830 likes | 1.63k Views
Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Inovace a zkvalitnění výuky projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST EU Peníze školám. Božena Němcová 8. ročník. Název : Božena Němcová - 8. ročník
E N D
Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod TřemšínemInovace a zkvalitnění výukyprojekt v rámci Operačního programuVZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOSTEU Peníze školám Božena Němcová 8. ročník
Název : Božena Němcová - 8. ročník Anotace : Výklad života a díla Boženy Němcové, prostředí a doba, v níž žila, společenské poměry, odkaz dnešní společnosti. Vypracovala: Mgr. Miroslava Štěrbová Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace, Český jazyk a literatura Metodika práce s materiálem: Výkladová prezentace, lze využít i k opakování (Druh učebního materiálu: Prezentace) Ročník: 8. Datum vytvoření: leden 2013
1820 Vídeň 1862 Praha (42 let)
narodila se v poloněmecké rodině ve Vídni jako Barbora Panklová (otec byl panský kočí u vévodkyně Zaháňské, matka byla Češka a byla služkou) • asi půl roku po Barbořině narození se rodina přestěhovala do Ratibořic u Náchoda na panství své vrchnosti (otec býval často na cestách s vévodkyní, matka pracovala na zámku a o malou Barunku se starala náchodská babička s matčiny strany, Magdalena Novotná)
A co drby ?? • - historikové se dohadují, jak to s jejím původem je…prý se své matce narodila už za svobodna jako nemanželské dítě (Pankl si ji vzal za svou), to by vysvětlovalo, proč ji matka neměla ráda • ani výpočty ohledně data narození a vstupu do školy nesedí…to by musela jít do školy ve 4 letech
- objevily se i nepodložené dohady, že Barunka byla nevlastní dítě Panklových a pochází jako nemanželská dcera z rodu vévodkyně Zaháňské… …asi opravdu jen drby…
- v 17 letech ji provdali za o 15 let staršího finančního úředníka Josefa Němce - manželství nebylo šťastné, Němec byl prudké povahy a neměl pochopení pro svoji inteligentní ženu
Němec byl stále překládán z místa na místo…Božena jezdila s ním…poznala nové kraje Čech i Slovenska a některé si velmi zamilovala (třeba Chodsko) • jen do Uher odmítla jet, zvolila pobyt v Čechách a živila rodinu svou literární činností nebo žili z darů přátel
- v manželství se narodili 4 synové a 1 dcera, bohužel nejstarší Hynek zemřel v 15 letech na tuberkulózu - v té době plná smutku a beznaděje začíná psát „Babičku“…
- v době svého pobytu v Praze vystupovala jako velká vlastenka, seznámila se s Antonií Reissovou, druhou ženou F.L.Čelakovského
A jaká byla ? „Zjev pozoruhodný, černý lesklý vlas s modravým odstínem. Čelo vysoké a široké.Oči krásně zelené, velké, zářící, s výrazem bolestně démonickým. Krása uchvacující, jakou jen zřídka potkáváme.“ - napsala její přítelkyně Žofie Podlipská
- krize v rodině nastala, když byl Němec za své radikální názory pronásledován, zbaven místa a vyšetřován vládou…ke škodě mu bylo i to, že je jeho žena česká spisovatelka a vychovává jejich děti česky
měla velmi silnou povahu…když se vrátil z vyhnanství K. H. Borovský, veřejně se s ním přátelila, zatímco se mu ostatní vyhýbali • na jeho rakev pak položila věnec propletený trním - symbol mučednictví (Němec musel za účast na pohřbu na pár dní do vězení)
zdraví pomalu chátralo, i přes velké vyčerpání odjela 1861 do Litomyšle, kde měla u tamějšího spisovatele vydávat své sebrané spisy…tíhu povinností už ale nevydržela… • manžel ji musel odvézt zpět do Prahy, utrápenou, duševně i fyzicky zlomenou
- zemřela ve 42 letech 21. ledna 1862 a je pochována na Vyšehradě
půjdeme-li po stopách Boženy Němcové, začneme v České Skalici na Náchodsku • chodila zde do školy, vdávala se v místním kostele, v blízkosti ratibořického zámku jsou hospodářské budovy, kde bydlela Panklovic rodina…
Staré bělidlo - roubené stavení se šindelovou střechou postavené 1797 jako výměnek (Panklovi tu nikdy nežili, pobývala tu Němcová s dětmi v létě 1844)
Sousoší Babička s dětmi- základní kámen byl položen 1920 a poklepal na něj Alois Jirásek
informace o životě Boženy Němcové získáváme i z množství dopisů, které se dochovaly (píše v nich o zdraví, o finanční situaci v rodině, o smrti syna Hynka i dalších blízkých…) • souborně vyšly pod názvem Korespondence Boženy Němcové
