190 likes | 532 Views
BARVENÍ VLASŮ 2. b) Kovová barviva. v minulosti zajišťovala větší škálu barevných odstínů než rostlinná barviva dnes už se nepoužívají jedná se o rozpustné soli kovů (olova, mědi, stříbra, niklu, vizmutu, kobaltu, manganu apod.) na čerstvě umyté vlasy
E N D
b) Kovová barviva • v minulosti zajišťovala větší škálu barevných odstínů než rostlinná barviva • dnes už se nepoužívají • jedná se o rozpustné soli kovů (olova, mědi, stříbra, niklu, vizmutu, kobaltu, manganu apod.) na čerstvě umyté vlasy • vlivem světla, vzduchu nebo pomoci speciálních roztoků – vyvíječů – se vlasy vybarví na požadovaný odstín • vyvíječ je roztok, který se skládal z destilované vody a účinné látky – pyrogalol
nevýhody barviv: • barevný odstín je nestálý • vlasy mají časem nepřirozený a matný „kovový“ vzhled • další úpravy (např. preparace) nejsou po použití kovových barev snadné • barvy jsou jedovaté (kovové soli, hlavně olova), v mnoha státech je jejich používání zakázáno nebo omezeno • jedovaté jsou i vyvíječe (pyrogalol) • používají se jen ve vlásenkářství • přípustný je obsah max. 5% stříbrné soli a 3% pyrogalolu
c) Oxidační barviva • mají dnes největší uplatnění • mají schopnost pronikat do hlubších struktur vlasu • čerstvé roztoky jsou bezbarvé nebo slabě zbarvené • barevná látka vzniká až působením kyslíku – proto název oxidační barviva • H2O2 je v alkalickém prostředí vhodnou formou vyvolání barevné reakce • Barva přilne k vlasovému keratinu – fixuje se na něj, proto je vybarvení trvalé • poskytuje velmi přirozené barevné odstíny • Oxidační barva zesvětlí pigmenty ve vlasech a vytvoří pigmenty umělé
Obr. 1 průřez nebarveným a barveným vlasem Obr. 2 Vybarvování oxidačních barviv
Složení barvicích přípravků • Skládá se ze dvou složek, které se spolu smíchají těsně před použitím • Jedná se o : • Oxidační barva s barvicími látkami • Peroxid vodíku (H2O2) – působí jako oxidační prostředek • Je nutné rozlišovat koncentraci peroxidu v barvě, je rozhodující pro výsledný efekt • Koncentrace je uvedena v recepturách
Pomocné látky • Alkoholy – zvyšují rozpustnost látek (barviv) • Syntetické detergenty nebo mýdla • Amoniak – zajišťuje alkalitu • Antioxidační přísady (siřičitany, kys. thioglykolová)
Vlastnosti vlasů • Mají význam při oxidačním barvení • Nasákavost a bobtnavost – umožňuje proniknutí přípravku do vlasů • Struktura a tloušťka – ovlivňuje výsledek změny barvy (správně zvolit barevný odstín a dobu působení) • Vlasový keratin ztrácí svou funkčnost (nutná péče ošetřujícími přípravky)
Proces barvení • Při barvení probíhají dva oxidační procesy: • Zesvětlování • Vybarvení • Čím vyšší peroxid vodíku v barvě, tím více vlasy zesvětlí pigmenty nebo odstraní již vytvořené umělé pigmenty • Ve druhé fázi se vytvoří jen umělé pigmenty
1 4 5 2 3 Obr. 6 Působení oxidačních barev na vlasy
Po barvení je nutné vlasy ošetřit speciálními přípravky • Neutralizovat působení alkálií kyselinami obsaženými v přípravcích pro ošetření a regeneraci vlasů • Antioxidanty, např. vitamin E způsobí, že přestanou působit další zbytky peroxidu vodíku a brání další změně barvy
Barviva používaná ve vlásenkářství • Vlásenky = paruky • Používají se mrtvé vlasy (ustřižené) nebo vlákna, kterými lze vlasy nahradit (rostlinná – len, konopí nebo umělá) • Používají se stejné barvy jako u živých vlasů • Pozor na koncentraci peroxidu – poškození vlasů • Nutné vlasy ošetřit regeneračním přípravkem • Při barvení rostlinných a umělých vláken se používají textilní barviva
POUŽITÉ ZDROJE • HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, 356 s. ISBN 80-867-0612-5. • PETERKA, Emanuel, František KOCOUREK a Miloslav PODZIMEK. Materiály pro učební obor Kadeřník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2004, 140 s. ISBN 80-733-3020-2. Obr. 1 PETERKA, Emanuel, František KOCOUREK a Miloslav PODZIMEK. Materiály pro učební obor Kadeřník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2004, str. 92 Obr. 2 HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, str. 177 Obr. 3 HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, str. 187 Obr. 4 HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, str. 177 Obr. 5 HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, str. 180 Obr. 6 HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, str. 178