KANYLACE PERIFERNÍCH ŽIL PÉČE O ŽILNÍ KATÉTR

1. KANYLACE PERIFERNÍCH ŽIL PÉČE O ŽILNÍ KATÉTR Mgr. Alexandra Dvořáková

2. PROČ? • v současné době je žilní přístup využíván až u 90% hospitalizovaných pacientů • žilní řečiště je ideální aplikační místo pro léky, infuze a transfuze (rychlý nástup účinku) • žilní punkce a kanylace žilního řečiště patří mezi základní výkony související s léčebným procesem u pacienta • zajištění žilního řečiště, aplikace léků a infuzí a péče o žilní katétr patří k nejfrekventovanějším výkonům všeobecných sester

3. PŘÍSTUP DO OBĚHOVÉHO SYSTÉMU Přímý přístup: • periferní žilní systém • centrální žilní systém Nepřímý přístup • intraoseální přístup • sublingvální přístup • intratracheální přístup • V urgentních stavech je bezpečnější, jistější a výhodnější kanylace více periferních vstupů dostatečného průměru. • Kanylace periferie je metodou volby!

4. KANYLACE PERIFERIE + • rychlost zavedení • nízké riziko komplikací při zavádění kanyly • zajištění žilního vstupu: všeobecná sestra • více možností k zavedení kanyly - • nutnost pravidelné výměny kanyly • nemožnost aplikace koncentrovaných léčiv • omezená rychlost aplikace roztoků

5. INDIKACE K ZAJIŠTĚNÍ ŽILNÍHO PŘÍSTUPU • zajištění potenciálně rizikového pacienta • intravenózní podání léčiv • aplikace infúzních roztoků a krevních derivátů • podání parenterální výživy • odběry krve • diagnostická vyšetření • měření žilního tlaku • kardiostimulace

6. ŽÍLY VHODNÉ K PERIFERNÍ KANYLACI • žíly na horní končetině – hřbet a předloktí • žíly většího průsvitu a rovného průběhu • snadno hmatné žíly, s dobrým plněním • žíly uložené co nejperiferněji • žíly na nedominantní končetině • žíly na horní končetině – hřbet a předloktí Směrnice pro prevenci intravaskulárních katétrových infekcí doporučuje preferovat žíly horní končetiny.

7. vv. metacarpae dorsales v. basilica v. cephalica Zdroj: autor v. cephalica v. mediana cubiti

8. ŽÍLY NEVHODNÉ K PERIFERNÍ KANYLACI • málo viditelné žíly, křehké a sklerotické žíly • žíly v místech ohybu, v blízkosti tepen a nervů • žíly podrážděné předchozí kanylací • žíly v oblasti infikované • na končetině se shuntem nebo rezervované pro shunt • žíly v místě zlomenin a jiných poranění • žíly na končetině plegické nebo paretické, s anatomickými deformitami, s lymfedémem • žíly na dolní končetině

9. VOLBA KANYLY • předpokládaný terapeutický postup – typ a množství podávaného roztoku, doba podání, rychlost podání • poměry periferního žilního systému • volba kanyly co nejmenšího průměru a délky • menší kanyla ve vztahu k průsvitu žíly umožní větší průtok krve a tím rychlejší ředění přiváděného roztoku nebo léku, sníží riziko mechanického dráždění a naředěním preparátu sníží poškození endotelu

10. PERIFERNÍ ŽILNÍ KANYLA • typ (s portem, bez portu) • provedení (bez nebo s křidélkem) • materiál • velikost (14G – 26G, čím větší G, tím je katétr tenčí) • rozměry (průsvit, průměr, délka) • průtok v ml/min • bezpečnostní mechanismus • způsob finální úpravy punkční jehly

11. Zdroj: autor

12. OZNAČENÍ PERIFERNÍCH ŽILNÍCH KANYL Zdroj: autor

13. PŘÍPRAVA PŘED KANYLACÍ • indikace ke kanylaci žilního systému • identifikace a edukace pacienta • zhodnocení žilního systému a volba vhodné žíly • volba vhodné kanyly • příprava pomůcek • příprava pacienta, zajištění vhodné polohy

