Lucie Cviklová Metodologický list číslo 2

Lucie CviklováMetodologický list číslo 2 Změny sociální struktury Problémy sociální soudržnosti v moderní společnosti Otázky feminismu

Změny sociální struktury I • Vysoce zhodnocující podnik nemusí kontrolovat obrovské zdroje, nemusí ukázňovat celé armády výrobních dělníků či vnucovat běžnou činnost, nemusí být proto organizován jako staré pyramidky, které byly charakteristické pro standardizovanou výrobu, kdy mocní generální ředitelé vládli stále se rozšiřujícímu počtu manažerů různých úrovní, stále větším skupinám dělníků placených v hodinové mzdě a kdy se všichni řídili standardními postupy • Vysoce zhodnocující podnik takto organizován být nemůže • Tři skupiny, které dávají novému podniku největší část jeho hodnoty – řešitelé problémů, identifikátoři problémů a strategičtí zprostředkovatelé – musí být navzájem v přímém kontaktu, aby mohly neustále objevovat nové možnost • Mají-li být správně řešeny ty pravé problémy, musí informace plynout rychle a zřetelně. Pro byrokracii v takovém podniku není místa

Změny sociální struktury II • Vysoce zhodnocující podnik se tedy nepodobá pyramidě, nýbrž pavoučí síti • V prostředku sítě jsou strategičtí zprostředkovatelé, avšak existují všemožné spoje, které se zprostředkovatelů přímo netýkají , a navíc neustále vznikají spoje nové • V každém místě sítě pracuje v závislosti na charakteru úkolu poměrně malý počet lidí, od zhruba tuctu do zhruba několika set • Kdyby byla skupina větší, nebylo by rychlé a neformální učení možné • Individuální schopnosti ve vysoce zhodnocujícím podniku se spojují tak, že inovační schopnost skupiny je větší, než by vyplývalo z prostého součtu jejích částí • Členové skupiny se společně propracovávají různými problémy a přístupy a časem se naučí poznávat schopnosti svých kolegů • Učí se, jak si mohou pomáhat, aby dosáhli lepšího výsledku, učí se, kdo může čím přispět určitému projektu • Takovéto hromadění zkušeností a poznání nelze převést na standardní operační postupy, na jiné pracovníky a organizace • Každý bod v „podnikové síti“ představuje jedinečnou kombinaci schopností

Význam podnikové sítě I • Podniková sí´ť může experimentovat, protože v podnikové síti jsou široce rozložená rizika i výnosy a protože jsou v ní režijní náklady udržovány na minimální úrovni • Experimentování bylo nebezpečné ve starém velkovýrobním podniku, nebo´t neúspěchy znamenaly, že celá organizace musí za cenu obrovských nákladů změnit směr – vybavit se novými stroji, přeškolit pracovníky, změnit prodejní a marketingovou strategii • Avšak experimentování je pro vysoce zhodnocující podnik životodárnou tekutinou, neboť práce na míru vyžaduje neustále používat metodu pokusů a omylů j • Jen málo podnětů je silnějších než členství v malé skupině, která usiluje o dosažení společného cíle a které nese společné riziko neúspěchu a jež bude v případě úspěchu odměněna • Odměnou nemusí být jen peníze: taková skupina mívá i společnou vizi, neboť chce pro svět něco vykonat

Význam podnikové sítě II • Podnikové sítě se vyskytují v několika podobách; mezi ty nejběžnější patří: • a)nezávislá zisková centra (Independent profit centers) • b)vyčleněná partnerství (Spin-offpartnerships) • c)Přičleněná partnerství (Spin-in partnerships) • d)Licence (Licensing) • e)Čisté zprostředkovatelství (Purebrokering) • Formální organizační schéma není příliš relevantní pro skutečné zdroje moci ve vysoce zhodnocujícím podniku • Moc nezávisí na formální pravomoci či postavení (jak tomu bylo v případě velkovýrobního podniku), nýbrž na schopnosti zvýšit hodnotu podnikových sítí • Řešitelé a identifikátoři problémů či zprostředkovatelé vedou podnik způsoby, kterými mohou zvyšovat hodnotu i ostatní pracovníci – tak vznikají vůdcové • Ke klíčovým rozhodnutím strategických zprostředkovatelů o tom, s kým uzavírat smlouvy a na jakou činnost, dochází ve stále větší míře ve skrytu. Strategičtí zprostředkovatelé s každodenní odpovědností za podnikové sítě mají často nenápadně označené funkce jako ředitel nákupu či vedoucí zásobovač • Tito lidé činí tisíce malých rozhodnutí o smlouvách, které ve svém součtu do značné míry určují, co společnost prodává

