky do svých projevů na místo nevulgárních výrazových prostředků → některé vulgarismy pak poklesávají ve výrazy parazitní (např. vole, kurva, do prdele aj.) • postupně se oslabuje tabuizace vulgarismů

3. Parazitní výrazy (výplňková slova) • slova používaná především v mluveném jazyce, která • jsou pro význam dané výpovědi a sdělení dané informace nadbytečná → ztráta původního významu • slouží k získání času v okamžicích, kdy si řečník není něčím jistý, potřebuje čas na zformulování a/nebo nechce váháním (příp. mlčením), ztratit slovo (možnost mluvit) • časté je jejich řetězení • mohou se vyskytovat na jakékoli pozici v promluvě, jsou tedy syntakticky (relativně) samostatná • Nativespeakers, however, use a variety offillers to filltheirhesitationpauses, such as thelengtheningofsounds, quasi-lexicalfillers (uh, uhm), lexicalfillers(well, youknowetc.), and repetitions. (Rieger 2001, s. 81) • většinou působí na posluchače negativním dojmem • v rétorice považována za chybu

4. Co je „vůl“? • SSJČ: • 1. (1. mn. voli, řidč. volové) vykleštěný býk, užívaný k tahu: stádo volů; zapřáhnout voly od pluhu; prásknout do volů; pacholek od volů; v ust. expr. přirovnáních: být zapřažen jako v. mít mnoho práce; mlčet jako v. (Řez.) odevzdaně, pasívně, zatvrzele; zř. mít nohy jako v. rohy (Něm.) křivé; ob. měl hlad, že by sněd vola byl velmi hladový; dívat se jako v. (čast. tele) na nová vrata hloupě; [x] nesnadno starého vola učit tahati (Jir.) učit starého člověka novým věcem; dělat z komára vola (čast. velblouda) nesmírně věc zveličovat • 2. (1. mn. volové, řidč. voli) zhrub. hlupák; též nadávka: vedle ní je on učiněný v.; ten v. na všechno naletí; je to korunovaný v.; který v. to udělal?; dělat z někoho vola; - tak co to neřekneš hned, vole! (Maj.); --> zdrob.volek, volíkv. t., expr. voloušek, -škam. (mn. 1. -šci, -škové, 6. -šcích) řidč. • SSČ: • 1.vykastrovaný býk, užív. k tahu pár volů, 2.zhrub. hlupák (syno) je to korunovaný vůl, dělat z někoho vola

5. Jak to vidí slovníky • PSJČ: • vulg. hloupý člověk, hlupák (obyč. jako nadávka). Přece nejsem hloupý a vedle ní jsem učiněný vůl. V. Mrš. Vůl bys byl, kdybys to tak nechal! Čap. Ch. „Ten starý vůl na všechno naletí,“ ulevil si Bass, když se za Rychtou zavřely dveře. Mucha. [Věk] byl dlouho mezi venkovskými voly nevzdělanci. Jir. „Tys to vyvedl,“ a oddychl si, „ty vole!“ Čap. Ch. Hovado nekované, vole korunovaný! Herrm. • Scfin: • korunovaný vůl (kol; hanl) 0 vokvelký hlupák (též s nadsázkou, sebekriticky mluvčí o sobě) • starý (dobrý) vůl (kol; expr, dův) 0 vok; stupňčlověk (až příliš) dobrácký, ve vztahu k jiným hodný, ochotný, důvěřivý

6. A co studie? • Čermák: Já vůl, ty vole/ty jsi vůl, to je vůl • forma kontaktu – prostá (vole), zesílená (ty vole!) • ty vole – kromě zesílení kontaktové funkce může vyjadřovat i pocit nelibosti, nesouhlasu • ustálené atributy vola: korunovanej, pěknej, úplnej, zatracenej, starej + kus vola • slovnědruhově podle příruček substantivum, dle Čermáka citoslovce

7. Další slovníky • Šmírbuch jazyka českého: • užaslý, zkoprnělý, zaskočený: To čumim Ty bláho Ty vádo Ty brďo Ty vole • slovníky vulgarismů: • K. J. Obrátil: Velký slovník sprostých slov (Kryptadia) (vyd. 1932-38, reedice 1999) – vůl chybí • populární:

8. Vole i (ty vole) v mluvených korpusech (1) Korpus PMK (675 000 slov, tj. tokenů bez interpunkce a dalších značek) Korpus BMK (490 000 slov)

9. Vole(i ty vole) v mluvených korpusech (2) Korpus ORAL2013(2 785 189 slov) Korpus SCHOLA2010 (790 000 slov)

10. Příklady z korpusu ORAL2013 • Muži: • tak na mě počkal a jeli zme tou em . emšestkou ne . ty vole hochu . to jede uplně hrozně .. to je fakt šílenost . uplně fakt sem měl megabobky • tak sem to hned řikalkurva klukům no . pičo to si děláš kozy řikám ne kurva na hajzlu mate pičo televize vole . ha hahaha . řikam pravdu vole tak sou tam no . ale to soutakove malinké • kam kurvavolea on tak u mě stál jařikamty vole Otysřikam proč ji už nemáš .. --- jařikamty vole čeho se bojíš pane bože tak při nejhorším vole .. Řikámpři neho* při (se smíchem) nejhorším vas • jako on si tady hraje vole že si eee žiletkou oholí . kebuluvole. a dá si gládyvole maskáčové kalhoty volebombra . a de a de do ulic . s boxerem • která měla právě jako nastoupit ňák ten výkon trestu (odmlčení) prostě úplně stará vole klasická vole cigáňavole všude ty kérkyne toto a (odmlčení) a teď jako tak p* . tak my sme se dozvěděli • svítí jo budem bouchat eštěvolehmm . bouchat ? co bouchat taji vole . zipy vole jo . jo to to bych šel . no akoratvolezejtra jedu na Kamenici vole tak doufamvole že tam vole neumřu vole (smích) tak . jako na řeku nebo no --- jezdit volevona tam . padá voda už takže to (slabé odkašlání) musíme . prže si mysim že už to pak . tenle rok vole . nestihnem