14. příprava pomůcek • dezinfekce rukou Zdroj: autor

15. HYGIENICKÁ DEZINFEKCE RUKOU • před manipulací s invazivními pomůckami, bez ohledu na to, zda se používají rukavice či nikoli • před nasazením a po sejmutí rukavic • přípravek určený k hygienické dezinfekci rukou • přípravek vtírat na suchou pokožku v množství cca 3 ml po dobu minimálně 20 vteřin • ruce musí být po celou dobu trvání postupu vlhké • přípravek aplikovat na suchou pokožku rukou a nechat zcela zaschnout • ruce neoplachovat, „nemávat“, neotírat

16. naložení škrtidla • využití metod ke zvýšení prokrvení • dezinfekce místa vpichu

17. DEZINFEKCE MÍSTA VPICHU • volba preparátu – dle hygienických směrnic, jodové nebo alkoholové, baktericidní, virucidní, fungicidní • dodržení expoziční doby (jodový preparát minimálně 1 minutu, alkoholový 30 sekund) • nutnost zaschnutí přípravku! • minimální plocha 8x8 cm NA ODEZINFIKOVANOU PLOCHU NESAHÁME!

18. fixace žíly natažením kůže • kanylu zavádíme pod úhlem 30-40 st. • vstup jehly do žíly signalizuje přítomnost krve v signální komůrce Zdroj: audit

19. povytažení mandrénu a zavedení zbytku kanyly do žíly • odstranění škrtidla • stisk žíly těsně nad kanylou • Nikdy nezasunovat mandrén zpět do kanyly! Zdroj: audit

20. odhození kovové jehly do připraveného kontejneru • připojení spojovací hadičky s FR a proplach kanyly Zdroj: autor

21. fixace kanyly • připojení infuzního setu nebo uzavření celého systému Zdroj: autor

22. FIXACE PERIFERNÍ ŽILNÍ KANYLY • netransparentní: netkané textilie, neprůhledné, dobře drží, nemožnost vizuální kontroly místa vpichu • transparentní: průhledné, přilnavé, nepropustné pro vodu, zvýšená tvorba vlhkosti pod obvazem a riziko macerace pokožky, psychický dyskomfort pro pacienta • polotransparentní: krytí z netkané textilie a průhledné polyuretanové fólie, vyšší adherence a možnost vizuální kontroly místa vpichu Zdroj: autor

23. UZAVŘENÍ ŽILNÍHO VSTUPU V případě intermitentní aplikace léčiv je nutné kanylu na určitou dobu bezpečně uzavřít. Žilní uzávěr musí být sterilní, bezpečný, stabilní a neomezující pacienta. • kombi zátka: jednorázové uzavření systému • mandrén: slouží k jednorázovému přechodnému uzavření kanyly, brání vzniku krevní sraženiny • bezjehlové konektory (bezjehlová spojka, bezjehlový vstup):vhodné pro bezpečné uzavření kanyly, chrání katétr i pacienta proti vniku infekce, umožňují maximálně bezpečný přístup do cévního řečiště

24. PÉČE O PACIENTA • správná péče a ošetřování místa zavedení kanyly významným způsobem ovlivňuje prevenciinfekčníchkomplikací, umožňuje prodloužit dobu zavedení a omezuje výskyt dalších komplikací • edukace pacienta • dodržování zásad asepse (nedotýkáme se vnitřních průsvitů uzávěrů a omezíme manipulaci s kanylou na minimum) • pravidelná kontrola místa vpichu (při podání krevních derivátů a dráždivých látek á 15min, u infuzí podávaných rychlostí nad 150 ml/hod á 30min, u pomalejších infuzí po 1 hodině)

