450 likes | 591 Views
Přednáška 19 + 20. 3.4.2014 + 10.4.2014 Český politický systém po roce 1989. Transformace Československa po roce 1989. Několik etap 1.etapa – 1989 (změna politických elit) 2.etapa – 1.-6.1990 – První svobodné volby 3.etapa – 1991 – 6.1992 – transformační období
E N D
Přednáška 19 + 20. 3.4.2014 + 10.4.2014 Český politický systém po roce 1989
Transformace Československa po roce 1989 Několik etap • 1.etapa – 1989 (změna politických elit) • 2.etapa – 1.-6.1990 – První svobodné volby • 3.etapa – 1991 – 6.1992 – transformační období • 4.etapa – 7.-12.1992 – dělení federace • 5.etapa - od 1993 do současnosti
Události konce roku 1989 17.11. – násilné potlačení studentské revoluce na Národní třídě 19.11. – vznik Občanského fóra (OF) 22.11.- dialog OF s Vládou (premiér Adamec) 24.11. – demise nejužšího vedení 27.11. – generální stávka v ČS – demonstrace na Václavském náměstí 29.11. – FS schválilo změnu Ústavy - konec vlády 1. strany 3.12. – pád Vlády Adamce – vysoký počet komunistů 6.12. – nový GT Urbánek – přijímá požadavky OF 8.12. – nový premiér M. Čalfa přijímá požadavky OF 10.12. – nová Vláda s převahou nekomunistů – demise prezidenta Husáka 19.12. – důvěra FS pro Vládu M. Čalfy 29.12. – V. Havel zvolen prezidentem
2. etapa transformace české společnosti • leden – červen 1990 • dochází k postupným změnám, cesta ke svobodným volbám • změna právního rámce režimu, vznikají různé scénáře reforem • ekonomika běží jako dřív, pro podniky se zhoršuje situace
Liberalizační zákony • role parlamentu je naprosto nejzásadnější, Havel velkou autoritou • bez Havla nedochází k žádnému rozhodnutí • upravuje se ústava • vznikají nové politické subjekty • zahraniční politika • cíle co nejdřív do mezinárodních struktur NATO a EU • snaha vytvořit stabilní ekonomiku, vytvářet korektní politiku vůči SSSR (postupně ztrácí svůj bývalý vliv)
Situace v ČSFR v roce 1990 2 základní politické cíle: • 1) Odchod sovětských vojsk ze SSSR • Odchodem vojsk dochází ke ztrátě vojenské prestiže SSSR • velký logistický problém • V ČSFR až 300 tisíc vojáků i s rodinami - v SSSR pro ně nebylo připraveno místo • Otázka jaderného arzenálu • Odsun vojsk proběhl do konce roku 1992 • 2) Zrušení Varšavského paktu • Varšavský pakt rozpuštěn na zasedání v Praze • Na veřejnost se díky svobodnému tisku dostávají informace na o zvěrstvech komunistického režimu • Otázka, zda se nemá rušit i NATO • Odchodem vojsk dochází ke ztrátě vojenské prestiže SSSR, velký logistický problém, u nás až 300 tisíc vojáků i s rodinami, v SSSR pro ně nebylo připraveno místo
Snahy o vyrovnání se s minulostí • zločiny z 50. let • političtí vězni se dostávají do médií • rozpuštění státní bezpečnosti • otázka co s bývalými spolupracovníky • potřeba vytvoření funkční tajné služby • není možné jí vytvářet na zelené louce • problém s lustračním zákonem • pro speciální situace byly vydávány falsifikované lustrační posudky pro bývalé agenty
Volby 1990 • Uvědomění nové sociální role občanů • Zákony pro demokratičnost • Obecné volební programy • ČR: • OF 52 %, KSČ 14 %, Lidovci 9% • Slovensko: • Strana lidová 32 %, VPN 19 %, KSČ 13% • Federální vláda: OF + VPN + Česká strana lidová • Česká vláda: OF + KSČ + Lidovci • Slovenská vláda: VPN + Strana lidová
