300 likes | 488 Views
Úvod do PPP. PhDr. Michaela Kubištová Seminář PPP projekty v praxi. Obsah. Obsah Co je to PPP? Typická struktura a znaky Proč PPP? Oblasti využití Institucionální zajištění - role regulátora a PPP Centra Legislativa a metodická podpora Diskutovat Vaše dotazy a připomínky.
E N D
Úvod do PPP PhDr. Michaela Kubištová Seminář PPP projekty v praxi
Obsah • Obsah • Co je to PPP? • Typická struktura a znaky • Proč PPP? • Oblasti využití • Institucionální zajištění - role regulátora a PPP Centra • Legislativa a metodická podpora • Diskutovat • Vaše dotazy a připomínky
Co je to PPP? • PPP je jedním ze způsobů jak zadat projekt zajištění veřejné služby nebo infrastruktury • Základem PPP projektu je dlouhodobý smluvní vztah, ve kterém veřejný a soukromý sektor vzájemně sdílejí užitky a rizika vyplývající ze zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb • Veřejný sektor svěřuje výkon určité služby soukromému sektoru a tím využívá jeho organizačních a odborných znalostí
Zdroj: PWC, 2004 Formy PPP • Neexistuje žádná jednotná definice • Termín PPP zahrnuje množství smluvních struktur, které mohou být pro realizaci projektu využity:
Základní principy standardního PPP • Zadavatel svěřuje vybudování a provoz veřejné infrastruktury/služby soukromému partnerovi a přenáší na něj s tím související rizika; • Smluvní vztah trvá zpravidla 20-30 let; • Soukromý partner infrastrukturu financuje, postaví, provozuje, udržujeazabezpečuje poskytování služeb; • Zadavatel za to platí pravidelné částky či umožní soukromému partnerovi vybírat úhrady od uživatelů nebo obojí; • Zadavatel má zájem na tom, aby smluvní vztahy pro něj byly zárukou stálé „hodnoty za peníze“, soukromý partner hledá maximální jistotu výnosu za poskytované služby a akceptovaná rizika.
Veřejný sektor Veřejný sektor DEFINICE VÝSTUPŮ PROJEKT FINANCO- VÁNÍ ÚDRŽBA PROVOZ STAVBA PROJEKT FINANCOVÁNÍ STAVBA PROVOZ ÚDRŽBA Veřejnázakázka x PPP Klasický systém zakázek Komplexní dodání PPP – forma BOT / DBFO / Koncese
Typická struktura PPP platba za dostupnost
Typická struktura • Zadavatel – Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek, jím zřízená příspěvková organizace a jiná právnická osoba splňující koncesním zákonem stanovené podmínky, § 2 koncesního zákona • SPV – „Special purpose vehicle“, účelově založená společnost pro realizaci projektu (obvykle akciová); model SPV umožňuje zadavateli snadný monitoring výkonu, transparentní účetnictví o předmětu koncesní smlouvy • Subdodavatelé – společnosti, které soukromý partner/SPV angažuje na plnění svých závazků ze smlouvy • Seniorní věřitelé – banky financují stavbu infrastruktury pomocí seniorního úvěru, který má přednostní právo splácení • Investoři - poskytují SPV kapitál, popřípadě i juniorní úvěr, často to bývají mateřské společnosti subdodavatelů výstavby a provozu
Proč PPP? • Vyšší schopnost soukromého partnera (SP) řídit některá významná rizika projektu (kalkulace nákladů životního cyklu) • Motivace a schopnost SP dodržet rozpočet a plánovaný harmonogram („platba za dostupnost“, platby až v okamžiku poskytování služby) • Zkušenosti a know how SP s dlouhodobými a kvalitními řešeními (inovace) • Komplexnost PPP (jedná se s jedním partnerem)
Proč PPP? • Platba za kvalitně poskytovanou veřejnou službu (specifikace výstupů nikoli vstupů) • Komfort uživatele veřejné služby (vyloučení údržby nebo opravy infrastruktury „nárazově“, rychlá reakce SP na odstranění poruch, závad) • Rozložení plateb za poskytované veřejné služby v čase • Realizace ÚSPOR pro veřejného zadavatele – PPP mohou být díky lepšímu řízení rizik nákladově efektivnější než veřejné zakázky
Výdaje na projekt - tradiční způsob Tradiční způsob řešení – projekt ve vlastní režii veřejného sektoru z vlastních finančních zdrojů 1. Investiční výdaje, nese všechna stavební rizika Výdaje v Kč 2. Provozní výdaje Tradiční způsob Výdaje veřejného sektoru – Tradiční způsob Investiční výstavba Zajištěná veřejná služba Délka projektu