Nové druhy práce • Dokonce ještě v roce 1990 Američani mohli patřit buď k „manažerské a profesionální skupině“, v „technické, prodejní a administrativně podpůrné“ roli, ve „službách“, v kategorii „operátor, výrobní pracovník, dělník“ nebo v kategorii „doprava a přeprava materiálů“ • Tyto kategorie se však příliš netýkají konkurenčního postavení Američanů na světovém trhu v době, kdy se americké klíčové korporace transformují do vycizelovaných globálních sítí, abychom pochopili reálné konkurenční postavení Američanů v globální ekonomice, budeme musit vytvořit kategorie nové • V zásadě se rýsují tři široké kategorie, podle tří odlišných konkurenčních postavení, v nichž Američané jsou a tytéž tři kategorie se rýsují i v jiných zemích • Nazvěme je běžné výrobní služby (ty provádějí staří pěšáci amerického kapitalismu ve velkovýrobním podniku), osobní služby (osobní služby musí být prováděny osobně, a proto nemohou být prováděny po celém světě a pracovníci nepotřebují ke své práci příliš vysoké vzdělání), symbolické a analytické služby (zahrnují řešení a identifikaci problémů a strategické zprostředkování, tedy aktivity, které jsme zkoumali v předcházejících kapitolách)

Problematika sociální soudržnosti • Po pádu státně socialistického totalitárního systému, svržení větší části nomenklatury, se začala utvářet nová sociální struktura, přetrvání zděděných sociálních vztahů státního socialismu na jedné straně a obecně používané i specificky české privatizační postupy vedly postupně ke koexistenci následujících vztahů, jež přetrvává dodnes • V mnohem větší míře než kdykoli dříve v období 1939-1989 se znovu prosadila polarizace sociální struktury, v řadě případů došlo při zvyšování příjmů, majetku a také moci u výše uvedený ch odvětví a oborů ke vzniku extrémních disproporcí vůči nižším příjmům a reálné bezmoci velké části středních a nižších vrstev • Podrobnější analýza ukazuje, že největší mobiilitní vzestupy a také i sestupy probíhaly v prvních pěti šesti letech po sametové revoluci a byly spojeny především s rozvojem soukromého podnikání • Data z posledního období naznačují, že mobilitní prostor se uzavírá, že v tomto ohledu se společnost stává uzavřenou

Sociální struktura a vzdělání • Vzdělanostní struktura má silně setrvačnou tendenci ke stagnaci až petrifikaci, která je způsobena jednak konzervativní rodinnou tradicí (podmíněnou ovšem i rozdílným sociálním postavením a materiálními podmínkami), jednak konzervativní strukturou a chováním vzdělávacího systému (také podmíněnou materiálními možnostmi státu) • Navenek se to projevuje již zmíněnou výraznou tendencí k uzavírání skupin vysokoškolsky vzdělaných rodin a jejich potomků, která začala působit již od konce šedesátých let • Tento jev je ovšem v příkrém rozporu s principem rovnosti šancí bez ohledu na sociální původ a zavírá cestu k uplatnění mnoha schopných lidí v modernizačním procesu • Vzhledem ke klíčovému významu vzdělání pro pracovní kvalifikaci, profesionální zařazení a stabilitu/mobilitu životních drah, jakož i pro status rodin a domácností, pro jeho klíčovou roli při utváření životního způsobu je oblast vzdělanostních nerovností jedním z prazákladů i řady dalších sociálních štěpení, která se v české společnosti vyskytují

Nerovnosti v české společnosti • Mezi zdroji napětí ve společnosti lidé ve výzkumech veřejného mínění uvádějí na prvním místě bohatství, jinak řečeno vyhrocený vztah mezi skutečně chudobnými, lidmi ohroženými chudobou, především však mezi většinovou společností s příjmy (včetně špatně placených osob se střední a vysokou odbornou kvalifikací) a poměrně úzkou vrstvou velmi bohatých lidí • Regionální nerovnosti - dá se souhrnně říci, že postavení každého územního společenství je určováno těmito skupinami interních faktorů: struktura hospodářských aktivit na daném území, územně technické podmínky daného území (přírodní podmínky, disponibilní technická, sociální a bytová infrastruktura), sociální struktura (relace profesně, vzdělanostně, generačně apod. definovaných skupin, kulturní tradice, modely chování a způsobu života (urbánní, etnografické aj. podmínky), formy, intenzita společenské komunikace (podoba formálních a neformálních svazků uvnitř komunity)

