STAROVĚK

1. INDIE STAROVĚK a Mgr. Jitka Moskvová ČÍNA

2. INDIE neolitická revoluce proběhla kolem 4.tis.př.Kr. první lidé se usedali kolem Indu a jeho přítoků  oblast Paňdžáb („Pětiříčí“) lidé byli ve styku s civilizacemi Předního východu ve 3.tis.př.Kr. vytvořili nejstarší městské civilizace Harappská kultura (město Harappa) používali kamenné, měděné a bronzové nástroje, znali i hrnčířský kruh, vyráběli drahé šperky a hliněné sošky

4. města byla stavěna podle plánu – systém pravidelných ulic, domy byly z pálených cihel, byl používán i důmyslný systém kanalizace, stavěny tvrze a sýpky. Uprostřed města stála citadela, která byla sídlem vládce a plnila i funkci správního střediska tvůrci města však dodnes nejsou známi psali obrázkovým písmem na hliněné destičky  dodnes nerozluštěno v 18.st. př.Kr. došlo k úpadku harappské kultury v roce 1600 př.Kr. k jejímu úplnému vymizení  příčiny nejsou známy, pravděpodobně šlo o přírodní katastrofu

6. kolem roku 1500 př.Kr. vpadly do Indie z Evropy indoevropské kmeny Árjové=Árijové (vznešení) a usadili se u řeky GANGY vytvořili nejstarší literární památky  védy, písně a modlitby živili se zemědělstvím společenská diferenciace podle uchované „čistoty“ na 4 kasty: BRAHMÁNI (kněží) KŠÁTRIJOVÉ (vládci a vojáci) VAJŠIJOVÉ (svobodné obyvatelstvo) ŠÚDROVÉ (otroci, podrobené obyvatelstvo)

7. právě Šúdrové byli ti „nejšpinavější“, nepřicházelo v úvahu, aby si například sedli, vedle člena vyšší kasty, byli jen o stupeň výš než zvířata Árijské zákony také zakazovaly smíšená manželství mimo tyto čtyři kasty vznikla i zvláštní vrstva  nedotknutelní nedotknutelní se řadí až na úplný konec sociálního žebříčku, její příslušníci zastávali nejpodřadnější práce, jako je např. čištění stok, porodní asistence, vydělávání kůží a další práce, které příslušníci kast nesměli vykonávat

8. Indové původně uctívali přírodní síly poté vzniklo náboženství BRAHMÁNISMUS šířili ho kněží = Brahmáni učili o posmrtném životě a o převtělování duší  podle zásluh se převtělí do nižší nebo do vyšší kasty, nebo do zvířete v čele království stojí RÁDŽA

9. na přelomu 6. a 5.st.př.Kr. vzniká v Indii Buddhismus jeho zakladatel  princ SiddhártaGautamaneboli Buddha (osvícený) hlásal čtyři pravdy: veškerý život je utrpení příčina utrpění spočívá v lidské touze zbavit se utrpení znamená překonat touhu k vysvobození z utrpění vede osmeronásobná cesta, která vede k blaženosti  lidská duše se už dále nepřevtěluje, ale rozplyne se v nirváně

12. ve 3.st.př.Kr. dosáhl největšího územního rozsahu Indie AŠÓKA Ašóka byl zpočátku velmi krutý vedl mnoho válečných výprav  zemřelo mnoho set tisíc lidí. Když jednou uviděl pole poseté mrtvolami vojáků, dolehla na něj tíže svědomí. Přestal válčit a přijal za své náboženství Buddhismus za jeho další vlády následoval rozvoj a rozšíření Buddhismu budovali zavlažovací systémy a rozvíjeli řemesla udržovali obchodní styky s Egyptem a Sýrií

14. ve 2. a 3. st.př.Kr. za vlády GUPTOVCŮ vrcholí rozvoj výroby, obchodu a vědy

15. rozšířil se HINDUISMUS (bohové Višnu, Šiva, Brahma)

16. kněží rozvíjeli JÓGU u dvora působili skvělí výtvarníci, architekti a vědci  zlatý věk indické kultury

