90 likes | 1.56k Views
Zeměpisná pásma. rozdělení. Podnebné pásy. Podnebné pásy jsou oblasti se stejným makroklimatem. Rozlišujeme 4 typy podnebných pásů: tropický, subtropický, mírný a polární. Lze je charakterizovat podle klimatických podmínek jako je sluneční záření, teplota a množství srážek. Tropy.
E N D
Zeměpisná pásma rozdělení
Podnebné pásy • Podnebné pásy jsou oblasti se stejným makroklimatem. • Rozlišujeme 4 typy podnebných pásů: tropický, subtropický, mírný a polární. • Lze je charakterizovat podle klimatických podmínek jako je sluneční záření, teplota a množství srážek.
Tropy • V blízkosti rovníku – jsou tropy- je zde tropické lesní klima, které je ve všech ročních obdobích horké. Leží mezi obratníky Raka a Kozoroha dělí se na tropický deštný les a savanu. V noci se teplota pohybuje okolo 21°C, ve dne 50°C.Vlhkost vzduchu je kolem 90%. • Nikde tolik neprší jako tady. Stromy zde dosahují výšky 50 až 60 metrů. Pevné liány obepínají kmeny urostlých palem. Při zemi jsou keře, kapradiny, trávy. Houštiny se těžko dají projít. V tropických lesích bývají často na jednom stromě květy i plody. V lesních houštinách žije mnoho ptáků, plazů a zvířat. Žijí zde například gorily, šimpanzi, orangutani, lenochodi, sloni, kočkodani, krokodýli. • Nejrozsáhlejší tropický deštný les je Amazonský deštný prales . Čím budeme dál od rovníku, tak bude chladněji. Na jih od tropického lesa, stejně jako na sever, jsou stepi – savany. Je to přechod mezi stepí a • lesem . Střídá se zde období sucha a dešťů. Jedna polovina roku je deštivá a druhá suchá. V období sucha stromy shazují listy, řeky vysychají a zvířata se stěhují za vodou. Najdeme zde antilopy, zebry, slony, žirafy, lvy, hrochy, krokodýly, nosorožce, pštrosy a spoustu ptactva a jiných zvířat. V Australském savanovém lese nalezneme koaly, divoké psy dinga, klokany.
Subtropický pás • Subtropický pás - jeden na severní a jeden na jižní polokouli.Leží mezi tropickým podnebným pásem a mírným pásem. O subtropech mluvíme v případě, že se teplota deset měsíců drží nad 10°C. Střídají se zde období letních a zimních dešťů s obdobím sucha. Rostou zde olivovníky, citrusy, zelenina, réva, rododendrony, magnólie, čajovník, rýže, bavlna, tabák. Tam kde neprší, vznikají pouště a polopouště. I zde žijí živočichové jako hadi , domácí zvířata velbloudi a ovce. Pastevci je pasou po celý rok a přehánějí je od jedné studně ke druhé. Studně jsou v poušti vzácné a velmi hluboké. Zvířata se živí trávou - písečnou ostřicí a velbloudi žerou bodláky. Na jaře je na poušti krásně, ale slunce vysává z písku vláhu a vše zelené usychá. Největší pouští na světě je Sahara, kde jsou vysoké teploty.
Mírné podnebné pásy • Mírné podnebné pásy leží mezi subtropickým a polárním pásem. Vyznačuje se teplým létem, mírnou zimou a rovnoměrnými srážkami po celý rok .Leží mezi 40° a 60° severní zeměpisné šířky, v Evropě sahá mírné podnebí až k polárnímu kruhu. V mírném pásu je střídání čtyř ročních období. Počasí ovlivňuje proudění vzduchu z pevniny či oceánů. Je to nejúrodnější část na zeměkouli. • Step- na jih od tundry je pás , kde je úrodná půda , která je černá. Říká se jí černozem. Léto je tu dlouhé a teplé, zimy chladné. Lidé zde vysazují stromy, aby ochránili osevy před silnými větry. Rostou zde smíšené lesy, listnaté lesy, jehličnaté lesy. Pěstuje se zde obilí, kukuřice, brambory, cukrová řepa, vinná réva, ovoce, zelenina . Uvedené podmínky vyhovují jehličnatým a listnatým lesům, ve kterých žijí jeleni, lišky, srnci, divoká prasata, veverky, zajíci, křečci, hraboši, velké množství ptáků – koroptve, křepelky, orlové, supi. Na pastvinách se pase dobytek. V horách pramení potoky a řeky. Jsou zde jezera ale i pouště . V Asií je největší pouští Karakumská.