25. KONTROLA FIXACE KANYLY • kontrola fixace a převaz dle druhu krytí a potřeby • transparentní typy krytí neměníme, pokud jsou čisté, nepoškozené a místo vpichu nebo jeho okolí nevykazuje známky infekce nebo zvýšené citlivosti • netransparentní typy krytí vyměníme po 24 hod • při výměně postupujeme šetrně • záznam do dokumentace o typu krytí, stavu krytí a jeho aplikaci, event. výměně

26. PROPLACH KANYLY • proplach kanyly 1x za 8-24 hodin 10ml FR • vždy po zavedení katétru, před a po každém podání medikace, včetně transfuzních přípravků, parenterální výživy nebo odběru krve (potvrzení průchodnosti, transfer léku do oběhu, snížení rizika vzniku chemické flebitidy, prevence kontaktu inkompatibilních léků) • neproplachovat silou! • záznam do dokumentace o provedeném proplachu kanyly

27. VÝMĚNA A ODSTRANĚNÍ KANYLY • doba zavedení a frekvence výměn žilních kanyl se řídí klinickými stavem, standardy daného zařízení a doporučením výrobce • výměna moderních polyuretanových kanyl může být prodloužena na 72 až 96 hodin, u rigidních materiálů je maximální délka zavedení 48 až 72 hodin • v případě prodloužení doby zavedení nad 72 hodin je nutný záznam lékaře do dokumentace

28. INDIKACE PRO VÝMĚNU A EXTRAKCI • překročení doporučené doby zavedení • kontaminace jakékoliv části infuzní linky • zavedení centrálního žilního katétru nebo portu • ukončení terapie • výskyt komplikací (infekce, extravazace, neprůchodnost kanyly, bolest) • výměna kanyly dle platného standardu zdravotnického zařízení

29. OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE • datum, čas a místo zavedení kanyly, druh krytí, možné komplikace při zavádění • délka zavedení, popis místa vpichu, převaz kanyly, proplach, komplikace v průběhu zavedení kanyly • důvod odstranění kanyly, komplikace • edukace pacienta • ošetřovatelské diagnózy

30. v průběhu zavádění • uzávěr kanyly krevní sraženinou • hematom • embolie • poranění nervu • i.a. punkce v době zavedení kanyly • flebitida • infiltrace /extravazace • uzávěr kanyly • embolie • sepse KOMPLIKACE při odstraňování • krvácení • embolie • hematom Zdroj: autor

31. FLEBITIDA • zánětlivá reakce žíly, která je způsobena chemickým nebo mechanickým drážděním, případně infekcí • projevy: citlivost, bolest, zarudnutí, otok, hmatné provazcovité zatvrdnutí v průběhu žíly, až febrilie, zimnice, třesavka • léčba: odstranit kanylu, protizánětlivá mast, studené obklady

32. MECHANICKÁ FLEBITIDA • reakce na mechanické trauma žilní stěny • při obtížném zavádění kanyly, nedostatečné fixaci, časté manipulaci se systémem, při pohybu končetiny CHEMICKÁ FLEBITIDA • chemické dráždění vyvolá zánět způsobený vysokou koncentrací dráždivé látky BAKTERIÁLNÍ FLEBITIDA • vniknutí bakterií do oběhu při nedodržení aseptických zásad, bakterie vyvolají lokální infekci, zánět narušuje normální funkci endotelu, dochází k agregaci destiček až ke vzniku tromboflebitidy

33. EXTRAVAZACE, INFILTRACE • pronikání podávaných látek mimo cévní řečiště • únik některých látek může vyvolat lokální zánět nebo nekrózu tkáně (vazopresory, kardiotonika, cytostatika, koncentráty elektrolytů) • příznaky: bledá kůže, na dotek chladná, otok, bolest nebo pálení • rizikové faktory: těsná nebo nedostatečná fixace kanyly, pohyb končetiny, pacienti s periferní neuropatií, rakovinou, senioři, nezhojené otvory po předchozích kanylacích • ukončit podání farmak, antidota (kortikoidy, heparin), studené nebo alkoholové obklady