11. Příklady z korpusu ORAL2013 • Ženy: • a hlavně mam . strašný strach vole že zas naberu i dyž to už je to nejmenčí jo ale . víš jak zas . třicet kilo navrch vole .. samý beďák .. (smích) jaké zme teď krasavice že no ty vole . jako rozhodně lepší ale • dám si cígoty jo . podivej se na mě . no no . to je vonommm nemáš šanci . s dvěma . prostě jako přiznejme si to no . jenom doma zas . plenky vole . uvařit ty vole . uklidit ty jo .. nedostaneš se nikam .. zajdeš si maximálně ty jo . že budeš . v hlavě se bát vole že ti někde kňúrá děcko ty jo . na hodinu ke kadeřnici • A: a připlatíš si tisícovku tak vysavač bezsáčkové . Samsung B: ty vole tak to je supr • sem věděla Honza že je neska na naháňce zase .. a . teď sem řikalatyvole Jana nikdy . eee tady jíst nechtěj . nepřijedou a co já budu dělat z hrncem polívky • a když --- ven na zahradě a málem tam zakopneš třeba ty vole nevim .. (se zíváním) sou zvířecí hřbitovy .. hmm .. a platit eště prachy aby někde ležel mrtvý pes .

12. Zobecnění • konkurenční formy a jejich výskyt dle pohlaví • pozice v promluvě: na začátku, uprostřed i na konci • v některých případech těžké určit hranice promluvy – např. kvůli skákání do řeči, překryvům, pauzám (brát delší pauzy jako konec výpovědi?) • (ty) vole v reprodukované řeči (já řikám no ty vole): u žen 1 (33), u mužů 8 (53) • uprostřed nominální fráze (takovejch vole fotek on má) • vyjádření překvapení; zdůraznění • kontaktová funkce – formálně oslovení (vokativ singuláru), častý výskyt v shluku jiných kontaktových slov (hej ty vole)

13. Voleu pražských mluvčích Korpus PMK – nahrávky zlet 1988–1996, zveřejněn 2001 Pražští mluvčí z ORAL2013 – nahrávky z let 2008–2011

14. Výplňkové slovo • kritéria určení (za předpokladu, že vole není pociťováno jako vulgarismus): • není součástí počátečního, koncového oslovení, příp. na jiné pozici → nemá kontaktovou funkci • není použito k vyjádření překvapení, údivu apod. • není použito k zdůraznění části výpovědi • je použito ve chvíli, kdy mluvčí potřebuje získat čas (signály: pauzy, opakování předchozích slov, slova bez zřejmého významu v daném kontextu + jejich řetězení – prostě, vlastně, jakoby…) • je vloženo do nominální fráze • jeho vypuštěním se nezmění význam (obsah) výpovědi → nenese pragmatický význam

15. Vole jako výplněk ORAL2013 NEVÝPLNĚK STAŘÍ MLADÍ

16. Shrnutí • výraz (ty) vole sečastějivyskytuje u mužů • častěji ve věkové skupině 18 – 35 let • vyskytuje se u mluvčích se základo-, středo- i vysokoškolským vzděláním • pražští mluvčí – neukázal se rozdíl ve frekvenci používání (malý časový odstup „pouhých“ cca 10 let, záleží na datech) • potřeba revize slovníkové definice – uvádějí vola jako zhrubělý výraz označující hlupáka, vždy jako substantivum • vole splňuje kritéria výplňkového (parazitního) výrazu • Sémanticky vyprázdněné – nadbytečné pro obsah věty/výpovědi • Na jakékoli pozici ve větě/výpovědi • Opakovaný výskyt v rámci věty/výpovědi • Působí na posluchače negativním dojmem???

17. Použitá literatura • Čermák, F. (2001): Já vůl, ty vole/ty jsi vůl, to je vůl… Čeština doma a ve světě, 9, p. 42–44. • Čermák, F. a kol. (2007): Frekvenční slovník mluvené češtiny. Praha: Karolinum. • Čermák, F. a kol. (2009): Slovník české frazeologie a idiomatiky: výrazy neslovesné. Praha: Leda. • Ouředník, P. (2005). Šmírbuch jazyka českého, Praha, Litomyšl: Paseka. • Pastyřík, S. (2012): O vulgarizaci našeho současného jazyka. In Rozhovory o češtině. Liberec: Bor. • Příruční slovník jazyka českého. Praha : Státní nakladatelství : Školní nakladatelství : SPN, 1935-1957. • Rieger, C. L. (2001): IdiosyncraticFillers in theSpeechofBilinguals. Proceedingsof DiSS’01, s. 81–84. • Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. (2006) Praha : Academia. • Slovník spisovného jazyka českého. (1989) Praha : Academia.

18. DĚKUJI ZA POZORNOST