Co je to přirozený les?

1. Polopřirozený – struktura i/nebo druhové složení blíže přirozenému stavu Co je to přirozený les? Téměř přirozený –struktura i druhové složení téměř odpovídá přirozenému stavu (vzásadě klimax) Plantáž – umělá struktura i druhové složení Přirozený –struktura i druhové složení shodné s původním stavem, neovlivněno člověkem Slovní ekvilibristika, záleží na tom, jak rozumíme slovům „původní“ a „přirozený“

2. Porost -stejnověký -jednoetážový - hustý (vysoké zakmenění) -jednodruhový (monokultura) Cílový tvar většiny lesních porostů u nás Biodiverzita = 0 Intenzivní lesnictví = zemědělství Co není přirozený les? PLANTÁŽ (forest plantation)

3. Les přirozený – prales? Lužní pralesy u soutoku Dyje a Moravy • -vysoká diverzita dřevin • -více etážové a různověké • spousta mrtvého dřeva • vysoká biodiverzita • JENŽE • - Slovanské osídlení • kosti dropa aj., pylové analýzy • ↓ • v roce 800 n.l. neexistovaly • původně otevřená krajina lesostep Přirozený vs. nepřirozený les Les nepřirozený – plantáž apod. – máme jasno

4. Přirozený vs. nepřirozený les Pralesy nížin Doubravy např. Ranšpurk Cahnov -Soutok • dříve • -vysoký podíl dubu, jilmu • dnes • dub nezmlazuje • převládá jasan, habr • ↓ • - mizení biodiverzity

5. Přirozený vs. nepřirozený les Pralesy středních a vyšších poloh Buko-jedlové např. Mionší • dříve • -vysoké zastoupení jedle • dnes • jedle nezmlazuje • převládá buk • ↓ • - mizení biodiverzity

6. Změny v bezzásahových lesích Pralesy v ČR – lesy s přirozenou skladbou dřevin - bez přímých zásahů člověka - delší čas pod ochranou, můžeme sledovat vývoj porostů Dochází k jasné změně ve složení porostů - mizí hlavní dřeviny - dub, jedle neschopné zmlazovat ve stínu - nastupují jiné - habr, jasan, buk ve stínu zmlazují výborně -zvyšuje se zakmenění (=větší zástin) oproti historickým hodnotám Dochází k zarůstání pralesa?!

7. Změny v bezzásahových lesích ??Mají nám tyto změny vadit, nebo ne?? Nemají, protože: – jde přece o pralesy, tam človek nemá co zasahovat - les se vrací do původního stavu, nakonec vznikne krásný a bohatý klimax -sledujeme přirozené přírodní procesy, dub ani jedle nevyhynou, prostě počkejme, co se stane

8. Změny v bezzásahových lesích ??Mají nám tyto změny vadit, nebo ne?? Mají, a tedy je třeba proti nim zasáhnout, protože: - s houstnutím (zarůstáním) lesa a změnou složení dřevin mizí velké procento “lesní“ biodiverzity = vymírají nám živočišné a rostlinné druhy „klimax“, „prales“, „původní les“, „přirozený proces“ = mentální konstrukce, lidské „výmysly“, mění se s vývojem vědních disciplín X druhy - na naší mysli (téměř) nezávisle existující entity

9. Co nepřežije v bezzásahových lesích • Motýli • – hnědásek osikový • okáč jílkový • ale i jasoň dymnivkový a desítky dalších druhů potřebují světliny, rozvolněné lesy, ranná sukcesní stadia lesů • v hustém lese přežijí vlastně jen batolci a okáč pýrový

10. Co nepřežije v bezzásahových lesích Xylofágní hmyz – tesařík obrovský - páchník hnědý - krasec Eurythyrea quercus většina tesaříků a krasců potřebuje osluněné dřevo, často větších průměrů = nežijí v korunách a v „pralesích“ nejsou dub a jilm hostí více druhů než habr a jasan (a mnohem více specialistů)