Občanské fórum (OF) • Nesourodost • Různé politické proudy • Bez pevné organizační struktury • Ministři dělali vlastní politiku na půdě ministerstev nezávisle na OF • Havel se jako nadstranický prezident distancoval od OF • Na Slovensku • Veřejnost proti násilí (VPN) • Po volbách 1990 – V. Klaus • Snaha o vybudování nové pravicové strany na pozadí ekonomických reforem
Rozpad OF • Únor 1991 – Lázeňské dohody • Rozpad OF • Vznik ODS a Občanské hnutí (OH) • Situace se nemění do voleb 1992 • Slovensko • Mečiar jako premiér členem VPN • Vyhrožoval v koalici a tak se dostal do konfliktu s ministry a byl odvolán • Mečiar protestoval a šel do opozice a založil stranu Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) • Objíždí Slovensko a svou populistickou rétorikou získává lidi – kritika Havla • HZDS 37%
Ekonomické reformy • vznikají různé varianty, různé možné postupy • Česká vláda přichází s tzv. gradualistickou koncepcí – opatrná reforma, snaha o co nejmenší sociální otřesy • Několik po sobě jdoucích kroků – podniky do soukromých rukou – shoda • Dle České vlády až ve chvíli, kdy jsou za státní peníze modernizované, pod novým managementem, konkurenceschopné • Poté měly být za velké peníze prodané do zahraničí • Ekonomická reforma – Tomáš Ježek (autor, dnes kritik) • 1.1. 1991 konec regulace cen vládou
Ekonomická reforma – restituce • Vrácení majetku vlastníkům (potomkům) • Majetek jim byl protiprávně odebrán • Jaké vlastnictví bylo odebráno bude navráceno? • 1945-48 je současně považováno za demokratické • Počátek doby je 25.2.1948 – 30.12. 1989 je konec doby • Soud v některých případech mohl prolomit hranici (např. Baťa)
Privatizace • Malá privatizace • na lokální úrovni • Drobné podniky, obchody, služby • Veřejné dražby • Velká privatizace • výběrová řízení (projekt + peníze) • přímí prodej do zahraničí (pilířové podniky, např.: škodovka) • Kupónová privatizace • obava vlády z vytvoření elitních a bohatých skupin a modernizace • následek: sociální nepokoje • za 1000 Kčs – kupónová knížka – 1000 bodů na nákup akcií podniků • 8mil. Lidí si koupilo knížku • Stát se zbavil firem a decentralizoval vlastnictví • Zákon o privatizačních fondech • Tyto fondy si pučili peníze od bank • Vykoupili knížky od běžných občanů • Vznik prvních podnikatelských elit • Vláda garantovala, že neúspěšné úvěry zaplatí – v roce 1998 zaplatila dluhy 400mld
Volby 1992 • 1.demokratické volby • Měly vyjádřit konkrétní cesty, jak se bude společnost ubírat • Do voleb 1992 – rozdíly mezi ČR a SR • ČR – ODS ( Klaus) • SR – HZDS (Mečiar) • Rozdílný pohled na ekonomiku • ODS zájem na uchování federace • HZDS tvrdilo, že Klausova reforma poškodí Slovensko • Žádná seriozní strana v ČS nechtěla dělit federaci • Po volbách se HZDS začala profilovat jako nacionální strana – nechuť k federální vládě • Začala jednání o měnové reformě – o jejím provedení • SK rázně odmítla reformu • ČR navrhla rozdělení federace – HZDS po měsíci přijalo • Klaus se stal premiérem vlády ČR – impuls pro veřejnost o dělení federace
