130 likes | 427 Views
Zákonodárná a výkonná moc v ČR. DUM č.20. Zákonodárná a výkonná moc v ČR. Princip dělby moci ve státě vytvořil už ve svém díle J. Locke (zákonodárná a výkonná moc ve státě) a později doplnil Charles de Montesquieau (rozdělil moc na výkonnou, zákonodárnou a soudní).
E N D
Zákonodárná a výkonná moc v ČR DUM č.20
Zákonodárná a výkonná moc v ČR • Princip dělby moci ve státě vytvořil už ve svém díle J. Locke (zákonodárná a výkonná moc ve státě) a později doplnil Charles de Montesquieau (rozdělil moc na výkonnou, zákonodárnou a soudní). • Princip dělení moci je zárukou demokracie proti zneužití moci vůči lidem.
Zákonodárná a výkonná moc v ČR • Zákonodárná moc = legislativa • Výkonná moc = exekutiva • Soudní moc = jurisdikce
Zákonodárná a výkonná moc v ČR • Princip dělení státní moci je dán v Ústavě ČR. • Tento princip je známý už z období první republiky. • Zákonodárnou moc v ČR tvoří dvoukomorový Parlament ČR. • Dvoukomorový Parlament ČR se skládá z Poslanecké sněmovny (poslanci) a Senátu (senátoři).
Zákonodárná a výkonná moc v ČR • Poslanecká sněmovna (tzv. dolní komora) má celkem 200 poslanců, kteří jsou voleni ve volbách na 4 roky. • Senát (tzv. horní komora) má celkem 81 senátorů, jsou voleni na 6 let, každé dva roky se volí nově jedna třetina senátorů. • Důležitější postavení má Poslanecká sněmovna.
Zákonodárná a výkonná moc v ČR • Významnější postavení Poslanecké sněmovny je dáno tím, že např. přijímá zákony, může svými 101 hlasy dát nedůvěru vládě. • Poslanecká sněmovna (PS) je tvořena výbory (rozpočtový, mandátový, organizační, imunitní), které odpovídají jednotlivým politickým stranám, které byly ve volbách zvoleny. • Mezi hlavní funkce PS patří: legislativní, kontrolní, autonomní.
Zákonodárná a výkonná moc v ČR • Senát je v ČR od roku 1996. • Zastupuje Poslaneckou sněmovnu v případě, že je rozpuštěna. • Senát může neschválit, vrátit např. zákon, který byl schválený PS k dopracování apod. • Senát se nemůže rozpustit. • Senát má předsedu, výbory, komise a senátorské kluby.
Zákonodárná a výkonná moc v ČR • Výkonnou moc v ČR tvoří: vláda a prezident. • Výkonná moc tvoří hlavní část moci v ČR a je dána Ústavou (3. hlava Ústavy). • Vláda ČR • Je tvořena premiérem (předsedou) vlády a ministry. Každý ministr zodpovídá za určitý resort – ministerstvo financí, vnitra, obrany, zahraničních věcí, školství, zdravotnictví atd.
Zákonodárná a výkonná moc v ČR • Vláda žádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru. • Vláda je zodpovědná Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. • Prezident republiky na základě výsledků parlamentních voleb pověří předsedu vítězné politické strany sestavením vlády. • Premiér navrhuje jednotlivé ministry. • Není-li vyslovena důvěra nové vládě může být vláda sestavena z odborníků tj. úřednická vláda.
Zákonodárná a výkonná moc v ČR • Prezident republiky • Je hlava státu • Je volen na základě přímé volby (od roku 2013), dříve byl volen na společné schůzi obor komor Parlamentu ČR na dobu 5 let. Pravomoci prezidenta jsou: • Suverénní - jmenuje se souhlasem Senátu soudce Ústavního soudu, může rozpustit Poslaneckou sněmovnu, vrátit parlamentu návrh zákona.
Zákonodárná a výkonná moc v ČR • Prezident dále jmenuje ministry a přijímá demisi vlády. • Reprezentativní – reprezentuje stát • Kontrasignační – uděluje amnestii, pověřuje velvyslance, vyhlašuje volby, sjednává mezinárodní smlouvy. • Kontrasignační znamená, že potřebuje podpis, předsedy vlády.
Zákonodárná a výkonná moc v ČR • Seznam použité literatury: • Kol. autorů. Odmaturuj ze společenských věd. Didaktis, Brno 2004, s. 22-23. • Kol. autorů. Společenské vědy pro střední školy 2. Didaktis, Brno 2010, s. 68-69.