160 likes | 427 Views
Socioekonomická geografie. Přednáška č. 10 - Geografie služeb. Literatura k tématu. BRYSON, J. R. - DANIELS, P. W. - WARF, B. Service Worlds: People, Organization, Technologies . London: Routledge, 2004
E N D
Socioekonomická geografie Přednáška č. 10 - Geografie služeb
Literatura k tématu • BRYSON, J. R. - DANIELS, P. W. - WARF, B. Service Worlds: People, Organization, Technologies. London: Routledge, 2004 • Ondřej Mulíček : Studijní materiály na webu MUNI (http://is.muni.cz/predmety/predmet.pl?kod=Z4042;fakulta=1431;obdobi=) • J. Maryáš, J. Vystoupil: Ekonomická geografie
Oblast zájmu geografie služeb • Definování sektoru služeb • Význam sektoru služeb v ekonomickém růstu a rozvoji regionu • Prostorové trendy v rozmístnění služeb, principy lokalizace • Politiky v oblasti služeb
Vymezení sektoru služeb • Negativní vymezení - vše co nebylo zařazeno do priméru či sekundéru • Služby jsou nehmotné výsledky práce, oddělené od materiální produkce • Jsou daleko více založeny na zkušenostech, znalostech, schopnostech pracovníků než na technologiích, fyzických procesech a zařízeních
Specifika služeb Ve vztahu k: • Produkci – nižší úroveň kapitálového vybavení (mimo investicí do budov) • Pracovní síle – heterogenita nároků na kvalifikaci (pohostinství v. patentové služby) • Produktu – nemateriální, vysoká míra informace, často nepřenosný, často pro konkrétního zákazníka • Spotřebě – často neoddělitelné místo produkce a spotřeby
Nárůst sektoru služeb • Průmysl generuje stále více příležitostí pro služby (doprava, komunikace, distribuce, reklama, účetnictví…) • Obyvatelstvo disponuje větším objemem času i financí na nákup spotřebitelských služeb • Stálý tlak na pokles nákladů (význam poradenství, výzkumu a vývoje…) • Stát hraje stále větší úlohu sociální a ekonomické oblasti rozvoje státu (nárůst státního aparátu) • Externalizace služeb (např. ve VB vzrostla zaměstnanost ve službách mezi roky 1946-1990 o 75%)
Sektor národního hospodářství 1989 1992 1999 absolutně % absolutně % absolutně % Zemědělství, lesnictví, rybolov 629374 11,6 375497 7,9 223142 4,7 Průmysl a stavebnictví 2539698 46,7 2120776 44,5 1905928 40,2 Služby 2264030 41,7 2269842 47,6 2610050 55,1 Celkem 5433102 100,0 4766115 100,0 4739120 100,0 Zaměstnanost v ČR ve službách
Externalizace služeb • Vyvazování služeb s průmyslové produkce - Outsourcing – soustředění firmy na jádrové aktivity, externí nákup služeb (úklid, účetnictví, reklama…).Statistický nikoliv faktický nárůst zaměstnanců ve službách - Centra sdílených služeb (mezinárodní dělba práce)
Klasifikace služeb Základní klasifikace dle směru činnosti (Mulíček): • Terciární aktivity – maloobchod pohostinství, ubytování doprava, komunikace • Kvartérní aktivity – práce s informacemi (pojišťovnictví, administrativa, banky, právní služby…) • Kvintér – rozhodovací proces (výzkum, vývoj, vysoký management)
Další klasifikace služeb • Spotřebitelské služby – orientované na individuálního koncového zákazníka. Maloobchod a osobní služby • Výrobní služby určené firmám a úřadům (intermediální výstup – je použit dalším subjektem k produkci finálního výrobku či služby) • Veřejné – poskytované veřejným sektorem, neziskový charakter, principem je prospěch společnosti
Klasifikace služeb v ČR dle OKEČ • 50 – 52 obchod (velkoobchod i maloobchod) • 55 stravování, ubytování • 60 – 63 osobní a nákladní doprava • 64 pošta, telekomunikace • 65 – 67 finančnictví, pojišťovnictví • 70 -71 pronájem, koupě, zprostředkování • 72 tvorba softwaru, zpracování dat • 73 výzkum a vývoj • 74 ostatní podnikatelská činnost (právníci, auditoři, poradci, reklama) • 75 veřejná správa a obrana • 80 vzdělávání • 85 zdravotnictví • 90 nakládání s odpady • 92 umělecká a kulturní činnost
Výrobní služby Výrobní služby (producer services, progresivní terciér) jsou určeny firmám, ty je potřebují pro efektivnost své produkce. Jedná se o bankovní, reklamní, marketingové, právní služby, expertní poradenství atd. Stávají se klíčovým faktorem v rámci konkurenceschopnosti podniku v režimu tzv. flexibilní výroby. Ta je založena na: • krátký životní cyklus výrobku • individualizace produkce • kontakt na zákazníka • výzkum, vývoj, • strategie atd.
Firma a „nákup“ výrobních služeb • Firma řeší tento typ služeb interně – má vlastní organizační složku či divizi pro realizaci těchto služeb (velké podniky, industriální doba) • Firma nakupuje služby externě – trend od 80 let. Koncentrace výrobních služeb v metropolitních areálech • Firma vstupuje do ekonomických sítí, vytváří clastry (společné účelové uskupení více firem, např. společný marketing výrobků)
Koncentrace výrobních služeb Koncentrace těchto aktivit do center osídlení je empiricky dokázána. Je podmíněna: • pozicí města v národní a evropské hierarchii • propojení města v rámci státu • vybavení města lidskými zdroji Podíly měst na celkové zaměstnanosti ve VS v daném státě: Londýn 43%, Vídeň 46% Kodaň 50%, Řím 9%
Trendy v lokalizaci výrobních služeb • Koncentrovaná decentralizace – růst v metropolitních areálech je rychlejších než v samotných jádrových městech (obdoba rezidenční suburbanizace) – region Londýna, Ille de France, Lombardie • Regionální specializace – některé evropské regiony (technologický výzkum – Oxford, Cambridge, environmentální služby – Kodaň, finanční služby – Frankfurt, Londýn • Regionální hierarchie – firma lokalizuje prvotřídní služby ve světové metropoli, méně elitní pak v perifernějším regionu (client centrum IBM v Brně)