17. třetím nejrozšířenějším náboženstvím se stal DŽINISMUS zakladatelem byl Vardhamána Mahávíra  zvaný DŽINA podstatou je opět vysvobození duše z koloběhu znovuzrození  lze to pouze mnišským životem bez majetku džinisté jsou přísní vegetariáni

18. ČÍNA neolitická revoluce proběhla ve 3. tis. př. Kr. nejstarší civilizace sídlily u břehů řek: Chuang – che (Žlutá řeka) a Jang – c’ – ťiang v 18.st.př.Kr. začíná vláda dynastie Šang prameny se o této dynastii zmiňují také jako o dynastii Jin  označuje se dnes Šang-Jin

20. hlavní činností obyvatel bylo zemědělství  proso, pšenice a pěstování bource morušového používali tažná zvířata z archeologických nálezů na kostech víme, že používali obrázkové písmo na konci 11.st.př.Kr. byla dynastie Šang-Jin svržena dynastií ČOU král byl chápán jako prostředník mezi lidmi a bohem  SYN NEBES

22. dynastie Čou sjednotila severní Čínu území bylo rozděleno na feudální léna panovník je propůjčoval šlechticům museli odvádět z pozemků daně a povinnost účastnit se společné obrany země na Čínském území se nevyskytovala větší města správní střediska měla čtvercový půdorys, byla obehnána hradbami a uprostřed města stál gong, pomocí něhož byl oznamován čas. I tady většinou nežilo více než dvacet tisíc obyvatel.

24. dynastie Čchin politicky sjednotila celou Čínu • měla silnou jednotnou armádu • neomezený vládce Jing Čeng se nechal titulovat jako „první císař Čchinů“ • měl výborné vladařské schopnosti  spojil severní a jižní Čínu • reforma ve státní správě (šlechta byla nahrazena úředníky bez požadavků urozenosti nebo peněz) • sjednocení měr a vah, jednotná měna, budovány komunikace

27. mezi roky 215 až 210 př.Kr. byla zahájena stavba VELKÉ ČÍNSKÉ ZDI pracovalo na ní přes 2 mil. lidí ochrana před nájezdy kočovných kmenů ze severu délka zdi je téměř 6 tis. km (více než šířka celé Evropy)  dnes až 8,8 tis. km výška zdi se pohybuje od 6m do 10m šířka zdi byla stanovena tak, aby na ní mohlo jet souběžně 5 až 6 jezdců uvnitř zdi jsou spojovací chodby a skladovací prostory pro zbraně a zásoby posádky

30. za vlády dynastie Chan(206 př.Kr.–3.st.po Kr.) dochází ke konfliktům úřední státní správy a aristokracie  chce obnovit svá práva vítězí nad Huny a obsazují další území došlo k otevření cesty do Evropy „hedvábná cesta“. v 1. a 2.st. po Kr. se z Indie šíří buddhismus šířili ho kněží  bonzové rozvoj hospodářství , kultury a vědy  vynález papíru a inkoustu

32. po prvnímu vpádu severních kočovných kmenů dochází k rozdrobení země na mnoho státních útvarů pod vládou cizích kmenů teprve ve 4. st. došlo k novém sjednocení pod vládou dynastie Tin vynálezy: papír, sklo, porcelán, hedvábí, kompas, zdymadlo, střelný prach,…

33. v Číně vznikly tři filozofické směry: KONFUCIANISMUS klade důraz na mravnost a konání dobra, přísnost k sobě a laskavost ke druhým zakladatelem je Mistr Kchung = Konfucius

35. TAOISMUS člověk musí hledat správnou cestu k lidské přirozenosti a přírodním zákonům taoisté uctívají přírodní božstva, používají talismany, zaříkávání, meditaci,… zakladatelem je Mistr Lao-ć

36. LEGISMUS pokud člověk není omezen zákony, příkazy, tresty a odměnami, pak se snaží prosadit své zájmy na úkor druhých legisté prosazují právo a zákon, a také rovnost mezi lidmi čínské písmo  vzniklo z obrázkového písma a užívá se zhruba 3 tisíce znaků z asi 50 tisíc