Sociální napětí a sociální soudržnost v ČR • Vyjádření českých občanů ke zdrojům sociálního napětí v současné české společnosti – průměr souhlasu v % • a)Rozdíly mezi bohatými, středně zámožnými a chudými (1,77) • b)Rozdíly podle národnostní a rasové příslušnosti (1,85) • c)Rozdíly mezi podnikateli, samostatně činnými a zaměstnanci (2,04) • d)Rozdíly mezi zaměstnanými a nezaměstnanými(2,34) • e)Rozdíly v politicko-ideových orientacích (2,21) • f)Rozdíly mezi lidmi s kvalitním a lepším bydlením (2,12) • g)rozdíly mezi lidmi žijícími v Praze, ve městech a na venkově (2,39) • h)Rozdíly mezi generacemi (2,45) • i)Rozdíly mezi lidmi s různou úrovní vzdělání (2,58) • j)Rozdíly mezi zdravými a trvale nemocnými (2,53) • K)Rozdíly mezi muži a ženami (2,99) • Zdroj: Sociální a kulturní soudržnost 2006, realizace výzkumu Střediska empirických výzkumů

Míra anomie • Společnost s vysokou mírou anomie je určitým protipólem soudržné a tudíž funkční a fungující společnost a je tudíž na místě se tímto úhlem pohledu zabývat • Proto jsme ve výzkum soudržnosti v roce 2006 položili baterii otázek, kterou se míra společenské anomie ve výzkumech veřejného mínění obvykle zjišťuje • Výsledky poukazují na relativně vysokou míru anomie (míra anomie byla měřena dosti sugestivními otázkami) • Míra vnímané anomie české společnosti • a)obracet se na úřady je zbytečné, protože problémy obyčejných lidí jsou jim cizí • b)v dnešním světe jsou věci natolik komplikované, že se dá těžko říct, co bude následovat • c)ať si říká, kdo chce co chce, průměrný člověk se má stále hůře • d)dříve na tom byli lidé lépe, protože každý věděl, co má dělat • e)dnes se člověk jen těžko může na někoho spolehnout • f)aby se člověk měl v dnešní době lépe, je většinou nucen dělat pochybné a protiprávní věci

Genderové nerovnosti • Většina Čechů zastává tradiční model rodinných vztahů (muž živitel, žena pečovatelka) a zároveň panuje většinový souhlas s tím, že ženy, které mají rodinu a malé děti, chodí do zaměstnání, avšak v situaci rozhodování, zda rodina nebo kariéra, většina lidé považuje za správné, aby žena volila rodinu • a)převážná většina žen a mužů plní své tradiční rodové rodinné role a nalézají v nich uspokojení a naplnění • b)na pracovním trhu si muži s ženami vzájemně nekonkurují, vytvořila se daná dělba na mužské a ženské profese, rodově diferencovaný zájem o řídící funkce, příjmové rozdíly mezi určitými profesemi či odvětvími jsou považovány za vcelku přiměřené • c)v oblasti příjmů se víceméně automaticky počítá s živitelskou rolí muže jako hlavní • d)rodová dělba profesí se promítá a zároveň i obnovuje diferencovaným zájmem o studijní obory, takže i v této oblasti dochází k genderovému kontraktu (k převážně nekonfliktnímu stavu)

Rozdíly mezi pohlavím a genderem • Pohlaví je definováno jako anatomické a tělesné rozdíly mezi muži a ženami, zatímco „gender“ je chápán jako sociální význam přiřazovaný tomuto rozdílu • Pohlaví je biologická veličina, gender je považován za veličinu kulturní, pohlaví je vnímáno jako neutrální povrch, na nějž se promítá externí sociální význam • JudithButlerová navazuje na MichelaFoucaulta a tvrdí, že pohlaví není pouze prostým faktem nebo statickým stavem, pohlaví je regulačním ideálem, který vytváří tělo, jemuž vládne • Pohlaví je diskurzivní výtvor, výtvordiskurzu o těle, je to regulační síla, která má produktivní moc: moc vytvářet, vymezovat, šířit, rozlišovat těla, jež ovládá • Pohlaví tedy není ani tak pasivním povrchem, jemuž je vnucen gender, ale spíše ideálem, jehož zhmotnění se uskutečňuje vysoce regulovanými praktikami • Butlerová dochází k závěru, že gender se nevztahuje ke kultuře stejně jako pohlaví k přírodě, gender je spíše kulturním prostředkem, jímž je přírodní pohlaví ustaveno jako prediskurzivní, jako „přirozené“ • Butlerová zpochybňuje zevšeobecňující rozlišování západní filozofie mezi „kulturou“ a „přírodou“ a současně také navrhuje alternativní pojetí vztahu mezi „pohlavím“ a „genderem“