34. INTRAARTERIÁLNÍ PUNKCE • nejnebezpečnější komplikace, méně častá • typický je pulzující charakter krevního sloupce v kanyle nebo zpětný tok světle červené pulzující krve po uzavření soupravy • bolest, ischémie končetiny, bílé až modravé zabarvení až nekróza tkáně, event. celková reakce organismu ohrožující život pacienta • okamžitá extrakce kanyly s důkladnou kompresí

35. EMBOLIE • vzácná, ale možná komplikace při všech formách i.v. terapie • vzniká zanesením vzduchu, krevní sraženiny nebo uvolněných fragmentů kanyly žilním tokem do srdce a do plicního řečiště • příznaky: klidová dušnost, bolest na hrudi, neklid, změny kvality vědomí, cyanóza

36. vzduchová embolie důsledkem negativního tlaku v žíle (místo punkce nad úrovní srdce, zvýšení polohy paže, neodvzdušněný systém), fatální je aplikace 100ml vzduchu embolie krevní sraženinou uvolnění sraženiny z katétru nebo stěny žíly (v případě proplachu neprůchodné kanyly, kanyly na DKK) embolie uvolněným fragmentem z kanyly při opětovném zavádění jehly do katétru, nešetrné manipulaci při převazu, extrakci, .. prevence: využívat kanyly z flexibilních materiálů, nezasunovat zpět jehlu do kanyly

37. PORANĚNÍ NERVU • nejčastěji v oblasti loketní jamky: poranění n. medianus • přímé poškození hrotem kanyly • nepřímé (útlakem) při rozsáhlém otoku, infiltraci nebo extravazaci • příznaky: ztráta citlivosti, bolest, ochrnutí části končetiny

38. REKAPITULACE NA ZÁVĚR ………

39. Pomůcky ke kanylaci: • periferní žilní katétry několika velikostí • dezinfekce na kůži • rukavice • škrtidlo • sterilní tampony nebo čtverečky • prodlužovací hadička a injekční stříkačka s FR • infuzní set s infuzním roztokem • bezjehlový konektor • fixační krytí, náplast • emitní miska • nádoba na ostré předměty

40. Kanylace periferní žíly: • edukace pacienta • příprava pomůcek • dezinfekce rukou a nasazení rukavic • úprava polohy pacienta • výběr vhodné žíly • zaškrcení končetiny • dezinfekce místa vpichu • zavedení kanyly • stisk žíly nad kanylou, vytažení mandrénu • odhození mandrénu do připravené nádoby

41. uvolnění škrtidla • napojení spojovací hadičky a stříkačky s fyziologickým roztokem • proplach kanyly • napojení infúzního setu nebo uzavření systému pomocí bezjehlového konektoru • fixace kanyly • úklid pomůcek • záznam do dokumentace • průběžná monitorace místa vpichu, kontrola průchodnosti kanyly, aplikace i.v. medikace, ..

42. Nejčastější chyby: • neinformovanost pacienta • nedodržování zásad asepse • nepoužívání osobních ochranných pomůcek • špatná volba kanyly • nedostatečná doba expozice u dezinfekčního roztoku • „vyhmatání žíly“ v odezinfikovaném terénu • odhození kovového mandrénu mimo určenou nádobu • opakované pokusy o kanylaci jednou sestrou • …….

43. LITERATURA • KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelsví v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 352 s. ISBN 978-80-247-1830-9. • KRIŠKOVÁ, A. a kolektiv. Ošetrovateľské techniky – metodika sesterských činností. 2. vyd. Martin: Osveta, 2006. 779 s. ISBN 80-8063-202-2. • Příručka ke krátkodobé periferní i.v. kanylaci. • VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ, H. a kolektiv. Klinická onkologie pro sestry. 2., přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2012. 450 s. ISBN 80-2477-7681. • Veškerý použitý obrazový materiál pochází z vlastních zdrojů autorky.

44. DĚKUJI ZA POZORNOST.