Dílo • povídky • pohádky • pověsti • příběhy • romány
Obrazy z okolí domažlického- národopisné studie z doby pobytu na Chodsku (všímala se zejména lidí chudých a ponížených) Národní báchorky a pověsti- 7 svazků, pohádky vzniklé z babiččina vyprávění a také z toho, co zaslechla jinde (zvyky, obyčeje, pověsti…) - po pobytu na Slovensku sestavila ještě Slovenské pohádky a pověsti
z pohádek : • O dvanácti měsíčkách • Princ Bajaja • Chytrá horákyně • O slunečníku, Měsíčníku… • Pyšná princezna • Princezna se zlatou hvězdou na čele
nejrozsáhlejší žánr, který psala, byly povídky, patří k jejímu vrcholnému období…ráda splétala osudy svých postav…díla jsou naplněna láskou, soucitem, porozuměním a touhou pomoci chudým a sociálně slabým lidem • někdy jsou označovány jako novely a byly tištěny v tehdejších časopisech
1.povídky, v nichž vyzdvihuje ženy jako hrdinky : • Karla - matka se rozhodla z lásky k dítěti a z nenávisti k vojně vydávat svého syna za děvče • Divá Bára - vesnické děvče je hrubé, drsné a velmi průbojné a samostatné • ničeho se nebojí, nedbá na pověry • Bára je i velmi chytrá a hezká
je to dcera pastýře a není ve vesnici moc oblíbená (chlapcům se ale líbí) • má kamarádku Elšku, které pomůže, aby se nemusela vdát za správce
- za to je vesničany odsouzena, aby strávila noc v márnici, odkud ji vysvobodí myslivec, zamiluje se do ní a je svatba
2.povídky výchovné - hlavní hrdina bývá vystaven zkoušce, která dobře dopadne (důraz na společenské rozdíly a ukázku čistého lidství) • Dobrý člověk • Pan učitel - portrét starého venkovského učitele, laskavého, moudrého, na něhož všichni s láskou vzpomínali • Chudí lidé
rozměrné povídky = obsáhlejší prozaické práce Pohorská vesnice Chýše pod horami - sbližování Čechů a Slováků (čistá láska českého chlapce a slovenské dívky)
V zámku a podzámčí - hlavní téma je protiklad světa chudých a bohatých = kontrast snobské hraběnky, která se zabývá jen svým psíkem a starost krejčího, jenž ke svým pěti dětem přijme po vypuknutí cholery sirotka Vojtěcha (ten pak zachrání hraběnčina psíka a dostane místo na zámku)
povýšenost panstva, bída a nemoci dělníků • čistota chudých, nadutost bohatých a pokrytectví služebnictva (pochlebování)
až když hraběnka onemocněla cholerou, začala pomáhat chudým, postavila špitál a Vojtěcha nechala vystudovat - dokonce přijala na zámek Emila, nemanželského syna svého muže, a stala se mu matkou
Babička - nejslavnější autorčino dílo, rozsáhlá povídka byla několikrát zfilmována a přeložena do mnoha jazyků
- Němcová dílo psala v době, kdy ji podle jejích slov : „omrzelo být na světě a potřebovala úlevu vlastní zkormoucené duše.“ - zemřel syn Hynek, žila odloučena od muže, pronásledoval ji policejní útlak, tížila finanční situace…
dílo bylo dokončeno 1854 a vyšlo o rok později • povídka má 19 kapitol, je psaná formou obrazů, nemá souvislý děj
- dějové povídání je střídáno s popisem obyčejů a zvyklostí v jednotlivých měsících roku (poutě, dračky, vynášení smrti, Vánoce, Velikonoce, žně, masopust…)
babička, Magdaléna Novotná, je skutečná postava • přijíždí k Proškům (ke své dceři Terezce) do Ratibořic na Staré bělidlo, aby zde dožila stáří • ve skutečnosti Panklovi
babička se tu poprvé setkává se svými vnoučaty - Barunkou, Janem, Vilímkem a Adélkou …děti ji milují, babička je vychovává, vypráví jim pohádky a příběhy, které prožila
dbá na dodržování všech zvyků a obyčejů, učí je milovat vlast, vážit si práce a lidí kolem • dětem věnuje všechen svůj čas
- dílčí příběh Viktorky, kterou očaroval myslivec (voják), ona otěhotněla, pološílená hodila dítě do splavu, pak běhala po lesích, zpívala a smála se…nakonec ji zasáhl blesk
- lásku Kristly z hospody a jejího Míly (Jakuba) zachránila babička přímluvou u vrchnosti, aby chlapec nemusel na 14 let na vojnu
při jedné návštěvě naznačila paní kněžně, že zámecká slečna Hortenzie není šťastná a že si stýská po malíři, který ji v Itálii učil malovat…touto přímluvou zachránila jejich lásku • i kněžna obdivovala babičku pro její moudrost a laskavost, což vyjádřila slovy : „Šťastná to žena…“