Mícha

1. Mícha aneb Živá telefonní ústředna

2. Historie • Galén chápal míchu, která se na pohmat i na průřezu podobá mozku, jako jeho prodloužený výběžek, který ovládá končetiny. Podrobněji míchu a nervy popsal arabský lékař Avicenna v 11. století po Kristu. Domníval se také, že nervy mají blízký vztah k emocím. Přesná stavba a funkce míchy byly objasněny teprve nedávno.

3. Pouhým okem • Na pohled připomíná mícha gumovitý, bělavý válec s několika podélnými zářezy, dlouhý asi 50 cm a silný zhruba jeden centimetr. Po stranách z něj vybíhají bílé „provázky“ – nervy. Na příčném průřezu je v centru míchy vidět šedá hmota míšní ve tvaru motýla. „Křídla motýla“ se nazývají přední a zadní míšní rohy. Středem šedé hmoty probíhá tenký kanál (míšní kanál), kterým proudí mozkomíšní mok vznikající v mozkových komorách. Šedou hmotu lemuje bílá hmota míšní. Povrch míchy je krytý jemnými vazivovými blánami, míšními plenami.

5. Pod mikroskopem • Šedá hmota míšní je tvořená těly nervových buněk. Shluky těchto těl tvoří tzv. nervová jádra, ganglia. Bílá hmota jsou výběžky nervových buněk, neboli nervová vlákna. Svazky nervových vláken tvoří v mozku a míše tzv. dráhy. Z těl buněk předních rohů míšních vybíhají nervová vlákna zodpovědná za pohyb, motorické nervy. Z postranních částí míchy vybíhají vlákna, která inervují hladké svalstvo a vnitřní orgány. Do zadních míšních rohů se z těla vrací tzv. senzitivní nervová vlákna. Nesou informace o tom, co se v dané oblasti děje. V míše jsou kromě nervových buněk i buňky podpůrné, neuroglie („nervový klih“).

7. U jiných živočichů • Nižší organismy až po bezobratlé míchu nemají. Nejvyvinutější nervový systém mají z bezobratlých měkkýši. Sépie má dokonce mozek chráněný chrupavčitou lebkou. Zárodek míchy lze najít u hlavonožců (chobotnice) v podobě dutého nervového provazce běžícího po jejich hřbetní straně. Stavba míchy člověka a ostatních obratlovců je v zásadě totožná.

8. Kde se nachází • Mícha je uložena v páteřním kanálu, kostěném tunelu tvořeném těly obratlů. Plynule vybíhá z prodloužené míchy, což je část mozku. Předěl mezi nimi tvoří týlní otvor v lebce. Dolní konec míchy sahá ke druhému bedernímu obratli. My však máme bederních obratlů pět. Pod druhým bederním obratlem běží v páteřním kanále „cauda equina“, svazek nervových vláken ve tvaru koňského ohonu. Postranními otvory mezi obratli z míchy vybíhají nervy. V oblasti dolní krční páteře a horní bederní páteře vychází silnější nervové svazky, krční pro horní končetiny a bederní pro dolní končetiny.

9. Jak a k čemu slouží • Mícha tvoří nervové spojení mezi mozkem a ostatním tělem, především co se týče hybnosti a citlivosti. Nervové dráhy začínající v mozku běží do míchy, odkud jsou v podobě odstředivých nervových vláken vedeny ke svalům a vnitřním orgánům, a od svalů a orgánů se v zase dostředivá vlákna vrací do míchy a odtud do mozku. Míšní nervy se skládají jak z odstředivých, tak dostředivých vláken. Nervová ganglia v míše jsou centry některých reflexů, například obranných pohybů, vyprazdňování močového měchýře a konečníku, ztopoření penisu a ejakulace.

10. Když nefunguje • Jakékoli přerušení míchy, ať už zánětlivým procesem, úrazem nebo nádorem, vede k přerušení nervových vláken a velmi často i poškození těl nervových buněk. Situace je o to horší, že se přeruší i všechna vlákna pod poškozením, ne jen ta v místě poškození. Pokud se poškodí jen vlákna vybíhající z míchy, zatímco těla nervových buněk zůstanou v pořádku, mohou vlákna dorůst. Přerušení vláken přímo v míše je však zatím nevratné, je jich tam totiž nahuštěno tolik, že existuje jen mizivá šance na jejich správné napojení. Těla nervových buněk se zregenerovat nedokáží a nezvratně zanikají.

11. Jak se porucha projeví • Přerušení míchy se projeví výpadkem funkcí od přerušení dolů, tj. čím výše je mícha poškozená, tím rozsáhlejší výpadek vzniká. Poškození vláken předních rohů míšních se projeví poruchami hybnosti – obrnami, výpadek zadních rohů míšních má za následek poruchy citlivosti. Přerušení míchy v pase vede k obrně dolních končetin, v oblasti přechodu krku v hrudník k obrně horních i dolních končetin. Postižení dolní bederní a křížové páteře se projeví poruchou močení, odchodu stolice a u mužů poruchami erekce či ejakulace.