Výdaje na projekt – PPP projekt Veřejný sektor platí pouze za užívání služby dle míry naplnění předem smluvně sjednané kvality 1. Nulové investiční výdaje, žádná rizika Výdaje v Kč 2. Platby veřejného sektoru za užívání služby – platba za dostupnost Tradiční způsob Výdaje veřejného sektoru - PPP Projekt PPP Investiční výstavba Zajištěná veřejná služba Délka projektu
Porovnání celoživotních výdajů Dle zahraničních zkušeností: Projekty PPP dosahují o 10-25 % nižších celoživotních výdajů 1. Překročení plánovaného rozpočtu Výdaje v Kč 2. Překročení termínu dostavby 3. Překročení očekávaných provozních výdajů Výdaje veřejného sektoru – Tradiční způsob Tradiční způsob Projekt PPP Výdaje investora – Projekt PPP Investiční výstavba Zajištěná veřejná služba Délka projektu
Platební mechanismy • Platba za dostupnost (Availability based payments) – platby zadavatele dodavateli za to, že je infrastruktura nebo služba dostupná v požadované kvalitě, SP nese riziko dostupnosti projekty administrativních budov, nemocnic, škol • Uživatelské platby (User charges) – platby, které dodavatel obdrží přímo od koncových soukromých uživatelů infrastruktury nebo služby, SP nese riziko poptávky po veřejné službě zpoplatnění vjezdu do centra města,volnočasová infrastruktura, jízdné, platby za teplo a dodávky vody, parkování) • Platby za užívání (Usage based payments) – platby zadavatele dodavateli, které se liší podle toho, do jaké míry je infrastruktura nebo služba využívána stínové mýtné na dálnicích (dle průjezdu kamionů) • Kombinace + příjmy z komerční činnosti • Kdo? (zadavatel/uživatelé), kolik a mohu si to dovolit?, za jakých podmínek? (kvalita, čas), jak dlouho? (délka projektu), garance?
Využití PPP • V Evropě nejvíce využívané PPP v dopravě a ve zdravotnictví
Kdy je vhodné využít PPP? • PPP je vhodné zvažovat u projektů, které splňují následující podmínky: • typově osvědčený projekt • projekt je dlouhodobou prioritou, jeho realizace je odůvodněná a potřeba zabezpečení veřejné služby dlouhodobě předvídatelná • pro poskytování služby je vhodný dlouhodobý smluvní vztah (málo změn) • dostatečné odborné zázemí pro realizaci projektu (vlastní zdroje či externí poradci, projektový manažer!) • o projekt existuje na trhu zájem • projekt je pro zadavatele finančně dostupný!
Mýty o PPP I. OMYL! • PPP je pouze jiný způsob financování • Při PPP se infrastruktura kupuje jako SLUŽBA – tu zajistí soukromý sektor • PPP je o schopnosti soukromého sektoru zajistit a provozovat veřejnou službu lépe a efektivněji, neždokáže sám veřejný sektor • PPP by se mělo používat pouze tehdy, je-li to pro veřejný sektor výhodnější, nikoli když chybí peníze (povinnost prokazovat, že je PPP ekonomicky výhodnější) • PPP je o rozdělení rizik mezi strany, které je dokáží lépe řídit: • Soukromý sektor nese rizika stavební, provozní, finanční … • Veřejný sektor nese riziko využití služby, riziko výkupu pozemků …
Mýty o PPP II. NEMUSÍ! 2. Veřejný sektorpostaví levněji, protože má levnější zdroje • Ano, veřejný sektor má přístup k levnějším zdrojům, ale to nezabrání předražování a opožďování zakázek, v konečném důsledku je potřeba mnohem více zdrojů, byť levnějších • Soukromý sektor dokáže provozovat efektivněji než veřejný sektor • V současnosti je jednoduché porovnávat projekty dle výše stavebních nákladů, ale ve skutečnosti se přesně neví, kolik nás stojí údržba a opravy v dlouhém období - výhodou PPP je komplexní pohled na celoživotní náklady projektu v řádu 20-30 let
Mýty o PPP III. NEMUSÍ! 3.PPP projekt si na sebe musí vydělat • Výběr plateb od uživatelů služby je pouze jeden z možných příjmů • Rozhodnutí o způsobu placení je koncepční a politické rozhodnutí • Ve světě se nejčastěji využívají tyto typy příjmů: • Platba za dostupnost – veřejný sektor platí dle roční platby za dodržení podmínek technické kvality, dostupnosti služby … atd. • Reálné mýto – vybírá se od konečných uživatelů • Stínové mýto – za uživatele platí veřejný sektor dle skutečného provozu
Mýty o PPP IV. 4. Oba sektory mají rozdílné cíle • Soukromý sektor chce vydělat co nejvíce, veřejný chce platit co nejméně • PPP je o dobře nastaveném vyrovnaném vztahu, ve kterém ani jedna strana nezíská přesilu • Veřejný sektor si to musí umět vyjednat a pohlídat!!! Základem je připravenost a odborná způsobilost zadavatele 5.Soukromý sektor vydělá „nehorázný“ zisk • Soukromý sektor už teď „má možnost“ zisku na všech zakázkách, protože je realizuje • Když dokáže lépe, levněji a s inovací zajistit dlouhodobý projekt, tak ať to dělá a má zisk na tom, co veřejnému sektoru uspoří
