1 / 19

Proč a jak zlevnit kosmonautiku

Proč a jak zlevnit kosmonautiku. Obsah: Proč zlevnit kosmonautiku? Jak zlevnit kosmonautiku? Programy SLI a ASTP. Proč zlevnit kosmonautiku?. cena neodpovídá možným přínosům cena brzdí její další rozvoj doprava na LEO stojí cca 10000 USD/kg družice stojí cca 100000 USD/kg

garson
Download Presentation

Proč a jak zlevnit kosmonautiku

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Proč a jak zlevnit kosmonautiku Obsah: • Proč zlevnit kosmonautiku? • Jak zlevnit kosmonautiku? • Programy SLI a ASTP

  2. Proč zlevnit kosmonautiku? • cena neodpovídá možným přínosům • cena brzdí její další rozvoj • doprava na LEO stojí cca 10000 USD/kg • družice stojí cca 100000 USD/kg • pozemská doprava kolem světa stojí cca 100 USD/kg • pozemská hi-tech zařízení stojí cca 1000 USD/kg Optimální by bylo snížení cen v kosmonautice cca 100 krát. Je to možné? Jak toho dosáhnout?

  3. Jak zlevnit kosmonautiku? • vyvinout zcela nové technologie(to je drahé, zdlouhavé a nejisté, ale přesto nejnadějnější) • zjednodušit, zmenšit a zlehčit(plným využitím stávajících technologií a zkušeností) • použít levnější pozemské technologie(jsou mnohonásobně ověřené a hromadně vyráběné) • použít nové přístupy a principy(jednoduchá vylepšení, alei nějaké zcela převratné objevy)

  4. Konkrétní možnosti zlepšení (poznámky) • použití hromadně vyráběných přístrojů a komponent • menší a lehčí zařízení je relativně levnější (pro dopravu) • kompletně mnohonásobně použitelné nosiče • lepší záchranné systémy nosičů(aby při havárii nedošlo ke ztrátě nákladu) • konstrukčně i operačně jednodušší nosiče • technologicky dokonalejší nosiče (výkonnější) Vývoj nových technologií je třeba dělat efektivně(rychle, levně, správným směrem a s měřitelnými výsledky).

  5. Programy SLI a ASTP • SLI = Space Launch Initiativecílem je vyvinout 2. generaci mnohonásobně použitelných kosmických nosičů (RLV = Reusable Launch Vehicle) s jasně stanovenými cenovými a bezpečnostními parametry. • ASTP = Advanced Space Transportation Programjde ještě mnohem dále a kladesi za cíl vyvinout 3. a 4. generaciRLV s ještě lepšími parametry.

  6. 1. generace RLV (STS) • funguje od roku 1981 • nosnost je kolem 20 tun na LEO • cena je 10000 USD/libru (cca 20000 USD/kg) • spolehlivost je 250 misí na jednu ztrátu posádky(pravděpodobnost fatální havárieje 1/250 při startu a 1/500 při přistání)

  7. 2. generace RLV (SLI) • 10 x levněji a 100 x bezpečněji než dnes • 1000 USD/libru (cca 2000 USD/kg) • 10000 misí na jednu ztrátu posádky • do roku 2010 • komerčním cílem je získatvětší podíl na trhu nosičů

  8. 3. a 4. generace RLV (ASTP) 3. generace RLV: • 100 x levněji a 10000 x bezpečněji než dnes • 100 USD/libru a 1000000 misí na jednuztrátu posádky • do roku 2025 4. generace RLV: • 1000 x levněji a 20000 x bezpečněji než dnes • 10 USD/libru a 2000000 misí na jednuztrátu posádky • do roku 2040

  9. Co bude možné se 4. generací RLV? • kosmická turistika a cestování • kosmický průmysl (orbitální průmyslové zóny) • kosmické elektrárny • kosmické nemocnice • těžba a zpracování surovin z asteroidů • celosvětová doprava do 2 hodin • zkrácení doby meziplanetárních letů

  10. Jak na to? 2. generace RLV: • záchranný systém pro posádku • zefektivnění pozemní přípravy • technologické pokrokyv konstrukci, pohonu,řízení, navigacia monitorovánístavu nosiče

  11. Jak na to? 3. generace RLV: • pohony se spalováním vzdušného kyslíku(hypersonické, náporové) • rekonfigurace pohonného systému za letu (proudový/náporový/raketový) • magnetická levitace(start magnetickým katapultem) • inteligentní monitorovací systémy(predikující stav systémů nosiče)

  12. Jak na to? 4. generace RLV: • jaderná fůze • antihmota • externí dodávka energie(lasery, mikrovlny) • kosmický výtah

  13. Jak postupuje SLI V roce 2001 byla zahájena první fáze SLI a cca 20 soukromých firem získalo kontrakty na úvodní studie.Po jednom roce první fáze skončila. Dne 30.4.2002 byly zveřejněny návrhy některých firem (Lockheed Martin, Boeing a Orbital/Northrop Grumman). Celkem bylona tiskové konferenci prezentováno asi 15 návrhů. Do konce roku 2002 budou možné přístupy zredukoványna 3 a v roce 2003 budou do závěrečného kola soutěže vybrány dva nejlepší koncepty. NASA počítá s investicemi do SLI ve výši až 1 mld. USD ročně.

  14. Myšlenky SLI prezentované dne 30.4.2002 Lockheed Martin: • oddělená doprava posádky a nákladu (náklad automaticky, posádka bez nákladu) • záchranný systém pro posádku • speciální náběžné hrany křídel (ke zvýšení doletu a manévrovatelnosti při přistání) • tajemství dosažení hranice1000 USD/libru spočíváv efektivnější pozemnípřípravě a údržbě

  15. Myšlenky SLI prezentované dne 30.4.2002 Boeing/Rocketdyne: • prověřili mnoho systémů a vybrali z nich 5, které splňují požadavky armády, NASA i průmyslu • nejdůležitější komponenty jsou nádrže, křídla, automatika a motory (ty dodá Rocketdyne) • vše se ověří na X-37

  16. Myšlenky SLI prezentované dne 30.4.2002 Orbital/Northrop Grumman: • TSTO (Two Stages To Orbit)[dvojstupňový nosič] • oddělení letů s posádkou a s nákladem • využití letounu pro posádku jako záchran-ného prostředku v průběhu startu i u ISS (CRV) • snížení hmotnosti nákladu dopravovanéhozpět na Zemi • letoun pro posádku může startovati klasickou raketou

  17. Perspektivy • ještě nelze spolehlivě odhadnout zda se skutečně podaří dosáhnout deklarovaných cílů SLI a ASTP • snad se podobného vývoje podaří dosáhnout i u cen kosmických zařízení (družic) • kolem roku 2020 mohou nastat příznivé podmínky pro rozvoj kosmonautiky, protože ceny v kosmonautice by mohly dosáhnout cenové úrovně pozemské dopravy a průmyslu • zatím můžeme alespoň sledovat vývoj této cenové revoluce, která by nakonec mohla mít větší důsledky pro lidstvo, než začátek kosmické éry v 60. letech 20. století

More Related