Dělení federace • Červen 1992 Volby -vítězství ODS a HZDS: • v předvolební kampani nikdo vůbec nemluvil o možnosti rozdělení Československa • =) HZDS trvalo na požadavku samostatné mezinárodně právní subjektivity pro Slovensko v rámci společného státu • vítěz voleb na Slovensku V. Mečiar dal svou jednoznačnou politickou preferenci najevo tím, že odmítl vstoupit do federální vlády a nechal se zvolit slovenským premiérem • Klaus na to v Čechách v čele vítězné ODS zareagoval stejně, a sestavil českou vládu s pomocí ODA a KDU-ČSL • federální vládu vedl člen ODS Jan Stráský, předsedou FS zvolen člen HZDS Michal Kováč, předsedou ČNR Milan Uhde, a předsedou SNR Ivan Gašparovič • ODS a HZDS uzavřely koaliční dohodu s tím, že ODS byla připravena jednat o společném vládnutí, ale se dvěma podmínkami: • bude zachována funkční federace • federálním prezidentem bude zvolen Václav Havel • ale 3. července vybuchla politická bomba: při volbě prezidenta slovenští poslanci FS nezvolili Václava Havla prezidentem, prezidentem nezvolen nikdo, Havel dál vykonává funkci do zvolení nového prezidenta
Dělení federace • 17. července SNR přijala deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky • ten den odpoledne prezident Havel oznámil předsednictvu FS svou demisi • 22. července 1992 ODS a HZDS přijaly politickou dohodu o rozdělení Československa na dva samostatné státy • Mečiar uchovat společný stát nechtěl, to je jasné • návrhy různých politických sil, zejm. ČSSD a KSČM na uspořádání referenda o budoucnosti ČSFR politici ODS a HZDS odmítli – stát tak byl rozdělen bez vyjádření názoru voličů • 1. září 1992 SNR přijala Ústavu SR • 7. listopadu zemřel na následky autonehody Alexander Dubček • 25. listopadu 1992 schválilo FS zákon o zániku ČSFR k 31.12. 1992 • 16. prosince 1992 přijala ČNR ústavu České republiky s platností od 1. 1. 1993
Volby 1996 • Ve volbách zvítězila ODS pod vedením Václava Klause • Výsledky voleb byly překvapivé, neboť se obecně očekávalo, že dosavadní vládní koalice vedená premiérem Václavem Klausem ve volbách získá většinu • Volební účast: 76,41 % voličů • ODS 29,5 % • ČSSD 26,5 % • KSČM 10,5 % • KDU-ČSL 8 % • Republikáni 8 % • ODA – 6,5 % • Menšinová pravicová koalice – ODS, ODA a KDU-ČSL • Premiér V.Klaus
Volby 1998 • Předčasné volby • zvítězila ČSSD pod vedením Miloše Zemana, která po delších jednáních sestavila menšinovou vládu s podporou ODS garantovanou tzv. Opoziční smlouvou • Výsledky voleb byly překvapením, protože nelevicové strany (ODS, Unie Svobody a KDU-ČSL) ve volbách získaly většinu, nebyly však schopné se dohodnout na vládě. • Volební účast: 74,03 % voličů • ČSSD – 32,5 % • ODS – 27,5 % • KSČM – 11 % • KDU-ČSL – 9 % • US-DEU – 8,5 % • Předseda vlády – Miloš Zeman
Volby 2002 • Ve volbách zvítězila ČSSD pod vedením Vladimíra Špidly, která následně sestavila vládu za účasti KDU-ČSL a US-DEU • Vláda však celé své funkční období disponovalo jen nepatrnou většinou a byla nestabilní • Volební účast: 58 % voličů • ČSSD - 30 % • ODS - 24,5 % • KSČM – 18 % • Koalice KDU-ČSL + US/DEU – 14 % • Premiér – Vladimír Špidla
Volby 2006 • Do sněmovny se poprvé dostala Strana zelených • naopak US-DEU podle očekávání propadla • Výsledek ukázal disproporční prvky, vnesené do volebního zákona opozičně-smluvními reformami, a dopadl patem – oba bloky vzniklé ve sněmovně (ČSSD a KSČM proti ODS, KDU-ČSL a SZ) získaly po 100 poslancích • Následovalo bezprecedentní období vládní krize a nikam nevedoucích vyjednávání, trvající až do ledna 2007 • ODS – 35 % • ČSSD – 32 % • KSČM – 13 % • KDU-ČSL – 7 % • SZ – 6 % • Poté vláda koalice ODS + KDU-ČSL + SZ • Premiér Mirek Topolánek • Vládě vyslovena nedůvěra 2009
Volby 2010 • Měly být v 10.2009 – Ústavní soud zrušil a přesunul na 2010 • Vítězem ČSSD, ale prezident Klaus pověřil sestavením vlády ODS • ČSSD – 22 % • ODS – 20 % • TOP09 – 16 % • KSČM – 11 % • VV – 11 % • Volební účast: 62,5 % • Vládní koalice – ODS + TOP09 + VV (LIDEM) • Premiér: Petr Nečas
