Novokřtěnci

1. Náboženská situace v Čechách a na Moravě v 16. století:Křesťanské denominace a sekty, lidová reformaceZápas o Českou konfesi 1575

2. Novokřtěnci • habáni, taufeři • ze Švýcar a Tyrol, 1521-1525 na Moravě • 1528, 1534, 1537 – zákazy novokřtěnců v Čechách (výnosy Ferdinanda I.) • dr. Baltazar Hubmaier upálen ve Vídni 1528 • Jakub Huter 1536 popraven v Tyrolích • n. ekonomickou posilou Moravy (řemeslníci, zemědělci, mlynáři, tkalci, zámečníci, keramikové)

3. Pamětní deska u bývalých vídeňských hradeb(Stubentor)

4. Malá stránka • vznik asi 1494, první vůdce Amos, pak Jan Kalenec z Prahy • stoupenci zvl. v J Čechách • uzavřenost vůči okolí, žádná participace na světské moci • zánik asi 1542 po Kalencově smrti

5. Mikulášenci • též bratří pecinovští, plačtiví, vláseničtí • zal. ve 2. pol. 15. stol. – Mikuláš z Vlásenice • stoupenci zvl. ve městech • blízcí utrakvistům

6. Habrovanští • 1526: zal. Jan Dubčanský ze Zdenína • vlastní tiskárna, vliv na reformaci na Moravě • 1537 Dubčanský zatčen, po jeho smrti 1543 sekta zanikla • společný rys sekt v Čechách a na Moravě: početně slabé, závislé na zakladateli, specifický teologický systém (např. Malá stránka: popření Kristova božství a učení o Svaté trojici)

7. Česká konfese – jednání jí předcházející • 1549: sjezd utrakvistických stavů a kněží • jaro 1550: sněm – panovníkovy stížnosti na údajný útlak katolických kněží • konfliktní situace: Václav z Ludanic (zemský hejtman): „Spíše vzplane Morava ohněm a v popel se obrátí, než by násilí a moci v této příčině se poddala!“ • nábožensky motivovaná válka luteránů a Francie proti Karlovi V. v říši • 1555: Augsburský mír (jen pro německé země)

8. 1556: příchod jezuitů do Čech • 1561: obnovení pražského arcibiskupství – Antonín Brus z Mohelnice • 1562: noví utrakvističtí administrátoři Jan Mystopol a Martin Mělnický • snaha nekatolíků světit svátek „svatého“ Jana Husa • ca 80% obyvatel českých zemí utrakvisté či luteráni; katolíci převážně mezi šlechtou a měšťany

9. Řešení náboženských problémů za Maxmiliána II.

10. Jednání o Českou konfesi za vlády Maxmiliána II. (1564–1576) • možné až po smrti Ferdinanda I. • 1572: děsivé vraždění v Paříži (Bartolomějská noc) • 1573: na sněmu nespokojenost stavů s neřešenými zemskými problémy (víra) • 1574: stavové rozpouštějí sněm • 1575: nový sněm, panovník povoluje jednat „o věcech božských“ • obnova náboženských poměrů na základě augsburské konfese: 18 členů komise pro sestavení společného vyznání a církevního řádu (březen-květen, text 25 článků)

11. Maxmilián II. vyzval k předložení bratrské konfese moravské stavy; dal ČK posoudit katolíkům (negativní ohlas) • duchovenstvo ustavuje konzistoř, ne papež, ne panovník • srpen-září 1575: Maxmilián odmítl požadavky utrakvistů, přislíbil zachovávat náboženskou toleranci, odmítl dát zaručit písemně • Řezno, říjen 1575: Maxmilián vydal do Čech protievangelické mandáty, zákaz tisku České konfese • řešení: až Majestát na náboženské svobody (1609) – srov. Edikt nantský (1598)

12. Jean Tortorel – Jacques Perissin, Masakr ve Vasy 1562

13. Hodnocení vlády Ferdinanda I. a Maxmiliána II. jejich současníky Marek Bydžovský z Florentina (Svět za tří českých králů) Mikuláš Dačický z Heslova (Paměti) Relace benátského kupce