11. Co nepřežije v bezzásahových lesích Nejde jen o hmyz mandelík hajní lelek lesní

12. Co nepřežije v bezzásahových lesích Otázka: Byl-li na našem území téměř všude hustý prales, kde žili všichni tihle živočichové??? Odpověď: Buď tu nebyli (ale oni byli), nebo tu alespoň místy nebyl hustý prales, jaký dnes najdeme v bezzásahových rezervacích

13. Jak udělat z hustého lesa řídký? Před příchodem člověka: katastrofy - oheň, škůdci – frekvence neznámá býložravci -teorie pastevní savany(Vera 2000) Příchod člověka moc nezměnil: oheň – pračlověk zřejmě lovilohněm - v Evropě se neví, ale spíš ano, indiáni, Aboriginies, Papuanci i Afričani vypalovali o 106 pastva – vyměnil pratura za kravku, kozy, ouce, prasata páslo se všude klučení – spíš menší dřevo na otop, velké stromy těžko zpracovat pařezina – stromy obrůstají z pařezů pollarding (ořezávání) – hlavaté vrby – taky pařez, ale vysoký Střední les – pařezina s výstavky (vzrostlé stromy)

14. Tradiční formy hospodaření Oheň – ideální, když chci zahubit křoví a nechat větší stromy (dříve kvůli lovu a pastvě) př. Rumunsko V Severní Americe běžně praktikovaný management CHÚ, u nás se ochranáři bojí zapálit i trávu, máme stejné stromy a zvířata Restaurace savany v Minnesote Dostanu velmi řídký les (=savanu), kde žije tesařík obrovský, nosorožík kapucínek, jasoň dymnivkový, mandelík ale i kobylka sága Ponecháno “přirozenému“ vývoji, vznikne husty les, kde nežije celkem nic Před Po - restaurovana savana Při – těžba, pak oheň

15. Tradiční formy hospodaření Lesní pastva – vede k potlačení náletu, bují křoviny (trnité) nejlépe snad v kombinaci s občasným vypalováním (potlačujekřoví), vede ke vzniku tzv. parkové krajiny (parkland) -u nás dříve široce rozšířená, v době osvícenství zakázána -zákaz platí dodnes –pastevní les zůstal vlastne v oborách (tam zase často naopak trvale přezvěřeno, stavy zvěře kolísaly)

16. Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pařezina -dříve široce rozšířené - dřevo na topení -výborná pro hmyz – ořezaný pařez nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny

17. Tradiční formy hospodaření • Výmladkové hospodaření – pollarding – ořezávání • - dřevo na topení-výborná pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny • náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny • pollarding snesou i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů Páchník hnědý – v dutinách stromů, nejlépe osluněné, ohrožený Dutinu má málo stromů, ale ořezávané stromy téměř všechny

18. Tradiční formy hospodaření • Střední les – pařezina s výstavky • -výhody pařeziny, ale i savany (osluněné starší stromy) • ideální management pro chráněná území • nemusí daňového poplatníka stát ani korunu (Bavorský příklad) • - žije tam všechno (skoro)

19. Extinkční dluh v našich lesích K vymření organizmu nedochází ihned po změně podmínek Prodleva – záleží na intenzitě změn a vlastnostech druhu přestane se množit – vymře rychle začne ubývat – vymře po delší době, ale stejně to má spočtené • Ke změnám hospodaření došlo před 150-80 lety • stromy žijí staletí, změna může být vidět až po delší době • mnohé druhy přežívají dočasně, v rámci ext. dluhu Příklad: Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) v osluněných dubech na pomezí živého a mrtvého dřeva dříve pařeziny nížin a pahorkatin v celé ČR dnes pouze JM a Třeboňsko Na Břeclavsku v obrovských starých dubech (200-300let) Tak velké stromy v lese nevyrostou Pozůstatek pastevního a středního lesa Dnes dožívají, ale není mladší generace