Mýty o PPP V. 6.PPP umožňuje skryté zadlužování veřejného sektoru • Možnost klasifikovat aktiva mimo bilanci veřejného sektoru (nepromítají se do veřejného dluhu) • Pouze za určitých podmínek: • soukromý partner nese riziko výstavby a • soukromý partner nese minimálně jedno z rizik – riziko dostupnosti anebo riziko poptávky • Fiskální regulace 7.Nový prostor pro korupci • x Kalkulace životních nákladů • x Transparentní soutěž • x Prokazování výhodnosti PPP oproti veřejné zakázce
Stručně o praxi v České republice • Institucionální zajištění • Legislativa • Metodická činnost
REGULACE Ministerstvo financí - Regulátor ROZPOČTOVÝ DOHLED • Monitorování a regulace závazků z PPP • Účast v řídících výborech pilotních projektů • Schvalování a zveřejňování metodik • Rozpočtový dohled nad municipalitami LEGISLATIVA PROJEKTOVÁ PODPORA PPP Centrum Ministerstvo pro místní rozvoj • Praktické poradenství veřejnému sektoru při přípravě a realizaci projektů, tvorba metodik a podpora vzdělávání • Garant zákona o veřejných zakázkách a koncesního zákona Role Regulátora, MMR a PPP Centra
Legislativa • Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (ZVZ) • Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (KZ) • Koncesní smlouva (§16 KZ) a „kvazikoncesní smlouva“ (§1 odst. 2, KZ) • Povinnost zpracovat a schválit „koncesní projekt“ (studie proveditelnosti) (§21 a §22 KZ) • Povinnost schválit před podpisem koncesní/kvazikoncesní smlouvu (§23) • Povinná žádost o stanovisko MF pro projekty ÚSC (§30 KZ)
Koncesní projekt • Dokument, který prověří ekonomickou, technickou a právní proveditelnost projektu formou PPP • Obsah koncesního projektu je upraven v §21, odst. 2 a vyhlášce ke koncesnímu zákonu č. 217/2006 • Výstupem je zjištění, zda je zadání formou PPP ekonomicky výhodnější než veřejná zakázka „PPP dosahuje hodnoty za peníze“ • Kvantitativní zhodnocení pomocí porovnání dvou finančních modelů, které modelují cash flow projektu po celou dobu trvání projektu v případě jeho zadání: • veřejnou zakázkou – model „model PSC“ (Komparátor veřejného sektoru) • formou PPP – „model PPP“
Převoditelná rizika Hodnota za peníze Hodnota plateb zadavatele za služby Výdaje na financování Kapitálové výdaje a výdaje na provoz Nepřevoditelná rizika Nepřevoditelná rizika Model PSC Model PPP Finanční porovnání • Výstupem obou modelů je čistá současná hodnota finančního plnění od zadavatele. Porovnáním zjistíme, která z variant je pro zadavatele levnější
Metodická podpora v oblasti PPP Zveřejněno na www.mfcr.cz a www.pppcentrum.cz: • Hodnota za peníze a případová studie • Metodika vypracování koncesního projektu • Metodika řízení rizik v projektech PPP + Katalog rizik • Metodika hodnocení kvantitativních aspektů hodnoty za peníze • Vzorová koncesní smlouva a Manuál PPP • Metodika k zákonu č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení • Komunikační strategie PPP projektu
Přehled rozvoje trhu PPP v ČR +Koncesní zákon účinný od července 2006 +Řada pilotních projektů a municipálních projektů z různých sektorů +Zveřejněné metodiky +Vzorová koncesní smlouva – konzultace s trhem + Podpora MF, PPP Centrum +Podpora Asociace PPP – 60 členů +Podpora konceptu PPP v rámci evropských struktur + Zájem trhu (investorů i bank) – Chybí politická vůle – Přetrvávají mýty ohledně aplikace PPP – Strach z „nového“ způsobu zadávání (proč to dělat nově, když mohu postaru) – Někdy až příliš komplikovaná legislativa (potřeba vyjasnění definice koncese, poptávka po zjednodušení dvoustupňového schvalovacího procesu, možné nejasnosti ve speciálních předpisech) – Málo dokončených projektů sloužících jako příklad
www.pppcentrum.czIng. Jan ŠkurekŘeditel, tel: 234 155 350, jan.skurek@pppcentrum.czPhDr. Michaela KubištováVedoucí metodiky a zahraničních vztahů, tel: 234 155 357, michaela.kubistova@pppcentrum.cz Děkuji za pozornost