Psychoanalýza ve feministické sociální teorii /Nancy Chodorowová • Psychoanalýza měla také zásadní vliv na debaty o genderu, sexualitě a rodině v sociálním výzkumu • Od osmdesátých let se v sociologii v USA významně projevují feministické teorie Nancy Chodorowové a Jessiky Benjaminové • Nancy Chodorowová ve své průkopnické práci TheReproductionofMothering tvrdí, že prostřednictvím narcisistické projekce stejnosti prožívají matky své dcery jako své dvojnice • Protože dcery jsou vnímány jako kopie matky, odlišení jejich já je provázeno emocionálními potížemi, pro dítě ženského pohlaví je obzvláště obtížné oprostit se od matčiny lásky, dcery se obracejí k otcům, protože si uvědomují společenské výsady, jež symbolizují falus, v naději, že dosáhne pocitu nezávislosti na matce • Podle Chodorowové je emocionální vnímavost a intuitivní zájem, jež se často považují za charakteristický znak ženství, přímým výsledkem těchto společensky strukturovaných vzorců zakotvených v rané vazbě matka-dcera • Dcery vyrůstají se silným pocitem emociální spojitosti s matkami a tato spojitost se stává základem silných vztahových souvislostí v životě dospělých žen, nejdůležitějšími emocionálními problémy žen jsou pocity nedostatečné samostatnosti, nedostatku sebeovládání a strach ze splynutí s ostatními

JessicaBenjaminová: gender a jednání • Ve své práci Bondsof Love se Benjaminová soustředí na nedostatečnou angažovat žen v širším společenském kontextu mocenských vtahů Stejně jako Chodorowová se i Benjaminová domnívá, že soudobý genderový systém staví matku na pól biologické regrese, zatímco otec se ocitá na pólu progresivní činnosti • Na rozdíl od Chodorowové však Benjaminová odmítá názor, že psychický svět vyvíjejícího se dítěte pouze zrcadlí rodovou asymetrii, místo toho tvrdí, že je nutné postavit se čelem k „problému touhy“: tedy k identifikace a křížové identifikaci, jejímž prostřednictvím dítě utváří základní rozdíly mezi sebou a ostatními lidmi • S tímto cílem rozvíjí pojem „identifikační láska“ a označuje jím předoidipovskou fázi sblížení, v níž se dítě snaží vytvořit pocit sounáležitosti s rodičovskými postavami a současně se od nich oddělit • Prostřednictvím identifikace dokáže malé dítě oddělit cit pro já a současně zůstat emocionálně svázáno s jinými • Předoidipovská identifikační láska je podle Benjaminové v moderní společnosti obyvkle popírána a vytlačována a děti obojího pohlaví si nemohou uchovat identifikační lásku k matce, protože soudobá sexuální ideologie ji devalvuje

Julia Kristeva: subverze a ženská sémiotika • Na rozdíl od Chodorowové a Benjaminové je pro Julii Kristevu výchozím bodem při situování genderu a sexuality chápání Freuda, jak je navrhoval Lacan • Ve své knize Revolution in PoeticLanguageporovnává KristevaLacanovo vysvětlení symbolického řádu – sociální a sexuální systém zákona stanoveného otcem – s četnými psychickými silami, jež označuje za „sémiotické“ • Podle Kristevy znamená „sémiotický“ v podstatě prelingvistický • Sémiotické procesy obsahují libidinózní energii a tělesné rytmy, jež dítě poznává během předoidipovského vztahu s matkou • Podle ní procházejí tyto předoidipovské formy potlačením po zahájení sociálních a kulturních procesů symbolického řádu • Znamená to, že proud sémiotických prožitků je nasměrován do relativně stabilní sféry symbolizace jazyka, Kristeva však trvá na tom, že potlačení sémiotického není v žádném případě úplné, sémiotické totiž zůstává přítomno v nevědomí a nemůže být vyčleněno z kultury • Sémiotická touha po předoidipovské matce je součástí individuality a projevuje se tonálním rytmem, přeřeknutími a odmlkami v běžném hovoru

Lucie Cviklová Metodologický list číslo 2