Tajga • Na step navazuje tajga. Je to severní část Evropy, Asie a Severní Ameriky ještě v mírném pásmu. Léto je tu krátké kolem 20 °C, studená zima i – 60 °C trvá i půl roku . Rostou tu jehličnaté stromy : smrky, jedle, modříny ale i listnaté stromy : břízy, osiky, olše. V létě jsou zde močály a bažiny. Žije tu spousta zvířat jako medvědi, vlci, tygři, losi, lišky, bobři a mnoho dalších savců a ptáků. Těží se zde hodně dřevo . Na tajgu navazuje na severu tundra. Tundra má dlouhé polární dny a noci. Ty trvají zhruba půl roku. • Tundra je bezlesá najdeme ji na severu Severní Ameriky, Asie , Evropy a jižní cíp Jižní Ameriky. Má velmi krátké studené léto, dlouhou tuhou zimu. Z rostlin zde můžeme vidět zakrslé břízy nebo vrby, lišejníky, trávy nebo mechy. Houby jsou tu vyšší něž břízy. Stromy nikdy nevyrostou. Jakmile stromeček povyroste, ledový vítr ho seřízne jako nožem. Žije tu málo lidí, Na březích řek žijí rybáři a tundrou v létě kočují pastevci se sobími stády . V létě zde hnízdí husy a kachny a labutě. Vyvádějí svá mláďata a brzy pak odlétají daleko na jih. Je zde málo nepřátel. Můžeme zde zahlédnout polární sovu či lišku . Lidé zde jezdí v sobím spřežení.
Polární podnebné pásy • Je to oblast věčného sněhu a ledu. V létě je tu taková zima, že led nestačí roztát.U severního polárního kruhu trvá den téměř půl roku a právě tak dlouho trvá i noc. Takovým dlouhým dnům a nocím se říká polární. • Dvě oblasti polárního kruhu se nachází se na jižním i severním pólu. Vyznačuje se mrazivou zimu a velmi chladným létem. Dále pak minimem srážek Ze zvířat můžeme v letě zahlédnout zajíce, polární lišky, lední medvědy, tučňáky, tuleni, mrože nebo lachtany . • Arktida, Antarktida, Grónsko – jsou polární pustiny . Led se zde silný i několik kilometrů, . Teploty klesají k –90°C. Je to trvale neobydlená oblast. Jsou zde jen výzkumné stanice. Žije zde spousta živočichů jako lachtani, tučňáci, lední medvědi, tuleni, mroži, velké množství ryb, které slouží k obživě rybářů a jsou potravou pro zde žijící živočichy.
Globální oteplování • Dostupná měření vypovídají o nepatrném nárůstu teplot v posledních desetiletích, proto se často mluví o globálním oteplování.. Jeto termín popisující nárůst průměrné teploty zemské atmosféry a oceánů, který byl pozorován v posledních dekádách. Očekává se, že změny teplot povedou k dalším klimatickým změnám včetně zvedání hladiny moří a změn v množství a srážek. Takové změny mohou zvýšit četnost a intenzitu extrémních atmosférických jevů jako jsou povodně, sucha, vlny veder a hurikány, změny zemědělských výnosů, globální stmívání, snižování průtoku řek v létě nebo přispívat k vymírání biologických druhů. Slyšel jsi v poslední době o nějakém takovém jevu?
Samostatná práce • Úkoly: • 1,Nalepte jednotlivé světadíly na čtvrtku a sestavte mapu světa. • 2,Vyznačte podnebné pásy . • 3, Nakreslete zvířata, která tam žijí. • 4,Nakresli rostliny, stromy které tam rostou. • 5. Přečti se text a vypiš důležité pojmy. Pojmy nalep do mapy. • 6.Připrav si vyprávění o jednotlivých pásmech. • 7.Co je to globální oteplování?Přečti si článek a napiš vlastními slovy o čem je.