Volby 2013 • Předčasné – po pádu vlády P.Nečase (7. 2013) • Vítězem ČSSD, prezident dlouho čekal koho pověří sestavením vlády • ČSSD – 20 % • ANO 2011 – 18,5 % • KSČM – 15 % • TOP09 – 12 % • ODS – 7,8 % • ÚSVIT – 6,8 % • KDU-ČSL – 6,8 % • Volební účast: 59,5 % • Vládní koalice – ČSSD + ANO 2011 + KDE-ČSL • Premiér: Bohuslav Sobotka
Úřednické vlády v ČR • 1998 vláda Josefa Tošovského po demisi druhé Klausovy vlády na podzim 1997 • označována také jako polopolitická - byly zastoupeny KDU-ČSL (jejíž předseda Josef Lux byl jednáním o její sestavení pověřen) a ODA • Vláda získala důvěru 123 hlasy: ČSSD, Unie svobody odštěpené z klubu ODS, KDU-ČSL, většiny ODA a části ODS • 2009 vláda Jana Fischera sestavovaná po vyjádření nedůvěry trojkoaliční Topolánkově vládě 24. března 2009 • trval do voleb 2010 • 2013 vláda Jiřího Rusnoka jmenovaná prezidentem v červenci 2013 a poté vládla v demisi – nedostala důvěru (do ledna 2014)
Volby do Senátu PČR Každé 2 roky 1/3 Senátu (27 z 81 mandátů) • 1996 – Petr Pithart • 1998 – Libuše Benešová • 2000 – Petr Pithart • 2002 – Petr Pithart • 2004 - Přemysl Sobotka • 2006 - Přemysl Sobotka • 2008 - Přemysl Sobotka • 2010 – Přemysl Sobotka • 2012 – Milan Štěch
Prezidentské volby 5leté funkční období • 1990 – 1992 – Václav Havel • Prezident ČSFR • 1993, 1998 – Václav Havel • Volen na společné schůzi obou komor Parlamentu ČR • 2003, 2008 – Václav Klaus • Volen na společné schůzi obou komor Parlamentu ČR • 2013 – Miloš Zeman • Přímá volba občany
Volby do Evropského parlamentu v ČR 5leté funkční období EP Obecný nezájem voličů • 2004 - 24 mandátů • ODS, KSČM, SNK, KDU-ČSL, ČSSD, Nezávislí • Propad vládnoucí ČSSD – rezignace V.Špidly • Volební účast – 28 % • 2009 - 22 mandátů • ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL • Volební účast - 28 %
Volby do zastupitelstva krajů • 4leté volební období • 2000, 2004, 2008, 2012 • Odráží situaci dle politických preferencí konkrétních politických stran • Tradiční vítězství konkrétních stran v jednotlivých krajích • Severomoravský kraj – levice • Praha - pravice
Volby do zastupitelstva obcí • 4leté volební období • 1994, 1998, 2002, 2006, 2010 • Odráží situaci dle politických preferencí konkrétních politických stran • Obecně ve velkých městech vítězila pravice X na venkově levice či místní uskupení • Velký podíl nezávislých kandidátů – personální politika
Referendum v ČR Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii • proběhlo 13. a 14. června 2003 • Výsledek: • Pro 77,3 % • Proti 22,7 % • ČR do EU vstoupila 1. května 2004 • Pro toto referendum byl vydán speciální ad hoc ústavní zákon č. 515/2002 Sb. • Dodnes jde o jediné celostátní referendum v historii České republiky
Více ke všem volbám v ČR • Český statistický úřad http://www.volby.cz/
Video – 17.11.1989 • http://www.youtube.com/watch?v=f2fGdV43hhk
Video – Miloš Jakeš • http://www.youtube.com/watch?v=ct8ca1r1Rp4
Video – V. Havel v americkém Kongresu • http://www.youtube.com/watch?v=zplMpbZkEaM
Video – V.Mečiar • http://www.youtube.com/watch?v=__rOT4IlBHM
V.Havel o Klausovi • http://www.youtube.com/watch?v=qVmZHlnWR2E
Miloš Zeman • http://www.youtube.com/watch?v=8rzsArKI2do
B.Clinton v Praze • http://www.youtube.com/watch?v=7ypwjeF9psg